Mgr. Robert Vysoký, Ph.D. Katedra podpory zdraví FSpS MU Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU ÚVOD DO FYZIOTERAPIE I ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V OBORU ZÁKLADY KLINICKÉHO VYŠETŘENÍ Výuka předmětu Úvod do fyzioterapie I, studijní program Fyzioterapie, FSpS MU Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J —Definice RHB dle WHO: V roce 1969 byla rehabilitace definována jako „kombinované a koordinované využití lékařských, sociálních, výchovných a pracovních prostředků pro výcvik a znovuzískání co nejvyššího stupně funkční schopnosti“. — —Podle charakteru využívaných prostředků a rehabilitačních opatření je možné v současnosti rozdělit rehabilitaci do oblastí: §léčebná (medicínská) rehabilitace §sociální rehabilitace §pedagogická rehabilitace §pracovní rehabilitace • Medicínská (léčebná) rehabilitace •nedílnou součástí zdravotní péče •zahrnuje soubor rehabilitačních, diagnostických, terapeutických a organizačních opatření směřujících k maximální funkční zdatnosti jedince a vytvoření podmínek pro její dosažení • •je zajišťována v rámci nemocniční lůžkové péče, ambulantní péče a péče v odborných léčebných ústavech včetně lázeňských • •léčebně – rehabilitační proces vychází z krátkodobého a dlouhodobého léčebně – rehabilitačního plánu •využívané postupy v léčebné rehabilitaci jsou zaměřené na ovlivnění funkčního deficitu a eliminaci dopadu funkčního deficitu •mezi jednotlivé obory léčebné rehabilitace patří fyzioterapie, ergoterapie, rehabilitační inženýrství, fyziatrie, fyzikální terapie, balneologie, balneoterapie, myoskeletární medicína Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J — •Kdy zahájit RHB? — —zahájení/resp. posouzení fčního pohybového stavu a výstupů terapie fyzioterapeutem je relevantní a nezbytně nutné již na akutních lůžkách (JIP, koronární, iktová, spinální jednotka) všech oddělení medicínských oborů včetně oddělení ARO. • Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •Pokud je stav pacienta takový, že rehabilitační léčba tvoří převážnou část zdravotní péče, je pacient v nemocnicích akutní péče přeložen na kliniku/oddělení lůžkové rehabilitace. • •Klinika/oddělení lůžkové rehabilitace •Umožňuje hospitalizovaným pacientům absolvovat další potřebnou terapii, tj. léčebnou rehabilitaci s vazbou na další oblasti rehabilitace. • Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J —Rehabilitaci a její výstupy (tj. krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán) zde zabezpečuje tým pracovníků: fyzioterapeuti, rehabilitační lékaři, ergoterapeuti, zdravotní sestry, psycholog, logoped, sociální pracovník, nutriční terapeut/specialista — —RHB se orientuje na symptomatologii onemocnění!!! • •Symptom=je příznak, vnější projev, průvodní jev nějakého jinak obtížně pozorovatelného děje, stavu nebo procesu. Umožňuje tedy rozpoznání čili diagnózu například určité nemoci, i když není její příčinou. •Např.: zvýšená teplota symptomem zánětlivého onemocnění, rozšířené zorničky symptomem vzrušení, kouř symptomem ohně, trhliny v omítce symptomem narušené statiky budovy a podobně. Odtud také běžné označení symptomatický – příznačný. Symptomatická léčba pak označuje léčbu příznaků, ne (nutně) příčin nemocí. — • Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J • •Podkladem pro léčebné postupy nejsou diagnózy, ale funkční projevy onemocnění! •změny hybnosti, •svalového tonu, •poruchy rovnováhy, •svalové oslabení, •poruchy koordinace, •poruchy stereognozie, propriocepce •zhoršení metabolismu a aerobní zdatnosti apod.). • Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •Stereognozie •Je schopnost poznat hmatem tvar předmětů, zkouší se poslepu. Ztráta této schopnosti při některých neurologických postiženích se nazývá astereoagnozie • •Propriocepce •Je pojem pro hlubokou citlivost. Tvoří ji mechanoreceptory (Golgiho tělíska a šlachová vřeténka). • •Jedná se o schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností=polohocit. • •Je nezbytná pro správnou koordinaci pohybu, svalový tonus, průběh některých reflexů, registraci změny polohy těla atd. Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •Krátkodobý rehabilitační plán —Stanovení konkrétních léčebně-rehabilitačních postupů a jejich koordinace v časově omezeném úseku, jehož délka závisí na zdravotním stavu a akutnosti (progresi) onemocnění. Obvykle nepřesahuje dobu léčby v konkrétním zařízení/dobu léčby déle než 3 měsíce. • •Dlouhodobý rehabilitační plán —Jedná se o stanovení dalších medicínských postupů nutných pro úspěšnost procesu léčebné rehabilitace a vytvoření podmínek pro přechod do dalších složek ucelené rehabilitace. — Alfa a omega úspěchu naší terapeutické intervence •Kvalitní epikríza anamnézy (vč. pohybové anamnézy) •Pečlivá diagnostika •Stanovení reálných cílů/výstupů terapie •Relevantnost a reálnost terapeutických intervencí vs. očekávané cíle •Compliance pacienta!!!!!!!!!!!!!!!!! •Věk-relativní ukazatel?! vs. komorbidity vs. funkční pohybový stav vs. očekávaná kvalita života pacienta! Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •„LTV“ ? L •„cvičení“ ? L • • •Kinezioterapie/fyzioterapie!! •anebo jednoduše „terapie“J • Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •Kinezioterapie a ergoterapie patří k základním léčebným postupům oboru léčebné rehabilitace. • •Základním cílem kinezioterapie je dosažení správného nebo potřebného provedení pohybu jako předpokladu pro realizaci motorických činností běžného života. • •Využívají vědecky zdůvodnitelné a empiricky prokazatelné efektivní pohyby a činnosti k udržení ohrožené funkce tělesných ústrojí nebo znovuzískání funkce, pokud byla tato ztracena. • •Ergoterapie je terapie motoricko-intelektuálních funkcí a sociálních schopností s cílem dosažení samostatnosti postiženého jedince v osobním, sociálním a pracovním životě. Vymezení pojmů aneb…abychom si všichni v oboru rozuměli J •V nepříznivých případech, jako je vážná nemoc či postižení, efekt kinezioterapie a ergoterapie spočívá v udržení či zpomalení vývoje poruchy na přijatelném stupni. • •Ukazatelem aktuálního psychosomatického stavu jak ve zdraví, tak i v nemoci je nejen kvalita pohybu, ale také kvalita funkce. Terminologie ke zdravotní péči •Zdravotní péče •souborem činností a opatření směřujících k udržení a prodloužení života fyzických osob, ke zvýšení kvality života a jeho ochraně, k podpoře, zlepšení, upevnění, obnovení zdraví, •zmírnění utrpení nebo posouzení zdravotního stavu fyzické osoby souvisejícího s nemocí, vadou nebo stavem (dále jen "nemoc") a ke zdravému vývoji budoucích generací. • •Pacientem se rozumí každá fyzická osoba, které se na základě jejího požadavku nebo požadavku jiné k tomu oprávněné fyzické nebo právnické osoby nebo s ohledem na její zdravotní stav poskytuje zdravotní péče. •Akutní nemocí se rozumí náhlé zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje okamžité poskytnutí zdravotní péče. •Chronickou nemocí se rozumí dlouhodobě změněný zdravotní stav vyžadující dlouhodobé léčení, zpravidla déle než rok. • •Formy zdravotní péče jsou ambulantní péče a lůžková péče. • •Preventivní péčí se rozumí zdravotní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání nemocí, odstraňování jejich možných příčin a předcházení jejich vzniku. •Součástí preventivní péče jsou též vyhledávací vyšetření. •Preventivní péče se poskytuje formou ambulantní péče. •Preventivní péče rovněž zahrnuje lékařské prohlídky a další odborná vyšetření a očkování prováděná v rámci opatření proti infekčním nemocem podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu veřejného zdraví, v rámci pracovně lékařské péče a odborná vyšetření v rámci prevence dědičných nemocí. •Diagnostickou péčí se rozumí zdravotní péče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta, včetně údajů z rodinné, sociální a pracovní anamnézy, které mají přímý vliv na zdravotní stav pacienta, a to za účelem zjištění a určení nemocí a hodnocení jejich závažnosti. •Diagnostická péče se poskytuje formou ambulantní nebo lůžkové péče. • •Léčebnou péčí se rozumí zdravotní péče, jejímž účelem je záchrana života nebo navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizace zdravotního stavu s cílem maximálního zmírnění důsledků nemoci a prodloužení a zlepšení kvality života a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu •její součástí je také léčebná rehabilitace, včetně ergoterapie a léčebné výživy. Léčebná péče se poskytuje formou ambulantní nebo lůžkové péče. •Ošetřovatelskou péčí se rozumí zdravotní péče, jejímž účelem je prevence, udržení, podpora a navrácení zdraví pacientovi; její součástí je také péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a vytváření podmínek pro klidné umírání a důstojnou smrt. •Ošetřovatelská péče se poskytuje formou ambulantní péče, a to i ve vlastním sociálním prostředí pacienta, nebo formou lůžkové péče. • •Paliativní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná pacientovi v pokročilém a konečném stadiu nemoci, u kterého byly vyčerpány možnosti léčebné péče vedoucí k vyléčení. •Jejím účelem je zmírňování utrpení pacienta a vytváření podmínek pro klidné umírání a důstojnou smrt. •Paliativní péče se poskytuje formou ambulantní péče, a to i ve vlastním sociálním prostředí pacienta, nebo formou lůžkové péče. • •Neodkladnou péčí se rozumí zdravotní péče, jejímž účelem je zamezit stavům, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví způsobující náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta ohrožující jeho samotného nebo jeho okolí, nebo tyto stavy omezit. •Poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je neodkladnou péčí vždy. • •Neodkladná péče se poskytuje formou ambulantní nebo lůžkové péče nebo na místě náhlého onemocnění nebo úrazu nebo náhlého zhoršení nemoci. •Neodkladná péče poskytovaná zařízením zdravotnické záchranné služby se označuje jako přednemocniční neodkladná zdravotní péče. •Lázeňskou péčí se rozumí soubor zdravotnických činností a postupů včetně léčebné rehabilitace a výchovy ke zdravému způsobu života vedoucích k prevenci nemocí, navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem maximálního zmírnění jejích důsledků, prodloužení a zlepšení kvality života. •Lázeňská péče je poskytována v přírodních léčebných lázních. • •Zákon č. 164/2001Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. formou lůžkové nebo ambulantní péče. • •Při poskytování lázeňské péče jsou využívány přírodní léčivé zdroje nebo příznivé klimatické podmínky. • •Ministerstvo může stanovit vyhláškou indikační seznam pro lázeňskou péči obsahující okruh nemocí ovlivnitelných lázeňskou péčí, indikační předpoklady a indikační zaměření přírodních léčebných lázní s ohledem na charakter využívaných místních přírodních léčivých zdrojů. • • •Primární ambulantní péče je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním pacienta. •Tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psychosociální potřeby. Primární ambulantní péče úzce navazuje na ostatní formy zdravotní péče a sociální služby. •Sekundární ambulantní péčí se rozumí poskytování zdravotní péče ve všech klinických oborech. Je poskytována zpravidla na vyžádání zdravotnického zařízení poskytujícího primární péči. Součástí sekundární ambulantní péče může být též návštěvní služba. •Domácí péčí se rozumí poskytování ošetřovatelské péče pacientům s akutní nebo chronickou nemocí nebo pacientům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci v jejich vlastním sociálním prostředí, a to na základě doporučení ošetřujícího lékaře. • •Akutní lůžkovou péčí se rozumí poskytovaní zdravotní péče pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí, nebo v případech, kdy lze tyto stavy předpokládat, včetně plánovaných operací, anebo pacientovi s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují zdraví. • •Následnou lůžkovou péčí se rozumí poskytování zdravotní péče při pobytu na lůžku pacientům, u kterých byla stanovena diagnóza a došlo ke zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jejichž zdravotní stav je stabilizovaný. •Poskytuje se jako ošetřovatelská péče, léčebná rehabilitace, lázeňská péče, dlouhodobá psychiatrická péče a dlouhodobá léčba tuberkulózy a geriatrie. • • • •Základními klinickými obory akutní lůžkové péče jsou vnitřní lékařství, chirurgie, pediatrie, gynekologie a porodnictví. •Hlavními klinickými obory akutní lůžkové péče jsou ortopedie, urologie, neurologie, tuberkulóza a respirační nemoci, infekční lékařství, otorinolaryngologie, oftalmologie, dermatovenerologie, anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína, psychiatrie, rehabilitační a fyzikální medicína. •Specializovanými klinickými obory lůžkové péče jsou kardiologie, nefrologie, gastroenterologie, endokrinologie, diabetologie, revmatologie, geriatrie, klinická onkologie, radiační onkologie, klinická hematologie, nukleární medicína, maxilofaciální chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, plastická chirurgie, úrazová chirurgie a dětské specializované obory. •Vysoce specializovanými klinickými obory lůžkové péče jsou neurochirurgie, kardiochirurgie, orgánové transplantace, transplantace kostní dřeně, popáleninová medicína a neonatologie a reprodukční medicína. • Klinické vyšetření •je buď komplexní, cílené, kontrolní nebo konziliární vyšetření, a je vykázáno příslušnými výkony v dané odbornosti podle Seznamu výkonů. •Začíná pohovorem s pacientem ke zjištění vývoje jeho zdravotních potíží. •Lékař posoudí průběh onemocnění, stanoví a vysvětlí diagnostický a léčebný postup, zajistí další potřebná vyšetření, předepíše léky a provede administrativní činnosti související s výkonem. • •Naproti tomu diagnostická a laboratorní vyšetření zahrnují celou škálu různých úkonů, od odběru krve a moči až po rentgen nebo magnetickou rezonanci či „natočení“ EKG. Dále se týká např. CT, EEG, radioterapie, ultrazvuku. •Základními diagnostickými službami jsou konvenční radiologie včetně sonografie, elektrokardiografie, spirometrie, klinická biochemie, hematologie, transfúziologie, mikrobiologie a patologie. • •Specializovanými diagnostickými službami jsou zejména počítačová tomografie, magnetická rezonance, intervenční radiologie, pozitronová emisní tomografie, endoskopie, elektroencefalografie, imunologie, alergologie, genetická laboratoř, soudní lékařství, ergometrie, toxikologie, audiometrie, echokardiografie a angiografie. Alfa a omega úspěchu naší terapeutické intervence •Kvalitní epikríza anamnézy (vč. pohybové anamnézy) •Pečlivá diagnostika •Stanovení reálných cílů/výstupů terapie •Relevantnost a reálnost terapeutických intervencí vs. očekávané cíle •Compliance pacienta!!!!!!!!!!!!!!!!! •Věk-relativní ukazatel?! vs. komorbidity vs. funkční pohybový stav vs. očekávaná kvalita života pacienta! Úloha anamnézy v preskripci pohybové aktivity/fyzioterapii •odebrání pohybové anamnézy na začátku celého tréninkového cyklu/terapie •kdy naposledy provozoval pravidelnou pohybovou aktivitu/jakou terapii absolvoval? •vztah k pohybové aktivitě (pozitivní/negativní) •druhy pohybových aktivit (pracovní činnosti, běžné denní aktivity, volnočasové sportovní aktivity)/jakou terapii absolvoval? •frekvence pohybových aktivity/týden, časové rozpětí pohybových aktivit v jedné lekci •limitace/symptomy při pohybových aktivitách (dušnost, únava, ischemické potíže, bolesti jednotlivých komponent pohybového systému) • 1. Subjektivní a objektivní příznaky •Většina chorobných stavů na sebe upozorní příznaky (symptomy). Ty mohou být pro dané onemocnění charakteristické a přispívají k snadnějšímu určení diagnózy (patognomonické symptomy). •Včasné odhalení potíží, projevu choroby a jejich správná interpretace nají proto mimořádný význam. •Soubor současně se vyskytujících symptomů se označuje jako syndrom. • •Podle toho, zda příznak onemocnění pociťuje pouze nemocný, nebo zda jej můžeme pozorovat při vyšetření nemocného, rozlišujeme příznaky subjektivní a objektivní. •Subjektivní příznaky nám sděluje nemocný. Jejich posuzování vyžaduje značnou zkušenost. Nemocný může své potíže zveličovat (agravovat), nebo naopak zlehčovat (disimulovat). •Objektivní příznaky jsou příznaky zjistitelné našimi smysly. Hranice mezi subjektivními a objektivními příznaky může být mnohdy neostrá, neboť některé příznaky mají sice významnou subjektivní složku, ale současně je lze do značné míry objektivizovat. •2. Stav vědomí a jeho poruchy •3. Růst, vývoj, výživa •Poruchy růstu (nadměrně malá nebo velká postava), nanismus, gigantismus, trpasličí vzrůst. Významné je, zda jsou odchylky vzrůstu proporcionální nebo disproporcionální. Poruchy růstu objektivizujeme antropometrickým měřením. •Stav výživy můžeme objektivizovat různými způsoby: měřením kožních řas nebo porovnáním hmotnosti a výšky, tzv. BMI, měřením obvodu břicha, poměr WHR… • •Úbytek hmotnosti je nespecifický symptom, který je zpravidla důsledkem sníženého příjmu potravy či anorexie. U těžkých forem úbytku tukových zásob (kachexie) se přidává i atrofie svalové tkáně. •Často je projevem nádorového onemocnění, ale muže mít mnoho dalších příčin. Provází např. chronické záněty, onemocnění trávicího ústrojí nebo je důsledkem zvýšeného katabolismu. • • •4. Konstituce (habitus) •Vývoj a tvarové utváření těla vykazuje určitý vztah k funkčním charakteristikám. To umožnilo vymezit tři konstituční typy. •normostenický, střední a převládající. •astenický (leptosomní) je vyšší a štíhlý s gracilnější kostrou, dlouhým a plochým hrudníkem a chabým svalstvem. Má tendenci k hypotenzi, hypoglykémii, častěji se u něj vyskytuje vředová choroba, schizofrenie. •hypersonický (pyknický) je menší, má sklon k obezitě, kostra je silnější, svalstvo vyvinuté. Bývá u něj vyšší krevní tlak, predispozice k hyperglykémii a diabetu, maniodepresivním stavům. •5. Kůže •Na kůži sledujeme barvu, teplotu, vlhkost, turgor, pátráme po otocích a pozornost věnujeme všem patologickým eflorescencím a útvarům. •Barva kůže je fyziologicky určena obsahem melaninu, karotenoidů a stupněm prokrvení a vykazuje značné rasové a individuální rozdíly. •Příčinou celkové bledosti může být periferní oběhové selhání s kožní nedokrevností (šok, kolaps). Stejně tak lokální bledost bývá následkem ischémie (tepenný uzávěr, vazomotorické poruchy). U těchto stavů je bledá kůže i chladná. Jinou příčinou bledosti je anémie, která je patrná jak na kůži, tak na sliznicích •Červené zbarvení ne nejčastěji projevem hyperémie, celkovou hyperémii, kterou vidíme po teplé koupeli nebo při horečce, označujeme erytémem. •Cyanóza je namodralé až temně modré zbarvení kůže a sliznic, které se objevuje při vzestupu redukovaného hemoglobinu nad 50g/l. Rozlišujeme centrální a periferní typ cyanózy. Centrální typ postihuje rovnoměrně kůži celého těla a je důsledkem nedostatečného nasycení tepenné krve kyslíkem u chorob plicních, vrozených srdečních vad s pravolevým zkratem a u levostranného srdečního selhání. Periferní typ cyanózy je nerovnoměrný a je nejvýraznější na akrálních částech těla, tj. na rtech, ušních boltcích, koncích prstů, které se stávají též chladnými. Periferní cyanóza je důsledkem stagnace krve v žilním řečišti a zvýšené konsumpce kyslíku. •Žloutenka (ikterus) je způsobena vzestupem plazmatické koncentrace bilirubinu, spolu s kůží jsou též žlutě zbarveny sliznice a skléry. Hnědé zbarvení kůže vzniká hromaděním kožního pigmentu. • •Na kůži se mohou utvářet různé krvácivé projevy v závislosti na povaze poruchy hemostázy, která je příčinou jejich vzniku (petechie, hematomy). •Trofické defekty na kůži vznikají obvykle následkem poruch prokrvení nebo inervace. •Dekubity (proleženiny) vznikají následkem mechanického tlaku a z toho plynoucí nedokrevnosti u dlouhodobě nemocných (ležících). •Na bércích vznikají bércové vředy jako následek chronické žilní insuficience při varixech. •Při vyšetření kůže zaznamenáváme i přítomné jizvy. • •Teplota kůže je dána tělesnou teplotou a prokrvením. Teplotu kůže vyšetřujeme dotykem. Lokální pokles teploty vzniká následkem sníženého prokrvení. Chladnou a současně bledou kůži nacházíme v ischemických oblastech. •Vlhkost kůže. Vlhká kůže se stává následkem zvýšeného pocení (nervově labilní jedinci, lokalizovaně u tzv. vázoneuróz aj.). Suchá kůže se stává šupinatou, olupuje se, je vrásčitá a na pohmat drsná. Se suchou kůží se setkáváme při velkých ztrátách tekutin (dehydratace), kachexii. •Napětí (turgor). Turgor kožní fyziologicky klesá s věkem. Výrazně snížený je u stavů spojených s dehydratací a může patřit také do obrazu kachexie. 5. Somatické vyšetření •Představuje základní vyšetření nemocného, důležité nejen pro diagnostiku vnitřních chorob. Vede k diferenciálně diagnostickým úvahám a popisům různých klinických syndromů. •Při somatickém vyšetření jsou podrobně analyzovány (aspekcí, palpací, askultací, fyzikálními metodami) jednotlivé oblasti lidského těla (hlava, krk, hrudník, břicho, pohybové ústrojí, včetně CNS, kardiorespiračního systému, útrobních a smyslových orgánů). •Fyzioterapeutům i ergoterapeutům poskytuje cenné informace o zdravotním stavu nemocného, možných rizicích, indikacích a kontraindikacích při kineziologickém vyšetření i plánu kinezioterapie (ergoterapie). •Doporučení pohybové aktivity v kinezioterapii závisí na druhu a závažnosti onemocnění či poruchy a na individuálních zvláštnostech pacienta. •Pohybové aktivity nebo léčbu s využitím pohybu doporučuje lékař, který v případě potřeby dále spolupracuje s příslušnými odborníky kliniky, rehabilitačními lékaři, fyzioterapeuty, ergoterapeuty. •Hodnocení zdravotního stavu má rozhodující význam pro volbu pohybové terapie (ergoterapie). •Zvolený rehabilitační léčebný postup vychází z hodnocení klinického nálezu doplněného o potřebná klinická vyšetření. •V kineziologické analýze, kterou provádí fyzioterapeut (v různých klinických oborech např. vnitřní lékařství, neurologie, chirurgické obory, pediatrie, geriatrie a ambulantním provozu) se zaměřujeme především na symptomatologii onemocnění – funkční projevy onemocnění, funkční deficit, poruchy hybnosti, poruchy svalového napětí, poruchy rovnováhy, svalová oslabení, poruchy koordinace, funkční stav tělesných systémů, aktuální fyzickou zdatnost, druh a stupeň oslabení a také předchozí pohybovou zkušenost. • •Dle potřeby rozšiřuje fyzioterapeut kineziologickou diagnostiku o specializované postupy v dané oblasti (např. přístrojová vyšetření). •Na bázi získaných údajů se formulují odpovídající léčebné cíle, mezi které patří podpora maximálního možného uzdravení a předcházení komplikací. • •Dávkování pohybové terapie je v průběhu léčby vždy upravováno a přizpůsobeno individuálnímu výkonu a schopnostem pacienta. •Vyšetření je zaměřeno: •funkce pohybové soustavy: nervosvalový systém, kloubní systém, měkké tkáně (kůže, podkoží, facie), •autonomní nervový systém a funkční poruchy vnitřních orgánů, psychické funkce a bolest, •testování a hodnocení motorického postižení a omezení aktivit denního života (ADL). •hodnocení výsledků funkčních, laboratorních a zobrazovacích metod.