Srdce Mgr. Romana Klášterecká. Ph.D. Srdce Autonomie a automacie srdeční •Automacie – pravidelně, nezávisle na naší vůli prochází srdce fází systoly a diastoly(automaticky) •Autonomie – autonomní, podnět k rytmické činnosti(tj. střídání systoly a diastoly) vzniká v srdci samém. Nezávisle na nervových nebo humorálních vlivech. Srdce tepe i po izolaci, kdy veškeré nervové spoje a dodávka humorálních faktorů krví jsou přerušeny.Jedinou podmínkou je dostatečný přívod kyslíku a energetických látek. •Zevní nervové a humorální vlivy mohou přirozenou srdeční autonomii ovlivňovat (↑↓) Převodní systém srdeční je tvořen 1.Sinoatriální uzel (Keithův-Flackův)– umístěn na vtokové části pravé předsíně 2.Atrioventrikulární uzel(Aschoffův-Tawarův) –systém, který je spojen se SA dráhami procházejícími síněmi 3.Hissův svazek, odstupuje z atrioventrikulárního uzlu a prochází vazivovým systémem srdeční báze 4.Pravé a levé Tawarovo raménko, směřují do odpovídající svaloviny komor 5.Purkyňova vlákna – jsou ve svalovině komor, ve svalovině síní jsou 2-3 Purkyňova vlákna. Centrum primární automacie srdeční •Sinoatriální uzel(SA) – je udavatelem rytmu (pacemakerem) pro celý myokard. •KMP buněk SA je poměrně nízký -55-65mV. •Vlákna SA uzlu jsou současně velice propustná pro draslíkové ionty, které vystupují z buňky a snižují tak jejich KMP. Tento proces snižování polarizace probíhá až po dosažení prahové hodnoty • -40mV(spontánní depolarizace). Při této hodnotě se náhle otevřou sodíko-vápníkové kanály na buněčných membránách a proběhne elektrochemický děj nazývaný – akční potenciál. • Klidový membránový potenciál Klidový membránový potenciál Akční potenciál Akční potenciál Srdeční revoluce •Jeden cyklus srdeční činnosti •Kontrakce svaloviny = systola •Uvolnění svaloviny = diastola •Na počátku jsou tlaky v komorách a předsíních téměř vyrovnané – nulová hodnota •Atrioventrikulární chlopně jsou uvolněné – proudění krve do komor Srdeční revoluce •Fáze srdečního cyklu(srdeční revoluce) •V systole i diastole můžeme rozlišit jednotlivé fáze podle tlakových a objemových změn v srdečních komorách •Obecně lze tyto fáze charakterizovat podle toho, která ze změn je dominantní: buď se mění tlak v komorách, aniž by se měnil jejich objem, nebo se naopak mění objem komor při relativně malé změně nitrokomorového tlaku: Srdeční revoluce •Podle toho rozlišujeme dvě fáze systoly: •Fázi izovolumické kontrakce – roste tlak v komorách, ale objem se nemění •Ejekční(vypuzovací) fáze, kdy je tlak v komorách poměrně stálý a jejich objem se zmenšuje Srdeční revoluce •Podobně rozlišujeme dvě fáze diastoly: •Fáze izovolumické relaxace, kdy nitrokomorový tlak klesá a objem se nemění •Plnící fáze, kdy objem komor roste, aniž by se měnil tlak v komorách(výjimkou je úplný konec plnící fáze, kdy tlak mírně stoupne) Srdeční revoluce •Celá srdeční revoluce trvá při srdeční frekvenci 72 tepů za minutu celkem 0,83s •