I Ii ff POLOHOVANI Mgr. Marie Krejčová POLOHOVÁNÍ Je základním bodem rehabilitačního ošetřovatelství Je druhem pasivního pohybu Jeto terapeutická aktivita -dbáme na cíl! rozlišujeme několik poloh (viz dále)... POLOHOVÁNÍ ° Umístění těla člověka do zdravých či prospěšných poloh pomocí podkládání a podpory, abychom podpořili zotavení. ° Ukládání nemocného nebo částí jeho těla tak, abychom předcházeli vzniku komplikací ze špatné polohy A Regulace svalového tonu tí m v / oběhových funkcí Zlepšeni: vigility a pozornosti intrakraniálního l>*^ Sníženi tlaku: intraabdominálního CÍLEM POLOHOVANI JE: Prevence vzniku: Heterotopických osifikací Pneumonie Dekubitů Poškození periferních nervů Kloubních deformit Kontraktur SPECIÁLNÍ A TYPICKÉ POLOHYTĚLA Fowlerova poloha: Ortopnoická poloha: Trendelenburgova ^ poloha: Á sed, polosed, zamezení sklouznutí, semiflexe DKK po operacích hrudníku, srdce (=vhodná ventilace plic) sed v předklonu, opora HKK u dusnosti (kardiální, pulmonální) leh na zádech (šikmé lůžko), podložení DKK odlehčení oběhu krve v DKK, lepší prokrvení mozku mdelenburgova poloha Speciální polohy těla ° TRENDELENBURGOVAPOLOHA ° ORTOPNOICKÁPOLOHA ° FOWLEROVAPOLOHA cílem STIMULACE: POLOHOVANI DLE BAZÁLNÍ STIMULACE 1 tělesného schématu 1 stimulace optické stimulace taktilně-haptické Polohy „mumie" „houpačka", „poloha klasu". poloha hnízdo: vleže na zádech, vleže na boku, vleže na břiše pocit jistoty a bezpečí (odpočinek, příjemné pocity) zlepšení vnímání hranic svého těla poloha mumíejl zlepšeni vnímaní hranic svého těla obkládání srolovanými ručníky a dekami, poté zavinutí do deky modulace tělesných hranic: obložení dekami či polohovacími pomůckami těsně okolo hranic těla exaktnější uvědomění, kde tělo „začíná" a „končí" Imikropolohování: malé změny polohy v rámci výše uvedených poloh velký vliv na celkovou pohodu MIKROPOLOHOVÁNÍ ° změna pozice segmentů ° změna působení těžiště ° V kratších intervalech než samotné polohování! ° spolupráce celého týmu! POLOHOVACÍ POMŮCKY ° Válec - vkládá se obvykle pod kolena pro zajištění flexe v kolenních kloubech ° Podložní kolo - využívá se k podložení hýždí, zabraňuje posunu a sjíždění nemocného. Je využíváno jako prevence vzniku dekubitů, u nemocných s onemocněním rekta, s frakturami kostrče, po porodu. ° Věnečky - jsou nejčastěji vyrobeny z molitanu, mohou být různé velikosti a využívají se v různých polohách k odlehčení tlaku kloubů nebo kostěných výčnělků na podložku jako prevence vzniku dekubitů v predilekčních místech, např. k podložení temene, loktů, pat, kolen, kyčlí, ramene. ° Sáčky s pískem - umožňují udržení žádoucí polohy končetiny. ° Při poloh ování lze využít řadu dalších pomůcek - klíny kvádry,,, •Supinace (= LZ) POLOHOVÁNÍ c •Semisupinace v •Polohování na boku c •Pronace (=LB) v •Semipronace c •Vsedě či polosedě v POLOHA SUPINAČNÍ ° výchozí poloha ° dostupnost personálu ke všem segmentům ° nejlépe tolerovaná ° Pneumonie ° dekubity ° hyperextenze Cp ° různé varianty... ° hlava v mírné flexi ° mírná abdukce v ramenních kloubech + střídání VR a ZR ° loketní kloub střídavě v mírné flexi a extenzi + střídaní pronace a supinace ° ruka střídavě ve fyziologickém a funkčním postavení ° DKK podloženy polštářem do semiflexe v kyčelním i kolenním kloubu ° paty umístěny na polštáři nebo v antidekubitních botičkách SUPINAČNÍ POLOHA SEMISUPINAČNI POLOHA POPIS spodní HK: rameno v abdukci a zevní rotaci, loket v semiflexi, předloktí v supinaci svrchní HK: leží na těle, nebo je podložená za tělem, rameno ve středním postavení, loket v semiflexi, předloktí v pronaci spodní DK: kyčelní kloub v mírné flexi a zevní rotaci, koleno ve flexi svrchní DK: kyčel v semiflexi a mírné vnitřní rotaci, koleno ve flexi mezi kolena a stehna klademe polštář _ POLOHANABOKU Může být (= různé varianty): □ plná (90°) □ mírná = semisupinace (30°) □ střední (45°) POPIS POZICE: □ spodní HK: rameno ve flexi 90°, loket v semiflexi, předloktí v supinaci □ svrchní HK: položena volně na polštáři, rameno v mírné addukci a flexi, loket v semiflexi, pronace □ spodní DK: kyčel i koleno v semiflexi □ svrchní DK: podložena polštářem, kyčel ve flexi do 90°, zevní rotace, koleno ve flexi 90°, nohy v nulovém postavení POLOHANABOKU POLOHAPRONAČNÍ □ vynucená □ lékařem indikovaná poloha □ kritické stavy POPIS POZICE: □ hlava je otočena na stranu □ hrudník může být podepřen polštářem □ břicho a pánev leží volně □ distální část bérce a noha je podložena tak, aby prsty nedosahovaly na podložku □ DKK mohou být i v pozici „nakročení" POLOHASEMIPRONAČNÍ □ spodní HK: rameno v abdukci a mírné rotaci, loket v extenzi □ svrchní HK: položena na polštáři, který je pod trupem, rameno v abdukci a flexi, loket v semiflexi, pronace □ spodní DK: kyčel v extenzi, koleno v semiflexi □ svrchní DK: podložena polštářem, kyčel ve flexi 90°, zevní rotace, koleno ve flexi 90°, nohy v nulovém postavení POLOHA VSEDĚ ČI POLOSEDĚ SED ČI POLOSED □ hlava a krk podepřeny polštářem, loket a předloktí také □ paže v semiflexi, mírné abdukci % mírné zevní rotaci v ramenních kloubech □ loket ve flexi 90° □ zápěstí i ruka ve středním postavení □ trup zprvu 30-45° flexe, postupně zvyšujeme VERTIKALIZAČNÍ STOLY poloha na zádech trn 7. krčního obratle kostrč poloha vsedě Zásady správného polohování a manipulace □ informování pacienta □ znalost fyziologického postavení tělesných segmentu □ relaxace pacienta □ bezpečia stabilita □ SYSTEMATICKOSŤ (pravidelnázměna polohy!) SYSTEMATIČNOST V POLOHOVÁNÍ □ intervaly mezi změnami poloh se řídí podle okamžitého stavu pacienta, mohou kolísat mezi 20 minutami až 4 hodinami □ u imobilních, nepohyblivých pacientů by měl být interval změny polohy 1-2 hod □ u imobilních, nepohyblivých pacientů na vozíku nebo na židli by měl být interval změny polohy kratší, protože i tlak na určité části těla je větší než u ležících pacientů (30 min - 1 hod) □ pohyblivější, samostatnější pacienti by měli měnit polohu každých 15 min. □ kontrolovat riziková místa nejlépe po každé změně polohy pacienta, nejméně však lx denně □ jakmile se při zvoleném intervalu objeví příznaky vznikajícího dekubitu nebo dalších dekubitů, je nutné interval mezi změnami polohy ihned zkrátit □ kvalitní matrace nebo typ lůžka dokáže prodloužit interval mezi změnami polohy, a tak snižuje fyzickou náročnost práce pro ošetřující personál nebo rodinu □ u pacientů vterminálních stadiích nemoci často ani polohování nezabrání vzniku dekubitu. V závěru života se musí zvážit, zda samotné polohování není pro pacienta větší zátěží (např. bolestivější), než proleženina. DEKUJI ZA POZORNOST! If You Cant Fly Then Run. If You Can't Run Then Walk. If You Can't Walk Then Crawl. But Whatever You Do, You Have JtOKEEP MOVING ^ MARTIN LUTHER KING JR. LITERATURA ° Dvořák, R. 2003. Základy kinezioterapie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 104 s. ISBN8024406098. ° Kapounova, G. 2007. Ošetřovatelstvívintenzivnípéči. Praha: Grada, 350s. ISBN978-80-247-1830-9. ° Kolář, P. et al. 2009. Rehabilitace v klinicképraoci. Praha: Galén, 713 s. ISBN 9788072626571. ° Kvasová, M. 2009.Možnostipolohovánínemocnýchna lůžku. Katedra ošetřovatelství, LF MU, InterníMed. 2009; 11(2): 96-9. ° Moravčík, B. 2011. RehabilitačníošetřovatelstvínalCU, [online]. III. konference AKUTNĚ. CZ - sesterská sekce, 19.11.2011 Univerzitní kampus Bohunice, dostupné z: http://www.akutne.cz/res/publikace/rehabilita-n-o-lstv-na-icu-morav-k-b.pdf. ° Řezaninová, J. Úvoddofyzioterapie -propedeutika I, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1451/podzim2012/bpll37/Proped VII - polohovani.pdf ° Řezaninová, J. Nácvik posturálníc h a lokomočníchfunkcí, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1451/podzim2014/bpl803/Proped X-XI - vertikalizace.pdf ° ŠEVČÍK, P. a kol., 2014. Intenzivní medicína. Praha: Galén, 1195 s. ISBN 978-80-7492-066-0.