MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D.
Řízení organizmu
CNS HORMONY
(pohyb, čití, smysly, metabolismus, stres, spánek
analýza všeho) oplodnění a kojení, růst
hospodaření s cukrem,H2O, Ca
Vztah mezi CNS a hormony je velice blízký
protože některé hormony přímo ovlivňují CNS(melatonin-spánek)
a naopak,
některé transmitéry CNS mají hormonální povahu
Základy fyziologie nervového systému
(NS)
Základní funkce:
 Senzorické - smysly
 Analýza – vjemy, počitky
 Asociační ( nové + minulé informace - paměť )
 Výstupní informace – výkonná funkce :
- somatická
- autonomní
Buňky NS:
 Receptory, senzory (příjem podnětů)
 Interneurony (zpracování přijatých informací, zajištění kontaktu a
odevzdání informací v síti NS)
 Nervové buňky (vydávají příkaz)
 Podpůrné nebo jinak funkčně specializované buňky (glie, satelitní buňky)
Nervová buňka - neuron
 Dendrity = recepční část – přijímá
informace a převádí je do dalších
částí nervové buňky
 Tělo – nervové buňky (tvoří se v něm
například mediátor, důležitý pro
přenos informace v synapsi)
 Axon (neurit) - část převodní, končí
v synaptickém zakončení
- obalen Schwannovou buňkou a
myelinovou pochvou
Synapse
= funkční kontakty mezi membránami dvou buněk, z nichž alespoň jedna
je nervového původu
- zajišťují přenos nervových vzruchů
- k přenosu vzruchu dochází obvykle z axonu na dendrit
(= synapse axo-dendritická), nebo z axonu na tělo nervové buňky
(= synapse axo-somatická)
Chemická synapse
- synaptický přenos je zprostředkován chemickou cestou
prostřednictvím mediátoru
Synapsi tvoří:
 presynaptický útvar = vakovité rozšíření axonu s mitochondriemi a
váčky s mediátorem
 synaptická štěrbina
 postsynaptický útvar
= mediátor se váže na receptory
Dělení synapsí:
 excitační
 inhibiční
Mediátory: acetylcholin, noradrenalin, dopamin, serotonin, kyselina
gama-aminomáselná (GABA), glycin, …
VZRUCH - impuls
 Je projevem činnosti
nervové buňky
 Vzruch se tvoří v nervové
buňce a je odváděn
neuritem k dendritům
nebo k tělu jiné nervové
buňky
1. Vedení vzruchu axonem nemyelinizovaným
- axon je pokryt pouze tenkou vrstvou
Schwannových buněk
- vzruch se šíří relativně pomalu
2. Vedení vzruchu axonem myelinizovaným
- tyto axony jsou kryty
myelinovou pochvou
- tato pochva je přerušována
Ranvierovými zářezy
- vždy je drážděna najednou celá
oblast mezi dvěma těmito zářezy
= saltatorní vedení vzruchu
- vzruch se šíří rychleji
Ranvierovy zářezy
Reflex
= funkční jednotka nervové soustavy
= odpověď organismu na dráždění čidel, zprostředkovaná nervovým
systémem
 je determinován podnětem (zevním, vnitřním)
 je určen reflexním obloukem (receptor, aferentní = dostředivá dráha,
centrum v míše – eferentní = odstředivá dráha)
Klasifikace reflexů
1. Podle receptoru
- exteroreceptivní
- interoreceptivní
- proprioreceptivní
2. Podle centra
- extracentrální ( axonové a
gangliové)
- centrální (míšní a mozkové)
3. Podle efektoru
- somatické
- autonomní
4. Podle podmínek a pevnosti -
nepodmíněné (vrozené)
- podmíněné (získané)
Metabolismus nervové tkáně
Pro nervovou tkáň je typické:
1. Velká intenzita metabolismu (mozek váží jen 2% tělesné hmotnosti,
ale energetický obrat činí 20% základní přeměny)
2. Hlavním energetickým substrátem je glukóza
3. Výrazná proteosyntéza (je spojena se zajištěním a obnovou struktur
nervové buňky a přenos vzruchů)
4. Mimořádná citlivost na zásobení kyslíkem
5. Kontrola přísunu i odsunu metabolitů (hematoencefalická bariéra)
Nervový systém
mozek mícha Mozkomíšní
nervy
Autonomní
nervy
( vegetativní )
hlavové míšní
mezimozek : talamus a hypotalamus
střední mozek : význam pro udržení vzpřímeného postoje ( jádra III. A
IV. Hlavového nervu, ústředí zrakových a sluchových reflexů
mozeček : svalové napětí, rovnováha, koordinace
Varolův most : místo, kde procházejí nervové dráhy, propojení mozečku, míchy,..
prodloužená mícha : průchozí a přepojovací stanice, uložení jader IX. A XII. Hlavového
nervu – mluvení, životně důležité ústředí nepodmíněných reflexů- dýchací, srdeční
Centra pro:
-dýchání,
-srdeční činnost,
-bdělost
-ostražitost
Mozkový kmen
Mozkový kmen
- Medulla oblongata
- Varolův most
Mesencephalon – střední mozek
Tvořen : corpora quadrigemina
( kraniální – zraková, kaudální – sluchová)
Funkce :
- Motorická
- Centrum hlavových nervů III a IV
- Senzitivní ( sluchová a zraková dráha)
MOZEČEK
- hmotnost mozečku = 1/10 hmotnosti velkého mozku
- povrch mozečku je velký jako 3/4 plochy povrchu velkého mozku
- snad lze žít i bez mozečku
- neuropřenašeči: kyselina glutamová, kyselina asparagová, acetylcholin,
GABA (kyselina gama-aminomáselná), taurin, glycin
Funkce:
a) udržování stoje a rovnováhy (archicerebellum)
b) tonus kosterního svalstva (paleocerebellum)
c) koordinace pohybů (neocerebellum)
d) účast na psychických, kognitivních funkcí
TALAMUS
Spolu s epitalamem tvoří část diencefala
= je souborem senzorických, asociačních a nespecifických jader
Význam:
- přepojování aferentace, směřující do mozkové kůry (senzitivní,
zrakové, sluchové, chuťové) – při poruchách talamu je snížený práh
pro bolest = talamická bolest (není lékově zvládnutelná)
- mozková kůra spolu s talamem ovlivňují stav bdělosti
- podílí se na některých vegetativních reakcích (zblednutí nebo
zčervenání v obličeji, změny SF, změny nálady - veselost, smutek, zlost,
rozmrzelost – v dospělosti je tato tlumena mozkovou kůrou)
- spolu s mozečkem ovlivňuje stoj a chůzi
HYPOTALAMUS
Význam:
- řízení hladu a příjmu potravy
- řízení objemu vody, solí a dalších látek v krvi
- žízeň
- sexuální funkce
- sekrece ADH, oxytocinu a liberinů uvolňujících faktorů
- řízení funkcí vegetativního nervstva
- termoregulace
Centra pro:
-teplotu,
-příjem potravy
(hladu a sytosti)
-vodu a minerály
-krevní tlak,
-cyklus spánku-bdění
-činnost hormonů
Hypotalamus, hypofýza
VELKÝ MOZEK
- anatomicky: mozková kůra, corpus
callosum, bazální ganglia, čichový
mozek
a)Bazální ganglia
- jsou součástí extrapyramidového
systému
- Funkce:
 tvoří ústředí koordinace úmyslných a
neúmyslných pohybů (spolu s
mozkovou kůrou)
 startují pohyb, modulují tlumivým
efektem informace z mozkové kůry
b) Limbický systém (viscerální
mozek)
= čichový mozek a některé
podkorové oblasti (septum,
corpus amygdaloideum, epitalamus,
hippokampus)
Význam:
= podílí se na reakcích na zachování
jedince a rodů a motivačních
projevů chování:
Zachování jedince :příjem potravy,
instinktivní chování spojené s jejím
získáním a s bojem o místo v
přírodě a společnosti
Zachování rodu :vyhledávání jedince
druhého pohlaví, zvýšená hravost,
přítulnost
Funkce:
- koordinace somatických funkcí (žvýkání, slinění, dýchání, polykání,
mikce, defekace, sexuální aktivita)
- vztah k emočním projevům
- hippokampus – vztah k pozornosti, tvorbě paměťových stop
(podmíněných reflexů), vznik „map“ pro organizaci chování v prostoru
Limbický systém
Kůra velkého mozku
- vývojově nejmladší oddíl CNS
 aferentace ze specifického talamu vede do níže položených korových
vrstev tzv. senzorické kůry
 aferentace z nespecifického talamu vysílá kolaterály do všech vrstev
kůry
 aferentace korového původu (končí u pyramidových buněk)
Podle funkce se dělí mozková kůra na:
1. primární
2. asociační
3. efektorovou
Mozek jako analyzátor
Mozek jako řídící centrum a analyzátor
Asociační oblasti: - motorická
- senzorická
- smyslová
-Pre-frontální oblast – chování jedince
-Temporální oblasti (fronto-occipito…) učení, paměť
-Centra řeči :
motorické Brocovo (Brocova - expresivní, motorická –
afázie: rozumí čeči, ale nemůže mluvit)
senzorické Wernickeovo (Wernieckeho - receptivní,
senzorická – afázie: nerozumí slovům, mluví plynule, ale
nesmysly)
-psaní – asociace centra occipito-temporálního
1 2 3 4
Šedá kůra Šedá kůra Šedá kůra Šedá kůra
hemisfér limbického systému hypotalamu mostu a PM
myšlení emoce, zlost teplota srdce, plíce
řeč pudy, instinkt příjem potravy ostražitost
cílený pohyb zuřivost, vztek H2O,minerály,TK bdělost
číst, psát strach hormony
trvalá paměť dočasná paměť cyklus spánek
centra pohybu
čití,smyslů
1
2
3
4
Myšlení,řeč
emoce
životní
funkce
Mozkové etáže
Teplo,voda,jídloMozek má svoje centra a
schopnost analyzovat složité činnosti
Paměť
Lokalizace : amygdala, hippocampus,spodina čelních laloků,
hypotalamus, talamus ( představy)
Paměťové stopy nazýváme engramy
- krátkodobá
- dlouhodobá
Podle obsahu :
A, deklarativní :
- pojmová – porušená při amnézii ( při demencích, po úrazech,
CMP, u alkoholiků)
- dějová ( epizodická)
- rozpoznávací ( neschopnost poznat známý předmět)
B, procedurální (dovednostní)
- motorická
- senzorická ( vizuální, akustická, hudební)
retrográdní amnézie
Periferní nervový systém
 Část nervové soustavy mimo CNS
 Dělí se na:
- mozkomíšní nervy : hlavové
míšní
- vegetativní nervy ( ANS)
Autonomní
nervstvo
-Vegetativní nervstvo – řídí činnost
všech vnitřních orgánů
- všechny vlákna vedoucí k žlázám, k
hladkým svalům útrob, kůži, myokardu
Dělí se na:
Centrální část : hypotalamus
Periferní část :
- sympatikus
-parasympatikus :
- hlavová část
- sakrální část
Většina orgánů inervovaná jak
sympatikem tak parasympatikem
( protichůdná funkce )
Hlavové
nervy
Hlavový nerv Senzorická funkce Motorická funkce Vegetativní funkce
I Nervus olfactorius Čichové informace - II
Nervus opticus Zrakové informace - III
Nervus occulomotorius - okohybné svaly a zvedač horního
víčka
m. sphincter pupillae- mióza
a m. cilliaris - akomodace
IV Nervus trochlearis - inervuje okohybné svaly V
Nervus trigeminus celý obličej, dutinu ústní: tvrdé
a měkké patro, přední dvě
třetiny jazyka, všechny zuby a
nosní dutinu, celý obsah orbity a
část ušního boltce.
Inervuje žvýkací svaly VI
Nervus abducens - inervuje okohybné svaly VII
Nervus facialis Inervace předních 2/3 jazyka a
malý okrsek ušního boltce
Inervuje mimické svaly slznou žlázu a slinnou
podčelistní a podjazykovou
žlázu
VII
I
Nervus vestibulocochlearis Informace sluchové a z čidla
rovnováhy
- IX
Nervus glossopharyngeus zadní třetinu jazyka, hltan,
mandle
Inervuje svalstvo hltanu příušní slinnou žlázu
X Nervus vagus Inervace ze srdce, plic, většiny
břišních orgánů
Podílí se na inervaci svalů hltanu,
hrtanu a měkkého patra, žaludek,
střevo, játra, slinivku břišní
?
XI Nervus accesorius - m. sternocleidomastoideus a m.
trapezius
XII
Nervus hypoglossus - Inervuje svaly jazyka -
Cítivost a vnímání bolesti
 Tok vzruchů ze zevního
prostředí do vnitřního
prostředí (CNS)
 Hmat
- mechanoreceptory
(dotyk, tlak, vibrace)
- termoreceptory
( teplo, chlad )
 Bolest – ochrana
Poruchy cítivosti
1.Periferní
- z poruch periferních nervů- plošné obrazce
- z poruch míšních kořenů – pásovité poruchy
2. Centrální
- míšní ( hemisekce, zadních provazců)
- mozkové (záleží na topice )
Subjektivní poruchy senzibility
- parestezie
- bolest
 Vždy něco patologického
 Dělí se na :
 Charakter bolesti :
• palčivá
• píchavá
• tepavá
• tlaková
• křečovitá
centrální útrobní somatická
hluboká povrchní
BOLEST
Centrální bolest
 Dráždění bolestivých drah, bez účasti receptorů
 Může být :
a, projikovaná ( promítnutá )
v inervační oblasti nervu ( brňavka )
b, kořenová ( zadní míšní kořeny )
c, talamická
Fantomova bolest
Psychalgie
Motorický systém
- mozková kůra – premotorická kůra, motorická kůra
- ostatní části mozku řídící
pohyb:
bazální ganglia,thalamus, Varolův most,
prodloužená mích, mozeček
Řízení
pohybu
Lokalizace v mozkové kůře
Pohyb zajišťují 2 typy nervových drah:
 Pyramidová dráha – rychlé , přesné pohyby
 Extrapyramidová dráha- hrubé, pomalé pohyby,
svalový tonus
kůra mozková
decussacio
pyramidum
Mícha
postranní
provazce
motoneurony
kůra mozková
Premotorická oblast čelního laloku, bazální ganglia, talamus, RF,
mozeček
Spánek a jeho funkce
= základní fyziologická potřeba
- dospělý člověk spí denně 7-8 hodin (je to velmi individuální)
REM = na EEG pomalé vlny s vysokou amplitudou
- rychlé pohyby očí, sny, záškuby obličeje prstů, erekce
( rapid eye movements)
Všechna ostatní stadia označena jako non- REM
usínání probouzení