Neurofyziologie a
neuropatologie
SYNAPSE
NEUROMEDIÁTORY
MOTORICKÉ DRÁHY A JEJICH PORUCHY
Neuronální síť
 Neuron zapojení řádově až v tisících synapsích
 Přenos informací – synaptická transmise= neurotransmise
 Neurotransmise = aktivní, časově omezený, jednosměrný, nevratný proces
 Synapse:
a, elektrické – těsné spojení dvou buněk, přenos akčního potenciálu
prostřednictvím konexonů = membránové struktury ( srdce)
b, chemické – prostřednictvím molekul chemických látek –
neuromediátorů ( NS)
Dělení synapsí
 Interneuronové
- mezi dvěma neurony
- axo- dendritická, axo-somatická, axo-axonální spojení
➢ Neuroreceptorové
- Ve smyslových orgánech
➢ neuroefektorové
- Axon a efektorová buňka
presynaptický postsynaptický
Senzorická b.
Senzitivní
neuron
Stavba chemické synapse
Presynaptická část
- Synaptické vezikuly s přenašečem
Velké synaptické vezikuly
- Neuropeptidové mediátory
- Syntéza jen v těle neuronu
Malé synaptické vezikuly
- Mediátory nepeptidové povahy( acetylcholin,
GABA)
- Vznikají nejen v těle neuronu, ale i v zakončení
Synaptická štěrbina ( šířka 30 – 40 nm)
Postsynaptický útvar
- Obsahuje receptory ( struktury bílkovinné povahy)
Neuromediátory
 Akční potenciál
 Vezikuly s mediátorem do synaptické štěrbin
 Reakce s membránovými receptory na
postsynaptické membráně
 Popsáno několik desítek mediátorů
 Účinek: inhibiční nebo excitační
 Existují transmitery, které mohou reagovat
s více receptory - vyvolají různé účinky
 Nervová buňka tvoří obvykle jen
jeden mediátor
 Chemické složení : organická i anorganická látka ( NO)
Dělení podle chemického složení
 Biogenní aminy: dopamin, NA, A, histamin, serotonin, tryptamin, taurin
 Aminokyseliny: GABA, kyselina asparágová, kyselina glutamová, glycin
 Neuropeptidy: některé zastávají i roli hormonů ( v krvi jako hormony, na synapsích jako
mediátory(, endorfiny, enkefaliny, dynorfiny, statiny, liberiny, oxytocin, vasopresin ( ADH),
neurotemzin, sekretin, motilin
 Mediátory s jinou chemickou strukturou: acetylcholin, adenosin, oxid dusnatý,
prostaglandiny
acetylcholinGABA
Acetylcholin
 Produkován cholinergními neurony ( asi 1/10 všech neuronů)
 Působí na 2 typy receptorů:
- nikotinové: vegetativní ganglia, postsynaptická nervosvalová ploténka)
- muskarinové : patří mezi receptory spřažené s G-proteinem
( bb. Hladké a srdeční svaloviny)
 Úloha mnohostranná ( podílí se i na paměťových stopách
, vnímání bolesti, vliv na regulaci agresivního chování)
Adrenalin
 V mozkovém kmeni
 Produkován dření nadledvin
 Vzácnější než noradrenalin či dopamin
 Interaguje s:
adrenoreceptory
adrenoreceptory – obsazuje přednostněji
 Funguje jako stimulační mediátor
 Ovlivňuje bdělost, emocionalitu
 Látky, které zvyšují vyplavování adrenalinu z váčků = psychostimulancia ( amfetamin)
Dopamin
 Z dopaminergních neuronů
 Vliv na psychické funkce, řízení motoriky,
pozornost, myšlení, emotivitu
 Mozkový kmen, limbický systém, mozková kůra ( prefrontální čelní laloky) = mozkový dopaminový systém
odměny ( aktivace spojena s příjemnými pocity), podílí se i na rozvoji závislostí
 Přirozeným stimulátorem dopaminového systému je fyzická aktivita
❖ Poruchy koncentrace a neklidu – u ADHD
❖ Poruchy myšlení a emotivního prožívání – u s chizofrenie
❖ Poruchy hybnosti, svalového napětí, popřípadě třes – u Parkinsonovy choroby
Endogenní opiáty
 Pestrá a početná skupina mediátorů
 Struktura podobná morfinu
 Mnohostranné působení :
- analgetické
- tlumí aktivitu trávicího ústrojí ( vegetativní)
- hormonální ) stimuluje uvolňování prolaktinu)
- afektivní ( navozují euforii)
- stimulují chuť k jídlu, pocit žízně
- ovlivňují chování
 Součást neuronové sítě : opioidní analgetický systém mozku
GABA ( gama aminomáselná
kyselina)
 Jeden z nějčastějších mediátorů
 S glycinem nejdůležitější inhibiční neurotransmiter
 3 základní typy receptorů
 Blokáda GABA receptorů vede k nabuzení – poruchy spánku, neklid, nesoustředěnost,
hyperaktivita
 Všechny látky, které na receptory působí agonisticky vedou ke zklidnění, útlumu, spánku
Glycin
 Druhý nejvýznamější inhibiční mediátor
 Interaguje se specifickým glycinovým receptorem
 Funkce podobné GABA
Neuropeptidy
 Tvořeny v gliových buňkách i neuronech
 Zjištěno několik set druhů
 Tvořeny řetězci aminokyselin ( 2 – 90)
 Působí jako neurotransmitery, neuromodulátory nebo hormony
 Mediátory : termoregulace, řízení spánku, sexuální aktivity, hybnost, příjem potravy a
tekutin, vnímání bolesti, stresová reakce
 Neuromodulátory: trofický účinek na mozkovou tkáň
 Hormony: tachykininy, hypotalamické hormony, adenohypofyzární hormony, gastrin,
motilin
 V neuronech produkovány spolu s klasickými mediátory
Noradrenalin
 Excitační mediátor
 Zasahuje do cyklu bdění-spánek, ovlivňuje
pozornost, aktivitu a náladu
 Může se podílet i na deperesivním syndromu
 Váže se na stejné receptory jako adrenalin
Serotonin
 Vztah k psychickým funkcím
 Spolupodílí se na regulaci nálady, agresivity, spánku, příjmu potravy, vnímání bolesti, sexuálním chování
 Sympatický mediátor
 Působí jako růstový neurotrofní faktor
 Spojován s depresí
Oxid dusnatý ( NO)
 Pestré funkce : regulace průsvitu cév, řídí apoptózu
 Neuromediátor
 Přechází volně přes membránu
 Ovlivňuje přenos senzitivních a motorických informací, úloha v procesech učení,
prožívání a chování
 Lidské tělo = jeden stavební a funkční celek
 Rozdělováno na 2 části :
- somatickou ( tělesnou)
- viscerální ( orgánovou)
 Soma : kůže, podkoží a pohybový aparát ( kosti, klouby a svaly)
 Viscera : orgány chráněné somatickou schránkou ( patří k nim také
cévy)
Řídící systém – také rozdělen na dva : somatický a autonomní NS
Somatický a autonomní NS
Oba mají:
 Složku hybnou – motorickou – řídí útrobní a kosterní svalovinu (
efektory)
 Složku cítící – senzitivní ( začínající receptory)
CNS řídí pomocí nervových vláken pouze svalovinu !!!!!
Somatický NS
 Somatická motorická vlákna opouští CNS :
- hlavové nervy ( z mozku- cerebrum, prodloužené míchy – medulla
oblongata)
- míšní nervy ( v průběhu celé páteře)
Nervosvalová ploténka ( povrch
svalových vláken)- kontrakce svalů
 Somatická senzitivní vlákna – začínají v receptorech- informace do CNS
RECEPTORY – zdrojem informace
 Kůže – čidlo doteku, kůže v kontaktu s podložkou – významné proprioreceptivní
informace
 Svaly : svalové vřeténko a šlachové ( Golgiho) tělísko
sv. vřeténko – více druhů , registrují délku svalových vláken
Golgiho tělísko – registruje sílu na přechodu mezi svalovým bříškem a
šlachou a reflexy odtud brání mechanickému poškození svalu
 Klouby : rozloženy nerovnoměrně ( 4 druhy)- 2 registrují polohu kloubu, 2 registrují
pohyb
Nejvýznamnější čidla jsou v kůži, ve svalech a kloubech
Informace z těchto receptorů dávají: vnímání polohy, pohybu, svalové síly
Polohocit, pohybocit a silocit
Viscerální NS
 Rozdělen na část sympatickou a parasympatickou
 Ustředí: sympatikus : v míše ( Th 1 – 12, L1 – 3)
parasympatikus : 2 ( mozkový kmen, křížová oblast míchy S2-4)
Pro praxi je důležité : do končetin vstupuje je sympatická inervace – šíří se po povrchu tepen,
ovlivňuje prokrvení. HKK – hrudní mícha ( Th 2-7), DKK- přechod hrudní a bederní míchy (Th10-L2)
Viscerální NS
➢ Viscerální motorická vlákna : šíří se do těla jinudy než somatická motorická vlákna, v
cestě mají navíc uzliny ( ganglia), cesta k viscerálním orgánům je přepojována ve dvou i
více nervových buňkách
- Všechna vlákna sympatická a parasympatická z křížové míchy
– opustí míchu a okolo cév nebo prostřednictvím hustých
pletení – místo určení
- Vlákna parasympatická z oblasti mozkového kmene – opustí
lebku a cestou : III., VII., IX. a X. hlavového nervu
➢ Viscerální senzitivní vlákna začínají receptory ( uloženy v orgánech, včetně cév), sledují
tělesné funkce ( SF, TK,..) a různé hodnoty týkající se metabolismu ( koncentrace CO2,02)
Nervové propojení somatické a
viscerální oblasti
 Propojené prostřednictvím nervových vláken uvnitř CNS, rozhodující
pro toto propojení jsou interneurony – končí zde oboje senzitivní
vlákna
 Sítě interneuronů zpracuje informace a přepojí na motoriku (
somatickou i viscerální)
 V rehabilitaci se hovoří o viscero-vertebrálních a vertebroviscerálních
vztazích
 viscero-vertebrální vztah = primární příčina je ve vnitřním orgánu (
porucha funkční i strukturální)
 vertebro-viscerální vztah = příčina je ve špatné funkci pohybového
aparátu
Řízení pohybu
Dvě složky: 1, vydávání pokynů ( motorická vlákna končící u efektoru)
2, zpětná vazba ( příjem informací v jakém stavu jsou orgány jak jsou splněné příkazy)
Na řízení se podílí : CNS ( korová a podkorová centra, mozeček)
motorické a senzitivní dráhy
Řídící orán Výkonný orgán
Zpětná vazba
příkaz
Motorické okruhy
Motorické okruhy : kůra mozková, bazální ganglia a thalamus
kůra mozková – 3 motorické oblasti
mozková kůra
bazální
ganglia
thalamus mozeček
vestibulární jádra
retikulární
formace
nucleus ruber
vestibulospinální dráha
( rovnováha těla)
rubrospinální dráha
(hrubá motorika)
pyramidová dráha
(volní, jemná motorika)
retikulospinální dráha
( svalové napětí) propriorecepce
Poruchy v oblasti motorických
okruhů
 Bazální ganglia : onemocnění s charakterem změn
1, svalového napětí
2, v rozsahu pohybu
Parkinsonova choroba, chorea, balismus,
Motorické dráhy
Motorické dráhy
= cesta nervového impulsu z mozku až po kosterní sval
Skládá se:
 Centrální motoneuron
 Periferní motoneuron
Vzájemný vztah obou motoneuronů
Periferní chabá paréza Centrální spastická paréza
Centrální motoneuron
Periferní motoneuron
sval
Pyramidová dráha
- Z mozkové kůry – alfa motoneurony
- Vývojově nejmladší
- Jako jediná – volní pohyby ( jemná motorika akrálních částí končetin)
Rubrospinální dráha. Tractus rubrospinalis
- Od ncl. Ruber ve středním mozku – alfa motoneurony
- Hrubá motorika ( pohyby trupu, pletencových kloubů – souhyby končetin)
Vestibulospinální : tractus vestibulospinalis
- V prodloužené míše u vestibulárních jader ( spolupráce s vnitřním uchem) a motoneurony
- Rovnováha
Retikulospinální: tractus reticulospinalis
- V mozkovém kmeni ( od RF) – na gama motoneurony
- Nastavuje svalové napětí
Mozečkové okruhy
- Účastní se na svalovém napětí
Všechny motorické dráhy se kříží