Obecná neurofyziologie BOLEST Mozek má schopnost vyvolat jakýkoli zážitek, včetně bolesti, bez přítomnosti zevního podnětu. (Melzack 1990) Bolest je nepříjemný smyslový a emocionální zážitek, spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo popisovaný výrazy pro takové poškození. Bolest je vždy subjektivní. (WHO) Bolest má dalekosáhlé působení a reakce organizmu na ni je komplexní – somatická i psychická stránka (Kolář, 2009). vznik – vedení – centrální zpracování Nocicepce – proces detekování a signalizace přítomnosti bolestivého podnětu, probíhá aferentně v nervových strukturách uBolest je ochranný mechanizmus, který vzniká přímým účinkem bolestivé stimulace na receptory bolesti (nociceptory) nebo jako následek zánětlivého procesu, který uvolňuje látky dráždící nociceptory. uNociceptory uVolná nervová zakončení – na konci aferentních vláken uPolymodální nocisenzory – bolest, teplo, chlad, mechanické dráždění uVysokoprahové mechanosenzory – silné mechanické podráždění uNociceptory se nacházejí v povrchových vrstvách kůže, v okostici, na povrchu kloubních ploch, v cévní stěně a ve sliznici vnitřních orgánů (CNS a mícha) Nocisenzory se neadaptují, bolest je memory-like fenomén – pamatujeme si ji a upevňuje se učením Vysokoprahové – aktivitu projevují až při opravdu intenzivních podnětech, které jsou právem považovány za bolestivé (mají schopnost poškodit tkáň). Tedy vzhledem k silnému spouštěcímu podnětu není zapotřebí jeho zesílení, které je základní vlastností většiny ostatních receptorů, ty totiž musí reagovat na energie podstatně nižší, proto v prvé řadě pracují jako zesilovače. Polymodální – v závislosti na kvantitě jedné fyzikální modality lze vybudit kvalitativně odlišné pocity, přitom vědomé vyhodnocení činnosti jiných receptorů je při kvantitativních změnách podnětu vždy specifické a zůstává takové i když použijeme jinou formu energie. Slouží receptory bolesti jiným smyslům, anebo je to naopak? Ve svém konečném důsledku jsou receptory vždy specifikovány podle toho, se kterými vlákny jsou spojeny. Nemůžeme nechat bolest vybolet, naopak se musíme snažit aby se v našem těle neusadila, protože při déletrvajícím působení bolestivého podnětu se stávají citlivějšími – reagují stále na menší a menší podněty. S tímto procesem se setkáváme i na dalších stupních přenosu bolesti, čím déle bolest konkrétní cestou probíhá, tím snadněji bude v budoucnu podnět na této dráze považován za bolestivý a tím hůře bude modulovatelný. Vedení bolesti receptory – periferní nerv – zadní kořen míšní – mícha – thalamus – mozková kůra senzoricky diskriminativní afektivně motivační kognitivně evaluační motorická a vegetativní Složky zpracování bolesti obratel mícha řez 1 dráha 1 klasifikace dráha 2 senzitivní aferentní vlákna jsou součástí periferního nervu. Po rozdělení na přední a zadní míšní kořen se nachází míšní ganglion, ve kterém jsou uložena těla nervových buněk, kterým dané axony náleží, první neuron. Dále pokračují do míchy, kde jsou k jejich průběhu paralelně zapojeny interneurony, a to v jednotlivých míšních lamelách, tzv. Rexedových zónách. 1.Vrátková teorie bolesti hradlová, gate control míšní vrátkový systém v zadních rozích míšních R. Melzack P.D.Wall 1965 poměr aktivity ve vláknech o velkém a malém průměru hradlo schéma poměr je možné ovlivnit aferentně – z kůže nebo eferentně – descendentní systém - opioidy řez 2. teorie kódů informace je z periferie do centra přenášena ve formě určitého kódu, výsledný pocit vzniká až v CNS dekódováním teorie sumace (Goldscheider 1894) teorie periferního kódu (Weddel, Sinclair 1955) teorie reverberačních okruhů (Livingstone 1943) interference 3. endorfinová teorie v organismu vznikají působky endorfiny, enkefaliny, dynorfiny i další, které mají výrazný analgetický účinek obrázek Rozdělení bolesti Dle délky trvání uAkutní – délkou trvání odpovídá vyvolávající příčině a nebývá delší než tři měsíce u uChronická – navazuje na akutní a přetrvává týdny, měsíce, roky, může mít i trvalý charakter. Bývá doprovázena dalšími příznaky (nespavost, nechutenství, podrážděnost, deprese. Rozdělení bolesti Dle lokality a původu uNociceptivní bolest – vzniká přímým podrážděním nociceptoru uSomatická a viscerální u uNeuropatická bolest – vzniká jako následek poranění nervů nebo poškození senzorických míšních či mozkových drah. (bolest vyvolaná nebo způsobená primárním poškozením či dysfunkcí PNS nebo CNS u uPsychogenní bolest – bolestivá porucha spojená s psychologickými faktory. Může být vyjádřením emocionálního problému. uNemá organický původ, ale má biologický základ a vzniká na úrovni limbického systému a mozkové kůry u uSmíšený typ u Faktory ovlivňující bolest uKulturní a etnické u uBio-psycho-sociální u uEmoční Hodnocení bolesti uMcGillův dotazník bolesti u uVizuální analogová škála u uŠkálování GATECONT GATECON2 GATECON3 [USEMAP] GATECONT [USEMAP] GATECON2 [USEMAP] GATECON3 [USEMAP] HRADLO [USEMAP] Klasifikace nerv.vláken Typ Funkce Průměr Rychlost Hrot ARF Odolnost vlákna (mm) (ms-1) (ms) (ms) k anoxii A a propriocepce 12,0 - 20,0 70 - 120 0,4 - 0,5 0,4 - 1,0 * * somatická hybnost A b dotek, tlak 5,0 - 12,0 30 - 70 * * A g g systém 3,0 - 6,0 15 - 30 * * A d bolest, chlad 2.0 - 5.0 13 - 20 * * * B pregangliová 3 3 - 15 1,2 1,2 * autonomní vlákna C bolest, teplo 0,4 - 1,2 0,5 - 2,0 2 2 * * * postgangliová sympatická 0,3 - 1,3 0,7 - 2,3 2 2 * * [USEMAP] REZMICHY [USEMAP] FILARAD [USEMAP] [USEMAP] MICHA DRAHY NUCLEI [USEMAP] Stux [USEMAP] DRAHABO [USEMAP]