Martina Bernaciková Fyziologie ASEBS policejni-zasah-czechtek-2005_0 boxing ANd9GcRId-adEuA_4ontYgOjoAKbZG0S47oNQQ6xtt0bGArnHMVbIIc&t=1&usg=__hp2-jgogVxyC0lMM8-l_mj7C8Yg= 631903_karate-kid Pohybová zátěž Þ vyvolává změny v organismu: A) Akutní - reakce (odpověď) na jednorázovou zátěž – např. ↑ SF B) Chronické - adaptace při opakování zátěži - např. ↓ SF klidové a ↓ SF při stejné zátěži Contents w vysoká aerobní (oxidativní) kapacita a odolnost vůči únavě w nízká anaerobní (neoxidativní, glykolitická) kapacita a svalová síla w pomalá kontrakce (110 ms/svalový tah) a myozinová ATPáza Pomalé (červené) svalové vlákno (I) Slow Oxidative (SO) w 10–180 vláken v motorické jednotce Skier Contents w střední aerobní (oxidativní) kapacita a odolnost vůči únavě w vysoká anaerobní (neoxidativní, glykolitická) kapacita a svalová síla w rychlá kontrakce (50 ms/svalový stah) a myozinová ATPáza Rychlé (červené) svalové vlákno (IIa) Fast Oxidative-glykolytic (FOG) w 300–800 vláken v motorické jednotce Hurdler Contents w nízká aerobní (oxidativní) kapacita a odolnost vůči únavě w vysoká anaerobní (neoxidativní, glycolytická) kapacita s svalová síla w rychlá kontrakce (50 ms/svalový stah) a myozinová ATPáza Rychlé (bíle) svalové vlákno (IIx/IIb) Fast Glykolytic (FG) w 300–800 vláken v motorické jednotce Hitter Contents Základní vlastnosti sval. vláken (I, IIa, IIx) Typ I pomalé červené Typ IIa rychlé červené Typ IIx rychlé bílé Rychlost kontrakce pomalá rychlá rychlá Síla kontrakce nízká střední vysoká Odolnost vůči únavě vysoká střední nízká Obsah glykogenu nízký vysoký vysoký Průměr malý střední velký Hustota mitochodrií vysoká vysoká nízká Hustota kapilár vysoká vysoká nízká Aktivita ATP-ázy nízká vysoká vysoká Glykolytická kapacita nízká vysoká vysoká METABOLISMUS Energetické krytí Fuelpump j0429603 j0295250 Obr_7 METABOLISMUS SVALU sejmout0015 Alaktátový neoxidativní způsob •2 ADP ATP + AMP • •ATP ADP + P + energie pro sval. stah • • •CP + ADP C + ATP Obr_8 Obr_9 Laktátový neoxidativní způsob (anaerobní glykolýza, glykolitická fosforylace) •G + 2P + 2ADP 2 mol. kys.mléčné + 2ATP • •G….glykogen • Oxidativní způsob (aerobní glykolýza, oxidativní fosforylace) •nedochází k tvorbě laktátu • • •G + 34P + 38ADP + 6O2 6CO2 + 44H2O + 34ATP • • • •MK + 130P + 130ADP + 23O2 16CO2 + 146H2O + 130ATP • • Pásma energetické krytí Anaerobní alaktátové Anaerobní laktátové Aerobní alaktátové Obr_10 Obr_11 Obr_12 vydej pr zatezi Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě RQ tuku = 0,7 RQ sacharidů = 1 1 g = 9,3 kcal 1 g = 4,1 kcal RQ = CO2 O2 (Hamar & Lipková, 2001) Respirační kvocient = poměr mezi vydýchaným oxidem uhličitým a spotřebovaným kyslíkem METABOLISMUS PŘI FYZICKÉM ZATÍŽENÍ INTENZITA ZATÍŽENÍ INTENZITA MAXIMÁLNÍ SUBMAXIMÁLNÍ STŘEDNÍ MÍRNÁ trvání sekundy desítky sekund minuty-desítky min hodiny % nál. BM 20 000 10 000 5 000 – 1 000 500 zdroje ATP, CP anaerobní glykolýza aerobní a anaerobní glykolýza aerobní glykolýza, lipolýza aerobně-kde sval sval sval, krev sval, krev anaerobně%) 0 - 5 10 - 30 50, 60 - 90 90 - 100 anaerobně (%) 100 - 95 90 - 70 50, 40 - 10 10 - 0 aktivity sprint 400, 800 m 1,5 a 3 km maraton sejmout0017 ALAKTÁTOVÝ ANAEROBNÍ ZPŮSOB • zdroje energie: makroergní fosfáty (ATP, CP) • • zajišťuje max. krátkodobé aktivity (do 5-15 s) • ZOTAVENÍ • zpětné doplnění zásob při úplném vyčerpání je za 2-3 min, u trénovaných dříve • LAKTÁTOVÝ ANAEROBNÍ ZPŮSOB • zdroje energie: svalový glykogen • • zajišťuje submaximální aktivity (do 90 s) • ZOTAVENÍ • LA v krvi se normalizuje za 30-80 min (při mírném cvičení, aktivním odpočinku) za 60-120 min (v klidu, při pasivním odpočinku) • AEROBNÍ ZPŮSOB • zdroje energie: ze svalu: glykogen, triacyglyceroly z krve: glukóza, MK • • zajišťuje střední a mírné aktivity ZOTAVENÍ • náhrada glykogenu v SO vláknech při úplném vyčerpání nastává až po 46 h • • METABOLICKÁ PÁSMA VE VZTAHU KE KONCNTRACI LAKTÁTU ANP2 LIMITUJÍCÍ FAKTORY ANAEROBNÍ KAPACITY • ALAKTÁTOVÁ NEOXIDATIVNÍ KAPACITA může být limitována: - množstvím fosfátu a jeho obratu (biopsie, MR) • LAKTÁTOVÁ KAPACITA může být limitována: - množstvím glykogenu rozštěpitelného na LA (stanovuje se pomocí LA max) • LIMITUJÍCÍ FAKTORY AEROBNÍ KAPACITY • AEROBNÍ KAPACITA může být limitována na několika úrovních: - ventilací (např. sníženým obsahem O2) - plicní difuzí (poruchou přenosu O2) - krevní kapacitou (snížením množství hemoglobinu – anemií) - transportem O2 krevním oběhem (nízkou oběhovou zdatností) - oxidativními buněčnými ději (nízkou aktivitou, kapacitou mitochondriálních enzymů) METODY VYŠETŘENÍ LÁTKOVÉHO METABOLSIMU • biochemické vyšetření metabolitů v krvi, v moči • vyšetření enzymů ve trávicích šťávách, v krvi • radioimunologické vyšetření hormonů zasahujících do metabolismu • vyšetření acidobazické rovnováhy NEJZNÁMĚJŠÍ VYŠETŘENÍ METABOLSIMU • cukrů (stanovení glykémie, glykemické křivky) • tuků (stanovení cholesterolu, HDL, LDL, triacyglicerolů, vyšetření leptinu) • bílkovin (stanovení různých globulínů, močoviny, kys. močové, kreatinu, troponinu, enzymů) • minerálů (stanovení plazmatických hodnot Na, K, Ca, Mg, Fe, Zn) či vitamínů (A, B, C, D, E, K) METODY STANOVENÍ ENERGETICKÉHO VÝDEJE (ENERGOMETRIE = měření energetického výdeje) • PŘÍMÁ (měří energii, vyzařované teplo v uzavřených boxech) • NEPŘÍMÁ -využívá výpočtu z VO2 -výpočet z jiného naměřeného parametru: SF, ventilace -výpočet z tabulek pro určité činnosti udané v kJ.min, kJ, MET, % nál. BM apod.