Vyšetřovací metody – I.


Základy klinického vyšetření


Anamnéza – viz. dále


Aspekce – vyšetření pohledem, umožní během krátké doby nashromáždit velmi užitečné poznatky o stavu
pacienta a pomáhá při utváření komplexního obrazu o jeho osobě i nemoci.

Vyšetření pohledem začíná již v čekárně, protože si můžeme všímat přirozeného a nekorigovaného
pohybového chování pacienta. Získáváme tak cenné informace o držení těla, chůzi, antalgickém
chování atd. Při popisování subjektivním obtíží a provádění jednotlivých úkonů sledujeme výraz
pacientovy tváře, pohyby očí, rozdíl mezi přirozeným chováním, kdy pacient není vyšetřován, a jak
se chová během vyšetřování.


Palpace – palpací vzniká zpětná vazba mezi terapeutem a pacientem, která je nereprodukovatelná,
každý terapeut palpuje jinak a každý pacient reaguje jinak. Palpační vyšetření má velký význam
v klinickém vyšetření, bohužel je čím dál více podceňováno pro svou subjektivní výpovědní hodnotu.


Auskultace – vyšetření poslechem, využití u vyšetření kloubů ( krepitace, drásoty a lupavé zvuky),
při mobilizacích (fenomén lupnutí při uvolnění blokády), peristaltické ozvy (svědčí o motilitě
určitého úseku dutých orgánů břišních), vyšetření respiračního systému (při respirační fyzioterapii
– kašel, sípavé zvuky, bublavé zvuky informují o lokalizaci a množství hledu v DC).


Antropometrie a goniometrie – viz. další kapitoly


Hodnocení provedení pohybových stereotypů  - správnost provedení pohybu je pro klienta nebo
sportovce dost zásadní. Velkou roli proto má smysl pro vnímání vlastního těla - „tělového
(tělesného) schématu“.

„Proč někteří sportovci, ačkoliv jsou perfektně připravení po stránce výkonnostní, nedokáží
prováděný pohyb zkoordinovat natolik, aby se stal ladným, naopak, mohou působit dojmem úpornosti?“
Odpovědí na otázku je jakýsi cit pro tělo, schopnost diferenciace, koordinace pohybu. Optimalizace
pohybu čili správnost provedení, je totiž důležitou prevencí vzniku funkčních poruch pohybového
aparátu (zmíněny entezopatie) či vzniku zranění. (upraveno dle Lewita 2011)

Provedení pečlivého klinického vyšetření pacienta je nezbytné pro volbu správného řešení
konkrétního problému a následnou terapii!!!
Anatomické rozdělení rovin:

-  planum frontale

- planum transversale

- plana sagitalia – planum mediánům


Anatomické rozdělení směru a polohy:

-  superior (cranialis)

-  inferior (caudalis)

-  proximalis

-  distalis

-  anterior (ventralis)

-  posterior (dorsalis)

-  medialis

-  lateralis

-  internus

-  externus

-  superficialis

-  profundus

-  dexter

-  sinister


Směry a pohyby na trupu a končetinách – základní pojmy:

Flexe x Extenze

Abdukce x Addukce

Rotace

Pronace x Supinace

Elevace x Deprese

Inverze x Everze

  Protrakce (ramenních kloubů)

  Varozita x Valgozita