Přednáška č. 3
Krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán,stavba cvičební jednotky,metodické zásady kinezioterapie


Rehabilitační plán
1.  Krátkodobý
-Kam chci pacienta dovést? (zvětšení ROM, SS, v, koordinace..)
-Co je pro daného pacienta kontraindikováno?
-Je neměnný?
-Jak dlouho platí krátkodobý reh. plán?
2. Dlouhodobý
-Komprehenzivní = celistvá rehabilitace
-Pedagogická, sociální, technická, pracovní rehabilitace

Sestavení rehabilitačního plánu
1.  Znát předchozí terapii
- Radiální epikondylitida (funkční porucha) – obstřik Diprophosem do úponu, UZ na epikondyl –
iatrogenní poškození – strukturální porucha
2. Nepřesné diagnózy
- natažená třísla? – instabilita kyčelního kloubu s přetížením m. pectineus
- impingement syndrom? – nestabilita LS přechodu s dysfunkčním HSSP a projevem funkční poruchy v m.
latissimus dorsi

Faktory ovlivňující rehabilitační plán
1.Hostilita
2.Motivace
3.Možnost generalizace poruch pohybového systému
- Kauzální terapie
4.

Stavba cvičební jednotky
•Orientační schéma jednotlivých fází kinezioterapie:
•1) Úvodní část, rozcvičení
•5-15 min
•Jednoduché cviky, cv. které pac. ovládají,
•Cíl :tonizace vegetativního systému- předehřátí org.

Stavba cvičební jednotky
•2)  Průpravná část
•10-15 min
•Zaměřená na všeob. průpravu – nácvik správného držení těla, správného dýchání, cviky na úpravu sv.
dysbalancí
•

Stavba cvičební jednotky
•3) Hlavní část
•20-40 min
•Směřuje ke konkr. léčebnému cíli (je již cílená) – SS, ROM, vytrvalost, kondice aj.)
•4) Zakončení
•10 min
•Cíl: zklidnění, dechová a relaxační cvičení

Metodické zásady kinezioterapie
•1) Soulad s dosaženým stupněm teoretického poznání
•2) Přiměřenost
•věku pacienta (somatickému, mentálnímu) – děti, geronti
•Zohlednění stupně mot. vývoje- vývojová kineziologie
•pohlaví (ženy – nižší výkonnost, větší kloubní pohyblivost oproti mužům..)
•vrozeným tělesným dispozicím (antropometrické parametry) a schopnosti motorického učení
•aktuální tělesné zdatnosti = kondici (kardiovaskulární a respirační systému)
•aktuálnímu pohybovému fondu (stavu konkrétního postižení)
•duševním schopnostem (rozumět účelu pohybu)
•aktuálnímu psychickému stavu
•VÝBĚR PŘIMĚŘENÉHO ZATÍŽENÍ- co do intenzity, trvání a náročnosti!

Metodické zásady kinezioterapie
•3) Posloupnost, systematičnost
•Zařazení nového až po zvládnutí předchozího (snadnějšího) – i využití prvku ontogenetické řady
•nepřidávat více než 3-5 nových prvků v jednom sezení kvůli zapamatování
•4) Stupňování
•postupně zvyšovat náročnost cvičení: od jednoduchých ke koordinačně, či sv. náročnějším
•5) Soustavnost
•pravidelnost cvičení
•v době mimo cvičení instruovat pacienta k samostatnému cvičení
•snaha o aplikaci do běžných denních činností
•

Metodické zásady kinezioterapie
•6) Názornost
•prostředky: slovní popis, vedení při pohybu, předcvičování, přirovnání k všeobecně známým
činnostem,pohybům zvířat, využití pomůcek (obrázek, video)
•7) Motivace
•Vysvětlit potřebu pohybu
•prostředky: verbální a nonverbální komunikace (pochvala, pozor na nereálné cíle)
•