SACHARIDY · v těle člověka jen 2 % (v sušině) · v rostlinách 85 – 90 % Funkce sacharidů v buňce: - zdroj energie (např. glukosa) - zásobní energetická surovina (škrob, glykogen) - zpevnění a ochrana buňky (celulosa, chitin) - složky biologicky účinných látek (koenzymy, hormony, antibiotika) Vznik sacharidů – v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO[2] v přítomnosti H[2]O Þ FOTOSYNTÉZA Prvkové složení sacharidů: C, H, O Základem je C-řetězec s 3 – 9 atomy C (3 - triosy, 4 – tetrosy, 5 – pentosy, 6 – hexosy, 7 – heptosy, 8 – oktosy, 9 – nonosy). Deriváty sacharidů obsahují navíc: P = fosforečné estery sacharidů N = aminocukry S = sirné heteroglykosidy Dělení sacharidů: 1. monosacharidy 2. oligosacharidy 3. polysacharidy 4. hetoroglykosidy – je zde vázána necukerná složka, tzv. aglykon MONOSACHARIDY Monosacharidy obsahují: o 3 – 9 atomů C o alkoholické skupiny o aldehydickou nebo ketonickou skupinu Vlastnosti monosacharidů: Ø bezbarvé krystalické látky Ø dobře rozpustné ve vodě, částečně ve zředěném ethanolu Ø nerozpustné v organických rozpouštědlech Ø sladkost Nejjednodušší sacharid: glyceraldehyd Tabulka: Porovnání údajů sladkosti různých sacharidů Sacharid Sladkost Sacharosa 100 Fruktosa 173 Glukosa 74 Invertní cukr 130 Sorbitol 48 Glycerol 48 Xylosa 40 Maltosa 32 Ramnosa 32 Galaktosa 32 Rafinosa 23 Laktosa 16 Důležité pojmy týkající se sacharidů Stereoizomerie – 2 izomery se k sobě mají jako předmět a jeho zrcadlový obraz, jsou neztotožnitelné. Více chorálních C ® více opticky aktivních izomerů Þ n = 2^C n …. počet opticky aktivních izomerů C …. počet asymetrických uhlíků v molekule sacharidu ^ Optická aktivita – monosacharidy otáčí rovinu polarizovaného světla + doprava optické antipody - doleva (Nemá spojitost s L- a D-.) D- a L- forma Racemická směs – směs stejných množství optických antipod Þ opticky neaktivní Vzorce monosacharidů: Fischerovy – v lineární formě Tollensovy – projekční vzorce Haworthovy – perspektivní vzorce Konformace – uspořádání v prostoru v furanosy ® rovinný tvar v pyranosy ® 2 krajní formy: vanička a židlička (stabilnější) Monosacharidy označujeme: Ø podle počtu atomů C: triosy, tetrosy, pentosy atd. Ø podle funkční skupiny: aldosa, ketosa Ø podle velikosti kruhu u cyklických vzorců: furanosa, pyranosa Ø podle formy: a-D-….., b-D-….., a-L-….., b-L-….. Výskyt monosacharidů v přírodě: - volné - vázané v oligosacharidech, polysacharidech, heteroglykosidech VĚTŠINA MONOSACHARIDŮ JE ODVOZENA OD ŘADY D- ! DŮLEŽITÉ MONOSACHARIDY Triosy Ve formě fosforečných esterů jsou meziprodukty odbourávání a biosyntézy sacharidů v organismech. Aldopentosy b-L-arabinopyranosa Je rozšířena v roslinách ve formě polysacharid zvaných arabany: arabská guma, třešňová guma. b-D-arabinosa Je součástí některých heteroglykosidů. a-D-xylosa Je obsažena ve zdřevnatělých rostlinných buňkách. a-D-ribofuranosa Je obsažena v nukleoproteinech, kde tvoří součást ribonukleových kyselin. Je komponentou i některých enzymů. 2-deoxy-D-ribosa Je obsažena v nukleoproteinech, kde tvoří součást deoxyribonukleových kyselin. Ketopentosy Mají význam ve formě fosforečných esterů jako intermediární metabolity. D-ribulosa D-xylulosa Aldohexosy b-D-mannosa Je obsažena ve svatojánském chlebu. Mannan je rezervní látkou mnohých semen. a-D-galaktosa Je vázána s glukosou v mléčném cukru (Þ laktosa). a-D-glukosa (= dextrosa = hroznový cukr, = škrobový cukr) Ve zralém ovoci se nachází buď volná nebo častěji ve směsi s D- -fruktosou. U živočichů se nachází v krvi v koncentraci 100 mg/100g. Bývá vázána v polysacharidech (celulosa, škrob). Ketohexosy b-D-fruktosa (= levulosa = ovocný cukr) Nachází se ve zralém ovoci, též v inulinu v čekankových kořenech nebo v hlízách jiřinek. S glukosou jsou vázány v disacharidu sacharose. a-L-sorbosa Je obsažena např. v jeřabinové šťávě. Je meziproduktem při výrobě kyseliny L-askorbové (vitamin C). Ketoheptosy D-sedoheptulosa Ve formě fosforečného esteru je důležitým meziproduktem fotosyntézy. DERIVÁTY MONOSACHARIDŮ Fosforečné estery monosacharidů a-D-glukosa -1-fosfát D-glukosa-6-fosfát (Coriho ester) (Robinsonův ester) D-fruktosa-6-fosfát D-fruktosa-1,6-bisfosfát (Neubergův ester) (Harden-Yongův ester) Kyseliny – vznikají oxidací minosacharidů (např. kys. glukonová, kys. glukuronová, kys. cukrová) Alditoly (alkoholové cukry) – vznikají redukcí minosacharidů. Např. redukcí D-glukosy vzniká D-glucitol. Některé redukcí ztrácejí asymetričnost molekuly, takže nejsou opticky aktivní, nemají formy D- či L-, ale meso-. Aminocukry – vznikají náhradou skupiny –OH za –NH[2] D-glukosamin D-galaktosamin OLIGOSACHARIDY Rozdělení oligosacharidů: Ø volné – vyskytují se samostatně Ø vázané – jsou složkou polysacharidů Nejvýznamnější disacharidy: sacharosa (= cukr třtinový = cukr řepný) Je rozšířena v celé rostlinné říši, ale průmyslově se zpracovává pouze cukrovka a cukrová třtina. Směs po hydrolýze (invertní cukr) je vedle sacharosy hlavní složkou medu. maltosa (= sladový cukr) Vzniká při odbourávání škrobu a je přítomna ve sladu. isomaltosa Získává se hydrolýzou škrobu. cellobiosa Je složkou celulosy u rostlin. laktosa (= mléčný cukr) Je nejdůležitějším cukrem v mléce všech savců (mateřské mléko = 6 % , kravské = 4,5 %). trehalosa Vyskytuje se v rostlinách a jako krevní cukr hmyzu. Nejvýznamnější trisacharid: raffinosa POLYSACHARIDY Nejvýznamnější polysacharidy: Škrob V rostlinách je ve formě škrobových zrn v kořenech, plodech a semenech. Průmyslovým zdrojem škrobu jsou brambory a obiloviny. Degradací škrobu kyselinami nebo zahříváním na vyšší teplotu vznikají dextriny užívané k výrobě lepidel. Glykogen Je rezervním polysacharidem savců, v jejichž játrech z něho vzniká v případě potřeby D-glukosa. Celulosa Je hlavním stavebním materiálem vyšších rostlin. V přírodě se vyskytuje ve velmi čisté formě jako bavlna, ve dřevě je provázena dalšími látkami, především ligninem a hemicelulosami. Pektiny Jsou to velmi složité polysacharidy přítomné zejména v mladých tkáních vyšších rostlin. Získávají se ze slupek ovoce a slouží např. k výrobě džemů. Polysacharidového charakteru jsou i: rostlinné slizy klovatiny aminopolysacharidy, které mají důležitou funkci v různých fyziologických procesech v tělech živočichů. Chitin Polysacharid obsahující dusík. Je obsažen v houbách a tvoří i součást kostry členovců.