Co byste měli znát a co je dobré si uvědomit k testu z biomechaniky… Čím jsou charakterizovány skaláry a vektory, sčítání a odčítání vektorů Jak se zapisují souřadnice Výpočet délky odvěsny pomocí přepony a goniometrické funkce (tj. určení souřadnic/velikosti síly) Výpočet dráhy případně rychlosti (zrychlení) rovnoměrného, zrychleného a zpomaleného pohybu Výpočet obvodové rychlosti, opsaného úhlu, dostředivého zrychlení Vztah mezi stupni a radiány Z jakých zrychlení se skládá zrychlení výsledné Výpočet gravitační/tíhové síly, třecí síly, odporové síly prostředí Výpočet hybnosti/impulsu síly Výpočet momentu síly Výpočet průměrné rychlosti Výpočet práce působící síly Výpočet kinetické a potenciální energie Výpočet tlaku (síla na plochu) Graf závislosti dráhy/rychlosti/zrychlení na čase pro jednotlivé druhy pohybů Výpočet rychlosti dopadu při známé výšce pádu Závislost rychlosti a brzdné dráhy – viz příklad na konci U vrhů – čas výstupu je stejný jako čas sestupu Síly a jejich vyjádření na nakloněné rovině (lyžař na svahu) Využití zákona zachování hybnosti/mechanické energie Příklady mohou obsahovat nadbytečné informace Teorie – typy svalových kontrakcí, nejčastější rozdělení těla z hlediska biomechaniky, mechanická triáda, řídící systémy (nervová vlákna), výzkumné metody v biomechanice Něco z teorie naleznete na těchto stránkách: http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/biomechanika/vyzkumne-metody-v-biomechanice i v dalších odkazech na těchto stránkách dále pak především v úvodní kapitole skript Základy biomechaniky tělesných cvičení Příklad, který jsme nestihli: Kolikrát se zvětší brzdná dráha, pokud se rychlost auta zvětší 2x? Vychází se ze vztahu pro dráhu zpomaleného pohybu: s=v[0]t-1/2at^2, přičemž t si vyjádříme z rovnice pro okamžitou rychlost zpomaleného pohybu: v=v[0]-at, kde rychlost na konci pohybu - po zastavení - je 0, tedy 0=v[0]-at, z toho v[0]/a=t. Po dosazení do první rovnice dostaneme s=v[0]^2/a-1/2v[0]^2/a, takže s=1/2v[0]^2/a. Počáteční rychlost je ve vztahu v druhé mocnině, brzdná dráha se tedy mění s druhou mocninou násobku počáteční rychlosti. V tomto příkladu se brzdná dráha zvětší 4x.