Neurofyziologie SPÁNEK Fyziologie  Spánek je rytmicky se vyskytující stav organismu charakterizovaný  sníženou reaktivitou na vnější podněty  sníženou pohybovou aktivitou  typickými změnami aktivity mozku  Spánek - reverzibilní stav  Spánek je aktivní děj a k jeho uskutečnění je nutná spolupráce mnoha mozkových oblastí, přiměřený stav celého organismu a vhodné vnější podmínky tři základní funkční stavy organismu: bdělost, NREM spánek a REM spánek NREM- spánek  tělo téměř bez pohybů  pravidelný srdeční rytmus a dýchání  pokles TK  Minimum snů  Několik stádií – podle hloubky spánku  Svaly jsou relaxované, pohyby jsou minimální (vyjma poruch spánku jako je náměsíčnost) Regenerační funkce REM  Nepravidelná srdeční akce a dýchání, další pokles TK  Snížená termoregulační aktivita – tzn. nepotíme se, neklepeme se zimou  Změny v hormonální regulaci  REM spánek je aktivní děj – oproti NREMu větší spotřeby kyslíku, vyšší teplota mozku, větší průtok krve mozkem, EEG křivka je podobná bdělosti a ospalosti  Svaly jsou relaxované kromě okohybných a dýchacích svalů  Relaxace svalů není u novorozence úplně vyvinutá, proto novorozenec a kojenec ve spánku často grimasuje, vykopává, má záškuby, vydává zvuky – inhibiční systém vyzrává postupně  Probudit člověka z REMu může být různě obtížné, vnější i vnitřní podněty se mohou včlenit do snu  Sny – jejich význam je záhadou NREM x REM  Tělo odpočívá a regeneruje se  Mysl odpočívá  Mysl je aktivní, ale je „odpojená“ od těla Potřeba spánku Řízení spánku  Časování spánku řídí „cirkadiánní rytmus“ v suprachiasmatické m jádru hypothalamu  Melatonin ( epifýza) tvořen ve tmě a ovlivňuje cirkadiánní hodiny v hypothalamu Funkce spánku  Ve spánku si odpočine tělo i mysl  Různé teorie zdůrazňují různé funkce spánku: psychická i fyzikální restaurace, konzervace energie, upevňování paměti, zklidnění emocí  Změny v tělesných funkcích: zvýšené vylučování růstového hormonu a thyreotropinu (regulace štítné žlázy), snížená tvorba slin, zpomalení peristaltiky trávícího traktu  Imunita – dlouhodobý nedostatek spánku zhoršuje imunitu  Když člověk v noci nespí, druhý den je ospalý a ospalost lze překonat pouze spánkem. Proč potřebujeme spát K čemu spánek slouží Akutní spánková deprivace  Klesá výkonnost (více rychlost než přesnost)  Klesá schopnost učit se  Mění se nálada a její stabilita  Mozek je zranitelnější – větší riziko epileptického záchvatu  Menší schopnost termoregulace  Příznaky spánkové opilosti (třes, pokles víček, …) Chronická spánková deprivace  Trend posledního století v západní civilizaci  Syndrom behaviorálně navozeného nedostatečného spánku  Nadměrná denní spavost  Nevýkonnost  Zhoršené soustředění  Zhoršení imunologických parametrů  Větší výskyt kardiálních příhod  Kratší dožití  Nárůst tělesné hmotnosti Diagnostika poruch spánku  anamnesa  EEG, spánkové EEG, polysomnografie,  ORL, pediatrie/interna, gastroenterologie, imunologie  Psychologie/psychiatrie  zobrazení mozku  HLA typizace (absence DQB1*0602 u bělochů zpochybňuje dg. narkolepsie)  další Epworthská škála spavosti Insomnie - nespavost  Obtížné usínání (latence usnutí >30 min)  Časté probouzení (spánková efektivita < 85%)  Časné probouzení (probuzení ráno o 30 min dříve než plánováno)  Spánek je nekvalitní, neosvěživý, během dne přítomen min. 1 z těchto stesků:  únava, porucha koncentrace a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, poruchy sociálních aktivit, denní spavost, úbytek energie, motivace a iniciativy, náchylnost k chybám a nehodám, tenze, bolesti hlavy, anticipace nespavosti Narkolepsie  Symptomy:  Imperativní spavost  Kataplexie  Spánková obrna  Hypnagogické halucinace  Genetické vazby (haplotyp HLA DQB1*0602)  Deficit hypokretinu (orexinu) – peptidy secernované v hypothalamu, aktivující locus coeruleus