BIOMECHANIKA KT Testování mechanických vlastností svalů VÝZKUMY šIn vivo – pozorování v živém organismu v přírodních podmínkách šIn vitro – pozorování, kultivace v laboratorních podmínkách šPost mortem – výzkum na tkáních získaných po smrti šEx vivo – testovaný vzorek byl vyjmut z organismu zkoušky v tahu, tlaku, ohybu a smyku šTahová a trhací zkouška Výsledek obrázku pro trhací zkouška vlas Myo-mechanické vlastnosti izolovaného svalu šhttps://openi.nlm.nih.gov/detailedresult.php?img=PMC3164512_jove-48-2582-thumb&req=4 šMin: 2 – 7:50 Myotonometrie šSvalové napětí vzniká ve spojení s autonomním vegetativním systémem. Pojem svalový tonus můžeme tedy chápat jako každý stav napětí svalu, který nebyl vyvolán volním úsilím, tedy úmyslně. šS výjimkou uvolněného svalu pak většina změn tonu vykazuje změny elektrické aktivity. šBiomechanickou složku můžeme dále rozlišit na dvojí svalový tonus podle toho, čím je podmíněn. Buď se jedná o napětí kontraktilní struktury svalu, nebo o tonus vazivové složky. V biomechanice svalového tonu se zapojují i šlachy, klouby a vazy. šKlidový tonus (elastické struktury svalu) x reflexní tonus (slabá izometrická kontrakce, připravenost k náhlé kontrakci) Dělení svalového tonu šatonie šhypotonický sval (flakcidní, chabý) šsval s normálním tonem (normotonie, eutonie) šhypertonický sval (spastický) š Vyšetření svalového tonu šVe stavu klidu nejsou sice motoneurony aktivní (EMG klid), ale určité napětí ve svalu je přesto přítomno – jehlovou EMG obtížně zachytitelné šK hodnocení svalového tonu používáme jak aspekce, tak palpace. šAspekcí se jeví bříško hypotonického svalu ploší (méně se vyklenuje nad okolí) než u svalu normotonického. U hypertonického svalu se naopak bříško „příliš rýsuje a vyklenuje nad okolí“. šPři palpaci se hypotonický sval snadno posouvá proti spodině, „sval vlaje jako hadr“ a je měkčí a nepružný. Hypertonický sval je pružnější a více se brání změně (Véle, 1997). š Myotonometr šneinvazivně měřit svalové napětí a simuluje tak palpaci svalu šzobrazení velikosti odporu tkáně v závislosti na hloubce zanoření měřícího hrotu do zkoumané tkáně šzaznamenává závislost napětí na deformaci měkkých tkání znázorněnou hysterezní křivkou šMyotonometr Centra sportovní medicíny FP Technické univerzity v Liberci: šZákladní prvek představuje tenzometrický snímač připevněný na pohyblivé rameno s měřícím hrotem o ploše 3,7 cm². šměření probíhá prostřednictvím zasunutí či vysunutí ramene nejprve do a následně z měkkých tkání po dráze 32 mm oběma směry šMaximální možná měřitelná síla působící přes měřící hrot na tenzometr je 110 N, při rozlišení 0,43 N a přesnosti ± 1%. š šVýstupem měření jsou hodnoty tenzometru a snímače polohy zapsané v časové závislosti do jednoduchého souboru. šMaximální hloubka zanoření byla v tomto výzkumu Achillovy šlachy a trojhlavého svalu lýtkového stanovena na 2,52 cm (in vivo). šMěření svalového napětí (zjištění příčiny bolesti) šObjektivizace metod uvolnění svalového napětí (masáž, sauna, kineziotaping, spánek, mobilizační techniky, …) šje možné hodnotit nejen svalové napětí, ale lze poznat i to, co měříme. Jestli tuk, podkoží, vazivo nebo sval přeměněný ve vazivovou tkáň. Výsledek obrázku pro myotonometr Hysterezní křivka šHystereze je označení pro takové chování dynamického systému, kdy výstupní veličina nezávisí jen na nezávisle proměnné vstupní veličině, ale i na předchozím stavu systému (tzv. „paměťový efekt“ systému). Projevuje se tedy jako obecná vlastnost dynamických systémů v různých oborech. Chceme-li předpovědět budoucí vývoj systému, musíme znát buď jeho vnitřní stav, anebo posloupnost minulých stavů. šHysterezní křivku lze použít pro relevantní popis viskoelastických vlastností tkání (tuhosti a elasticity), respektive pro popis změn svalového napětí š š šStrmost křivky: Čím je křivka strmější, tím tužší a „více patologický“ je sledovaný sval šProhnutí vzestupující křivky (charakterizováno úhlem φ : Čím víc je křivka prohnutá, tím víc je sval elastičtější a zároveň „zdravější“. šObsah hysterezní smyčky: Čím více se sval přibližuje fyziologickým podmínkám, tím méně často dochází k disipaci energie. Čím více je sval spastický, tím dochází k větším ztrátám mechanické energie, a tudíž bude obsah hysterzní smyčky větší. š Disipace energie je pojem, který označuje přeměnu některé energie, např. mechanické energie třením, na teplo. Hodnocení křivky Viskoelastické vlastnosti svalové a vazivové tkáně šBod 1 – šlacha šBod 2 – přechod šlacha – sval šBod 3 – sval šMaximálních hodnot hysterezní křivky bylo dosaženo v místě přechodu šlacha-sval, bodě 2, který je pro toto měření bodem referenčním. Viskoelastické vlastnosti svalové a vazivové tkáně Objektivizace svalového napětí při použití kinesiotapingu pomocí myotonometru ščervená křivka znázorňuje výsledky základního měření – tedy měření bez kinesiotapu šmodrá křivka popisuje výsledek měření po zatapování facilitačím způsobem (KT veden od začátku m. soleus na konec svalu) ščerná křivka znázorňuje výsledek měření po zatapování inhibičním způsobem (KT veden od konce m. soleus po jeho začátek)