Křivka EKG NERVOVÝ SYSTÉM Červený pruh FUNKCE NERVOVÉHO SYSTÉMU ▪smyslové vnímání ▪vnímání bolesti ▪vnímání příjemných pocitů ▪kontrola pohybu ▪regulace tělesných funkcí ▪rozvoj řeči ▪myšlení ▪Paměť ▪ ▪https://www.khanacademy.org/science/in-in-class-11-biology-india/x9d1157914247c627:neural-control- and-coordination/x9d1157914247c627:overview-of-the-nervous-system/v/crash-course-biology-125 ▪ Červený pruh NERVOVÁ SOUSTAVA Nervová soustava se skládá: •Centrální nervový systém (CNS) •Mozek •Mícha •Periferní nervový systém (PNS) Červený pruh HIERARCHIE NERVOVÉHO SYSTÉMU Screenshot_2019-11-16 Prezentace aplikace PowerPoint - pns pdf.png Obdélník Obdélník CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM •Přijímá informace prostřednictvím senzorických vláken ze smyslových orgánů a z receptorů, třídí je a analyzuje a pak vysílá signály po motorických vláknech, které vyvolávají příslušnou reakci ve svalech a žlázách •CNS musí být zásoben dostatečným množstvím krve, která přivádí kyslík a živiny ▪Mozek (cerebrum) •Řídící centrum NS •Váží přibližně 2 % jedince, ale spotřebuje pětinu energie ▪Mícha (medulla spinalis) •Vystupuje z mozku kaudálním směrem •Tvořena segmenty, z nichž vychází míšní nervy ▪ Obdélník Obdélník MOZEK ▪Přední mozek (prosencephalon) •Koncový (velký) mozek (telencephalon) •Mezimozek (diencephalon) ▪Střední mozek (mesencephalon) ▪Zadní mozek (rhombencephalon) •Mozeček (cerebellum) •Varolův most (pons Varoli) •Prodloužená mícha (medulla oblongata) ▪ Červený pruh MOZKOVÝ KMEN ▪spojuje mozek s míchou ▪Střední mozek + Varolův most + prodloužená mícha ▪Centrum základních životních funkcí – regulace respiračního a kardiovaskulárního systému, koordinace kosterních svalů - srdeční rytmus, krevní tlak, polykání, kašlání, dýchání a vědomí ▪Uložena centra hlavových nervů ▪Střední mozek ▪Nepodmíněné zrakové a sluchové reflexy ▪Centrum strážného (pohotovostního) reflexu ▪Vzpřimovací a zornicový reflex ▪ Červený pruh MOZEČEK (CEREBELLUM) ▪je to oblast spojená hlavně s motorickou činností – koordinace pohybu ▪Udržování stoje a rovnováhy ▪Tonus svalstva ▪Koordinace pohybů ▪Účast na psychických a kognitivních funkcích ▪ ▪ Červený pruh MEZIMOZEK ▪Talamus ▪Seskupení senzorických, asociačních a nespecifických jader ▪Spolu s mozkovou kůrou ovlivňuje stav bdělosti ▪Hypotalamus ▪Hormony (antidiuretický hormon a oxytocin) ▪Centra pro žízeň, hlad/sytost ▪Řízení sexuálního chování ▪Centrum emocí (spolu s limbickým systémem) ▪Termoregulace ▪Nadřazený sympatiku a parasympatiku ▪Hypofýza (podvěsek mozkový) ▪Centrální endokrinní žláza nadřazená všem žlázám s vnitřní sekrecí ▪Adenohypofýza ▪Produkce hormonů, které řídí další žlázy s vnitřní sekrecí Hypofýza.gif Červený pruh KONCOVÝ (VELKÝ) MOZEK (CEREBRUM) ▪Dvě hemisféry oddělené štěrbinou, obě hemisféry dále dělí brázdy (sulci) ▪Čelní lalok – lobus frontalis ▪Temenní lalok – lobus parietalis ▪Spánkový lalok – lobus temporalis ▪Týlní lalok – lobus occipitalis ▪Sídlo mysli a inteligence ▪Každá hemisféra má odlišné funkce a prostřednictvím svorníkového tělesa spolupracují - spojeny hrubým svazkem nervových vláken ▪ laloky.jpg Červený pruh KONCOVÝ (VELKÝ) MOZEK (CEREBRUM) Červený pruh BAZÁLNÍ GANGLIA ▪jsou uloženy ve středu mozkových hemisfér ▪šedá hmota mozková složená z nervových buněk tvořících složitý řídící systém koordinující svalovou činnost tak, že tělo může vykonávat určité druhy pohybu nezávisle na vědomí ▪např. pohyb rukou při chůzi, výrazy tváře nebo i postavení končetin při stání nebo chůzi ▪ Červený pruh DOKÁŽETE PŘEČÍST NÁSLEDUJÍCÍ VĚTU? ▪V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIGDE UINERVTISY VLŠYO NJAEVO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍMAVAÉ, EŽ ??? ▪ Obdélník Obdélník MÍCHA •je válcový sloupec nervové tkáně, dlouhý přibližně 40cm, který prochází vnitřním kanálem páteře a vede z mozku do dolní části zad •navazuje na prodlouženou míchu v mozkovém kmeni •ŠEDÁ HMOTA •je tvořená seskupením nervových buněk •přední roh tvoří motorické neurony, zadní roh se skládá z buněčných těl vmezeřených a senzorických neuronů •BÍLÁ HMOTA •obklopuje šedou hmotu •je rozdělená do tří sloupců a obsahuje ascendentní (vzestupné) a descendentní (sestupné) nervy, které spojují mozek a míchu s periferním nervovým systémem v obou směrech •sestupné nervy vedou motorické impulzy z mozku do periferního nervového systému, zatímco vzestupné nervy přinášejí senzorické impulzy do mozku Červený pruh PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM ▪Část nervové soustavy mimo CNS ▪Somatický nervový systém (mozkomíšní nervy) ▪Je řízen naším vědomím ▪Shromažďuje informace o vnějším světě ze smyslových orgánů ▪Přenáší vzruchy motorickými vlákny z CNS do kosterních svalů → vyvolávání pohybů ▪Hlavové nervy – 12 párů (propojení s mozkem) ▪Míšní nervy – 31 párů (propojení s míchou) ▪Autonomní nervový systém (vegetativní) ▪Pracuje nezávisle na našem vědomí ▪Sympatikus a parasympatikus Obdélník Obdélník HLAVOVÉ NERVY •12 párů vystupuje z bazální části mozku •zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě •bloudivý nerv (nervus vagus) – zásobuje trávicí orgány, srdce a dýchací cesty v plicích ▪ Obdélník Obdélník MÍŠNÍ NERVY •31 párů •vystupují v pravidelných odstupech z míchy •obsahují motorická i senzorická vlákna •zásobují všechny oblasti těla od krku dolů •jsou připojeny k míše dvěma míšními kořeny, z nichž jeden vede motorická vlákna a druhý vlákna senzorická •těsně za kořeny se motorická a senzorická vlákna spojují a vytvářejí společný nerv •v blízkosti míchy se každý míšní nerv rozděluje na větve, které se dále dělí na menší větve a vytvářejí síť, která se rozbíhá po celém těle ▪ míšní nervy.jpg Obdélník Obdélník AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM •Řídícím orgánem je hypotalamus •Činnost orgánů a žláz, cév, kůže a srdce •Většina orgánů je inervovaná jak sympatikem, tak parasympatikem (protichůdné působení) • Červený pruh SYMPATIKUS A PARASYMPATIKUS Červený pruh NERVOVÁ TKÁŇ ▪Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk – neurony a gliovými buňkami (tzv. glie) ▪Neurony – přijímají vzruchy z jedné části nervového systému a vysílají je do jiné části, kde se mohou přenášet na další neurony nebo mohou vyvolat nějakou činnost ▪Glie – podpora neuronů, výživa, tvorba myelinu ▪ g-neuron-56a792cd5f9b58b7d0ebd043.jpg glie.jpg glie.jpg Obdélník Obdélník NEURON •Senzorické neurony •Motoneurony •Interneurony - určené ke zpracování přijatých informací, zajištění kontaktu a odevzdání informací v síti NS •Aferentní – informace putují do mozku a míchy, kde dochází k jejich analýze •Eferentní –nesou informace z centra ven –motoneurony •Membránový potenciál – rozdíl v napětí mezi vnější a vnitřní stranou membrány –sodíkodraslíková pumpa • Červený pruh VZRUCH •Nervový vzruch postupně vyvolá svalový vzruch a potom stah svalu. Projevuje se akčním potenciálem, tvorbou tepla a změnami chemickými i metabolickými •Vzniká změnou membránového potenciálu v počátečním úseku axonu •Změna rozložení iontů mezi vnější a vnitřní částí membrány, a tím i změna polarizace buněčné membrány, je vyvolána otevřením či uzavřením iontových kanálů • ▪ Červený pruh VEDENÍ VZRUCHU ▪Myelinizovaná vlákna ▪Saltatorní (skokové) vedení vzruchu – AP se šíří rychle beze ztrát, „skáče“ mezi Ranvierovými zářezy ▪AP je 5–150x rychlejší než u nemyelinizovaných vláken (sclerosis multiplex) ▪Nemyelinizovaná vlákna ▪Axon je pokryt pouze tenkou vrstvou Schwanových buněk ▪Vzruch se šíří relativně pomalu ▪Neurony o větším průměru vedou vzruch rychleji (kladou nižší odpor proudu AP) ▪ Červený pruh AKČNÍ POTENCIÁL ▪Elektrický náboj vedený v neuronech (po dosažení prahového napětí) ▪Proudí z neuronu na neuron a do cílového orgánu (např. skupina svalových vláken) ▪Pro genezi AP je nutná depolarizace přesahující klidové napětí o 15 mV až 20 mV (tzv. prahové napětí) ▪Bezprostředně po proběhlém AP následuje tzv. refrakční perioda – krátkodobě nelze vyvolat žádný další AP ▪ ▪https://www.khanacademy.org/test-prep/mcat/organ-systems/neuron-membrane-potentials/v/neuron-actio n-potential-mechanism ▪ Červený pruh KLIDOVÝ POTENCIÁL ▪Rozdíl mezi elektrickými náboji uvnitř a vně buňky – způsobený selekční činností enzymu sodíko-draslíkové pumpy ▪Pumpa udržuje vyšší koncentraci K+ uvnitř buňky (15x) a Na+ vně buňky (30x) ▪Chemický (koncentrační) gradient (tendence Na+ proudit dovnitř) ▪Elektrický gradient (tendence Na+ proudit dovnitř) ▪Membránové kanály jsou pro K+ propustné (vyrovnání stavu) ▪Klidové membránové napětí –70 mV ▪ Červený pruh Změny klidového napětí ▪Depolarizace ▪Vlivem vnějšího podráždění klidové napětí mírně stoupne (–55 mV) ▪Otevřou se sodíkové kanály – sodík je hnán elektrochemickým gradientem dovnitř buňky ▪Napětí v buňce dosáhne hodnot +30 mV – velmi vzdáleno od klidového napětí ▪Repolarizace ▪Draslík je hnán elektrochemickým gradientem ven z buňky (volnými kanály) ▪Hyperpolarizace – krátkodobé přechýlení napětí do záporných hodnot (–90 mV) ▪Činnost Na+/K+ pumpy (navození původního stavu) ▪Napětí se vyrovnává (–70 mV) ▪ Červený pruh REFLEX ▪Základní funkční jednotkou nervové soustavy ▪Odpověď organismu na dráždění receptorů ▪receptor ▪aferentní = dostředivá dráha ▪centrum ▪eferentní = odstředivá dráha Červený pruh SYNAPSE ▪Synapse je místo, kde se impulz přenáší z neuronu na neuron (většinou axon −> dendrit) ▪Impulz uvolní neurotransmitery ze synaptických vezikul do synaptické štěrbiny ▪Neurotransmitery se navážou na postsynaptické receptory přidruženého dendritu, kde vyvolají AP ▪Chemická synapse ▪Přenos je zprostředkován chemickou cestou pomocí mediátoru (neurotransmiteru) ▪Neurotransmitery se navážou na postsynaptické receptory přidruženého dendritu, kde vyvolají AP ▪Mediátory ▪Acetylcholin, noradrenalin, ▪ dopamin, kyselina gama- ▪ aminomáselná (GABA) atd. 82984/e2862 000002BBE2862 Wilmore PP B5AE00F7: Červený pruh SVALOVÁ VŘETÉNKA ▪Mikroskopická tělíska ve svalech, která přenášejí informace o napětí a délce svalu (senzorické neurony) ▪Mohou se natahovat, ale nemohou se kontrahovat – obsahují velmi málo kontraktilních bílkovin ▪Čím více je sval protažen, tím více svalových vřetének je drážděno ▪Při přílišném protažení svalu dojde prostřednictvím motoneuronů k reflexnímu stahu ▪Prevence zranění svalu ▪ Červený pruh Golgiho šlachová tělíska ▪Mikroskopické receptory, které jsou umístěny na přechodu svalu do šlachy ▪Jsou zapojena se svalovými vlákny v sérii ▪K jejich aktivaci dochází při napnutí šlachy při svalové kontrakci nebo při zvýšení svalového napětí ▪Informace ze šlachových tělísek působí útlum alfa-motoneuronů příslušného svalu, tím chrání sval i šlachu před přetížením ▪Inhibují svalové agonisty a aktivují antagonisty – prevence zranění ▪ svalove_vretenko.png