Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková Dýchací systém Základní ukazatele ¡ Dechová frekvence (DF) ¡ Dechový objem (DO) ¡ Minutová ventilace (MV) ¡ Maximální minutová ventilace (MMV) ¡ Vitální kapacita (VC) Dechová frekvence (DF) ¡ zvyšování v průběhu práce je individuální, u žen bývá vyšší ¡ lehká práce 20-30/min, těžká 30-40/min, velmi těžká 40-60/min ¡ u zátěže cyklického charakteru může být vázána na pohyb ¡ ↑DF může vést ke ↓DO a tím i minutové ventilace Dechový objem (V/V[T]) ¡ je množství vzduchu vdechnutého jedním nádechem (l) ¡ je závislý na dechové frekvenci ¡ v klidu asi 0.5 l, střední výkon asi 1-2 l (30%VC), těžká práce asi 2-3 l (50%VC, u trénovaných až 60-70%VC) Vitální kapacita (VC) ¡ je statický parametr, ovlivnitelný předchozí zátěží: při mírné (rozdýchání) se může ↑, při střední se nemění, při dlouhodobé pro únavu dýchacích svalů může i klesnout na 60% výchozí hodnoty Minutová ventilace plicní (MV) ¡ je objem vzduchu, který je prodýchán za 1 min. [¡ ][Přizpůsobuje se potřebám zvýšeného přísunu O2, ale i zvýšené koncentraci CO2] ¡ Stoupá lineárně/ stupňované zatížení – hyperventilace- anaerobní práh 50 – 60% VO2 max ¡ minutová ventilace po skončení práce klesá nejdříve rychle, pak pozvolněji ¡ MV = DF x DO ¡ Klidové hodnoty: 8 l/min Maximální minutová ventilace (MMV) Koreluje s maximální spotřebou O2 ¡ volní: měřena v klidových podmínkách; muži asi 100-150 l/min, ženy 80-100 l/min ¡ pracovní: je asi o 20 % ↓ než volní Spotřeba kyslíku ¡ souhrnný ukazatel vnějšího a vnitřního dýchání a transportu dýchacích plynů ¡ záleží na tom, kolik litrů vzduchu plícemi prodýcháme a kolik kyslíku ze vzduchu jsme schopni využít Kyslíkový dluh (zotavovací kyslík) [¡ ]charakterizuje anaerobní procesy[] ¡ vyjadřuje nadspotřebu kyslíku po skončení cvičení převážně anaerobního typu Pozátěžový kyslík, kyslíkový dluh Maximální spotřeba kyslíku = max. aerobní výkon nejvyšší v 18 letech: muži 46.5 ml/kg/min ženy 37 ml/kg/min - postupně klesá s věkem závisí na: ventilace, alveolokapilární difúze, transport oběhovým systémem, tkáňová difůze, buněčná oxidace Dýchací systém složka transportního kardiorespiračního systému změny: - reaktivní – bezprostřední reakce organismu - adaptační – výsledek dlouhodobého opakovaného tréninku Změny reaktivní -fáze úvodní = ↑ DF a ventilace před výkonem mechanismus: emoce (více u osob netrénovaných) a podmíněné reflexy (převládají u trénovaných osob) startovní a předstartovní stavy Změny reaktivní -fáze průvodní= při vlastním výkonu roste DF a ventilace nejdřív rychle (fáze iniciální), →zpomalení, →při zátěži (více než 40-60s) se může projevit mrtvý bod / čím je trať delší a intenzita nižší, tím později se mrtvý bod objeví Mrtvý bod Subjektivní příznaky ¡ Nouze o dech ¡ Svalová slabost ¡ Bolesti svalů ¡ Tíha a tuhnutí svalů ¡ dušnost Objektivní příznaky ¡ Pokles výkonu ¡ Horší koordinace ¡ Narušení dynamického stereotypu ¡ Narušena ekonomika dýchání ¡ Snížení DO ¡ Zvýšená DF ¡ Zvýšená TF ¡ Zvýšený TK Druhý dech ¡ Pokračuje-li se ve výkonu – druhý dech/ při přechodu zvýšená teplota, pocení / ¡ Tréninkem se zlepšuje vzájemná souhra regulačních mechanismů / ústup projevů mrtvého bodu / Setrvalý stav – po 2 – 3 min méně intenzivní práce Po 5 – 6 min více intenzivní práce Hranice výkonu netrénovaného je 100W Anaerobní práh= nejvyšší hodnota v setrvalém stavu Změny reaktivní -fáze následná/ POZÁTĚŽOVÉ ZMĚNY / = návrat ventilačních parametrů k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší Musí zajistit dých. systém obnovu zátěží narušené homeostázy organismu Změny adaptační ¡ lepší mechanika dýchání ¡ lepší plicní difůzi/ aktivní alveoly /- snižuje se mrtvý fyziologický prostor ¡ ↓ DF/ při zatížení / ¡ ↑ max. DO (3-5 l, 60 – 80% VC) ¡ ↑ VC ♂ 5-8 l, ♀ 3.5-4.5 l ¡ ↓ minutovou ventilaci při standardním zatížení, vyšší max. hodnotu ♂ 150-200 l, ♀ 100-130 l ¡ rychlejší nástup setrvalého stavu při vyšší intenzitě / 150 – 200W / ¡ minimální až nulové projevy mrtvého bodu ¡ Vyšší maximální aerobní výkon VO2 max