Sportovní trenér jako pedagog trener 1. Vymezení trenérské profese •trenér = specifická profese s dlouhou tradicí •první profesionální kouč v americkém VŠ sportu – 1864 •sportovní trenér – zajišťuje a vede trénink sportovce, „ten zkušenější“ •trenér = odborník ve sportu i pedagog, poradce, … = práce s lidmi = sociální a pomáhající profese •rozvoj sportu + negativní jevy → vyšší nároky na trenérovy odborné znalosti, jeho vůdcovské, strategické a taktické schopnosti a zejména na jeho pedagogickou odpovědnost 1. Vymezení trenérské profese •sportovní trenéři = rozsáhlá skupina pedagogických pracovníků - ve školských zařízeních - ve struktuře soutěžního sportu - v dalších, hlavně volnočasových aktivitách •Zákon o pedagogických pracovnících (2004) – sportovní trenér = pracovník vykonávající přímou pedagogickou činnost + pracovní vztah •požadavky: - odborná kvalifikace (maturita + kurzy, VŠ sport) - bezúhonnost - zdravotně způsobilý •= zúžené vymezení trenéra a jeho vzdělání • 1. Vymezení trenérské profese •Širší chápání profese trenéra – evropský projekt •AEHESIS (Aligning a European Higher Education Structure In Sport) •1) trenér orientovaný na osoby participující ve sportu • a) trenér začátečníků (dětí, mládeže, dospělých) • b) trenér rekreačně sportujících osob •2) trenér výkonnostně orientovaných sportovců • a) trenér talentovaných sportovců (děti, mládež) • b) trenér profesionálních sportovců •Þ trenér v soutěžním, školním i v rekreačním sportu 1. Vymezení trenérské profese •Široká působnost a skladba trenérů: •soutěžní + školní + rekreační sport (cvičitelé, instruktoři) •nejrůznější úrovně: pomocný trenér, asistent trenéra, smluvní trenér, trenér ve sportovní škole, vedoucí trenér, reprezentační trenér ad. •různé skupiny adresátů – věk, sportovní výkonnost, sociální a kulturní specifika, … •různé zázemí sportovního klubu (malý klub v „malých sportech“ → trenér vykonává různé aktivity, velké a ekonomicky saturované kluby → dělba práce) •nejrůznější formální dosažené vzdělání – krátké trenérské kurzy – nejvyšší vědecké kinantropologické vzdělání 1. Vymezení trenérské profese •Aktivity trenéra: •teoretické – rozvoj vzdělání (daný sport + vědy o sportu + …), příprava tréninků, … •interakční (praktické) – trénink, soutěže, ... •různorodé sociální role trenéra – informátor, důvěrník („terapeut“), ukazňovatel, motivátor, vychovatel, … různorodé profesní role – učitel, třídní učitel, vychovatel, pedagog VČ, ... •„Trenérská role představuje schopnost rozvíjet důvěru sportovce, hodnotit, řešit problémy a rozhodovat“ (Walsh, 2007) 1. Vymezení trenérské profese •Problémy trenérské profese: •trenérství = pouze rysy povolání (semiprofese) ≠ profese •absence profesní autonomie trenérů – závislost na laické veřejnosti •hodnocení práce trenéra = úspěchy svěřených sportovců •zapojení trenérů do extrémního konkurenčního prostředí – mohou být vyměněni za sportovce bez vzdělání •ve vrcholovém sportu trenéři střet zájmů – komplexní rozvoj sportovce nebo jen sportovní úspěchy? (i ve sportovním školství, v SCM – systém financování) •trenérova práce = neustálý tlak termínů (soustředění, závody, testy, cestování atd.) → •časový deficit, problémy se synchronizací jednotlivých pracovních úkolů 2. Trendy v trenérském vzdělávání •1919 první trenérské vzdělávání na Univerzitě Illinois •trenérské vzdělávání = proces učení, v němž se budoucí (i současní) trenéři učí trénovat •Dvě cesty trenérského vzdělávání: •systematické trenérské vzdělávání („formální“ – nejčastěji celostátní programy – např. USA – Bílá kniha, svazy, ..., projekt EU AEHESIS – doporučená kurikula, ...) •trenérské vzdělávání vycházející z empirie a z reflexe vlastní praxe (typická životní dráha – aktivní sportovec – asistent trenéra – samostatný – hlavní trenér) 2. Trendy v trenérském vzdělávání •pro úspěšné vykonávání nestačí vrozené dispozice + sportovní zkušenosti + „graduální“ vzdělávání •pro gradaci trenérské profese je nutné celoživotní formální a neformální vzdělávání a informální učení •formální trenérské vzdělávání = intencionální + řízené + organizované + strukturované + soustavné + platnost výstupů (např. studium trenérství na sportovních VŠ + trenérské kurzy k získání licence, …) •neformální trenérské vzdělávání = záměrné procesy učení, které nejsou součástí formálního vzdělávání trenérů (získání znalostí a dovedností, které mohou pomoci zlepšit si možnosti uplatnění na trhu práce •informální trenérské vzdělávání = institucionálně neorganizované procesy učení 2. Trendy v trenérském vzdělávání •V trenérském vzdělávání se posilují: •etické aspekty trenérství •pedagogické aspekty trenérství viz inovované kurikulární koncepce (svět – ICCE = The International Council for Coach Education – IC for Coaching Excellence, AEHESIS, Sports Coach UK, Bílá kniha USA, svazy, ...) • 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Etická dimenze trenérského vzdělávání: •opírá se o etické trenérské kodexy •britský trenérský etický kodex: - respekt k jedinečné hodnotě jednotlivce - ocenění péče o klienty - motivace sportovce uplatnit svůj potenciál - hledání společně cesty zlepšení - analogie s požadavky na učitele v UK 2. Trendy v trenérském vzdělávání Etická dimenze trenérského vzdělávání: •Kodex cti Německého sportovního svazu – úkol trenéra = pedagogicky odpovědné jednání: „Jednej tak, abys svým jednáním minimalizoval rizika sportovce a abys maximalizoval jeho osobní rozvoj (z pohledu fyzického, mravního, sociálního, emocionálního a zdravotního)“ •Etický kodex sportovního trenéra (Unie profesionálních trenérů, ČOV) •Zákon o športe – SR – Zákon č. 440/2015 Z. z. •zdraví a dobrý stav stojí nad výkonnostními cíli 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Posilování důrazu na sociální oporu •a pomoc trenéra sportovci: •„v životě jsou důležitější věci než sport“ •= dvojí poslání sportovního trenéra – příprava na sportovní úspěchy + pomoc a „doprovázení“ na cestě k „dobrému životu“ • 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Pedagogická dimenze trenérského vzdělávání: •rozvoj pedagogické odpovědnosti = odpovědnost vůči sportujícím, maximální eliminování rizik a podpora vzájemné odpovědnosti trenéra, sportovců i klubu •hlavní úkol trenérského vzdělávání = budoucí trenéři si musí uvědomit sociální souvislosti tréninkového procesu a musí získat „pedagogickou odpovědnost pro dobrý život“ •rozvoj trenérských kompetencí, které podporují dobrý a zdařilý život sportovce a usilují o realizaci jeho přirozených zájmů •podpora reflexe trenérské praxe 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Rozvoj klíčových kompetencí trenérské profese: •systémové kompetence = jednat adekvátně v daných systémech, napříč těmito systémy i proti nim (např. při tlaku na porušování sportovní etiky) •věcné kompetence = jednat účelně, přiměřeně, logicky a důsledně •sociální kompetence = trenérovo srozumitelné a odpovědné jednání •osobnostní kompetence = trenérské jednání, jež respektuje tři předešlé skupiny kompetencí 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Rozvoj pedagogických kompetencí trenéra: •pedagogické kompetence = souhrn způsobilostí pedagoga – trenéra, aby mohl efektivně pracovat •Dělení pedagogických kompetencí: •1. dle geneze •a) vrozené způsobilosti schopnosti, pedagogické nadání („trenér od narození“) •b) získávané způsobilosti • praxí, studiem, ... pedagogické vědomosti a dovednosti, zkušenosti 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Oblasti pedagogických kompetencí: •a) kompetence k vlastní sportovní edukaci: •„znalost oboru“ = vybraného sportovního odvětví •psychopedagogická kompetence projektování postupů podněcujících učení (nejen motorické) a realizace těchto projektů •komunikativní kompetence verbální i nonverbální („řeč těla“), nejen se sportovci, ale i s dalšími trenéry, rodiči, sponzory, novináři ap., cizí jazyky 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Oblasti pedagogických kompetencí: •a) kompetence k vlastní sportovní edukaci: •diagnostická kompetence = určení stavu: –vědomostí (např. taktické, znalost pravidel, ...) –dovedností (nejen motorických, ale např. i sociálních) –prekoncepcí (naivní teorie dítěte) –stylů učení (nejen motorického) –vztahů mezi vychovávanými –klima sociální skupiny –sociálního, ekonomického, kulturního ad. zázemí –... 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Oblasti pedagogických kompetencí: •b) osobnostní kompetence: •odpovědnost •flexibilita (pružnost chování) •empatie (schopnost vcítit se do pocitů druhé osoby) •autenticita (hodnověrnost) •dovednost akceptovat sebe i druhé •... 2. Trendy v trenérském vzdělávání •Oblasti pedagogických kompetencí: •c) rozvíjející kompetence: •adaptivní kompetence orientovat se ve změnách a orientovat v nich druhé •informační kompetence zvládnutí moderních informačních technologií •výzkumná kompetence zkoumat a řešit problémy (akční výzkum) •sebereflektivní kompetence zamýšlet se nad svou činností projektovat změny v této činnosti •... 3. Úspěšný trenér •Model člověka (přirozená autorita), tzn.: nepředstírat, umět naslouchat, mít porozumění, chápající přísnost, sebepoznání, seberegulace, ... •Vyžadovat plné odevzdání se sportu, ale současně dávat najevo, že jsou v životě i důležitější věci než sport •Budovat sebedůvěru, sebeoceňování, sebekontrolu (např. racionální reagování na chyby své i cizí) •Umění komunikace – rozhodně, ale přátelsky (pozitivně, stenicky, ...) •Korigovat odůvodněně, výstižně a stručně (nejprve pochválit, pak opravovat) 3. Úspěšný trenér •„Pozitivní hněv“ (ty, takový borec a necháš se oklamat) •Sportovec má právo vyjádřit se k tréninku, taktice ap. •Vyhýbat se rutinnímu vyjadřování (já jsem to říkal, ...) •Po neúspěchu komunikovat v klidu („vytáhnout ze stresu“) •Seznamovat sportovce s úkoly a odpovědností jejich i ostatních •Rozlišovat nechuť k usilovné práci od fyzické či psychické únavy •Úspěšné trenérství je v srdci, vychází z pedagogické činnosti a konečným cílem je učení a rozvoj sportovce •