Regenerace a
rehabilitace ve
sportu III
SENZOMOTORIKA
Senzitivní systém
 povrchová citlivost– hrubé dotykové čití,
bolest, teplo, chlad
 hluboká citlivost: jemné dotykové čití a
propriocepce (polohocit, pohybocit,
vibrace)
Senzitivní dráhy:
Periferní receptor - periferní nerv - zadní míšní
kořen - míšní provazce - thalamus - korový
analyzátor (temenního laloku)
Receptory
 Dotyk, tlak: Meissnerova tělíska, Merkelovy terče, Vater-Paciniho
tělíska
 Teplo: Ruffiniho tělíska
 Chlad: Krauseho tělíska
 Bolest: volná nervová zakončení
Bolest - nociceptory
Senzitivní dráhy, propriocepce
 Existují 2 hlavní systémy senzitivních drah:
anterolaterální systém (ALS)
dráha zadních provazců
 Obě dráhy – 3 neurony
1.neuron: periferní senzitivní neuron, pro obě
dráhy na stejném místě ( ganglion spinale)
2.neuron:
ALS - mícha
Zadní provazce- leží v prodloužené míše
3.neuron: v thalamu
Kůra mozková
thalamus
mozkový kmen
míšní segment
1.N1.N
2.N
2.N
3.N
Nutné – bez nich by se CNS nedozvěděl, co se děje v orgánech těla a jak byly provedeny příkazy
ALS
Zadní
provazce
Senzitivní dráhy - hlavové nervy
• obdoba obou systémů u hlavových nervů
• n. V, IX, X
Konec senzitivní dráhy – mozková
kůra
Okrsky kůry pro jednotlivé části
těla mají různou velikost, jejich
umístnění a proporce jsou
vyjádřeny homunkulem
postaveným na hlavu
Propriocepce
- Vnímání sama sebe
- Vnímání polohy těla ( polohocit), vnímání pohybů těla, pohybů jednotlivých částí vůči sobě
( pohybocit), vnímání síly a váhy předmětů ( silocit)
- Informace jdou:
ze svalů : svalová vřeténka a šlachová ( Golgiho ) tělíska
kloubů: 4 druhy receptorů, 2 registrují polohu kloubu a 2 registrují pohyb kloubu
Thalamus je součástí motorických okruhů – informace přivedené
oběma senzitivními dráhami – použití pro řízení pohybu
Z obou systémů ALS i zadních provazců vedou
odbočky do mozečku
Míšní segment
Area radicularis sensitiva
 oblast periferie senzitivně inervovaná jedním zadním míšním kořenem (= jedním
míšním segmentem)
 Skládá se z:
DERMATOMU (oblast kůže) +
oblasti útrob a svalů inervovaných senzitivně stejným zadním kořenem
Spinální
segmenty
Dermatomy se promítají na
povrch těla jako podélné
pruhy
Senzitivní inervace hlavy
Poškození míchy
 anterolaterální systém (ALS): termické čití
 dráha zadních provazců : propriocepce
dotyk
Kůra mozková
thalamus
mozkový kmen
míšní segment
1.N1.N
2.N
2.N
3.N
Klinické důsledky křížení obou drah v různé úrovni
ALS
Zadní
provazce
bolest
Senzitivní iritační jevy
Parestezie: svědění
Dysestezie: kvalitativně změněné vnímání senzitivního dráždění
- Místo léze : periferní nervy - kořen
- Příklady onemocnění: herniace discu, polyneuropatie, komprese nervu
Kauzalgie: záchvatovitá palčivá bolest, provázená trofickými změnami
- Místo léze : periferní nervy
- Příklady: neúplná léze n. medianus, n. tibialis
Hlavní vjem = bolest
Senzitivní iritační jevy - pokračování
Neuralgie: krátké záchvaty bolesti v oblasti inervované nervem
- Místo léze : periferní nervy
- Příklady onemocnění: neuralgie trigeminu
Fantomova bolest: trvalé záchvatovité bolesti v chybějící končetině
- Místo léze : CNS
- Příklady onemocnění: amputace končetiny
Bolest
 Nepříjemný smyslový a emocionální prožitek spojený se skutečným nebo domnělým poškozením tkání
 O poškození tkání informují nociceptory
 Dělení bolesti dle délky trvání:
akutní – trvá max. 1 měsíc
chronická – trvá déle než 3 týdny
 Dělení bolesti dle mechanismu vzniku:
Nociceptivní: vzniká aktivací nociceptorů a souvisí s poškozením tkáně (zánět, poranění)
Neurogenní: při primární lézi nervového systému
periferní neurogenní (periferní nervy – např. postherpetická neuralgie)
centrální neurogenní (mozek, mícha – bolest po traumatu míchy)
Psychogenní (psychický podklad)
nádorová x nenádorová
obranný charakter
Chemické mediátory z poškozené tkáně sensitizují a
stimulují nociceptory
Histamin histamin, bradykinin, prostaglandin
Pohybový řetězec
= uskutečnění konkrétního pohybu kontrakcemi kosterních svalů podle plánu pohybového
programu
 Existují fyziologické a patologické řetězce
Fyziologický : označován stav, kdy je pohybový aparát zcela zdravý
Patologický: pokud pohybový aparát není zcela zdravý ( funkční blokády, strukturální
změny)
Chybně prováděný pohybový stereotyp je řízen náhradním programem
Senzomotorika
 prakticky – setkání s bolestí v zádech ( 30 – 40% populace v produktivním věku)
 Často nelze zjistit objektivní příčinu
Nemá smysl bezhlavě posilovat nebo protahovat
Nutné zajistit navození ideálního prostředí pohybové soustavy
Hluboký stabilizační systém HSSP
 představuje svaly, svalovou souhru, která zabezpečuje stabilizaci ( zpevnění)
páteře během všech našich pohybů
 Aktivace zahájena:
- při jakémkoliv statickém zatížení ( leh, stoj, sed)
- při cíleném pohybu HKK a DKK
 HSSP plní také významnou ochrannou funkci páteře proti působícím silám,
zátěžím a náporům na struktury páteře
Zapojení HSSP do stabilizace páteře je automatické, mimovolní a děje se již při pouhé
představě pohybu
nelze ji však spolehlivě kontrolovat jako volní pohyb
Poruchy HSSP – důležitý faktor pro vznik vertebrogenních potíží
Cílené ovlivnění stabilizační funkce
páteře
 Význam v léčbě vzniklých vertebrogenních poruch
 Obrovský význam v PREVENCI
 Pro správné fungování pohybového systému je spolupráce:
- příčný sval břišní (musculus transversus abdominis)
- krátké svaly v nejhlubší vrstvě podél páteře (musculi multifidi)
- svaly pánevního dna (diaphragma pelvis)
- bránice (diaphragma)
Páteř, pánev, hrudník a pletence končetin vytváří pomocí stabilizační
funkce svalů jakýsi opěrný bod
Souhra mezi působením
jednotlivých svalů
Společné působení jak flexorů tak extenzorů
Motorický program v mozku
- Uzrává v průběhu našeho vývoje
- Formuje i fyziologické zakřivení naší páteře
ZAJIŠŤUJE
Nejčastější problémy
 Nedostatečnost přední stabilizace páteře
insuficience funkce břišních svalů a svalů
pánevního dna
Jak tedy ovlivnit senzomotoriku?
Představuje spojení motoriky a vnímání prostřednictvím smyslů ( přes různé
receptory)
Senzomotorická stimulace
Vychází ze dvou stupňů motorického učení
1. stupeň – jedinec se snaží zvládnout nový pohyb ( kůra mozková výrazně zapojena únavné
a tak se snaží vše přesunout na podkorová centra)
2. Stupeň – řízení naučeného pohybu se přesunulo do podkorových center (
automatizace činnosti) – řízení pohybu rychlejší a méně únavné
Cílem senzomotorické stimulace je tedy dosáhnout reflexní, zautomatizované
aktivace svalů bez výraznější korové kontroly, což umožňuje co nejméně zatěžující
provedení pohybu
Pomocí senzomotorické stimulace dochází k urychlení 2. stupně
motorického učení
Senzomotorická stimulace
 Touto metodou lze ovlivnit:
- automatizovanou svalovou aktivitu
- i základní pohybové vzory ( sed, stoj, chůze)
- pomáhá rozbít špatné pohybové návyky ( hrbení)
Obsah senzomotorické stimulace
• Soustava balančních cvičení ( v různých posturálních polohách)
Senzomotorická stimulace
 Je nutné správné vnímání z receptorů ( v dnešní době utlumené – boty)
Ke stimulaci použijeme facilitaci = usnadnění, nabuzení různých receptorů ke
zlepšení funkce
Kožní z plosky nohy
receptory ve
vnitřním uchu -
statokinetické
Proprioreceptory -
kinestetické
KROKY
 Před samotným cvičením
- Úprava a normalizace funkce periferních struktur – uvolnění kůže, podkoží, vazů
- Protažení svalů
 Malá noha – upravuje postavení chodidla ( modeluje podélnou a příčnou klenbu
nohy) – plochá noha = vede nesprávné signály do mozku
- aktivujeme svaly podílející se na klenbě nožní
 Korigovaný stoj
Dopomůže ke
zmnožení aferentních
spojů do mozku
Možnosti využití senzomotoriky
 Chronické vertebrogenní syndromy ( bolesti zad)
 Nestabilní klouby ( poúrazový kotnít, nestabilní koleno), hypermobilita
 Vadné držení těla
 Skolióza
 Mozečkové a vestibulární poruchy
 Udržení tělesné kondice
 Prevence pádů seniorů
 Zlepšení rovnováhy
 Odstranění špatných pohybových stereotypů a získání nových
 Aktivace utlumených svalů
 Zlepšení koordinace