Minutový objem srdeční/Cardiac output Systolický objem/Stroke Volume Krevní tlak/Blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE – Q CARDIAC OUTPUT •je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za minutu • •závisí od množství krve vyvrhnutého při jedné kontrakci (systolický objem/stroke volume – QS) a počtu srdečních kontrakcí za minutu – SF. •potřeba prokrvení v pokoji vyžaduje minutový objem asi 5 litrů • •u trénovaných je QS vyšší, což jeho srdci umožňuje pracovat v pokoji i při stejné submaximální intenzitě zatížení nižší SF • •Q = QS * SF QS [ml] SF [tepů*min-1] Q [ml] netrénovaný 70 70 4 900 trénovaný 100 50 5 000 V KLIDU SF [1/min] QS [ml] Q [l] netrénovaný muž 72 x 70 = 5 netrénovaná žena 75 x 60 = 4,5 trénovaný muž 50 x 100 = 5 trénovaná žena 55 x 80 = 4,5 MAX. ZÁTEŽ SF [1/min] QS [ml] Q [l] netrénovaný muž 200 x 110 = 22 netrénovaná žena 200 x 90 = 18 trénovaný muž 190 x 180 = 34 trénovaná žena 190 x 125 = 24 skenovat0011 KREVNÍ TLAK tlak krve •Tlak systolický – tlak měřený při stahu komor (systole): 100 – 160 mm Hg • •Tlak diastolický – tlak měřený při uvolnění komor (diastole) < 90 mm Hg • Tlak krve • •hlavním činitelem ovlivňující TK jsou činnost srdce a periferní odpor • •se může změnit změnami minutového objemu srdce • •při zúžení cév (vasokonstrikci) se periferní odpor a tedy i TK zvýší a naopak, při rozšíření cév (vasodilataci) se oba ukazatelé sníží • TK při tělesném zatížení •se stoupající velikostí sportovního srdce stoupá při zatížení systolický tlak při určité SF • •diastolický tlak zůstává nezměněný nebo dokonce i mírně klesá Hodnoty TK při zatížení různé intenzity a délky trvání sTK dTK Krátkodobé zatížení max. intenzity 150-190 80-110 Zatížení submaximální intenzity 180-240 40-100 Dlouhodobé zatížení střední intenzity 130-170 80 Statické krátkodobé zatížení 140-160 80-100 •TK se může změnit i bez tělesného zatížení jako reakce na měnící se podmínky vnějšího prostředí. • •Tlak stoupá při psychickém podráždění, ale i při změně polohy těla z lehu do stoje Měření TK •metoda palpační • •metoda auskultační krevni tlak sejmout0015 •Tlak systolický – tlak měřený při stahu komor (systole): 100 – 160 mm Hg •Tlak diastolický – tlak měřený při uvolnění komor (diastole) < 90 mm Hg • •vyšší než 160/90 mm Hg – hypertenze •nižší než 90/60 mm Hg - hypotenze • TK (mmHg) Vyhodnocení Systolický tlak Diastolický tlak optimální do 120 do 80 normální do 130 do 85 Hranice normálních hodnot 130 - 139 85 - 89 Hypertenze I. stupně 140 - 159 90 - 99 Hypertenze II. stupně 160 - 179 100 - 109 Hypertenze III. stupně nad 180 nad 110 Průměrné 24 hodinové hodnoty krevního tlaku (mmHg), naměřené před léčbou (silná křivka) a po 6 týdenní léčbě určitou kombinací léků (tenčí křivka) ElektroKardioGrafie •během každého cyklu elektrické aktivace se vytváří elektrické pole, které lze zaznamenávat systémem EKG svodů z povrchu těla. Svody •Bipolární svody I,II a III registrují rozdíly mezi elektrickými potenciály na dvou explorativních elektrodách : • Svod I mezi pravou a levou horní končetinou • Svod II mezi pravou horní a levou dolní končetinou • Svod III mezi levou horní a levou dolní končetinou • •Unipolární končetinové svody zaznamenávají elektrický potenciál : • aVR z pravé končetiny • aVL z levé končetiny a • aVF z levé dolní končetiny • •Hrudní svody, kterých je celkem rovněž 6 (V1-V6) hrudní svody končetinové svody a osa EKG křivka •U EKG křivky popisujeme: •vlny (P,T) •kmity (QRS) • •oblé jsou vlny (P,T) •strmé jsou kmity (QRS) • •Při posuzování EKG křivky si všímáme rytmu a jeho pravidelnosti (tzv. akce), frekvence, sklon elektrické osy srdeční, vlny P, segmentu PQ, komorového komplexu QRS, segmentu ST a vlny T Křivka EKG fyziologická+ popis skenovat0017 skenovat0009 skenovat0010 skenovat0007 sejmout skenovat0023 •Vlna P = vzruch vychází ze sinoatriálního uzlu a vlna depolarizace se rozšíří svalovinou předsíní. Amplituda je relativně malá, neboť tenká stěna předsíní obsahuje poměrně málo svalové hmoty • •Úsek PQ = když dospěje vlna depolarizace do atrioventrikulárního uzlu, dojde ke zbrzdění jejího dalšího postupu. Pomalý přesun podráždění z předsíní na komory je dán strukturou atrioventrikulárního uzlu, který vede vzruch nejpomaleji z celého myokardu. Význam tohoto zpomalení změny podráždění je v oddělení systoly síní od systoly komor • •Komplex QRS = po zdržení v atrioventrikulárním uzlu přejde vzruch Hisovým svazkem a Tawarovými raménky na myokard mezikomorového septa a vyvolá jeho depolarizaci ve směru od levé komory k pravé. Okamžitý vektor míří doprava a dolů (v I. a II. svodu se tedy píše negativni Q kmit, ve III. svodu pak pozitivní R kmit. Vzruch mezitím postupuje dále po převodním systému a vyvolává depolarizaci myokardu v oblasti srdečního hrotu, okamžitý vektor se otáčí dolů a doleva. Ve všech třech bipolárních svodech se píše pozitivní kmit R. Vlna depolarizace pak pokračuje po svalovině komor, a to od endokardu k epikardu • •Úsek ST = když se rozšíří depolarizace po celé svalovině komor, je po krátkou dobu elektrická aktivita srdce nulová (srdeční vlákna komor jsou ve fázi plató, mají tedy stejný elektrický náboj a nikde netečou žádné elektrické proudy). Na EKG záznamu se píše izoelektricky úsek SI. • •Vlna T = na fázi plató navazuje repolarizace komorového myokardu, která na rozdíl od depolarizace probíhá od epikardu k endokardu. • •Vlna U = plochá vlna ne zcela jasného původu. Nejspíše je způsobena repolarizaci Purkyňových vlaken, která mají nápadně delší fázi plató ve srovnání s okolním myokardem • Původ jednotlivých vln a kmitů včetně délky jejích trváni: •Při srdeční frekvenci 70 tepů/min. •repolarizace síní je skryta v QRS komplexu úsek křivky původ trvání vlna P depolarizace síní 0.08 - 0.10 s komplex QRS depolarizace komor 0,06 - 0,10 s vlna T repolarizace komor 0,20 s