titl CZ OPVK_MU_rgb RVS_GRAYSCALE Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 ¨Extracelulární ¨Intracelulární ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨U dospělého člověka voda tvoří až 66% hmotnosti ( čím víc tukové tkáně, tím míň vody) ¡– novorozenec - až 80 % hmotnosti těla ¨ imagesCALU6SAP.jpg ¡Extracelulární tekutina ¡dělí se na ¨krev (6-9 %) - tekutina proudící v cévách ¨mízu (lymfa) - tekutina proudící v cévách ¨tkáňový mok (14 %) - životní prostředí všech tkáňových buněk; není specializovanou tekutinou (jako krev) ¨ Økrev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny stěnami cév( umožňuje prostupnost vody ) Øv obsahu solí jsou na tom stejně Øliší se obsahem bílkovin (tkáňový mok neobsahuje větší molekuly bílkovin - nepropouští je stěna vlásečnic ) Økaždá změna je rychle upravena => stálost vnitřního prostředí (homeostáza) => správná činnost buněk ¡ ¨ ¨ ¨Funkce tělních tekutin ¡ transportní: přenos živin, plynů, hormonů, odvádění metabolitů, ¡ obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti ¡ termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla ¨ ¡4,5-5,5 l ¡8% hmotnosti ¡pH krve: 7,4 (7,35-7,45) ¡ztráta krve : ¡ 500-800 ml → bez následků, ¡ obnova během několika hodin, ¡ z tkáňového moku a sleziny ¡ >1,5 l krve → ohrožení života ¡denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok ¡Tvořena ¡ krevní plazma (55 %) ¡ krevní částice (45 %): ¡ erytrocyty (červené krvinky) ¡ leukocyty (bílé krvinky) ¡ trombocyty (krevní destičky) ¨ hematokrit (poměr mezi objemem krevních elementů a plazmy) ¡- ženy 41 - 59 % ¡- muži 46 - 54 % ¡ ¡ ú ¨ imagesCAZDQ41B.jpg ¨erytrocyty 4.2 – 6.0 x1012/l ( 4,5 – 5 mil. v mm3) ¨leukocyty 3 – 11 x109/l ( 7 – 8 000 v mm3) ¨trombocyty 170 – 360 x109/l ( 200 – 500 tis. v mm3) ¨ ¡ img_ana-krevnibunky.jpg 1.respirace (transport O2 a CO´2) 2.výživa (transport vstřebaných živin) 3.transport odpadních látek metabolismu 4.ABR 5.vodní hospodářství 6.termoregulace 7.imunitní funkce 8.transport hormonů 9.transport dalších látek (stopové prvky, vitamíny, farmaka…) 10.hemokoagulace ¨ ¡– nažloutlá : ¡ 91 % voda ¡ 8 % organické látky ¡ 1 % anorganické látky ¡ ¡ ¡organické látky: bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, hormony), cukry (glukóza), tuky (cholesterol) ¡anorganické látky: ionty Na, Ca, K, HCO, Cl, P ¡ ¨sodík 135-150 mmol/l, draslík 3.8-5.5 mmol/l, vápník 2.0-2.75 mmol/l, hořčík 0.66-0.94 mmol/l ¨ ¨proteiny: 70-80 g/l ( albuminy, globuliny, fibrinogen) ¨sacharidy – glukóza : 3.3-6.1 mmol/l ¨lipidy: 4 – 9 g/l ( triacylglyceroly, cholesterol, fosfolipidy, volné mastné kyseliny) ¨močovina : 2-7.5 mmol/l ¨laktát : v klidu 0,5 – 1,5 mmol/l ¨ ¨sedimentace (rychlost klesání krevních částic) ¡– závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen ¡ zrychluje sedimentaci) ¡– dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH ¡– ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod ¨ ¡ ¨ ¨ imagesCASLMMEG.jpg ¨Cukry : poměrně stabilní hodnota ¨ glykemie : 3,3 – 5,5 mmol/l ¨maximální a submaximální intenzita : pozátěžová hyperglykemie ( až 10 mmol/l) ¨střední intenzita : hypoglykemie ¨Laktát : ¨V klidu : 0,5 – 1,5 mmol/l ¨Po zatížení : až 16 mmol/l ¨Tuky ¨Maximální intenzita : klesají ¨Nízká intenzita : stoupají ¨Bílkoviny ¨zmnožení ¨Voda ¨počátek aktivity přesun do činného svalu , pocení ¨V důsledku hormonálních podnětů na začátku zátěže zvýšení počtu erytrocytů (vyplavení z kostní dřeně) ¨ Při déletrvající zátěži ( ztráta tekutin) - relativní zvýšení počtu erytrocytů(maratónci průběhu závodu zvyšují hodnoty hematokritu na 50 – 55 %) ¨ leukocyty při tělesné zátěži stoupají (leukocytóza) -se zvyšující se intenzitou zátěže, ale vytrvalostní spíš leukopenie ¨trombocyty beze změny ¨ ¨ ¨Po přerušení zátěže se změny počtu krevních elementů vrací v krátkém časovém intervalu k výchozím hodnotám. ( nadměrné zatížení – návrat i několik dnů ) ¨ ¨Delší dobu trvající vytrvalostní aerobní trénink vede ke zvětšení množství krve : ¨ 1. nejprve objem plazmy ¨ 2. po 2 až 3 týdnech erytrocyty a ¨ hemoglobin ¨ Zvýšení objemu plazmy je však výraznější ( to se projeví snížením hematokritu a snížením viskozity krve (cirkulace) ¨ ¨Za adaptační změnu považujeme i zvýšení množství červených krvinek, při pobytu ve vysokohorském prostředí ( 2300 m 4 týdny, po 8 týdnů) ¨ Zvyšování počtu erytrocytů zlepšuje podmínky pro transport kyslíku z plic ¨ ¨ hematokrit.bmp překročení hodnot hemoglobinu nad 18,5 g/dl muži a 16,5g/dl ženy = zákaz startu na 14 dní ¡ nejčetnější buňka lidského těla ¡ bezjaderné, 95 % sušiny je hemoglobin ¡ žijí cca 4 měsíce ¡ povrch všech erytrocytů je 2000× větší než povrch těla ¡ za svůj život urazí asi 1000 km ¡ rozpad ve slezině a v játrech ( pohlcovány buňkami retikuloendotelové soustavy) ¡ z hemové skupiny se tvoří bilirubin (žlučové barvivo) ¨ ¨ ¨ ¡– v červené kostní dřeni ( plod – játra a slezina) ¡– pro tvorbu nutný: ¡Fe: v potravě Fe3+, ale snáze se vstřebává Fe2+ ¡žaludeční šťáva a vitamín C pomáhají redukci Fe, (proto po resekci žaludku vzniká anémie), vstřebávání v horní části tenkého střeva ¡hladina Fe2+ v séru 10-35 mmol/l ¨ apoferitin (váže Fe v buňkách) ¨ transferin ( přenáší Fe plazmou) ¨ hemosiderin (zásobní forma) ¡ ¡ ¡B 12 ¡kyselina listová ¡ ¡ ¡– nevyužité Fe se váže na bílkovinu feritin, ukládá se do zásoby ve tkáních ( Fe je samo o sobě toxické) ¡– – denní potřeba železa: muži 12 mg, ženy 14-18 mg ¡ ¨stimulace ¡Erytropoetin ¡ ( doping) ¡somatotropní hormon ¡thyroxin ¡renin-angiotensin ¡testosteron inhibice –glukokortikoidy –estrogeny Snímek.jpg ¡ rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb ¡ způsobeno: hypotonickým prostředím fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení) chemickými látkami (tuková rozpouštědla) jedy (bakterií, hadů, pavouků) ¨ hemolýza.bmp ¨hladina v krvi 120-180 g/l ¨ ¨globin se rozpadá na AK ¨hem – bilirubin (žluč) ¨bilirubin – urobilinogen ¨ bilirubin.bmp ¨protein obsahující jeden globin a hemovou skupinu(v některých svalech a v myokardu - funkce hemoglobinu ) ¡kyslík se uvolňuje jen při velmi nízkých pO2 (dlouhotrvající kontrakce) ¡přebírá kyslík od Hb z krve untitled.bmp ¨pokles hladiny Hb ¨ a počtu erytrocytů ¨Podstatně častější : pouze symptom než primární porucha erytropoézy ¨Dělení : ¨Následek ztrát : krvácení ( poranění, vřed) ¨Zvýšený rozpad : hemolytická ( jedy, HIV, cirhóza ¨Nedostatečná produkce zralých erytrocytů : nedostatek Fe ( sideropenická), kys.listová, B12, vit C untitled.bmp ¨7-8 mil. ery, HK 70% ¨zvyšuje viskozitu krve – trombotizace cév ( mozkové, koronární) ¨polycythemia vera ( nižší hladina EPA- rozdíl proti dopingu) ¨projevy: cefalea, vertigo, pruritus, trombotické příhody, splenomegálie ¡– průsvitné buňky s jádrem ¡– 4 000-10 000/mm3 ¡( při nemoci počet stoupá) ¡– nejvíce odpoledne, nejméně ráno ¡– délka života - hodiny, dny, týdny, roky ¡Dělí se na: ¡granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy ¡agranulocyty: bez zrníček, nečleněné jádro ¨ ¨ bílé krvinky.jpg ¨Granulocyty ¨ neutrofilní : schopnost fagocytózy, zmnožené při ¨ bakteriálních infekcích ¨ eosinofilní : schopnost fagocytózy, zmnožené při ¨ parazitárních onemocněních a plísních ¨ ¨Agranulocyty – lymfocyty ¡– B-lymfocyty: pátrají po cizorodých molekulách ( antigenech) -tvorba protilátek (humorální imunita)– plazmatické bb. ( proliferace protilátek) - paměťové buňky ¡– T-lymfocyty: zaměřeny přímo na cizorodé buňky (buněčná imunita) – mění se na cytotoxické bb, které narušují membránu cílových bb ¡ ¡agranulocyty – monocyty ¡schopnost fagocytózy , mohou se ve tkáních měnit na makrofágy ( mnohonásobně větší) ¡v některých tkáních (slezina, játra, lymf. uzliny, vazivo, místa hrozící infekce) ¨ ¨je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé ¨ makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu ¨zajišťovat likvidaci cizorodých látek v organismu ¨ ¨Rozlišujeme imunitu: ¨Nespecifickou-řada mechanizmů: kožní a slizniční ¨ bariéra, sliny, žaludeční šťáva, zánětlivá ¨ reakce,fagocyty, makrofágy,horečka ¨ ¨Specifickou- nastupuje o něco pomaleji, podílí se B i T ¨ lymfocyty 1.látkovou (humorální)- B lymfocyty 2.buněčnou – T lymfocyty ¨ nespecifická specifická ¨ ¨ ¨zásadní funkci - B lymfocyty ¨pocházejí z kostní dřeně, mohou se měnit na plasmatické buňky ¨produkující protilátky(imunoglobuliny) ¨ ¨ ¨ ¨Imunoglobuliny : ¨IgG, IgM, IgA, IgE a IgD. -jsou obsaženy v krevní plasmě - ¨prvním setkání s antigenem =primární imunitní odpověď ¨Protilátky v plazmě za několik dní ¨druhé setkání s antigenem - v organismu zásoba paměťových buněk ( sekundární odpověď – intenzivnější) ¨ - ¨ ¨mechanismem - fagocytóza ¨je rozhodující pro přijetí transplantátu ¨pro potlačení imunity se používají imunosupresiva ¨nepřiměřené imunitní reakce - alergie ¨působí-li vlastní bílkoviny jako antigeny dochází k autoimunitní reakci ¨netvoří protilátky ¡ ¡ ¨T lymfocyty ¨Thymus (brzlík) ¨ - maximum dosahuje mezi 2-3 rokem, po pubertě ¨ involuje. ¡ ¨ 1.Virus infikuje tělo 2.Makrofágy pohlcují viry 3.Makrofágy aktivují T bb. 4. T bb. se mění na cytotoxické a aktivují B bb. 5.B bb. se mění na plazmatické 6.Plazmatické bb. vytváří protilátky 7.protilátky se vážou k viru a infikované tělní buňky dostanou signál pro zničení 8.Cytotoxické T bb ničí infikované tělní buňky ¨poruchy imunity ¡AIDS– syndrom získaného selhání imunity (vyvoláno retrovirem HIV) ¡autoimunitní choroby : vytváření protilátek proti vlastní tkáni ¡Alergie : uplatňují se postupně imunoglobuliny IgE, bazofilní granulocyty a z nich uvolněné mediátory (histamin, serotonin, tromboxany, prostaglandiny) – působí otoky, křeče hladkých svalů (astma), rýmu, oběhové a dýchací potíže (cévy – otoky, hlenové žlázky – rýma, nervová zakončení – svědění) ¨- anafylaktické typy (sekundy až minuty) – pyly ¨- oddálené typy (dny) - plísně, bakterie ¨ ¡Trombocyty - útržky bb. ( kostní dřeň) ¡Adheze na kolagen ¡Agregace ( shlukování) ¡Metamorfóza na kulovitá tělíska ¡Sekrece : serotonin ( vazokonstrikce ) ¡ ¡Vnitřní a zevní systém ¡aktivují plazmatický faktor X ¡ působí na protrombin → trombin ¡působí na fibrinogen → fibrin ¡ ¡→ vytváří se krevní koláč ( definitivní trombus), na okrajích sérum (= plazma bez fibrinogenu) ¡ ¡– protrombin se tvoří v játrech – nutný vitamin K ( střeva) ¡– srážení krve se zpomaluje chladem ¨ zastava_krvaceni.jpg ¨poruchy hemokoagulace (koagulopatie) nebo fibrinolýzy ¡hematomy, kloubní krvácení ¡ ¨poruchy činnosti trombocytů ¡petechie ¡ ¨defekty cév ¡petechie ¨Quick: vnější část kaskády ¡tkáňový tromboplastin, Ca2+ ¡INR 0.8-1.2, 70-125 % ¡warfarin ¨APTT: vnitřní část kaskády ¡parciální tromboplastin, aktivátor kaolin, Ca2+ ¡25-42 s ¡heparin, hemofilie A Skupina Aglutinogen (membrána ERY) Aglutinin ( plazma) 0 ---- anti-A, anti-B A A anti-B B B anti-A AB A, B ---- ¨geografické i časové rozdíly ¨nejvíc A: oblasti u Atlantického oceánu, Eskymáci (60%) ¨nejvíc B: jihovýchodní Asie, Indie (40%) ¨nejvíc 0: američtí Indiáni (100%) ¨ ¨u nás: A-42 %, B-18 %, 0-32 %, AB-8 % ¨ ¨ ¨85% bělochů Rh+, 99% Asiatů Rh+ ¨klinický význam: 1.transfúze Rh inkompatibilní krve 2.těhotenství: matka Rh negativní a plod Rh pozitivní (fetální erytroblastóza, jádrový ikterus) ¨