MOBILIZACE &
V E RT I K A L I Z A C E

Mgr. Marie Krejčová

ATROFIE SVALSTVA:
• Především extenzory
• Během 1 měsíce redukce objemu svalstva až o 60 %!
Na míru atrofie má vliv svalové napětí.
• Spastické a zkrácené svaly podléhají atrofii daleko
rychleji.
• Restituce svalstva je po imobilizaci obnovitelná, ale
trvá 2–4krát delší dobu.

VLIV
IMOBILIZACE
NA PACIENTA

DEGENERATIVNÍ ZMĚNY NA
CHRUPAVKÁCH:
• Pch struktury kolagenních vláken vlivem zmenšení
objemu základní substance hyalinní chrupavky cca
po 3-4 týdnech

ZKRÁCENÍ VAZIVA:
• Riziko vzniku kontraktur
• Kloubní pouzdra se zkracují v jednotlivých kloubech
podle charakteristických kloubních vzorců

Následkem této celkové odezvy
organismu na KLIDOVÝ REŽIM je
IMOBILIZAČNÍ SYNDROM (= sekundární
porucha, jejíž příčina je v nehybnosti, či
snížené aktivitě).

PROJEVY
IMOBILIZAČNÍH
O SYNDROMU

Ortostatická porucha (rozvojem ortostatické
hypotenze)
Zpomalení krevního oběhu ( riziko flebotrombozy,
plicní embolie)
dekondice a přestavba oběhového systému s
poklesem VO2max
Plicní hypoventilace (stagnace hlenu, riziko
pneumonie)
vznik proleženin (dekubitů)
svalová atrofie s poklesem svalové síly
vznik flekčních kontraktur
zhoršení pohybové koordinace při chůzi
dekalcinace skeletu (= rozvoj osteoporózy)
obstipace a/nebo inkontinence stolice
poruchy mikce
psychické poruchy (zejména deprese a deprivace)
dehydratace

MOBILIZACE &
VERTIKALIZAC
E

Aktivní a
pasivní pohyb
v lůžku
Sed na lůžku či
v křesle
Stoj vedle lůžka
Chůze na místě

q Mohutná senzorická aference
q Kloubní proprioreceptory, šlachové

PŮSOBENÍ
VERTIKALIZAC
E

receptory, exteroceptory chodidla,
mechanoceptory ve vnitřním uchu...

q Prevence svalového a vazivového
zkrácení
q Optimalizace svalového tonu
q Stimul pro aktivitu ANS
q Stimul pro funkci vnitřních orgánů
q Vliv na aktivaci posturální funkce

bránice
výrazné zlepšení
ventilace pacienta a výměny plynů

Leh

SCHÉMA
VERTIKALIZACE

Zvýšená poloha
trupu (polosed)
Sed
Sed se spuštěnými
bérci
Stoj

Posazování na lůžku s
nataženými DKK
• nemocný se posazuje sám či s pomocí hrazdičky,
žebříčku, fyzioterapeuta
• polohu lze zabezpečit zvýšením zádové opěrky či
vypodložením polohovacími pomůckami

METODIKA PŘI
NÁCVIKU SEDU

Posazení na lůžku se
• před posazením často nutné:
bandážování DKK, měření
spuštěnými
bérci
•
•
•
•
•

TK, TF
s dopomocí fyzioterapeuta (nebo i dvou)
plosky nohou na pevné podložce (na zemi, na schůdku),
ne tlak v podkolení
pro zlepšení rovnováhy se pacient eventuálně drží jednou
rukou pevného čela lůžka
dobu sezení prodlužovat postupně (od několika sekund až
po desítky minut)
v sedu dále cvičit HKK, DKK, s hlavou i trupem, nácvik
rovnováhy...

spontánní postavení = prosté/jednoduché postavení: u
zdatných pacientů, není-li výrazně narušena statika DKK,
fyzioterapeut pouze sleduje, popř. opravuje nedostatky
● postavování pacienta na berle/do chodítka:
zajistit správnou výšku pomůcky

METODIKA
NÁCVIKU STOJE

● postavování pacienta za pomoci fyzioterapeuta
(2 fyzioterapeutů): u těžších postižení, fyzioterapeut
zajišťuje pacientovi oporu, fixuje HK uchopením za ruku a
loket, snižuje námahu
● postavování na sklopném stole s fixací popruhy: u
velmi těžkých postižení (para/quadruparézy), postupně
se zvyšuje náklon stolu až do vertikály
•při zvládnutí stabilního stoje lze dále nacvičovat: přenášení váhy,
podřep, úkroky vpřed, vzad, stranou, kročný mechanismus, balanční
cviky, cviky HKK, se zavřením očí

● Při stoji sledovat:
•celkový stav pacienta (únava, hypotenze)
•osovou stabilitu trupu
•osovou a rotační stabilitu DKK (= balanční schopnost)

LABILITA &
STABILITA (tu
označují
šipky) STOJE?

Zvětšení
opěrné
báze
(široký
stoj, opora
o hůl)

Snížení
polohy
těžiště
(přidřepnu
tí)

Stoj na
špičkách

Stoj na 1
DK...

Vestibulární aparát

BALANČNÍ
FUNKCE
3 hlavní
aferentní
zdroje:

Zrak
Mechanocepce:
• Vysoká koncentrace
receptorů: horní Cp
(subokcipitální svaly),
m. quadratus
lumborum, oblast nohy

OBRANNÁ REAKCE

Minimalizace rizika poškození při
nevyhnutelném pádu: NASTAVENÍ HKK
DO SMĚRU PÁDU! (útlum nárazu, ochrana
hlavy)

Posazení přes bok:
Z LEHU DO
SEDU

Hemiplegie

Nutné zachování
napřímení páteře
(poúrazové a
pooperační stavy
páteře)

NÁCVIK
STOJE
Jak připravit
pacienta?

q Opěrné funkce HKK
(kompenzace odlehčení na
berlích apod.)
q

Výcvik síly úchopu rukou
q

Koordinace HKK

q Využití reflexních zákonitostí
v zásahu do posturálního
mechanismu
v Využití aproximace (tlaku do

kloubu) v dlouhé ose DK
aktivace extenzorů
v Využití exteroceptivní stimulace:

kožní stimulace (tření,
kartáčování, dotyk nohy na
pevné podložce, masáž
nohou...)

ORTOSTATICKÝ
KOLAPS (= SYNKOPA)
= hromadění krve v
dilatovaných cévách
dolní poloviny těla

Možné i postupné
stavění na
sklopném stole

Proto POSTUPNÁ
VERTIKALIZACE!!!

Lze využít i reakce
krevního oběhu na
statickou práci
•Před
• Před vertikalizací co
největší silou sevřít
pěsti na 20-30 sek. a s
tímto sevřením vstávat
(CAVE! Kardiaci, HTN)!

q

RIZIKOVÉ
SKUPINY
PACIENTŮ
PRO
SYNKOPU

Výrazná kardiální insuficience (=
hromadění krve před selhávajícím
srdcem)

q

Srdeční dysrytmie (= pch vzniku či
přenosu srdečního vzruchu)

q

Užívání hypotenziv (sympatikolytik)
q

Onemocnění CNS, PNS (kupř.
ateroskleróza cév CNS, diabetická
neuropatie)

q

Anémie, dehydratace, stavy po krvácení,
hypovolemie...

q

Onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (kupř.
Addisonova choroba)

q Vliv hypoglykemie (zejména ráno nalačno)
q

Komprese karotických tepen (upnutý
límec, sy dráždivého karotického sinu)
q

Bázliví, nejistí, neurotičtí pacienti
q

OBJEKTIVNÍ PŘÍZNAKY SYNKOPY
Bledost kůže a sliznic
Vrávorání, nejistota postoje
Zpomalení a zhoršení reakcí pacienta na pokyny
Vegetativní projevy aktivace sympatiku (studený pot,
techykardie)…
1. POMOC: HORIZONTÁLNÍ POLOHA PACIENTA, ELEVACE DKK +
KONTROLA TF, TK!

NÁCVIK LOKOMOCE S POMŮCKAMI

Chodítko,
berle

Chůze s
berlemi: 2-,
3-, 4-dobá

Vycházková
hůl: na
straně
protilehlé
vůči
postižené
DK!

DĚKUJI ZA
POZORNOST
!

LITERATURA
•

Dvořák, R. 2003. Základy kinezioterapie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 104
s. ISBN 8024406098.

•

Kapounová, G. 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 350 s. ISBN 978-80-2471830-9.

•

Kolář, P. et al. 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 713 s. ISBN 9788072626571.

•

Kyasová, M. 2009. Možnosti polohování nemocných na lůžku. Katedra ošetřovatelství, LF
MU, Interní Med. 2009; 11(2): 96–9.

•

Moravčík, B. 2011. Rehabilitační ošetřovatelství na ICU, [online]. III. konference AKUTNĚ. CZ sesterská sekce, 19.11.2011 Univerzitní kampus Bohunice, dostupné z:
http://www.akutne.cz/res/publikace/rehabilita-n-o-lstv-na-icu-morav-k-b.pdf.

•

Řezaninová, J. Úvod do fyzioterapie – propedeutika I, dostupné z:
https://is.muni.cz/auth/el/1451/podzim2012/bp1137/Proped_VII_-_polohovani.pdf

•

Řezaninová, J. Nácvik posturálních a lokomočních funkcí, dostupné z:
https://is.muni.cz/auth/el/1451/podzim2014/bp1803/Proped_X-XI_-_vertikalizace.pdf

•

ŠEVČÍK, P. a kol., 2014. Intenzivní medicína. Praha: Galén, 1195 s. ISBN 978-80-7492-066-0.

•