PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE



CO JE TO VÝVOJ ?
¢1. Vývoj jako řada zákonitých změn
¢
¢2. Evoluce a involuce
¢
¢3. Diferenciace a integrace
¢
¢4. Vývoj jako iniciativa
¢
¢5. Učení jako mechanismus vývoje

HYBNÉ SÍLY VÝVOJE
¢1.Biologické
•dědičnost x prostředí (nature x nurture)
¢
¢2. Sociální
•Socializace, sociální zrání
—
¢3. Osobnost
—
—
—        BIO - PSYCHO - SOCIÁLNÍ DETERMINACE
—       DUŠEVNÍHO VÝVOJE
¢

ZÁKLADNÍ MECHANISMY VÝVOJE
¢1. Zrání
¢
¢
¢2. Učení
¢Proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně.
¢

ZÁKONITOSTI VÝVOJOVÝCH ZMĚN
¢Sledujeme vývoj zdravého dítěte od narození:
—1. postup
—2. věk
—3. integrace
—4.ireversibilila
—
—

   DEFINICE: zabývá se psychikou člověka v různých věkových etapách
   FYLOGENEZE vývoj lidského druhu v historii
   ONTOGENEZE vývoj člověka od narození do smrti
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE

ERIK ERIKSON A OSM VĚKŮ ČLOVĚKA
¢dánský a severoamerický psychog, psychoanalytik.
¢
¢Teorie „Osm věků člověka“ .
¢
¢Prodloužení vývojového pohledu na celý život člověka (od kolébky do smrti).
¢
¢Na každém stupni vývoje si jedinec musí vyřešit psychosociální konflikt (krizi). Výsledek této
krize vede jak ke zdravým, tak nezdravým rysům v osobnosti.
¢

¢Erikson byl student a blízký spolupracovník Sigmunda Freuda v Rakousku. Spolupracoval též s jeho
dcerou Annou Freudovou. Zpočátku považoval svoji teorii za přepracovanou verzi Freudovy teorie
psychosexuálního vývoje.
¢
¢ Souhlasil s Freudem v tom, že lidé musí projít specifickými vývojovými stádii ve vývoji
osobnosti.
¢
¢ Předpokládal, že Freud přecenil úlohu sexuálního vývoje ve vývoji osobnosti.
¢
¢Zahrnul do vývojové teorie celý běh života člověka.

¢Erikson vycházel z předpokladu, že si jedinec musí vyřešit psychosociální konflikt-krizi v každém
jednotlivém „věku“ (tj. vývojové etapě).
¢
¢Uspěje-li, může postoupit zdárně dále do dalšího věku.
¢
¢K prvním pěti vývojovým stadiím (shodná s Freudem-stadium orální, anální, falické, latentní a
genitální) přidává další 3.

¢1. věk Důvěra x nejistota
¢
¢dítě získává pocit základní důvěry, učí se věřit svému sociálnímu okolí (pečujícím osobám).
¢
¢Důležitá je stálost péče a kvalita vztahu matky (pečující osoby).
¢
¢Úspěšné překonání-důvěra ve druhé, chuť objevovat okolí.
¢
¢Neúspěšné-nedostatečný pocit bezpečí.
¢

¢2. věk Autonomie x pocit studu a pochyby
¢
¢Úspěšné zvládnutí tohoto období-pocit autonomie, víra ve své schopnosti.
¢
¢Neúspěšné-stud, pochyby o sobě.
¢
¢

¢3. věk 3-6/7 let Vlastní iniciativa x pocity viny
¢
¢Předškoláci se učí být iniciativní, zahajovat aktivity.
¢
¢Vinu mohou pociťovat nad vlastní nezávislou aktivitou.
¢

ERIK H
¢4. věk 7let až pubescence cca 15 let
¢Snaživost x pocit méněcennosti
¢Význam nástupu školní docházky.
¢
¢Úspěšně zvládnuté období-pocit kompetence, schopnosti rozvíjet svoje dovednosti.
¢Neúspěšně zvládnuté období-pocit podřadnosti, méněcennosti-strach ze selhání, neuroticismus.
¢

¢5. věk 15 let, tj. adolescence  až raná dospělost
¢Identita x zmatení rolí (nejistota o své roli (kdo jsem).
¢
¢V adolescenci dochází k rozvoji vlastní identity-kdo jsem?
¢

¢6. věk  (tj. mladší dospělost) 20.-cca 35 let
¢Intimita x izolace
¢
¢Intimita ve smyslu vztahu s druhým člověkem, splynutím s ním.
¢
¢Izolace-sklon vyhýbat se vztahům.

¢7. věk (tj. střední dospělost) 35let cca 55 let
¢Generativita x stagnace
¢
¢
¢Generativita ve smyslu péče o potomstvo, ale i v širším přesahu-tvořivost, přínos pro druhé.
¢
¢Stagnace – malý nebo žádný zájem na tom přispět svému okolí, vytvářet pro ostatní.
¢

¢8. věk (pozdní dospělost a stáří)
¢Integrita „já“ x zoufalství
¢
¢Integrita ve smyslu moudrosti a přijetí vlastního životního příběhu.
¢
¢Zoufalství-deprese nad uplynulým životem a úzkost ze smrti.
[USEMAP]