ALTERNATIVNÍ A AUGMENTATIVNÍ KOMUNIKACE Přednáška: Mgr. Alena Skotáková, Ph.D. KOMUNIKACE ¨výměna informací mezi lidmi ¨sdělení, která umožňují předávání zkušeností, koordinování společné činnosti, vybízení druhého člověka k určitému chování a jednání ¨verbální a nonverbální ¨vlastním účelem komunikace: sociální interakce ¨ POJMY ¨AAK - se snaží kompenzovat projevy závažných komunikačních poruch. ¨Jde o neverbální komunikační systémy, které jsou často souhrnem několika technik, postupů a přístupů. ¨Alternativní systémy: náhrada mluvené řeči ¨Augmentativní systémy: podporují již existující komunikační schopnosti, které však nestačí k dorozumění. cílem zvýšit porozumění řeči a usnadnit vyjadřování ¨ ¨ AAK ¨1983 vznik Mezinárodní společnosti pro AAK na ochranu práv osob se závažnými obtížemi v komunikaci ¨ ¨cíl AAK: umožnit jedincům se závažnými poruchami komunikačního procesu aktivní dorozumívání a zapojení do života společnosti ¨ METODY ¨1) bez pomůcek §pohled, mimika, gestikulace §vizuálně-motorické znaky ¤(nonverbální komunikace) ¨2) s pomůckami §předměty, obrázky, fotografie §symboly (piktogramy, písmo), komunikátory ¨3) jiné typy §doplňky ke snadnějšímu ovládání počítače (alternativní klávesnice, spínače) ¨ VOLBA METODY AAK ¨vyšetření zraku, sluchu, psychologické vyšetření ¨nutno posuzovat individuálně ¨ (vzhledem k možnostem, schopnostem dítěte a v souvislosti s jeho vývojovou prognózou) ¨systémy statické (komunikační tabulky- Piktogramy ¨ Bliss) ¨systémy dynamické (Makaton, prstová abeceda, znaková řeč, znaky, gesta ¨ ¨KOMBINACE – u jednoho jedince se obvykle používají současně maximálně tři systémy ¨ CÍLOVÁ SKUPINA ¨vrozené poruchy §mozková obrna, těžké sluchové vady, těžká vývojová vada řeči §Mentální postižení, autismus, DMO, kombinované postižení ¨získané poruchy §CMP, úrazy mozku, nádory mozku, mozkové příhody §získané těžké SP, získané kombinované postižení ¨degenerativní onemocnění §skleróza multiplex, muskulární dystrofie, amyotrofické laterální skleróza §Parkinsonova a Huntingtonova choroba §Alzheimerův syndrom ¨ ¨ VÝHODY A NEVÝHODY AAK ¨Výhody AAK: ¨ snižují pasivitu ¨ zvyšují zapojení do činností ¨ rozvíjí kognitivní jazykové dovednosti ¨ umožňují se samostatně rozhodovat ¨ rozšiřují možnosti aktivně komunikovat. ¨ Nevýhody AAK: ¨ vzbuzují pozornost na veřejnosti ¨ společensky méně využitelné ¨ důkaz, že dítě nebude nikdy mluvit ¨ proces porozumění předchází vyjadřování (trvá delší dobu, než se začne užívat) ¨ AAK ¨Výběr systému je nutno posuzovat individuálně. ¨Žádný systém nemá v úmyslu potlačovat přirozené řečové projevy. ¨V zahraničí se běžně používá „totální komunikace“ (v ČR pouze u sluch.p.) ¨Zahrnuje gesta, znaky, odezírání, prstovou abecedu, čtení, psaní, zpěv, pohyby těla a pohledy očí. ¨Nejčastější používané systémy v ČR ¨ Piktogramy ¨ Makaton ¨ Bliss systém ¨ Metoda sociálního čtení ¨ Facilitovaná komunikace ¨ PIKTOGRAMY ¨Zjednodušené zobrazení skutečnosti (předmětů, činností, vlastností). Vnímatelný útvar (psaný, tisknutý, nakreslený), používaný vždy s mluvenou řečí. Předávání instrukcí, příkazů, varování, usnadnění orientace bez vazby na řeč. Pro výuku čtení, pochopení struktury prostředí, sled činností v čase, stavbu věty, vyjádření abstraktních pojmů. Pro jedince, který nemůže používat řeč (MP). ¨ČR: 700 symbolů (Altík) ¨USA: 3000 symbolů (Picture Comunication Symbols) ¨Jednoduchým řazením se skládají: věty, rozvrh hodin, program dne (vizualizace např. u autistů), dávají instrukce. ¨Při první výuce se používají obrázky a fotografie. ¨ ¨ 11 PIKTOGRAMY 650056_3 650053_3 650051_3 MAKATON ¨Využívá manuální znaky doplněné mluvenou řečí a symboly. ¨Nejpoužívanější v anglosaských zemích ¨Vychází ze znakového jazyka neslyšících, je mezinárodní, znakování doprovázeno mluvenou řečí a mimikou (znakují se pouze klíčová slova, která mají ve sdělení největší význam) ¨350 slov, v 8 stupních od základních pojmů k náročnějším ¨pro SP, MP, autisty, jedince s kombinovaným postižením, balbutiky ¨ ¨ MAKATON smakatonblue BLISS ¨Charles Bliss, 1949: původně snaha vytvořit univerzální komunikační prostředek ¨Systém grafických znaků (mezinárodní využití), místo slov se používají jednoduché obrázky, výuka se zaměřuje na symboly vyjadřující předměty a činnosti. Posléze se sdružují do struktur připomínajících věty (bez gramatických pravidel ¨pro osoby s centrálními poruchami motoriky a poruchami exprese, jedince s anartrií, MP, autisty, afatiky, jedince s kombinovaným postižením ¨2300 symbolů, zachovává gramatická pravidla ¨ukazování prstem, paprskem, (+ Makaton) ¨v ČR nepříliš používán ¨ ¨ METODA SOCIÁLNÍHO ČTENÍ ¨podpůrná, pomocná a motivační metoda ¨rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšení sociální komunikace ¨využití piktogramů, slov běžného života, obrázků, fotografií ¨pro dítě s potížemi ve vnímání písmen, pro dítě čtoucí bez porozumění, pro ZŠ speciální ¨ ¨3.kategorie ¨ 1. kategorie: soubor obrázku a textů ¨ 2. kategorie: piktogramy ¨ 3. kategorie: slova a skupiny slov ¨ V jednotlivých kategoriích se sleduje, co je pro dítě funkční. Učení sociálního čtení by mělo začít v době, kdy dítě začíná užívat slov. Motivace individuálními zájmy, potřebami: nakupování, doprava, časová orientace, vaření apod FACILITOVANÁ KOMUNIKACE ¨vznik v 70. letech 20. století (Austrálie) ¨systém založen na řízeném výběru komunikačních jednotek a jejich kombinaci §kartičky s obrázky §piktogramy §písmena, slova ¨využití přístrojů k počítačovému zpracování komunikační tabulky ¨facilitátor přidržuje ruku, zápěstí, paži osoby ¨cílem postupně omezovat podporu ruky ¨ ¨ ¨ SYSTÉMY S POMŮCKAMI ¨předměty ¨3D symboly, snadná manipulace ¨hmatová struktura, snadno rozpoznatelné ¨pro velmi malé dětí, ZP, hluchoslepé, MP ¨nevýhodou: nemohou reprezentovat abstraktní slova, překryv pojmenování předmětu a související činnosti ¨fotografie ¨realistické znázornění předmětů, činností, místa ¨motivující (možnost vidět vlastní zážitky) ¨ FOTOGRAFIE - ČINNOSTI obrázky_AAK KOMUNIKAČNÍ TABULKY ¨symboly sestavovány do komunikačních tabulek ¨forma vychází z potřeb uživatele: vytvářena s handicapovaným a jeho rodiči ¨pouze pro slova nemožná sdělit nonverbálně ¨k rozšíření slovní zásoby ¨sešity, složky, počítače ¨vybraný symbol indikován ukázáním prstu, pěstí, pohledem, světelným paprskem ¨uživatel musí také umět o tabulku požádat ¨postupně obsahují i písmena, slova, věty, číslice ¨ ¨ ¨ TABULKY cinnosti_AAK TABULKY dobroty_AAK PRSTOVÁ ABECEDA abeceda TECHNICKÉ POMŮCKY ¨s hlasovým výstupem ¨ - komunikátory s tištěným a/nebo hlasovým výstupem (klávesnice, displej) ¨ - omezené množství vzkazů a frází (sdělení označena obrázky, fotografiemi) ¨ - vizuální kontakt není nutný, rychlé, široký slovník ¨ - pro děti již od mentálního věku 12 – 18 měsíců, MP, těžce TP, kombinovaně postižené ¨ - nevýhodou vysoká pořizovací cena ¨počítače ¨ - speciální software, využití pro výuku ¨ - fyzická přístupnost pro uživatele ¨ - místo myši Trackball, kyvadlové tlačítko ¨ - alternativní klávesnice (velikost, stupeň citlivosti, prostorové členění, možnosti ovládání – tyčinkou připevněnou na čelence, výdechovým proudem) POČÍTAČOVÉ PROGRAMY ¨ACKeyboard ¨komunikace pomocí osobního počítače ¨český hlasový syntezátor CS-Voice §hlasité čtení slov nebo vět podle výběru uživatele ¨Boardmaker, Altík ¨zhotovování a tisk komunikačních tabulek z fotografií, obrázkových symbolů, piktogramů, slov ¨Boardmaker 3000 barevných symbolů (i české) ¨Altík 900 pojmů ¨ VÝUKOVÉ PROGRAMY ¨Brepta ¨rozvoj sluchového vnímání, fonematického sluchu, rozvoj jazyka ¨zvukové podněty doplněné obrázky ¨ ¨Méďa ´99 ¨MŠ, ZŠ speciální, nižší ročníky ZŠ praktické ¨předškolní výchova, základní matematické představy, cvičení paměti, vztahy mezi pojmy, barvy, pexeso, puzzle ¨ GLOBÁLNÍ METODA ¨Ovide Decroly (belgický lékař) ¨slovo vnímáno jako známá jednotka řeči –postupování od celku k jednotlivostem ¨cílem stimulace §zrakového vnímání,záměrné pozornosti §rozvoj komunikativních dovedností, verbálního myšlení (bez důrazu na artikulaci) §orientace v prostoru, textu, vyprávění podle obrázků ¨učební pomůcka: soubor obrázků s textem – obtahování, skládání ze stavebnic ¨pro předškoláky, MP, SP děti, dysfatiky, jedince s SPU ¨ ENTRAN – N ¨komunikační pomůcka pro nemluvící osoby, které mohou pouze ukazovat očima ¨využití čísel a barev na plexisklové tabuli s otvorem uprostřed (pro oční kontakt) ¨komunikující sedí naproti sobě (oba slovník se slovy a frázemi) ¨nemluvící vybere pohledem na desku určité číslo, mluvící sdělení vysloví ¨ (potvrzení správnosti pohledem vzhůru) ¨ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM PRO TP ¨jednoduché symbolické komunikační systémy ¨využití reálných předmětů: komunikace, posilování paměti, plánování denní činnosti ¨postupné zmenšování předmětů, využívání jen některých částí, piktogramy, obrázky ¨ ¨bazální stimulace a komunikace ¨somatické a taktilně haptické podněty ¨vibrační, vestibulární a akustické podněty ¨orální podněty ¨vizuální podněty ¨ AAK a řeč – dogma ¨„Používání metod AAK může zpomalit nebo zastavit vývoj mluvené řeči“ ¨ ¨► gesta a použití obrázků je doprovázeno řečí ¨ ¨► vizuální vjem pomáhá vybavit si příslušné slovo ¨ ¨► uspokojení ze smysluplné komunikace a pochopení principu dorozumívání vede ke stimulaci řečového a jazykového rozvoje ¨ ZÁSADY AAK ¨důsledné komentování všeho, co se s dítětem i v jeho okolí děje ¨volba co nejjednodušších, vždy stejných, pojmů ¨krátké věty, doprovázení řeči mimikou ¨klíčové slovo nebo důležitý pojmem zvýraznit gestem ¨od 9. měsíce spojovat pojmy s konkrétními předměty (papat – lžička) ¨zapojení dalších smyslů (chuť, sluch, hmat) ¨ ZÁSADY AAK ¨postupně využívat obrázky a fotografie známých lidí, předmětů a míst ¨podněcování dítěte, aby si dokázalo vybrat mezi dvěma hračkami, jídly,… které mu ukážeme ¨podněcování dítěte k vyjadřování souhlasu a nesouhlasu ¨podpora dítěte v jeho zvukových projevech ¨respektování a přejímání zvuku / gesta vytvořeného dítětem do vlastního slovníku ¨ LITERATURA ¨Jandová, Z. Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: PdF MU, 2003. ISBN 80-210-3204-9 ¨Kubová, L. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: TECH-MARKET, 1996. ¨KLENKOVÁ, J. Alternativní a augmentativní komunikační systémy. (In VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9.) ¨ ¨