Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Pohybový systém • Svalová tkáň a • Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené z buněk + vláken + mezibuněčné hmoty + … Vazivové tkáně Vazivo: buňky vaziva(fibrocyty, tukové buňky) vlákny (kolagen, elastin, retikulární) a mezibuněčná hmota Tuhé vazivo: vazy, šlachy Řídké vazivo: mezitkáňové prostory Elastické vazivo: vazy páteře, žeber Tukové vazivo: podkoží Lymfoidní vazivo: mízní uzliny Chrupavka Chrupavka: buňky- chondrocyty vlákna (kolagen, elastin) mezibuněčná hmota hyalinní – tvrdá, porcelánově bílá, křehká, obs.chondrocyty+beztvarou hmotu+jemné maskované kolagenní vlákna. - na povrchu kloubů a v dýchacích cestách elastická – pružná, ohebná, žlutavá, převládají elastická vlákna - nos, boltec vazivová – mechanicky odolná na tlak a tah, matně bílá, - převládají silná kolagenní vlákna – meziobratlové ploténky, meniskus Kost Pevná pojivová tkáň, s mineralizovanou základní hmotou – minerální látky činí až 65% objemu kosti !!! buňky - osteocyty vlákna -kolagenní jako pletivo či lamely kolem vyživovací cévy = vzniká osteon =zákl. funkční jednotka kosti - elastická … minerály (Ca, P, Mg, Na, F..) Kostní dřeň – erytropoetická tkáň Sval 3 typy svalové tkáně - Příčně pruhovaná (kosterní) - tvoří základ svalstva končetin a trupu - Je ovládána vůlí = VOLNÍ INERVACE - Příčně pruhovaná(srdeční) - tvoří myokard - Hladká svalovina - tvoří základ stěny dutých orgánů a cév Svalovina srdeční a hladká nejsou ovládány vůlí člověka = MIMOVOLNÍ INERVACE Svalové vlákno  složené z myofibril - vlákna se spojují ve snopce soubor snopců = svalové bříško, které má na konci bílou šlachu (= TENDO) - pomocí šlach se svaly upínají na kosti MOTORICKÁ JEDNOTKA počet svalových vláken inervovaných jedním motoneuronem MOTORICKÁ PLOTÉNKA (synapse) přenos vzruchu motoneuronu na svalové vlákno Řízení pohybu Dvě složky: 1, vydávání pokynů ( motorická vlákna končící u efektoru) 2, zpětná vazba ( příjem informací v jakém stavu jsou orgány jak jsou splněné příkazy) Na řízení se podílí : CNS ( korová a podkorová centra, mozeček) motorické a senzitivní dráhy Řídící orán Výkonný orgán Zpětná vazba příkaz Motorické okruhy Motorické okruhy : kůra mozková, bazální ganglia a thalamus kůra mozková – 3 motorické oblasti mozková kůra bazální ganglia thalamus mozeček rovnováha tělahrubá motorika pyramidová dráha (volní, jemná motorika) svalové napětí propriorecepce Svalová inervace  Inervace svalu je zajištěna několika druhy nervových vláken  Silná motorická vlákna typu alfa končí na nervosvalových ploténkách a vzruchy jimi vedené vedou ke stahu extrafuzálních vláken svalu  Gama vlákna jsou zakončena u motorických plotének intrafuzálních vláken Vlastnosti EXCITABILITA - schopnost svalu odpovědět na stimul vytvořením a vedením akčního potenciálu KONTRAKTILITA - schopnost svalu se stahovat a vyvíjet napětí za současného výdeje energie EXTENSIBILITA - schopnost svalu být natažen ELASTICITA - schopnost svalu se vrátit do klidové délky buď po natažení nebo zkrácení Reaktivní změny = svalová kontrakce  Při svalovém stahu dochází ke štěpení ATP pomocí myozinove ATPázy  Pro excitaci kontrakce -uvolnění iontů vápníku ze sarkoplazmatického retikula k myofilametům-Caaktomyozinový komplex (můstek), což je doprovázeno štěpením ATP na ADP  V procesu relaxace svalu, tj. zániku můstků dochází naopak k reabsorpci vápníku pomocí Ca2+ - pumpy do sarkoplazmatického retikula, přičemž tento proces je podmíněn resyntézou ATP spojení aktin- myozin klouzavý pohyb odpojení hlavic narovnání hlavic membrána svalového vlákna a vazivo (fascie) šlachy svaly (aktin-myozin) Biochemie svalové kontrakce  Z hlediska biochemie svalové kontrakce je energie potřebná k funkční činnosti kosterního svalu pro resyntézu ATP z ADP poskytována typy reakčních procesů: 1) tvorbou ATP ze 2 molekul ADP 2) tvorbou ATP z CP 3) tvorbou ATP při anaerobní glykolýze glycidů za vzniku kys. mléčné 4) tvorbou ATP v aerobním cyklu kys. Citronové, kdy konečnými produkty jsou voda a CO2 GLYKOLYTICKÁ FOSFORYLACE (anaerobní) Při odbourávání glukózy bez spotřeby kyslíku je uvolněna energie glukóza laktát + 2 ATP OXIDAČNÍ FOSFORYLACE (aerobní) Při odbourávání látek (glukóza, laktát, volné mastné kys., aminokyseliny) za přítomnosti kyslíku je uvolněna energie glukóza + 6 O2 6 CO2 + 6 H2O + 38 ATP METABOLISMUS SVALU - restituce ATP MYOKINÁZOVÁ REAKCE ADP + ADP ATP + AMP LOHMANNOVA REAKCE CrP + ADP Cr + ATP Alaktátový neoxidativní způsob 2 ADP ATP + AMP ATP ADP + P + energie pro sval. stah CP + ADP C + ATP Laktátový neoxidativní způsob G + 2P + 2ADP 2 mol. kys.mléčné + 2ATP G….glykogen - metabolická acidóza - hladina LA v krvi Oxidativní způsob  nedochází k tvorbě laktátu G + 38P + 38ADP + 6O2 6CO2 + 44H2O + 38ATP MK + 130P + 130ADP + 23O2 16CO2 + 146H2O + 130ATP Bílkoviny Cukry Tuky amino- kyseliny glukoza glycerol, volné mastné kyseliny Citrátový cyklus pyruvát Acetyl CoA CO2 NH3 H2O glukóza laktát + 2 ATP laktát pyruvát O2 38 ATP Transportní systém O2 Laktát Snížení pH Kosterní svaly Krev Játra Tuková tkáň ATP CrP Glykogen -anaerobně -aerobně TAG proteiny glukóza NEMK TAG glykogen lipidy 10 kJ 30 kJ 6 600 kJ 600 kJ 6 000 kJ 11 000 kJ 160 000 kJ 300 kJ 15 kJ 150 kJ 1 500 kJ 560 000 kJ 4,5 mol/min 3,0 mol/min 2,0 mol/min 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,01 mol/min 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,1 mol/min 0,75 mol/min 0,40 mol/min ENERGETICKÉ ZÁSOBY SVALU Tvorba ATP TYPY SVALOVÝCH VLÁKEN červené vlákno červené vlákno bílé vlákno typ I. typ II. A typ II. B pomalé oxidativní vlákno (SO) rychlé oxidativněglykolytické vlákno (FOG) rychlé glykolytické vlákno (FG) rezistentní k unavitelnosti rezistentní k unavitelnosti unavitelné nízká TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN červené vlákno typ I. pomalé oxidativní vlákno rezistentní k unavitelnosti • vysoký obsah myoglobinu • bohatá na mitochondrie • obsahují méně glykogenu • obsahují více triacylglycerolů •bohatá kapilární síť •trvání kontrakce po impulsu až 100 ms VYTRVALOSTNÍ ZÁTĚŽ TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN • nízký obsah myoglobinu • nižší počet mitochondrií • bohatá na glykogen • nízký obsah triacylglycerolů • řidší kapilární síť • trvaní kontrakce po impulsu 10 - 40 ms RYCHLOSTNÍ ZÁTĚŽ rychlé silové kontrakce nedlouhého trvání bílé vlákno typ II. B rychlé glykolytické vlákno unavitelné Svalový metabolismus při zatížení  Využívaní zdrojů energie ve svalu je závislé na intenzitě a době trvání výkonu  Při vysoce intenzivní pracovní činnosti -především rychlé motorické jednotky s vysokým obsahem ATP a CP  Při práci vytrvalostního charakteru jsou do činnosti zapojovány převážně pomalé motorické jednotky DRUHY SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST STATICKÁ převažuje svalová síla ve výdrži s minimální změnou svalové délky ČINNOST DYNAMICKÁ rytmické střídání kontrakce a relaxace se změnou svalové délky, s různou účasti svalového působení DRUHY DYNAMICKÉ SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST SILOVÁ pohybová činnost se zdůrazněnými silovými nároky, kdy trvání kontrakce je delší než trvání relaxace ČINNOST RYCHLOSTNÍ pohybová činnost s velmi rychlým střídáním kontrakcí a relaxací ČINNOST OBRATNOSTNÍ pohybová činnost, kde je důležitá jemná koordinace svalové činnosti ČINNOST VYTRVALOSTNÍ pohybová činnost, kde se klade důraz na dlouhodobou svalovou činnost Pásma energetické krytí intenzita zatížení trvání výkonu převážné využití tvorba laktátu svalová vlákna rychlostní (max.) do 15 s ATP, CP malá II B rychlostně-vytr. (submaximální) 15 – 50 s ATP, CP, anaerobní glykogenolýza a glykol. maximální II B a II A krátkodobá do 120 s anaerobní a aerobní gl. submax. II B a II A střední do 10 min aerobní glykolýza střední a  II A dlouhodobá nad 10 min aerobní gl., později tuky malá I Anaerobní alaktátové Anaerobní laktátové Aerobní alaktátové STATICKÁ SVALOVÁ ČINNOST kontrakce malé síly do 15% max. kontrakční síly kontrakce střední síly 15% - 60% max. kontrakční síly kontrakce velké síly nad 60% max. kontrakční síly převážně oxidační fosforylace oxidační fosforylace glykolytická fosforylace pouze glykolytická fosforylace Adaptační změny Ve svalech trénovaných jedinců ( typ zatížení) 1. strukturální změny ( mitochondrie, hypertrofie, vaskularizace) 2. metabolická reakce při zatížení ( glykogen, enzymy,..) ADAPTACE NA ZÁTĚŽ ČINNOST SILOVÁ hypertrofie vláken II B, aktivita myokinázy ČINNOST RYCHLOSTNÍ obsahu a utilizace ATP a CP, hypertrofie vláken II B ČINNOST RYCHLOSTNĚ–VYTRVALOSTNÍ (2min) aktivita glykolytického systému, utilizace glykogenu, pufrovací kapacity ČINNOST VYTRVALOSTNÍ mitochondrií, aktivita enzymů dýchacího řetězce, kapilarizace, hypertrofie I, možná konverze z II I(?), hladiny svalového glykogenu o 100%, aktivita lipázy Kost  Fyzické zatěžování organismu podporuje růst kostí  Kost je po celou dobu života metabolicky aktivní (zvyšuje se obsah minerálních látek – Ca)  Trénink zvyšuje (i snižuje) hmotnost kostí (vlivem působení parathormonu)  Dlouhodobě neúměrně vysoká intenzita tréninkové zátěže produkuje pokles kostní denzity (osteoporózu)  Úměrná intenzita produkuje vyšší denzitu diafýz Poznámka: Intenzivní zatížení mladého rostoucího organismu však vede v některých případech snad vlivem androgenů z nadledvinek k omezení růstu dlouhých kostí do délky předčasnou osifikací chrupavčitých růstových zón mezi hlavicemi a tělem kostí. Kosti jsou potom širší a kratší Šlachy, vazy, klouby  Zvyšuje se obsah kolagenu a aktivita enzymů  Pojivová tkáň je dosti adaptivní  Zatížení mění pozitivně tj. posiluje kosti, šlachy i vazy