Neurofyziologie a
neuropatologie II
NEURON
HLAVOVÉ NERVY
Stavba a funkce neuronu
 NS – základní stavební jednotka – neuron
 Vysoce specializované bb., celkový počet v řádu trilionů ( 10
12
)
 Základní funkce : příjem, vedení, přenos a zpracování informací
 Vysoká látková přeměna – metabolismus ( zdroj glukóza, přísun
kyslíku)
 Neuron obsahuje všechny typické organely
telodendrie
Iniciální segment axonu
internodium
Rychlost vedení nervovými vlákny
 Vlákna typu A
myelinizovaná, nejrychlejší
Aα – rychlost vedení 70 – 120 m/s : hluboké čití a motorika
Aβ – rychlost 30 – 70 m/s: informace senzitivní o dotyku a tlaku
Aγ – rychlost 15 – 30 m/s: γ motoneurony ( svalová vřeténka)
Aδ – rychlost 12 – 30 m/s: senzitivní informace o chladu, dotyku a bolesti
 Vlákna typu B
myelinizovaná, výběžky pregangliových autonomních neuronů, 3 – 15 m/s
 Vlákna typu C
nemyelinizovaná, rychlost nepřesahuje 2m/s, postgangliová autonomní vlákna a
senzitivní vlákna ( bolest a termické čití)
Wallerova degenerace x Wallerova regenerace
Dělení neuronů z funkčního
hlediska
 Aferentní ( dostředivé) neurony
Senzitivní a viscerosenzitivní neurony
 Eferentní ( odstředivé) neurony
Motorické a visceromotorické neurony, sekreční neurony
 Interneurony
Propojovací, integrační, asociační a regulační funkce. V mozku, míše
nervových uzlinách
Motorické neurony
 Zajišťují pohyb ( motoriku – hybnost), informace prostřednictvím motorických drah k
příčně pruhovaným svalům
 Jsou eferentní
Korové motoneurony: v mozkové kůře čelního laloku, povely k volní činnosti
Alfa-motoneurony : přední rohy míšní, prostřednictvím nervosvalových plotének spojeny s
extrafuzálními vlákny kosterních svalů, řízení pohybu svalů
Gamma-motoneurony: inervace intrafuzálních svalových vřetének, řídí délku a napětí
těchto proprioreceptorů, optimalizují činnost svalů
Motorická jednotka = motoneuron + všechna příčně pruhovaná svalovina kterou inervuje
Malá motorická jednotka
U svalů zajišťujících jemné pohyby (
okohybné svaly, svaly hlasivek)
velká motorická jednotka
Svaly vykonávající hrubé pohyby ( svaly
zad, stehna)
Senzitivní neurony
 Informace z periferie ( receptory v kůži), smyslových orgánů, …
 Aferentní neurony
 Informace zrakové, sluchové, čichové a chuťové – senzorické neurony
 Těla neuronů uložena mimo CNS – v senzitivních nervových uzlinách – gangliích
 Specializované bb ve smyslových orgánech – receptorové bb – schopné
zachytit různé formy podnětů ( teplo, chlad, světlo, tlak, vibrace ( a převést do
elektrické řeči neuronů = transdukce, pak tato informace je dále vedena =
transmise a třetí děj který se děje je modulace = soubor dějů, kdy dojde ke
změně funkce receptorových buněk ( zvyšuje se nebo snižuje citlivost smyslů)
 Nociceptory = senzitivní neurony schopné rozpoznat reálně nebo
potencionálně poškozující podnět ( drážděny mechanicky, chemicky i
tepelně), info do CNS = počitek bolest. Mozkové analgetické systémy
transdukce transmise modulace
Vegetativní neurony
 Vůlí neřídíme
 Mohou být eferentní ( odstředivé):
1, sekreční vegetativní neurony ( řídí produkci žláz – sliny,
pankreatické šťávy,..)
2, visceromotorické vegetativní neurony ( ovládají činnost hladké a
srdeční svaloviny)
i aferentní (dostředivé):
1, viscerosenzitivní neurony
 Z morfologického a funkčního hlediska existuje jiné dělení:
1, neurony sympatiku
2, neurony parasympatiku
3, neurony enterického nervového systému
Mohou být centrální i periferní.
Centrální v mozku a míše, periferní v
autonomních nervových gangliích
Zrcadlové neurony
 Teprve nedávno objevený typ neuronů
 V mozkové kůře
 Aktivace pozorováním jiného člověka
 Různé typy – selektivně pouze při přípravě, v průběhu činnosti nebo
výhradně na konci, existují ale i ty které se aktivují po celou dobu
činnosti
 Vytváří celé systémy
 Do činnosti zasahují i paměťové stopy
 Význam pro učení a trénink ( sport, hudební nástroj)
 Při pasivním pozorování činnosti jiného je náš mozek mnohem aktivnější
než se předpokládalo
 Činnost probíhá automaticky, bez našeho vědomí
Neuronální membrána
 Na povrchu neuronů
 Vymezuje a odděluje nervovou b. od okolí
 Zajišťuje a ohraničuje integritu buňky
 Podílí se na příjmu a výdeji látek
 Má úlohu při vzniku elektrických potenciálů
 polopropustná
 Slouží k rozpoznávání informačních molekul ( mediátorů, růstových faktorů,
hormonů)
 Stavba : dvojvrstva fosfolipidů se zanořenými bílkovinami ( transportéry látek,
iontové kanály, receptory)
Plazmatická membrána axonu = axolema
Cytoplazma axonu = axoplazma
Membránové transportní mechanismy
Primární aktivní transport
Sekundární aktivní transport
i facilitovaná difuze
Endocytóza a exocytóza
 Pokud nelze využít jiný typ přenosu přes membránu
 Pokud buňka přijímá části bakterií a buněk nebo celé bakterie – fagocytóza
 Příjem tekutých kapének = pinocytóza
Membránové receptory
 Schopnost se integrovat s
různými chemickými
látkami ( ligandy)
 Při spojení dojde ke
změně prostorového
uspořádání (
konformace) receptoru
 Spustí se další děje (
probíhá v řádu
milisekund)
Existují i cytoplazmatické receptory – dělí se podle chemického složení
Receptor + ligand
Změna konformace receptoru
Specifická reakce neuronu
interakce
Receptorové skupiny
 Skupina receptorů spojená s iontovými
kanály
 Skupina receptorů spřažená s G-
proteinem
 Skupina receptorů s vlastní
enzymatickou aktivitou
Regulace membránových receptorů
Příklad receptoru spřaženého s
G proteinem
Aktivace efektoru
– bývá to enzym
Membránové potenciály
 V každém okamžiku neurony zpracovávají množství informací – pomocí elektrických
impulsů
 Existují 3 typy elektrických potenciálů
 V klidovém stavu je plazmatická membrána neuronů polarizovaná = klidový
membránový potenciál ( převažuje zevně, kladný náboj, uvnitř záporný), hodnota : -60
až -90 mV – má 3 zdroje ( K ionty jdoucí z buňky a přináší kladný náboj, proteiny v
cytoplazmě, které nemohou unikat a nesou záporný náboj + CL záporné ionty, NA/K
ATPáza, která vyměňuje sodné a draselné ionty)
 Působení elektrického, mechanického nebo chemického podnětu lze vyvolat změnu
klidového napětí, změna ale je lokální a nešíří se po membráně = spojitá stupňovitá
odpověď
 Akční potenciál – představuje jednu jednotku informace, z místa vzniku se šíří po
membráně, dochází ke změně propustnosti membrány pro různé ionty až dojde ke zvratu
polarizace membrány
Hybnou silou je nerovnoměrné rozložení nabitých částic uvnitř a vně
neuronu = koncentrační gradient mezi vnitřkem a vnějškem nervové buňky
EEG
záznam
(měření elektrické
aktivity)
Neurokrinie
Neurony produkují řadu chemických látek
- mediátory uvolňované do synaptických štěrbin
- látky, které jdou přímo do krve- hormonální povahy = NEUROKRINIE
ADH
Oxytoxin
Regulační hormony hypotalamu : liberiny a statiny
NEUROSTATUS
 somatopsychický status
 orientační „interní nález“
 další vyšetření
sestavování vyšetřovacího nálezu vyžaduje
přísně systematický postup "od hlavy k patě"
končí vyšetřením stoje, chůze,
somatosenzorického systému
TK, puls
Hlavové nervy
I. N.olfactorius
 1.neuron –čichová buňka epitelu . Axony
vycházejí přes lamina cribrosa ossis ethmoidalis
do bulbus olfactorius (na spodině frontálního
laloku) – tvoří primární čichové centrum →
 2. neuron – mitrální buňka v bulbus olfactorius.
axony pokračují dále cestou tractus olfactorius
a vede bez přepojení v thalamu do
temporálního laloku a dále vede do corpus
amygdaloideum, hypotalamu a hippocampu.
]
I. (N. OLFACTORIUS)
Vyšetření
 subjektivně
 objektivně:
 Vybrané látky ( mentol, kafr, čpavek)- zavřené oči
 Olfaktometr
 Nějaký předmět ( pomeranč, krabice džusu,….)C
Co zjišťujeme
 Látky správně identifikuje - normální nález
 Není schopen rozpoznat vůně, ale pozná čpavek – anosmie
 Nerozpozná žádný pach ani čpavek – nejde o organické
postižení
21Poruchy čichu
 Poruchy kvantitativní :
 HYPOSMIE, ANOSMIE (jednostranná - fraktury baze, meningeomy,
Tu front. laloku aj.)
 HYPEROSMIE (neurotická porucha, intoxikace kokainem)
 Poruchy kvalitativní:
 DYS,-PAROSMIE (pačich, např. rhinitidy)
 ČICHOVÉ PSEUDOHALUCINACE, UNCIFORMNÍ KRIZE (vnímání
neexistujících pachů (př. temporální epi, Tu temp. laloku)
II. N.opticus
První neurony - speciální světločivé buňky
(fotoreceptory) : tyčinky a čípky.
Druhé neurony se společně označují jako ganglion
retinae.
Třetí neurony se společně označují jako ganglion
opticum, mají dlouhé axony, které probíhají skrz
nervus opticus a dále až do corpus geniculatum
laterale thalamu.
Čtvrté neurony se nacházejí v corpus geniculatum
laterale a jejich axony končí v kůře okcipitálního
laloku.
Hlavní funkce zrakové dráhy
-převod obrazu vnějšího světa, zachyceného
světločivými buňkami, do mozkové kůry
- odbočky ze zrakové dráhy umožňují řízení reflexů
(miosa a mydriasa a různých okohybných
pohybů i motoriky celého těla)
- odbočka do hypothalamu ovlivňuje vegetativní
funkce a řízení cirkadiánních rytmů.
II. (N. OPTICUS)
Vyšetření
 Podívat se na oči – sledovat stranový rozdíl
 Úroveň víček – povšimnout si asymetrie
 Podívat se na pozici očí ( exo a enoftalmus)
 Kontrola zornic : mají stejnou velikost ?
Ale vyšetřujeme celé oko !!!
Ptóza = pokles víčka
Reakce zornic na osvit – přímá fotoreakce ( každé oko zvlášť)
Akomodace zornic- prst 10 cm a přibližovat, pohled do dálky a pak na prst
Odbočky ze zrakové dráhy
Pupilární reflex
Miosa - zúžení zornice
Mydriasa- rozšíření zornice
Akomodace
= proces, který zvětšuje zakřivení čočky
- k zaostření blízkých předmětů na sítnici oka
Konvergence očí
Odbočuje na na jádra okohybných nervů
III. N .okulomotorius
IV. N.trochlearis
VI. N. abducens
 Okohybné nervy
 Pohyb je buď volní nebo mimovolní
Volní pohyb:
Parietální mozková kůra propojená s prefrontální oblastí čelního laloku – střední mozek a mostjádra
okohybných nervů
Mimovolní pohyb
rychlé pohyby, které po proběhlé sakádě umožňují
neustále zaměřovat pohybující se objekt tak,
aby se jeho obraz neustále promítal na
místo nejostřejšího vidění - nystagmus
Pohyby očí
- Pohyb bulvy vzhůru = elevace
- dolů = deprese
- otáčení bulvy k nosu = addukce
- směrem ke spánku = abdukce
- rotace kolem předozadní osy oka = distorze(pohyb po kruhové dráze – koulení očima
VI.VI.
IVIV
III. (N. OKULOMOTORIUS)
IV. ( N. TROCHLEARIS)
VI. ( N. ABDUCENS)
Vyšetření
 Sledovat pozici hlavy (
hlava vychýlená od strany
léze IV.)
 Podívat se na oči – ptóza
 Oči divergují nebo
konvergují ? Je přítomna
deviace oka do šikma ?
Test konvergence - dívat se na přibližující se prst ze vzdálenosti
50 cm
Poruchy okohybných nervů
 Základním projevem okohybné poruchy - diplopie (dvojité vidění).
 Pokud přijde pacient s diplopií, pak je nejdůležitější zjistit zda se jedná o izolované postižení
okohybného nervu nebo kombinované (případně i s poruchami dalších hlavových nervů)
Paréza n. III
 přítomna ptóza
 divergentní strabismus (přetažení ve směru n.VI.)
 diplopie při pohledu ve směru postižených svalů
 mydriasa
Paréza n. IV
 Není přítomen výrazný strabismus
 diplopie a paréza při pohledu dolů a dovnitř
Paréza n. VI
 konvergentní strabismus (vzhledem k zachované inervaci n. III)
 omezený pohyb bulbu zevně, kde je i diplopie.
V. N. TRIGEMINUS
 aferentní součástí důležitých reflexů (např. maseterový, rohovkový- spolu s VII)
 Senzitivní inervace : celý obličej, dutina ústní: tvrdé a měkké patro , přední dvě třetiny
jazyka, zuby a nosní dutinu, orbita, většinu dura mater, část ušního boltce
 Motorická inervace: žvýkací svaly
senzitivní( 3. větve)
motorický
VII. N. FACIALIS - smíšený
 Motorická vlákna : mimické svaly
 Parasympatická vlákna: podjazyková žláza ( g. sublingualis),podčelistní žláza ( g.
submandibularis),žlázy jazyka, žlázky patra, slzná žláza, žlázy nosohltanu
 Sensitivní a senzorická vlákna : malý kožní okrsek boltce a zevního zvukovodu,
chuťové receptory předních dvou třetin jazyka
Rohovkový reflex
rohovka víčka
V. VII
senzitivní
motorický
parasympatický
senzorický
CNS
V. (N. TRIGEMINUS)
VII. (N. FACIALIS)
Vyšetření
 Prohlédnout obličej celkově: hypomimický, abnormální pohyby
n.VII
 Vrásky na čele, nazolabiální rýhy
 Pozorovat spontánní mimiku- smích, mrknutí
• zvednutí obočí, zamračení, pevně zavřít oči, pohlédnout na strop
• vycenit zuby, vyšpulit rty nebo zapískat
Z klinického hlediska je důležité rozlišovat tzv. horní a dolní větev
n.VII – n. intermedius
Chuť prvních dvou třetin jazyka
n.V- motorický
Test žvýkacích svalů – vyzvat k zatnutí zubů
Maseterový reflex
Korneální reflex ( aferentace – V.,
eferentace- VII : dotyk rohovky- zavřou
se obě oči
Chvostkův příznak:
je projevem zvýšené idioneurální dráždivosti → bývá projevem
hypokalcemie, u tetanických syndromů
vyšetřuje se poklepem na větvení faciálního nervu
pokud je přítomen-homolaterální záškub filtra horního rtu směrem ke
straně poklepu
n. V. – senzorický
bolestivost výstupů jednotlivých větví
test jemného doteku ( V1-čelo, V2- tváře, V3-dolní ret)
VIII. N.VESTIBULOCOCHLEARIS
 2 samostatné nervy (n. vestibularis − rovnovážný, n. cochlearis − sluchový)
N. vestibularis
 přivádí informace z receptorového orgánu – labyrintu do několika oblastí CNS
 vede informace o pohybu organismu vzhledem k vektoru gravitační síly
 díky vestibulárnímu aparátu vnímáme změnu směru a rychlosti pohybu hlavy a celého
těla v prostoru při pohybu přímočarém i kruhovém
n. Cochlearis
Začíná v ganglion spirale cochlae – několikrát přepojen a
končí v temporálním laloku (Heschlovy závity)- 4.neuron
VIII. (N. vestibulocochlearis)
Vyšetření
 Sluchu, každé zvlášť. Jedno zakrýt a k druhému přiložit hodinky ( tření
prstů)
N. vestibularis
 Vyšetření chůze
 Přítomnost nystagmu
Rinneho test : přiložit ladičku na processus mastoideus a před ucho – co je hlasitější
Weberův test : ladička na temeno – ve kterém uchu hlasitější
Příznaky poškození vestibulárního systému : vertigo, nystagmus, nausea, vestibulární ataxie
 Periferní vestibulární syndrom
postižen N. vestibularis a labyrint (Méniérova choroba, neuronitis vestibularis, zoster oticus,
toxické poškození)
 Centrální vestibulární syndrom
postižena vestibulární jádra nebo drahy
Poruchy sluchu
 hypacusis = nedoslýchavost
 anacusis = ztráta sluchu
 tinnitus− vnímání neexistujícího zvuku (šumění, pískání,...), způsobeno iritací N.
cochlearis, nebo Cortiho orgánu
nedoslýchavost
 převodní − potíž je v zevním zvukovodu (např. cerumen, cizí těleso)
 percepční − způsobena lézí kochley nebo lézí ncl. cochlearis
 neurální − postižení N.VIII. a centrálních afferentních drah
IX. N: GLOSOPHARYNGEUS
 Motoricky : svaly patra, faryngu
 Parasympaticky : sliznice středoušní dutiny a ganglion oticum,
gl. parotis ( příušní žláza)
 Senzitivně : středoušní dutinu, farynx, tonsily, zadní třetinu jazyka
 Senzoricky: zadní třetinu jazyka pro chuťový vjem
Poruchy
 poruchy polykání (= mírná dysfagie), poruchy dávení (chybí
aferentace dávícího reflexu), poruchy senzitivity, snížené
vnímání chuti a žlázek - nevýrazné
 Neuralgie glossopharyngeu - iritační bolesti v oblastech
inervovaných senzitivními vlákny (ucho, tonsilla palatina)
senzitivní
motorický
parasympatický
X. N VAGUS – smíšený nerv
 inervuje oblast krku a břišní a hrudní dutiny
 obsahuje vlákna visceromotorická, somatomotorická, somatosenzitivní, viscerosenzitivní a vlákna
chuťová
Motorická inervace : svaly měkkého patra, hltanu a hrtanu
Parasympatická inervace:
 hladké svalstvo dýchacíxh cest
 hladké svalstvo většiny trávicí trubice
 žlázy dýchacích cest
 srdce
 velké cévy
Viscerosenzitivní inervace
 z inervačních oblastí n. X (orgány dutiny břišní)
 komplexní signály – hlad , nauzea
Somatosenzitivní inervace:
 z oblasti inervace n. auricularis
Chuťová vlákna:
 signály z epiglotis a okrsků za kořenem jazyka
X. - N. vagus - obrna
jednostranná
 poruchy polykání (= dysfagie), chraptění, změny krevní tlaku,
uchylování uvuly
oboustranná
 rhinolalie (= řeč nosem), poruchy řeči (= dysartrie),
hypertenze, příp. zástava dechu
Iritace n. vagus
 bradykardie, spazmy trávící trubice (laryngospasmus,
oesophagospasmus, pylorospamus)
Bulbární syndrom
 N IX, X a XI mají společné jádro v oblasti
prodloužené míchy ( často s nimi poškozen i
XII) – často společné poškození = bulbární
syndrom
 Projevy : dysartrie, dysfagie, pokles
měkkého patra (příznak opony), snížený
nebo vyhaslý dávivý reflex, atrofie jazyka,
fascikulace jazyka
 Pseudobulbární syndrom: postiženy dráhy
nad jádry těchto nervů (přítomný dávivý
reflex a postižení jazyka je malé)
 Oba u ALS
XII. N: HYPOGLOSSUS
 Motorický : svaly jazyka
Poškození
 Při jednostranné lézi:
 hemiglosoplegie(obrně poloviny jazyka)
 postižená strana jazyka je atrofická, někdy se objevují fascikulace
 v klidu se jazyk stáčí na zdravou stranu a při plazení se stáčí opačně,
tedy na postiženou stranu
 Při oboustranné lézi:
 dochází k ochrnutí obou polovin jazyka (glossoplegie) – nelze
vypláznout, je narušená řeč ( dysartrie)
IX. (N. GLOSSOPHARYNGEUS)
X. ( N. VAGUS)
XII. ( N.HYPOGLOSSUS)
Vyšetření
 Vyšetření řeči
 Otevřít ústa – dásně, jazyk, měkké patro ( patrové oblouky)
 Podívat se na uvulu: postavení ( ve středu), říct ááááá ( ve
středu)
 Polknout : sklenice vody – sledovat koordinaci
Test XII: vypláznout jazyk- plazení středem
Dávivý reflex: dotyk stěny faryngu za patrovými oblouky
Základní rysy:
• Poruchy výslovnosti,
artikulace ( dysartrie)
• Polykání ( dysfagie)
Patrový reflex- dotykem špachtle P,L
oblouk- drobné zvednutí oblouku
XI. N: ACCESORIUS
 Motorický : m. trapéz, m. sternocleidomastoideus , hltan, hrtan, měkké patro
Poškození
jednostranná
 porucha měkkého patra (pokleslé patrové oblouky, pokleslá uvula, porucha polykání a
řeči)
 pokleslé rameno, nemožnost abdukce nad horizontálu, porucha rotace hlavy, odstávající
lopatka (= scapula alata)
 obrna celého nervu
 velmi vzácná!
XI. ( N: ACCESORIUS)
Vyšetření
 Prohlédnout krk – m. sternocleidomastoideus (
fascikulace, hypotrofie)
 Hlava v normální pozici ? Vyzvat aby tlačil hlavu
vpřed
 Ramena – vyzvat aby zdvihnul ramena