OSOBNOST a její vztah ke zdraví ›Vlastnosti a temperament osobnosti silně ovlivňují to, zda se v životě „z/hroutíme“. › ›http://temperament.wladik.net/ ›http://testosobnosti.zarohem.cz/ › OsObnOst ›Osobnost je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. › ›Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. › ›Má složku interpersonální (chování) a intrapsychickou (prožívání), které se navzájem ovlivňují. › ›Osobnost se vždy projevuje jako celek. Co má vliv na změnu/vývoj osobnosti? ›Zkušenosti ›Vědomosti ›Hodnoty ›Zážitky ›Tělesné změny › › Není osobnost jako osobnost ›Psychologické versus laické pojetí osobnosti. Normální a duševně zdravá osobnost 1.autoregulovaná 2. ›2. s adekvátními mentálními reprezentacemi › ›3. přizpůsobená › ›4. individualizovaná › ›5. stabilizovaně integrovaná 1. autoregulovanou, která má adekvátní pocit identity, sebehodnocení, sebecit a sebedůvěru a je schopna řešit své problémy relativně nezávisle a převážně sama; 2. s adekvátními mentálními reprezentacemi světa, dostatečně objektivně percipující realitu; 3. přizpůsobenou ustáleným společenským kritériím a jednající v jejich rámci; 4. individualizovanou dispozičně i zkušenostmi získanými vzorci chování; 5. stabilizovaně integrovanou, tj. takovou, jejíž všechny složky fungují jednotně, celistvě a v koordinaci s jinými, její názory, postoje a způsoby chování jsou situačně i v čase adekvátně stabilní a která má adekvátní pocit životního smyslu. ›Hrát si › › Pracovat ›Milovat › Zdravá osobnost ›OSOBNOST S VYŠŠÍ MÍROU ZDRAVÍ › ›(health-prone personality) › opředstava o vlastní schopnosti řídit chod dění ooptimismus onezdolnost › › › ›OSOBNOST SE SKLONEM K NEMOCEM › ›(disease-prone personality) › opesimistický způsob vykládání toho, co se děje odepresivita oagresivita o Osobnost typu A › Tito lidé mají společný komplex nadměrné aktivity (action emotion complex): › ›výrazná snaha intenzivně pracovat › ›snaha dělat neustále více a více ve stále kratším čase › ›angažovat se na hranici únosnosti › › ›Osobnostní znaky: rivalita, agresivita, nenávist, závist, netrpělivost. › ›Hlasitý projev, velká gestikulace. ›„Nikdy!“ „Za žádnou cenu!“ „To je mé poslední slovo!“ › Friedman a Rosenman začali v roce 1960 ověřovat hypotézu, že chování typu A je rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Sledovali víc než 3 400 zdravých mužů střední sociální třídy v San Francisku –(Western Collaborative Group Study,WCGS), u kterých sledovali hladinu cholesterolu, způsob stravování, kouření, anamnézu zdravotního stavu a pomocí strukturovaného interview také typ chování A. Po osmi letech porovnávali výskyt kardiovaskulárních chorob u mužů s chováním typu A a typu B. Výsledky studie vyzněly v tom smyslu, že u mužů s typem chování A se rychleji vyvinou příznaky poškození srdečních cév a hrozí dříve infarkt myokardu. I při důkladnosti studie však ji někteří vědečtí pracovníci zpochybňovali, protože byla řízena stejnými pracovníky, kteří objevili chování typu A. Osobnost typu A ›Trpí jí asi 10 -15 % dospělé populace ve světě. › ›Je pro ně charakteristická esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). › ›Hypertonici trpívají potlačovanou agresivitou, ctižádostí, vnitřním neklidem, napětím. Většinou nepovolují tlaku, který na nich leží a nehledají únik v nemoci. › ›Nadměrná aktivace organismu člověka např. ve vysoce stresovém zaměstnání, afekty zlosti, hostilita (nepřátelské vztahy potlačené i vyjadřované), vysoký krevní tlak, dědičné dispozice, vysoká hladina cholesterolu v krvi, diabetes (cukrovka), kouření a obezita (otylost) mohou vést ke vzniku ischemické choroby srdeční (tj. omezení přísunu kyslíku a živin pro srdce). Osobnost typu B ›Relativně opačné charakteristiky k typu A. › ›Uvolněné chování, klidné, neuspěchané. › ›Tito jedinci mají inteligenci stejnou nebo i vyšší než typ A. › ›Pokud o něco usilují , výsledky je spíše povzbuzují a dodávají jim sebedůvěry. Nepohání je a nezneklidňují jak u „A“. › ›Pokud jedinci typu B onemocní, projevují se u nich nejčastěji neurotické a depresivní rysy. › Osobnost typu C ›Lidé s pesimistickým viděním světa. › ›Na zátěž reagují pocity beznaděje, bezmocí a depresí. Tzv. syndrom HH amerického psychologa Martina Seligmana (helplessness and hopelessness). › ›Druhé lidi moc neobtěžují, mají mimořádnou úctu k autoritám, ochotni pomáhat druhým. › ›Chovají se závisle, podřízeně. Bývají velmi svědomití. › ›Jsou dosti neteční k signálům negativních změn ve svém zdravotním stavu. › ›Nedávají otevřeně najevo své záporné emoce. Popírají své trápení, své utrpení. › › › Osobnost typu C ›Chtějí být stále společensky přijatelní a akceptováni. › › Často se vyhýbají konfliktům (zejména ženy), čímž › se konflikty somatizují, protože se agrese obrací dovnitř jejich vlastního organismu. › ›Chovají se málo asertivně (neprosazují se). › ›Mívají sklon ke generalizovanému pocitu úzkosti. › ›Jsou neustále v napětí. Nezřídka se něčeho bojí. Stále je něco deprimuje. › ›Tito lidé jsou nejčastějšími onkologickými pacienty (cancer personality). › Osobnost typu D ›Lidé, kteří mají sklon prožívat více negativní emoce. › ›Porucha sebehodnocení. › ›Snížená schopnost zvládat zátěž. › ›Tito lidé se brání jakékoli podobě změny a dávají přednost rutině. Rigidní rysy. › ›Tyto osobnosti často vyrůstaly v sociálně izolované rodině. › ›Depresivní osobnost. › Rozdíly v přístupu ke krizi ›Julian Rotter: Jak lidé přistupují k obtížím a různým problémům. → (LOC – locus of control) › ›2 přístupy ›lidé s vnitřním místem kontroly ›Vychází ze sebe, z vlastních schopností, možností a dovedností, ze své iniciativy. › ›lidé s vnějším místem kontroly ›Domnívají se, že situace se vyřeší sama v důsledku na nich nezávislé změny okolnosti. Iniciativa vzejde ze situace. › ›Mezi těmito dvěma extrémy se nachází každý z nás. LOC studie ›Zvládání životních problémů obyvatel domova důchodců (1977). › ›Experimentální skup. – možnost volit si aktivitu ›Kontrolní skup. – o aktivitách rozhodovalo vedení › ›E. → 93 % obyvatel celkové zlepšení fyzického a psychického stavu. ›K. → 73 % obyvatel zhoršení celkového psychického stavu. › › Po 3 týdnech/ 18 měsících › › › M Míra svobody a odpověd- › nosti je přímo úměrná › zdravotnímu stavu! › › Resilience › doslova pružnost (schopnost rychle se vzpamatovávat) › Osobnostní charakteristika typu „Nedat se a bojovat s těžkostí“ › V češtině používáme termín „nezdolnost“ › ›Charakteristiky resilientního člověka: › › autonomie › schopnost požádat o pomoc druhé lidi v těžkých situacích › dobrá komunikace › vysoké sebehodnocení › › Hardiness ›Doslova osobnostní tvrdost › ›Tři charakteristiky: › ›Osoba věří, že je schopna řídit, kontrolovat dění. › › ›Oddanost (do jaké míry se člověk ztotožňuje s tím, co dělá). › › ›Chápání těžkých situací jako výzev k boji. › ›Tito lidé jsou tělesně a duševně zdravější, lépe se o sebe starají, častěji vyhledávají sociální opory… Svědomitost ›Osobnostní charakteristika, která pomáhá zvládat stres. › ›Zkoumány psychologické záznamy studentů z let 1921-1922. › ›Rozdělil na méně a více svědomité. › ›Svědomití studenti žili v průměru déle. › ›Nejspíše si osvojili zdravější způsoby života a lépe zvládali problémy. Sebehodnocení, sebedůvěra ›Lidé s nižším sebehodnocením mají pocity méněcennosti; cítí se méně milovaní; více se bojí vstoupit do rozhovoru s druhými lidmi; mají nižší úroveň asertivity. › ›Lidé s vysokým sebehodnocením jsou zvídavější; odvážněji se seznamují s novými věcmi a lidmi; jsou důvěřivější; asertivnější, ne však agresivní. Jsou odolnější při zvládání těžkostí. › ›Tvoří se v dětství, vliv má rodina a sociální okolí. Později také druh aktivity (práce) a úspěšnost v ní. Optimismus ›Očekávání, že výsledek dění jehož jsem účastni bude kladný. › › › › › › › ›a smysl pro humor J