Jméno: Martin Sebera Téma: E-learning a ovlivňování učebních stylů Rešerše V dnešní době došlo k rozšíření počítačů i do běžného života učitelů a jejich studentů. Jsou to učitelé, kteří připravují rozmanité učební objekty a opory a pak studenti, kteří je s oblibou vyhledávají a používají při svém studiu. Učení pomocí elektronických výukových materiálů nebo v e-learningových kurzech se sebou nese i jistá specifika. Při studiu a vyhledávání odborných textů, článků ve sbornících a v různých knihách k této problematice vidíme, že velký prostor je věnován technickým a technologickým aspektům e-learningu. Méně pozornosti se věnuje oblasti pedagogické a didaktické. O pedagogickou stránku věci však jde až na prvním místě (Bucherová, 2004). Mezi základní pedagogické oblasti výzkumu patří též studium komplexních konceptů, jakými jsou studijní úspěch, motivace, odcizení a preferované studijní styly (Punch, 2008). Právě studijní styly a typy učení, jejich zjištění, charakter, schopnost zpracovávat informace, rozvinout učební strategie aj. při výuce v e‑learningovém kurzu, je hlavní náplní předkládané disertační práce. Pomocí Inventáře studijních stylů (Vermunt, 1998; Mareš, 1991) se pokusíme poodhalit roušku pedagogického tajemství, která se zatím jako chytrá horákyně (zahalena / nezahalena) vznáší nad každodenním využitím e‑learningu ve vyučovacím procesu. Masarykova univerzita (MU) se za posledních 5 let velmi silně angažovala v institucionální podpoře při využití e‑learningu a elektronických výukových materiálů v běžné výuce. Mezi zapojenými fakultami byla i Fakulta sportovních studií, na které v rámci rozvojových a transformačních projektů vzniklo několik e‑learningových kurzů a mnoho multimediálních výukových pomůcek. Nejprve vznikaly materiály, které měly jen usnadnit práci pedagogů v tom, že předkládají studentovi dostupnou a především atraktivní formou kvanta znalostí, která tak nemusí byt nutně odpřednášena ve výuce (Sebera, 2006). Student se může k materiálům opakovaně vracet, může se i procvičovat (např. drilovací otázky při výuce cizích jazyků), je seznamován s teoretickými partiemi učiva atd. Této formě použití elektronických výukových pomůcek se říká blended learning (Eger, 2004; Kopecký, 2008; Nocar, 2006). Použité zdroje 1. BUCHEROVÁ, L. Nezapomeňme na ni, aneb O pedagogiku jde až na prvním místě. In SCO 2004 Sharable Content Objects, 1. ročník konference o elektronické podpoře výuky. 1. vyd. Brno: MU, 2004. 2. EGER, L. Evaluace e‑learningu se zaměřením na pedagogickou stránku. In E‑learning. Případová studie z projektu Comenius. Plzeň: ZČÚ Plzeň, 2004. 74 s. ISBN 80-7043-265-9. 3. Kopecký, K. Blended e-learning [online]. Net-university. [cit. 2008-09-09]. Dostupné na www: http://www.net‑university.cz/?sekce=6&akce=CLANEK&soubor=blended. 4. Mareš, J. Inventář studijních stylů – ILS. Hradec Králové: Lékařská fakulta Karlovy University. 1991. 5. Nocar, D. Blended learning a vzdělávací program projektu @div. In. XXIV mezinárodní kolokvium o řízení vzdělávacího procesu, Brno: Univerzita obrany. 2006. 6. PUNCH, K. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. 150 s. ISBN: 978-80-7367-381-9 7. Sebera, M. E‑learning na Fakultě sportovních studií. In Sport a kvalita života 2006. 1. vyd. Brno: MU, 2006. s. 102-105. ISBN 80-210-4145-5. 8. Vermunt, J. D. The regulation of constructive learning processes. British Journal of Educational Psychology, 1998, vol. 68, no. 2, s. 149-171. ISSN 0007-0998.