Krev Mgr. Romana Klášterecká, Ph.D. Množství a složení tělních tekutin •Hlavní součástí vnitřního prostředí organismu tvoří voda. •Celková tělesná voda CTV představuje 60% tělesné hmotnosti u muže, 50% u ženy. •Kojenec 75% tělesné hmotnosti. • CTV •Voda je uložena v několika oddílech(kompartmenty): •V buňkách (intracelulární tekutina – ICT) tvoří 40% tělesné hmotnosti •Mimo buňky (extracelulární tekutina – ECT), tvoří 20% tělesné hmotnosti (tkáňový mok, krevní plazma) •Transcelulární tekutina (mozkomíšní mok, synoviální, nitrooční, interpleurální tekutiny) 1% Tělesné tekutiny •Krev – proudí v uzavřené cévní soustavě •Tkáňový mok –udržuje vnitřní prostředí (buňky) •Lymfa – tekutina, jež vzniká z tkáňového moku (podobá se plazmě, obsahuje 99% lymfocytů a nepatrné množství erytrocytů a eozinofilů) Složení tělních tekutin Ionty ECT (mmol/l) ICT (mmol/l) Na+ 138 - 148 10 K+ 4 - 5 140 – 160 Cl- 103 2 – 4 HCO3- 28,3 10 Ca2+ 2,25 – 2,75 0,0001 krev1 1 Plazma 2 Destičky 3 Bílé krvinky 4 Červené krvinky Krev •Krev je nejcennější tekutinou - nedá se vyrobit, nikde v přírodě se nedá načerpat, nikde se nedá koupit. Člověk člověku může krev pouze darovat. Je tekutou lidskou tkání, průměrně velký dospělý člověk má kolem 5,5 litru krve (nebo asi 1/13 své hmotnosti). • Krev •Tekutá tkáň, složená z krevních elementů a plazmy. •Celkový objem: • muži: 6,0l • ženy: 4,5l •Podíl erytrocytů v plazmě: hematokrit 460 Hematokrit •Určuje zastoupení krevních elementů v plazmě. •Muži 44% •Ženy 39% •Stanovíme makrometodou nebo mikrometodou 460 Krev •7 – 10% tělesné hmotnosti •U mužů více – rozdíl vzniká v pubertě, kdy u mužů testosteron stimuluje erytropoezu. •Má to biologický význam – testosteron stimuluje i rozvoj svalové tkáně, svalová tkáň má větší nároky na dodávky kyslíku a energetických látek, proto je zapotřebí, aby muži měli ↑krve s ↑obsahem erytrocytů. •Denně se obnoví 50ml krve, •Ročně 18l •3x ročně obnova krve • Zobrazit obrázek v plné velikosti Krev •Fyziologický objem krve – normovolémie •Snížení objemu krve – hypovolémie • (dehydratace, krevní ztráty) •Zvětšení objemu krve – hypervolémie • (zvýšený počet červených krvinek) http://bloximages.chicago2.vip.townnews.com/host.madison.com/content/tncms/assets/editorial/9/a3/11 c/9a311cb2-2fd6-11e0-800a-001cc4c002e0-revisions/4d4b1406d7345.image.jpg Vlastnosti krve • Při popisování vlastností krve je vhodné držet se několika "pohledů": •1) pohled fyzikální •2) pohled chemický •3) pohled biologický Fyzikální •1) pohled fyzikální: •krev je tekutina, má červenou barvu, chuť má mírně nasládlou, je těžší než voda, je mírně zásaditá. Náhlá ztráta 1,5 l krve je životu nebezpečná, ale pomalou ztrátu až 2,5 l (téměř 1/2 celkového množství) mohou lidé přežít. • Chemické •2) pohled chemický: • obsahuje několik hlavních složek chemických látek •anorganické: nejvíce je vody, určité množství solí. •organické: plazmatické bílkoviny, cukry, tuky, vitaminy a obranné látky. Biologické •3) pohled biologický: v krevní plasmě se volně vznášejí 3 krevní součástky •Trombocyty či krevní destičky (řádově statisíce v 1 ml. •Erytrocyty či červené krvinky (řádově miliony v 1 ml), •Leukocyty či bílé krvinky (řádově tisíce v 1 ml), • Funkce krve 1.Transportní – přenos látek do celého těla a mezi jednotlivými orgány. Krev rozvádí: •Živiny k buňkám •Dýchací plyny •Látkové zplodiny metabolismu buněk k vylučovacím orgánům •Regulátory metabolických reakcí buněk • hormony, vitaminy, minerální látky • • http://static.howstuffworks.com/gif/blood-cells.jpg Funkce krve 2.Regulační (homeostatická) • přispívá k udržení fyzikálně-chemických vlastností tělních tekutin. •Izohydrie – stálé pH. •Izotermie – stálá TT •Izoosmie – stálý osmotický tlak •Izoionie – stálost iontů •Izovolumie –stálý objem •Izotermie –rozvádí teplo z místa největší tvorby po těle • • http://science.kennesaw.edu/~jdirnber/Bio2108/Lecture/LecPhysio/42-29-BloodCO2Transport-AL.gif Funkce krve 3.Obranná, imunitní •Zprostředkována bílými krvinkami a plazmou. •4. Hemostatická – při zástavě krvácení http://www.nikoninstruments.com/var/ezwebin_site/storage/images/applications/biological/clinical/ha ematology/39006-2-eng-GB/Haematology.jpg Anorganické složky krevní plazmy •Sodík 137 - 142mmol/l, jeho hlavní funkce je osmotické působení a udržování izovolémie. Druhou funkcí je izohydrie – stálost pH, hlavní kationt ECT. •Draslík 3,8 – 5,1mmol/l podílí se na vytváření membránového potenciálu buněk,dále má významnou roli ve fázi repolarizace, vrací membránový potenciál na klidové hodnoty. Hlavní kationt ICT. http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg Anorganické složky krevní plazmy •Vápník 2,25-2,75mmol/l je nezbytný pro srážení krve a pro přiměřenou nervosvalovou dráždivost. Důležitý pro svalové kontrakce, činnost srdce, kostní tkáň. •Hořčík 0,75-1,25mmol/l - uchování přiměřené nervosvalové dráždivosti, jeho nedostatek vede ke ↑ nervosvalové dráždivosti a ke křečím. Fyziologická hodnota je důležitá pro zachování fyziol.poměru mezi procesem podráždění a útlumem CNS (při ↓ množství →agresivita) • http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg inotropie inotropie – kontraktilita, stažlivost srdečního svalu myokardu. Je jednou z jeho základních vlastností důležitou pro funkci srdce. I. klesá např. při ischemii, naopak adrenalin a kardiotonika ji zvyšují řec. is, inos vlákno; trope obrat Anorganické složky krevní plazmy •Chloridy 98-106mmol/l - podílí se na udržování osmolality, stálého objemu a pH ECT, důležité pro tvorbu HCl žaludeční šťávy •Železo muži 18,1-25,4mmol/l, ženy 16,3-21,7mmol/l - nezbytné pro tvorbu Hb v kostní dřeni •Bikarbonát 24-35mmol/l – významný pro transport CO₂ , udržování pH •Jód 275-630mmol/l – nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žláza •Fosfor 0,6-1,6mmol/l – udržuje pH ECT http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg Krevní plazma •Organické látky: •Sacharidy – biologicky významným krevním cukrem je glukóza. Je hlavním zdrojem pohotové energie pro buňky i zdroj energie zásobní, kterým se stává po přeměně na zásobní škrob glykogen a zásobní tuky, ukládané do tukové tkáně. • http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg Krevní plazma •Fyziologická hodnota glykémie, tj. normoglykémie – 3,5 – 6,5mmol/l. •Hyperglykémie – klesá schopnost buněk přijímat glukózu z tkáňového moku •Hypoglykémie – pokles glykémie pod dolní hranici http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg Krevní plazma •Lipidy – celková lipémie je asi 4,0-9,0 g/l. •Je závislá na podílu tuků v potravě. •Cirkulující tuky mají řadu forem: 1.Neesterifikované MK (FFA – free fatty acids) – důležitý energetický substrát, např. pro srdeční sval. 2.Cholesterol – 5,2 mmol/l, významný ukazatel v plazmě. V organizmu nutný pro stavbu a obnovu buněčných membrán, k syntéze steroidních hormonů. Jeho přebytek se snadno ukládá v cévách a stává se podkladem aterosklerotických změn. http://www.radioservis-as.cz/archiv01/1001/images/10_11.jpg Krevní plazma •Plazmatické bílkoviny (proteiny) •Množství v plazmě je 60 – 80g/litr, v celé plazmě je jich přibližně 200g •Dělíme je na: •Albuminy – tvoří největší podíl plazmatických bílkovin, asi 40g/l •Globuliny – 26g/l (imunoglobuliny 15-16g/l) •Fibrinogen – 4g/l plazmy Význam plazmatických bílkovin •Podíl na udržování stálého objemu plazmy. Vytváří onkotický tlak (součást celkového osmotického tlaku plazmy). Hodnota 25-35mmHg. •Uplatnění v kapilárách, kde na areteriálním konci krevní tlak převyšuje tlak onkotický a dochází k filtraci tekutiny z kapilár. Na venózním konci je onkotický tlak vyšší než krevní a tekutina se nasává z intersticia zpět do kapiláry (resorpce) •Transportní funkce: Plazmatické bílkoviny váží a tak transportují např. vitaminy, hormony a některé anorganické látky. Vytváří se makromolekulární komplex, který neprochází membránou glomerulu a zůstává v plazmě. Zobrazit obrázek v plné velikosti Onkotický tlak (neboli koloidně-osmotický tlak) je osmotický tlak způsobený bílkovinami. Onkotický tlak plazmatických bílkovin je 25 mmHg. Význam plazmatických bílkovin •Podíl na udržování ABR – plazmatické bílkoviny jsou vlastně pufry – nárazníky. V kyselém prostředí se chovají jako zásady, vážou vodíkové anionty a posouvají pH na alkalickou stranu a v alkalickém prostředí se chovají jako kyseliny – uvolňují vodíkové anionty a posouvají pH na kyselou stranu. Jsou schopny stabilizovat výkyvy pH. •Nutriční funkce – především v období hladovění se stávají zdrojem aminokyselin, které po oxidaci uvolňují energii Zobrazit obrázek v plné velikosti Význam plazmatických bílkovin •Podíl na suspenzní stabilitě krve – brání sedimentaci erytrocytů v cévách •Podíl na obranyschopnosti organismu – imunoglobuliny – vytvářejí se ve vlastním imunitním systému, nedostatek znamená snížení imunity •Hemokoagulace – Fibrinogen představuje vysokomolekulární bílkovinu krevní plazmy a tvoří finální složku hemokoagulačního procesu. • Zobrazit obrázek v plné velikosti Složení krevní plazmy •Barviva – bilirubin •Ketolátky – (aceton, kyselina acetooctová, kyselina betahydroxymáselná), tvoří se v organismu ve zvýšené míře v případě, že je vystupňované spalování mastných kyselin a současně omezené spalování glukózy. Ketolátky posunou hodnoty pH ke straně kyselé, vyvolají ketoacidózu, což se v důsledku projeví poškozením mozku. (Typické pro látkovou přeměnou nekompenzované cukrovky) Formované krevní elementy •Erytrocyty •U mužů – 4,5 – 6.10 6(milionů) v 1μl •U žen – 4 – 5,2. 10 6 (milionů) v 1μl •Leukocyty - 4 – 10 000 v 1 μl •Trombocyty – 150 – 400 000 v 1 μl http://stemcells.nih.gov/StaticResources/info/scireport/images/figure51.jpg Červené krvinky - erytrocyty 716b1472fa56cb2a4fffe113c6751f61 Erytrocyty •přizpůsobené transportu dýchacích plynů •bezjaderné, bikonkávní (velký povrch => zvětšená plocha pro difuzi O2), bez organel • •muži: 4,3 - 5,3 mil./1 µl , ženy: 3,8 - 4,8 mil./1 µl • •rozměry - normocyty: •průměr: 7,5 µm, •tloušťka: 2,6 µm •uprostřed: 0,6 µm •délka života: 120 dnů • • Hlavní funkce: transport kyslíku a oxidu uhličitého mezi plícemi a tkáněmi. • Vznikají v krvetvorných tkáních, odumírají ve slezině. • Erytrocyty platelet redbloodcells Image329 Erytrocyty •Rozměry: •7,2 ± 0,5μm = normocyty •↓ 6,7 μm = mikrocyty •↑ 7,7 μm = makrocyty •↑ 9 μm = megalocyty http://blacksunreview.files.wordpress.com/2008/08/red-blood-cells.jpg Anizocytóza •Označuje výskyt erytrocytů o různém průměru •Mluvíme o: •Fyziologické a. - kdy i u zdravých jedinců se vyskytuje určité množství erytrocytů o menším průměru než mají normocyty •Patologická a. – kdy je převaha erytrocytů větších nebo menších než je normocyt •Perniciózní anemie – z nedostatku vit. B₁₂ →veliké erytrocyty – megalocyty. •Sideropenická anemie – z nedostatku Fe⁺⁺→ převaha mikrocytů. • http://green-canyon.com/wp-content/uploads/2011/08/red_blood_cells.jpg Erytrocyty •60% tvoří H₂0 •40% sušina – pevné látky • 95% Hb • 5% skelet •Při poruše membrány zbude skelet, Hb se vyplaví •Skelet obsahuje kontaktilní proteiny, které odpovídají za bikonkávní tvar •120 dní bikonkávnost – tj. délka života ery. http://green-canyon.com/wp-content/uploads/2011/08/red_blood_cells.jpg Erytrocyty •Membránu červených krvinek představuje typická lipidová dvouvrstva se zanořenými či pouze periferními bílkovinami. •Hlavní bílkoviny jsou: •Spektrin (membránový skelet) •Kapnoforin (kanál pro anionty •Ankyrin •Aktin Hemoglobin •Základní látka pro přenos krevních plynů. •Syntetizován v nezralých buňkách červené řady od začátku po retikulocyt •Chemicky se skládá z protoporfyrinu, který váže železo – tím vzniká HEM a z globinu(bílkovina). http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRDOVhWKk5dm9BXq5ayIInaXhzF6hwv5vHZtCyIgDyZwmKfp4zZWCtFtgM http://www.chm.bris.ac.uk/webprojects2001/hoyle/Deoxy_6.gif Hemoglobin • •Molekula hemoglobinu je tvořena čtyřmi polypeptidovými řetězci, z nichž každý váže 1 HEM – tetrapylorový kruh odpovědný za červenou barvu Hb. • http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRDOVhWKk5dm9BXq5ayIInaXhzF6hwv5vHZtCyIgDyZwmKfp4zZWCtFtgM Chromoproteiny – bílkovyiny obsahující barevnou skupinu Hemoglobin •Jednotlivé druhy hemoglobinů se liší v globinových řetězcích • Jednotlivé typy řetězců se liší sekvencí aminokyselin, jichž je v každém řetězci okolo 140. •Molekula hemoglobinu vykazuje navíc.tzv. kvartérní strukturu, jedná se o tertrametr vytvořený vždy ze dvou dvojic různých polypeptidů, značených a, b, g, d • • Hemoglobin •Hem má ve svém středu dvojmocné železo •Schopné vázat a uvolňovat kyslík. •Má čtyři hemy, čtyři atomy železa, •může v plících vázat čtyři molekuly kyslíku. •Vazba je reverzibilní (zvratná). Hemoglobin •Podle přítomnosti jednotlivých řetězců v konkrétní molekule pak hovoříme o hemoglobinu adultním (HbA – 2 řetězce a, 2b), hemoglobinu fetálním (HbF – 2 řetězce a, 2 g), o řadě variant embryonálních hemoglobinů. •Tyto hemoglobiny se významně odlišují afinitou k molekulám kyslíku, tedy schopností ho vázat a dále ho uvolňovat ve tkáních. • Hemoglobin •Ontogenetický význam: •Intrauterinně HbF - afinita vázat kyslík je vyšší, a proto se erytrocyty plně sytí kyslíkem, po porodu nahrazen během prvního roku HbA, který snadněji uvolňuje kyslík ve tkáních •(výměna po narození spojena s rozpadem erytrocytů – novorozenecká žloutenka) • • Hemoglobin http://www.chm.bris.ac.uk/webprojects2001/hoyle/Deoxy_6.gif Deriváty hemoglobinu •Podle látky, která se na hemoglobin naváže, rozeznáváme různé deriváty hemoglobinu. •oxyhemoglobin: na 1 molekulu hemoglobinu se mohou navázat čtyři molekuly kyslíku. Navázání jedné molekuly kyslíku zrychluje vazbu dalších kyslíkových molekul. Vazba kyslíku je reverzibilní. Změnou pCO2 ( vzestup ), pH ( pokles ) a vyšší teplotou, afinita kyslíku k hemoglobinu klesá a kyslík se může z hemoglobinu uvolnit. Opačná situace afinitu hemoglobinu ke kyslíku zvyšuje. • Zobrazit obrázek v plné velikosti Deriváty hemoglobinu •Redukovaný hemoglobin ( deoxygenovaný hemoglobin nebo deoxyhemoglobin) – vzniká po uvolnění kyslíku • •karbaminohemoglobin: vzniká vazbou hemoglobinu s oxidem uhličitým. CO₂ se v plicích uvolňuje a hemoglobin váže O₂. Také tato vazba je reverzibilní. • Zobrazit obrázek v plné velikosti Deriváty hemoglobinu •karboxyhemoglobin: sloučenina vzniká vazbou hemoglobinu s oxidem uhelnatým, který se váže až 200x snadněji než O₂. Už při relativně nízké koncentraci CO ve vdechovaném vzduchu vzniká hypoxie, vzácná není ani smrt. Malé množství karboxyhemoglobinu je i v krvi zdravých jedinců(vzniká při metabolických pochodech), větší množství je u kuřáků. • Deriváty hemoglobinu •methemoglobin: vzniká působením oxidačních činidel na hemoglobin. Dvojmocné železo se mění na trojmocné a hemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat a uvolňovat kyslík. Kyslík váže, ale neuvolňuje. (Dusitany v potravě – hygienická norma stanovující přípustné množství dusitanů v potravě kojenců a batolat). (Kořenová zelenina, voda – přihnojování umělými hnojivy) • Zobrazit obrázek v plné velikosti Transport kyslíku •Vazbou hemoglobinu s kyslíkem vzniká oxyhemoglobin. •Jedna molekula může navázat 4 molekuly kyslíku. •1 gram hemoglobinu váže 1,39 ml kyslíku. •Arteriální krev nasycená kyslíkem , může přenášet asi 200ml kyslíku v 1 litru krve. • Zobrazit obrázek v plné velikosti Erytropoéza • http://www.hdcn.com/symp/05anna/02/pet1/slide18.gif Erytropoéza •je vývoj červených krvinek z pluripotentní kmenové buňky, dále pak pokračuje přes několik stádií červené vývojové řady (proerytroblast, bazofilní erytroblast, polychromatofilní erytroblast, ortochromatický erytroblast, retikulocyt) •cíl: malé tělísko s vysokým obsahem hemoglobinu, co největší povrch (zmizí jádro a další buněčné organely, změna tvaru) • bloodweb Pluripotentní kmenová buňka - výchozí buňka pro všechny krevní elementy Erytropoéza •Tvorba erytrocytů probíhá v červené, tj. krvetvorné kostní dřeni. U dětí je červená kostní dřeň ve všech kostech, v průběhu života jí ubývá. Postupně se v ní ukládá tuk, mění se na žlutou a krvetvorba ustává. •U dospělých je krvetvorná kostní dřeň pouze v kostech krátkých a plochých. •Ve stáří mizí i tuk a díky přibývajícímu vazivu se barva mění na šedou. bloodweb Erytropoéza •Erytrocyty vznikají postupným vývojem ze společné kmenové, tzv. pluripotentní buňky červené kostní dřeně, která má výraznou schopnost obnovy a diferenciace v buněčné linie dávající vzniknout všem typům krvinek. •Při vzniku erytrocytů se pluripotentní buňka vyvíjí v progenitorovou buňku červené krevní řady (erytrocytární), ze které se cíleně diferencuje červená krvinka. Vyzrává v několika stadiích , postupně ztrácí organely a získává vlastnosti budoucího zralého erytrocytu. bloodweb Erytropoéza •Retikulocyt ztrácí poslední zbytky jádra a přeměňuje se na zralý erytrocyt s vysokým obsahem hemoglobinu. Retikulocyty kolují v omezeném množství i v krvi(0,5 – 1,5%), ve které se prokazují zavedenou laboratorní technikou. Počet retikulocytů v krvi ukazuje, jak intenzivně tvorba erytrocytů v kostní dřeni probíhá. Při léčbě anémie je počet retikulocytů v krvi ukazatelem úspěšnosti zvoleného lékařského postupu. bloodweb Erytropoéza •Jednotlivá vývojová stadia erytrocytů se liší velikostí buněk, délkou života • u novorozenců ještě velké i když bezjaderné erytrocyty žijí asi 90 dnů . •U dospělého člověka jsou krvinky menší a doba života je okolo 120 dnů. • bloodweb Známky stárnutí erytrocytu •Kontraktilní proteiny ztrácejí svoji funkci •Z bikonkávního terčíku se stává houbový erytrocyt, který není schopen projít kapilárou o menším průměru než je jeho vlastní. •Je zachycován ve slezině, kde se rozpadá. http://green-canyon.com/wp-content/uploads/2011/08/red_blood_cells.jpg KREV •Tělní tekutina červené barvy cirkulující v krevních cévách •Transport dýchacích plynů, živin, odpadních produktů metabolizmu, hormonů a buněk • •Tekutá krevní plazma •90% voda •7% bílkoviny •2% hormony, lipidy, vitamíny a anorganické soli • •Formované krevní elementy •Červené krvinky – 45 % objemu krve •Bílé krvinky a krevní destičky – 1 % objemu krve • http://faculty.weber.edu/nokazaki/Human_Biology/Chp%207-blood_files/image002.jpg ERYTROCYTY •bezjaderný element tvaru bikonkávního disku •průměrná 7,2 µm, tloušťka 2 µm; mikrocyty, makrocyty, normocyty •na povrchu buněčná membrána •Cytoplasma –stroma, je zrnitá, obsahuje enzymy a Hb •Hb-hemoglobin •funkce: výměna dýchacích plynů •zvýšení počtu ery je polycytemie, snížení anemie http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/11/4/2/1/86244913610140109.png http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/Image329.gif LEUKOCYTY •obsahují jádro •schopnost prostupu z kapilárního řečiště do okolních tkání •podílejí se na buněčné a humorální obraně organismu •5000-9000 v 1µl •zvýšení počtu leukocytů (leukocytóza), snížení počtu (leukopenie) • •granulocyty – neutrofilní, eosinofilní, bazofilní •agranulocyty – lymfocyty, monocyty • http://phsgirard.org/Anatomy/CirculatorySystem/Blood/leukocytes.jpg •NEUTROFILNÍ GRANULOCYT •nejpočetnější leukocyty (60-75% leukocytů) •10-12 µm •v cytoplazmě lososově se barvící granula •jádro polymorfní, 2-5 jádrových segmentů; nejmladší formy jádro segmentované nemají •patří k mikrofágům http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Neutrophil%20Blood%20WITH%20LABEL %20copy.jpg img00001.jpg •EOSINOFILNÍ GRANULOCYT •12-14 µm •v cytoplazmě cihlově se barvící granula •jádro dvoulaločné •hrají roli při likvidaci parazitárních infekcí a při alergických reakcích img00010.jpg http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Eosinophil%20blood%20WITH%20LABEL %20copy.jpg •BAZOFILNÍ GRANULOCYT •10 µm •v cytoplazmě granula různého tvaru a velikosti, barvící se temně fialově až purpurově •jádro velké, nepříliš členité, často dvoulaločné http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Basophil%20blood.JPG http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/BASO1%20copy.JPG img00012.jpg •LYMFOCYT •20-35 % všech leukocytů •cirkulují krví, tkáněmi a lymfou •kulovitý tvar •jádro kulovité nebo ledvinovité, chromatin je hrubý •T lymfocyty • (buněčná imunita) •B lymfocyty • (humorální imunita) http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/lymphocyte%20lm%20and%20em%20copy %20WITH%20LABEL.jpg img00015.jpg img00017.jpg •MONOCYT •největší buňka v periferní krvi; 12-20 µm •jádro oválné až ledvinovité, chromatin jemnější než u lymfocytů •jedno nebo více jadérek •schopnost fagocytózy •prostupují přes stěnu kapilár do okolních tkání, kde se diferencují v makrofágy http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/Monocyte%20blood%20WITH%20LABEL%2 0copy.jpg http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/MONOCYTE%20IN%20SMEAR.JPG Leukocyty •NEUTROFILNÍ LEUKOCYTY- nejpočetnější druh leukocytů u dospělého člověka. V cytoplazmě těchto mikrofágů jsou přítomny různé enzymy, které mají schopnost narušovat bakteriální či jiné struktury a ničit je. Součást nespecifického obranného systému jako mikrofágy. Schopnost pohlcovat cizorodé částice.Mladé formy mají jádro segmentované – tyčka, se stářím se počet segmentů zvyšuje. http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR97iCtmkXb6VFD3Vf6KSlYK4L7UGxjZj3-2EyUwHfTge3JcaGX8kZi7Gc_ http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRYqiGbJL7LgtoP5B6TUbFzY7zbwt49Cf3CsFV__C7Kuy3mH731K1Esvg http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcROfXFkSm6Z7WHLBa68zl5cO_tzri--jaenLh0cJ7Tm_sYqEr-q0eH756s http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR97iCtmkXb6VFD3Vf6KSlYK4L7UGxjZj3-2EyUwHfTge3JcaGX8kZi7Gc_ Leukocyty •EOZINOFILNÍ LEUKOCYTY – účast při alergických , autoimunitních a parazitárních onemocněních a při rekonvalescenci. Schopnost pohltit komplex alergen – protilátka a tím jej likvidují •BAZOFILNÍ LEUKOCYTY – účast při alergických reakcích, srážení krve a při agregaci trombocytů. • Produkují heparin a histamin = heparinocyty • http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR97iCtmkXb6VFD3Vf6KSlYK4L7UGxjZj3-2EyUwHfTge3JcaGX8kZi7Gc_ http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRYqiGbJL7LgtoP5B6TUbFzY7zbwt49Cf3CsFV__C7Kuy3mH731K1Esvg Leukocyty •Monocyty – žijí velmi dlouho, i několik let. V krvi cirkulují ještě jako nezralé buňky, které pak vycestují do tkání a tam dozrávají v makrofágy. Mají největší fagocytární aktivitu. Jsou prekurzorem tkáňových makrofágů a společně tvoří monocyto-makrofágový systém. Jejich fagocytární aktivita je vyšší než u mikrofágů. •Důležitou úlohu při imunitním látkové obraně, na svém povrchu umí vystavit bakteriální antigen a takto zpracovaný ho předložit lymfocytům(antigen předkládající buňka). To vede k dalšímu rozvoji imunitních reakcí. http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS8YZbVuaHIaUM9LHvXfelYu6QzM9rJw6yFvUKs_Dyox7F51XLw6HmBTA Lymfocyty •Lymfocyty – migrují do lymfatických orgánů a vracejí se zpět do krve. Jsou nositeli specifických obranných vlastností krve. •Dělí se podle významu a funkcí v imunitních reakcích na lymfocyty typu T,B a NK. •Po získání imunokompetence cirkulují v krvi a po vycestování z krve do tkání se opět do krve vracejí. •Kontinuálně recirkulují mezi krví a lymfou. •Nedostatek – lymfopenie •Zvýšení počtu – lymfocytóza • Lymfocyty •T-lymfocyty – jsou odvozeny od thymu, zabezpečují tzv. specifickou buněčnou imunitu a stimulují aktivaci B lymfocytů • B – lymfocyty – od burza Fabricii, lymfoidní útvar u ptáků – byly zde poprvé identifikovány. Mění se v imunocyty (plazmatické buňky), produkují protilátky = humorální specifická imunita. • Mají schopnost blastické transformace (znovu se dělit) • •TROMBOCYTY •tvar disku, průměr 2-4 µm, tloušťka 1-2 µm •150-300 tisíc v 1 µl krve •důležité při srážení krve http://education.vetmed.vt.edu/Curriculum/VM8054/Labs/Lab6/IMAGES/PLATELETS%20OIL%20B.JPG Trombocyty •Nemají jádro a nejsou schopny se replikovat •Poločas existence krevní destičky je přibližně 8-12 dnů •Pro existenci trombocytů jsou podstatné vlastnosti cytoplazmatické membrány •Na jejím povrchu jsou glykoproteiny, které brání k uchycení trombocytů na cévní stěnu a naopak umožňují adherenci k poškozené stěně. BLOOD_GOOD thrombocyte leukocyte erythrocyte http://www.museumsyndicate.com/images/4/39099.jpg Hemostáza •Stavění krvácení •3 fáze 1.Reakce cévy 2.Reakce destiček 3.Hemokoagulace • http://www.novonordisk.cz/Images/hemostaza/hemostaza_01.jpg Reakce cévy •Vazokonstrikce •Vyvolaná drážděním nervového zakončení při porušení tkáně •Čím hladší jsou okraje porušené cévy, tím je vydatnější •I u velkých cév je 20 – 30 minut významnou složkou hemostázy http://img.mf.cz/993/706/38.jpg Reakce destiček •Každé přerušení endotelu vede k adhezi • neboli přilnutí destiček. Na první takto adhezované destičky přisedají další → • agregace (seskupení) •Agregaci podporuje ADP, tromboxan – uvolňované z destiček, výsledkem je vznik destičkového trombu – primární zátka http://www.labo.sk/images/produkty/519.jpg Reakce destiček •Uvolňování proagregačních látek je při agregaci stimulováno. •Destičky při agregaci mění svůj tvar. •Z hladkých útvarů – terčíků se stávají kulaté útvary s řadou výběžků. •Tato morfologická změna je spojena s uvolňováním řady destičkových faktorů. •Jsou to faktory srážení krve, které spolu s krevními faktory vedou ke vzniku prvních fibrinových vláken – zpevňují destičkový trombus. http://sorbena.szm.com/krv%20a%208.jpg Reakce destiček •Destičky produkují i serotonin – působí vasokonstrikčně •Destičkový trombus není schopen pevně uzavřít defekt v cévní stěně. •To zajistí pouze definitivní trombus = krevní sraženina = koagulum, který je výsledkem třetího kroku – hemokoagulace. http://www.krecove-zily.cz/dbpic/krvinky-f220_150 Hemokoagulace •Základem definitivního trombu (červeného trombu) jsou vlákna fibrinu, který je přeměněn v závěru hemokoagulace do formy v H₂O nerozpustné a po své retrakci(smrštění) se stává dokonalým uzávěrem porušené cévy. •Po vyhojení musí být odstraněn a původní průtok cévou musí být obnoven – fibrinolýza • = děj, který vyvolá degradaci fibrinových vláken, jejich odstranění v době, kdy už stěna cévy regenerovala a přítomný Fibrin by bránil potřebnému průtoku http://www.medgadget.com/archives/img/FIBRIN.jpg Video •http://www.youtube.com/watch?v=9QVTHDM90io&feature=related • Krevní skupiny •Na membránách buněk lidského těla se nachází několik desítek antigenů. •Znalost příslušnosti k určité antigenní skupině je nezbytnou podmínkou při podávání transfúze, transplantaci nebo při určování totožnosti jedince. •V běžné praxi se prokazuje aglutinogeny A a B a aglutinogeny systému Rh Krevní skupiny •Podle prokázaného typu aglutinogenu se jedinci dělí do základních krevních skupin A, B, AB, 0 a v rámci těchto skupoin na jedince s Rh aglutinogeny Rh+ a jedince bez Rh aglutinogenů, Rh-. •Protilátky proti aglutinogenům se jmenují aglutininy a vyskytují se v krevní plazmě a patří do skupiny imunoglobulinů typu M (IgM) Krevní skupiny •Aglutininy proti aglutinogenu A se označují •Jako anti-A, aglutininy proti aglutinogenu B se označují jako anti-B. •Antigeny erytrocytů se nazývají aglutinogeny a protilátky v plazmě jako aglutininy z toho důvodu, že erytrocyty po setkání s odpovídajícím aglutininem aglutinují (shlukují) a následně rozpadají (hemolyzují). Krevní skupiny •Aglutininy přítomné v plazmě nejsou nikdy shodné s typem aglutinogenů jeho erytrocytů, shlukovaly by vlastní červené krvinky v krevních cévách. • Chemická podstata •Aglutinogeny – antigenní struktury na membránovém povrchu ERY • Základní jednotka – oligosacharid vzniklý kombinací 4 monosacharidů •Aglutininy patří mezi imunoglobuliny image003 Krevní skupiny • Jedním z objevitelů •prof. Jan Jánský, pražský psychiatr •Karl Landsteiner, vídeňský lékař, obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu • • český lékař Jan Janský Krevní skupiny •Aglutinogeny jsou geneticky dány, vyskytují se i v tělních sekretech(sliny) i na membránách jiných buněk, slouží k označení typu základních krevních skupin. •Skupina 0 neznamená, že by nebyl přítomen antigen, je to tzv H antigen, což je prekurzor(předstupeň), ze kterého se vyvíjí antigenA nebo antigen B. Proto mluvíme o systému AB0 (H) Zobrazit obrázek v plné velikosti Krevní skupiny •U krevní skupiny A(aglutinogen A) jsou v plazmě aglutininy anti B. •U krevní skupiny B (aglutinogen B) jsou v plazmě aglutininy anti A. •U krevní skupiny AB (aglutinogen A, B)nejsou v plazmě aglutininy přítomné. •U krevní skupiny 0 (nemá aglutinogen A ani B) se vyskytují v plazmě aglutininy anti-A, anti-B. • Krevní skupiny •Protilátky v plazmě (aglutininy) vznikají zcela spontánně v prvním roce života jako přirozené protilátky života na bakteriální antigeny A a B, které se vyskytují na bakteriích osídlujících střevo. fig2-a fig3-b fig4-ab fig5-0 Podskupiny •Antigenita nemusí být jednotná •Rozlišujeme několik podskupin (A1-A6) •Nižší antigenita je podmíněna nižším procentuálním zastoupením ERY s antigenem A (zbylé ERY mají antigen H) • 03_graph_blood_groups Krevní skupiny Life7e-Fig-10-14-0 ABO blood group Krevní skupiny •Krevní skupina Antigen Protilátka Výskyt • (aglutinogen) (aglutinin) • • A A anti – B 43% • B B anti –A 12% • 0 H anti-A,anti-B 40% • AB AB - 5% http://www.wikiskripta.eu/images/thumb/a/a6/Krevni_skupiny.png/400px-Krevni_skupiny.png Krevní skupiny •Před transfúzí krve musíme provádět křížovou zkoušku na otestování správnosti podávané krve. •Při kompatibilitě se dárcovy krvinky smísí s plazmou příjemce, ale při inkompatibilitě dojde ke aglutinaci a hemolýze • http://www.bmj.com/content/332/7556/0.5/embed/graphic-1.gif Rh faktor http://www.ecesty.cz/cestopisy/2008thajsko/obrazky/thajsko/th_np-khaoyai_makakamandarinka_1024.jpg Rh faktor •Antigenní systém Rh je vysoce komplexní •Antigeny C, D, E, c, d, e (vždy ve trojici) •Je-li přítomen antigen D, Rh-pozitivní jedinec •Chybí-li antigen D, Rh-negativní jedinec •Protilátky anti-D vznikají pouze při imunizaci Rh- příjemce krvinkami Rh+ dárce •Protilátky jsou imunoglobuliny typu IgG •Objevil v roce 1940 Landsteiner a Weiner při pokusech s krvinkami opice Maccacus rhesus. • • Zobrazit obrázek v plné velikosti Rh faktor •Matka je Rh- a dítě zdědilo po otci Rh+ •Matčin imunitní systém bojuje proti plodu a vytváří protilátky •Rozvíjí se fetální erytroblastoza u plodu •První těhotenství většinou bez problémů •Injekce anti-D-γ-globulinu 72 hodin po porodu (potratu, amniocentéze) http://www.mojebetynka.cz/data/clanky/854.jpg Rh faktor • • V Evropě je 85% populace s Rh + to znamená, že jde o homozygoty nebo heterozygoty pro gen Rh. • •15 % lidí s Rh - má 50% předpoklad vytvářet protilátky již po jedné transfúzi krve Rh+ a 80% po opakovaných transfúzích. • •Podobně může plod Rh + stimulovat u matky Rh - produkcí protilátek proti fetálním erytrocytům. • •V závislosti na velikosti reakce matky vznikají pak u plodu různé stupně hemolýzy a žloutenky. • •Při extrémní hemolýze může být poškození plodu ireverzibilní. • Zobrazit obrázek v plné velikosti http://pctrs.network.hu/clubblogpicture/7/5/_/75914_732545667_big.gif HLA •Lidský leukocytární antigen, protože byl prvně objeven na povrchu leu, pak se ukázalo, že je i na membráně všech buněk tkání. •Tento antigen se označuje HLA I.typu (leu+tkáňové buňky). Je to jakýsi marker tělu vlastních struktur. •Existují i antigeny II.typu – jsou na povrchu B lymfocytů a makrofágů. http://www.wikiskripta.eu/images/thumb/9/99/Hla.jpg/200px-Hla.jpg Význam HLA antigenů •Musí být přesně respektovány při transplantacích orgánů, kdy se požaduje co největší shoda počtu typů HLA antigenů mezi příjemcem a dárcem •Využití k diagnostice některých chorob, kdy víme, že určité typy HLA antigenů se vyskytují ve vysokém% - HLA typu B₂₇ - Bechtěrevova choroba •Stanovení otcovství - porovnání HLA antigenů– otec – potomek – pravděpodobnost 99,9% http://www.rodina-finance.cz/img/full/4/13640.jpg Krevní transfúze •Před podání transfúze musíme provádět předtransfúzní vyšetření krve. To znamená udělat několik vyšetření, které mají zabránit inkompatibilní transfúzi http://www.fnmotol.cz/userfiles/Image/oddeleni-krevni-banky/vaky%20krev%202.jpg Krevní transfúze •krevní skupinu příjemce v systému ABO a Rh. • •kompatibilitu krve příjemce a dárce ( krevní konzervy ) velkou a malou křížovou zkoušku. Při velké zkoušce se sleduje reakce kompatibility mezi krvinkami dárce a sérem příjemce, při malé mezi krvinkami příjemce a sérem dárce. •U lůžka pacienta ( krevní transfúzi provádí pouze lékař ): •kontrola stavu krevní konzervy, doby expirace. •určení krevní skupiny příjemce a dárce soupravou SEVAC. •Tím potvrdit, zda zjištěná krevní skupina příjemce odpovídá popisu na krevní konzervě, •provedení biologického pokusu. Na začátku krevní transfúze se podá asi 10 až 20 ml krve z konzervy a sleduje se reakce pacienta. Při jakýkoliv příznacích ( zblednutí, zčervenání, zvýšené pocení, změna dýchání apod. ) je nutno transfúzi zastavit. Pokud k reakci nedojde, biologická zkouška se ještě dvakrát opakuje, než se krevní transfúze dokončí. •První transfúzi krve provedl na člověku v roce 1667 pařížský lékař Jean Denis http://www.teepek.cz/noRW_photodisplay/5679_997e00d36f3ead64aced0ea8ab2624fd.jpg Zajímavosti •Nejvíce 0: Španělé a Indiáni (až 100%) •Nejvíce A: Eskymáci a Laponci •Nejvíce B: Korejci • •Zastoupení krevních skupin v ČR A - 41% B - 18 % AB - 9 % 0 - 32 % • http://www.bbc.co.uk/wiltshire/content/images/2007/12/12/highworth_travellers_01_470x350.jpg Krevní skupina B •Nositel krevní skupiny B (kočovník, vyrovnaný) • •Je přizpůsobivý, kreativní, odolný vůči stresu, individu-alista, často patří mezi úspěšné podnikatele nebo sportovce. Zástupci krevní skupiny B mají velmi silný imunitní systém. Doporučuje se mírný tělocvik (chůze, jízda na kole, tenis, plavání). http://zena-in.cz/media/2011/04/18/krom.jpg Krevní skupina 0 •Nositel krevní skupiny O (lovec, vítěz) • •Je vytrvalý, odolný, odvážný, aktivní, sebevědomý až agresivní, má rád změnu, dobře snáší fyzickou námahu, rád riskuje a sportuje, stres odbourává nejlépe pohybem. Má silný imunitní systém. Pokud nesportují, tloustnou typickým mužským „jablkovitým" typem obezity. Doporučuje se intenzivní tělocvik (aerobik, kontaktní sporty, běh). • http://www.easystep.cz/images/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD.jpg Krevní skupina A •Nositel krevní skupiny A (zemědělec, introvert) • •Je rozvážný, klidný, svědomitý, přátelský, upřímný, tvořivý, rád spolupracuje. Špatně snáší stres a fyzickou námahu. Zástupci krevní skupiny A mají citlivý imunitní systém. Doporučuje se klidný tělocvik (jóga, tai chi). Krevní skupina AB •Nositel krevní skupiny AB (vzácný, záhadný) • •Je vitální, fyzicky odolný, ctižádostivý, přizpůsobivý, upřímný, rád vyhledává dobrodružství. Zástupci nejmladší krevní skupiny AB mají až příliš tolerantní imunitní systém. Se skupinou B mají ale společné dobré zvládání stresu. Doporučuje se kombinace klidného a mírného tělocviku podle skupin A a B. Zobrazit obrázek v plné velikosti 09032c