Neurofyziologie a
neuropatologie
NEJČASTĚJŠÍ DIAGNÓZY
PORUCHY KOROVÝCH FUNKCÍ
Základní psychické procesy
 Poznávání (kognice)
▪ Vnímání (identifikace senzorického
stimulu)
▪ Myšlení (abstrakce)
 Emoce (subjektivní vztah k senzorické
informaci)
 Motivace (motivační proces)
 Chování
Vědomí, učení, paměť
Percepce
 Registrace jednotlivých vlastností
Zrak: tvar, barvy, vzdálenost, pohyb
 Zpracování těchto jednotlivostí samostatně
 Zpracování těchto jednotlivostí souhrnně
Receptor
Periferní nerv
Podkorové struktury CNS
(mícha, kmen, thalamus)
Kůra
Složka vědomá
explicitní
Složka nevědomá
implicitní
Memory binding test -
MBT
Preklinické stádium
Alzheimera
Poruchy kortikálních
oblastí
 Primární senzorické oblasti
  lokální anestesia
  slepota
  hluchota
 Primární motorické oblasti
  plegia, paralysis
Poruchy asociačních korových
oblastí – symbolické funkce
Gnostické funkce  agnosie
- Vyšší syntéza smyslového vnímání, schopnost
rozpoznávat předměty zrakem, sluchem nebo
hmatem
Praktické funkce  apraxie
- Schopnost vykonávat složitější účelové pohyby,
porušeny paměťové mechanizmy pohybového
stereotypu
Fatické funkce  afasie
- Schopnost mluvit, číst, psát, počítat a myslet v
abstraktních pojmech
Přehled základních funkcí
dominantní hemisféra ( levá)
 Jazyk ( řeč) – spontánní řeč, artikulace, plynulost,
gramatická forma
 Pojmenování předmětů a obrazů
 Rozumění – pochopení konverzace
 Opakování – slova, věty
 Čtení, psaní, počítání
 Praxie ( apraxie)
Přehled základních funkcí
nedominantní hemisféra ( pravá)
 Neglect syndromy
 Apraxie při oblékání
 Konstrukční apraxie
 Komplexní vizuálně- prostorové deficity –
agnózie
 Porucha prozodie ( emoční komponenty
řeči – intonace, melodie)
Na list papíru nakreslit 2 trojúhelníky
- musí se překrývat
- klient má nakreslit podle vzoru( 2 úhly se musí překrývat)
Konstrukční praxie
Neglect syndrom (syndrom opomíjení)
 Poruchy orientace v prostoru s ignorováním levé strany – z toho stavy
zmatenosti
 Jednostranné ignorování – porucha pozornosti, vnímání a orientace v
jedné polovině prostoru ( zpravidla vlevo)
 Nemocný může vrážet do předmětů v levé polovině, při čtení vynechává
začáteční písmena nebo celou polovinu slov
• porucha schopnosti zpracovávat smyslové
(senzorické) informace ( porucha není ale v
dráze)
• často neschopnost rozpoznávat objekty, osoby,
zvuky, tvary, pachy
Gnostické funkce – schopnosti poznat (rozpoznat)
individuální podnět (objekt)
Postižení jedinci se chovají, jako by objekt viděli (…)
poprvé v životě
agnosie
Agnózie
 porucha poznávacích schopností – identifikace objektu
 Velmi vzácná porucha (pouze méně než 1% neurologických
pacientů)
 Dělení dle smyslových modalit:
A. Zraková (Visuální)
B. Sluchová (Auditorní)
C. Čichová (Olfaktorická)
D. Chuťová (Gustatorní)
E. Taktilní
Vždy zjistit zda jsou opravdu smysly zachovány a zda se nejedná o poruchu
sémantické paměti či intelektu
Smyslové vnímání zachováno!
Agnózie zraková
Dělení podle charakteru postižení:
Apercepční zraková agnózie – nemůžou ani popsat, či
přiřadit
Asociační zraková agnózie – mohou např. nakreslit
Specifická porucha poznávání zrakově prezentovaných
podnětů – nemocný vidí, ale viděné nepoznává.
Sluchová agnózie
Velmi vzácná, vzniká nejčastěji při postižení levostranného temporálního kortexu
– Sluchová agnózie pro non-linguistické zvuky (např. zvonek, hodiny, zvířecí
zvuky, atd.)
- Amúzie – ztráta schopnosti vnímat hudbu, poznávat melodii a rytmus (léze
pravostranné hemisféry)
Taktilní agnózie
= astereognózie (stereoagnózie)
specifická porucha poznávání taktilních podnětů – ztráta schopnosti rozeznat předměty
hmatem při neporušené cítivosti.
Poruchy somatognózie
- poruchy tělesného schématu
- Autotopagnózie - pacient nepozná části svého těla
- Prstní agnózie - špatné rozpoznávání a pojmenování prstů
- Agnózie pro bolestivé podněty - asymbolie pro bolest pacient
na bolestivé podněty nereaguje emotivně. Poruše
odpovídá léze parietálního laloku.
- Anozognózie
neschopnost poznat a pochopit vlastní tělesné postižení,
především obrnu. Může se objevit u pacientů s levostrannou
hemiparézou či hemiplegií.
 neschopnost vykonávat naučené koordinované pohyby při
neporušené hybnosti
 Apraxie motorická – zachován plán, ale porušeno provedení
pohybu ( špatně si zapíná knoflíky, zlomení zápalky při škrtání, nelze
mu zasunout klíč do zámku)
 Apraxie ideatorní- chybí představa i plán pohybu, nemocný
nechápe jaký úkol mu klademe, pokud nějaký úkon složen z
jednotlivých pohybů, tak ty provede izolovaně
apraxie
Fatické funkce – řeč
 Schopnost kódovat myšlenky do signálů pro komunikaci s
druhými
 Odlišná od čtení a psaní
 Odlišná od celkové inteligence
 Všechny lidské kultury mají řeč
 Děti jsou schopny slyšet slova a užívají je
 Do 6 let znají 13 000 slov (každých 90 minut bdělosti
získávají 1 slovo)
 Na vysoké škole získají nejméně 60 000 slov
afazie =
poruchy řeči
Afázie
Afázie řeč rozumění opakování
Brocova porucha zachováno nemožno
Wernickova plynulá porucha nemožno
globální porucha porucha porucha
Fatické funkce - alexie a
agrafie
 Alexie – porucha čtení; není specifický systém pro
čtení, ale porucha spojení mezi zrakovým
systémem a systémem řeči (zrakový systém obou
hemisfér, řeč jen vlevo)
 Agrafie – porucha schopnosti psát
Vývojová dyslexie
 Obtížné naučit se číst
 10 – 30% populace
 Nemá poruchu fonologie
 Může mít poruchu specializace hemisfér
❖ Abnormální migrace neuronů do levé kůry
❖ Abnormální spojení vizuálních a řečových oblastí
Vývojová porucha učení spojená s poruchou čtení
ideognostická
integrativní
motorická
vizuální
ADHD („Attention Deficit
Hyperactivity Disorder“)
 hyperkinetická porucha
 Dříve se používal název lehká dětská encefalopatie nebo lehká
mozková dysfunkce
 neurovývojová porucha ( porucha pozornosti s hyperaktivitou)
 Projevy už od dětství, nejvíce ve školním věku ( 3-7% dětí). Ve 40-
50% přetrvává až do dospělosti
 3x častěji diagnostikováno u chlapců, dědičnost 75%, přispívá
těhotenství ( alkohol, kouření, předčasný porod, expozice
olovu a poranění prefrontální kůry mozku po porodu)
 ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním
s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou
regulací na úrovni neurotransmiterových systémů
(noradrenergního a dopaminergního).
ADHDProjevy:
 Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc,
chybí reflexe času, problém s opakovanými nebo nudnými
(nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení
„harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika)
 Impulzivita– rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění
vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často
také nižší sebehodnocení, vztahovačnost
 Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají
s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený
řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často
doprovázejí zvuky a komentují je)
 Často pak může být ADHD doprovázena jevy, jako jsou noční
děsy, deprese a úzkost nebo např. neuznávání autorit atd.
ADHD nemá žádnou souvislost s inteligencí jedince
Příznaky nepozornosti:
Postižený jedinec
Příznaky hyperaktivity/impulzivity:
Postižený jedinec
často není schopen věnovat pozornost detailům
nebo z nedbalosti dělá chyby ve školních úlohách,
v práci nebo při jiných činnostech,
si často hraje s rukama nebo s nohama, nebo se
vrtí na sedadle,
má potíže s udržením pozornosti během plnění
úkolů nebo při hře,
často odchází z místa ve třídě nebo za jiných
okolností, při kterých se očekává sezení,
působí, jako by neposlouchal, přestože mluvíte
přímo na něj,
nadměrně běhá nebo leze do výšek bez ohledu na
situaci (u dospívajících nebo dospělých to může
být omezeno na subjektivní pocity neklidu,
roztěkanosti),
často nedodržuje pokyny a nedokáže dokončit
školní úlohy, domácí práce nebo úkoly na pracovišti
(nikoliv však díky úmyslnému odporu nebo
neschopnosti porozumět pokynům),
má zpravidla potíže hrát si nebo se potichu
zabývat volnočasovými aktivitami,
má zpravidla potíže s organizováním úkolů a
činností,
je jakoby v neustále pohybu nebo „poháněn
motorem“,
se často straní, nebo se zdráhá zabývat úkoly, které
vyžadují dlouhodobé duševní úsilí,
často nadměrně mluví,
ztrácí věci, které jsou nezbytné pro úkoly nebo
činnosti (např. hračky, zadání školních úloh, tužky,
knihy nebo nástroje),
vyhrkává odpovědi ještě před dokončením dotazu,
ztrácí snadno pozornost kvůli působení vnějších
vlivů,
mívá potíže s čekáním,
během denních činností často zapomíná. často přerušuje nebo vyrušuje druhé.
Komplex poznávacích funkcí včetně schopnosti
abstrakce a úsudku = kognitivní funkce
kognitivní porucha – široká škála projevů postižení
korových funkcí : paměť, všeobecné zpracování
informací, chápání souvislostí, abstraktní a logické
myšlení, řešení problémů, schopnost učení, rozhodování,
plánování a organizování činností, motivace, poznávání
a používání předmětů, orientace v prostoru a čase
DEMENCE
demence
 Získaná globální porucha intelektu, paměti a
osobnosti, která narušuje běžné denní aktivity
 Chybí porucha vědomí
 Hlavní příznaky: poruchy paměti, abstraktního
myšlení, rozhodování, zhoršená orientace v
prostoru, apatie, snížená soběstačnost, schopnost
řešit běžné problémy
Mírná kognitivní porucha = nově diagnostikována
klinická jednotka, nedosahuje hloubky demence , často
jen poruchy paměti
Patří mezi degenerativní
choroby
Degenerativní choroby
 Progredující zánik neuronů ( buněk i axonů) různých oblastí NS
 Pomalý kvantitativní úbytek funkce určité populace neuronů
 Postihuje : kůru, bazální ganglia, mozkový kmen, mozeček, míchu i
periferní nervy
 Podle symptomatologie se dělí na tyto skupiny:
- progredující demence ( Alzheimerova nemoc)
- extrapyramidové poruchy ( Parkinsonova choroba, dyskinézy,
esenciální tremor)
Alzheimerova choroba
 Zahrnuje dříve rozlišovanou demenci presenilní a senilní
 Začíná obvykle pomalu po 60 letech ( 20% je familiárního původu)
 Patogeneze : snad porucha cholinergního systému a neurotransmiterů
 Nejprve poruchy paměti ( pro čerstvé události), poruchy abstraktního
myšlení, rozhodování, zhoršená orientace v prostoru, problémy při řeči a
psaní
 Typické pro počáteční období : zapomínání věcí (klíče), obtížné
hledání slov pro pojmenování běžných předmětů, změny osobnosti (
sklon k pasivitě), změny sociálního chování
 Choroba může dojít do terminálního stádia - nemocný není schopen
myslet, mluvit, pohybovat se
 Na CT a NMR – atrofie
 Odlišit od sekundární demence ( alkoholová, vaskulární, tumory, toxické
léky, drogy,…)
Kognitivní porucha
široká škála projevů postižení korových funkcí :
 paměť
 všeobecné zpracování informací
 chápání souvislostí
 abstraktní a logické myšlení
 řešení problémů
 schopnost učení, rozhodování, plánování a organizování
činností
 motivace
 poznávání a používání předmětů
 orientace v prostoru a čase
DEMENCE
Mini mental state
test
( MMS)
Memory binding
test
MBT
ADDENBROOKSKÝ
KOGNITIVNÍ TEST
Memory binding test -
MBT
Preklinické stádium
Alzheimera
Parkinsonova choroba
 I přes výrazný posun ve vyšetřovacích metodách, u
extrapyramidových poruch dg založena na tradičním postupu (
anamnéza, aspekce, neurologické vyšetření)
 Jednotná stupnice pro hodnocení Parkinsonovy nemoci
testy: stoj-chůze-sed
zkouška kroky-vteřiny
pronace-supinace
Tapping test
zkouška obratnosti prstů
 2 nejčastější degenerativní onemocnění ( do roku 2030 – se
počet zdvojnásobí)
 Příznaky motorické a non-motorické
Motorické příznaky
 TŘES (ruce i nohy)- klidový
 SVALOVÁ ZTUHLOST
- problém s otáčením se při chůzi, vstáváním ze židle, přetáčením
se v posteli nebo s jemnými pohyby prstů
- narušené vzpřímené držení těla
- narušena mimika
 ZPOMALENOST ( obtíže se zahájením pohybu)
- což vede ke zhoršení jemné motoriky ( př. zapínání knoflíků,
zavazování tkaniček nebo krájení jídla)
- typické je zmenšování písma
 PORUCHY ROVNOVÁHY
- což vede k problémům s chůzí, otáčením, přetočením se v posteli,
dále např. sedání či vstávání z křesla.
 DALŠÍ PŘÍZNAKY
- komunikační potíže( může být postižena řeč, mimika, řeč těla a
rukopis )
- v pozdějších fázích nemoci může také docházet poruchám
polykání
Non- motorické příznaky
 GASTROINTESTINÁLNÍ PŘÍZNAKY
- Zácpa, obstipace
- Ukapávání slin/slintání
- Dysfagie/dušení
- Fekální inkontinence
- Dysfunkce chuťových pohárků
- Nevolnost, reflux, zvracení
 MIMOVOLNÍ PŘÍZNAKY
- Narušení funkce močového měchýře (frekvence, nucení na močení)
- Vysychání očí (xeroftalmie)
- Erektilní dysfunkce
- Pády v důsledku ortostatické hypotenze
- Hypersexualita (pravděpodobně vyvolaná užíváním léků)
- Potřeba vstávat v noci (nokturie)
- Pocení
 SMYSLOVÉ PŘÍZNAKY
- Čichová a chuťová dysfunkce (čich a chuť)
- Bolesti
- Pocit brnění (parestezie)
 SPÁNKOVÉ PORUCHY
- Nadměrná spavost v denních hodinách (ospalost)
- Nespavost v noci
- Neklid v nohou a periodické pohyby končetinami
- Poruchy dýchání ve spánku
- Živé sny
 NEUROPSYCHIATRICKÉ PŘÍZNAKY
- Anhedonie
- Apatie, úzkost
- Deficit pozornosti
- Zmatenost
- Demence
- Deprese, halucinace, iluze, mylné představy
- Obsedantní chování
- Panické ataky
Další časté choroby NS
 Cévní onemocnění mozku
 Intrakraniální nádory
 Epilepsie
 Roztroušená skleróza
 Polyneuropatie
 Myasthenia gravis
 Vertebrogenní poruchy
 Migrény
 Zánětlivá onemocnění
Cévní onemocnění mozku
 Z cerebrovaskulárních chorob nejdůležitější – arteriální
 Zásoba mozku – 4 velké tepny ( carotidy) – 85% zásobení + 2
tepny vertebrální
 Cerebrální spotřeba kyslíku je 3,5 ml/100g mozkové tkáně za min,
což je asi 15-20% celkového O2 potřebného pro tělo
 Spotřeba G je 5,5 mg/100 g
 Hypoxie – normální cirkulace, vázne přísun kyslíku
 Ischemie- difusní nebo lokalizovaná porucha cirkulace
 Ischemické ložisko: lokální acidoza, porucha autoregulace, vzniká
ischemická nekróza, kolikvace – postmalatická pseudocysta +
mozkový edém ( komprese lumen kapilár : maximum 2.-4. den)
 Hlavní příčiny: ateroskleróza, hypertenze, embolizující srdeční
vady, malformace mozkových cév
 K zemím s vysokou frekvencí výskytu : 200 – 300 nových případů za
rok na100 tis obyvatel ( 3. nejčastější příčina úmrtí)
 CMP = akutní cévní mozková příhoda ( iktus), způsobená
poruchou cirkulace:
- ischémií 80%
- hemoragií 20%
ischemie
Ireverzibilní
strukturální
změny
Mozkový
infarkt -
malacie
Mozková ischémie
Klinika:
 Velmi variabilní, záleží na rozsahu, tíži a trvání ischémie
 Akutní vznik mozkové symptomatiky, někdy v průběhu několika hodin
 TIA = tranzitorní ischemická ataka ( odezní do 24 hod)
 RIND= reverzibilní ischemický neurologický deficit( úprava do 3. týdnů)
 CMP = dokončený ( kompletní) iktus
 Postižení – karotidy : hemiparéza, poruchy čití , afazie, paréza pohledu s
konjugovanou deviací, někdy epi paroxysmy
- vertebrobazilární povodí: závratě, zvracení, poruchy
rovnováhy, nystagmus, ataxie, diplopie, dysartrie, parestezie v obličeji a
končetinách
Rizikové faktory
 Hypertenze, přítomnost ICHS, DM
 Alkohol ve velkých dávkách + kouření
Mozkové hemoragie
Klinika
 Symptomatika závisí na velikosti krvácení
 Velká krvácení: alterace celkového stavu, cefalea, zvracení, poruchy vědomí
 Menší krvácení: tkáň nedestruují jen komprimují – dominantní jsou ložiskové
příznaky:
- bazální ganglia 35 – 50% ( hemiparéza, hemihypestezie,
deviace hlavy a bulbů na stranu krvácení
- thalamus 10 – 20% ( hemihypestezie, hemiataxie, hemiparéza)
- mozkový kmen 10 – 15% ( kvadruplegie, decebrační rigidita )
- mozeček 10 – 20%( bolest v týle, zvracení, vertigo, mozečková
symptomatologie
Rizikové faktory
 Hypertenze
 arteriovenozní malformace, zvýšená krvácivost ( antikoagulační léčba), drogová
závislost ( amfetaminy, kokain)
Intrakraniální nádory
 Expanzivní procesy nitrolební – zvětšení intrakraniálního obsahu
– nitrolební hypertenze ( tu, cysty, abscesy, aneurysmata )
Klinika
 Cefalea, nauzea, zvracení, závratě ( intrakraniální hypertenze)
 Psychické změny – útlum, snížení zájmu, poruchy paměti,
nesoustředivost
 Epi záchvaty ( grand mal i parciální)
 Městnavá papila
 Různé ložiskové příznaky
Dělení nádorů:
 Primární ( gliové buňky – gliomy)
 Sekundární – metastatické( 20 – 40%)
benigní
maligní
Epilepsie
 Různorodá skupina projevů
 Náhlá a přechodná porucha mozkové kortikální aktivity,
nekontrolovatelný elektrický výboj v šedé hmotě mozku( trvající
s, min)
 Mezi záchvaty zcela bez obtíží
 Patogenetickým mechanismem : epileptické ložisko –
abnormální neuronální výboje
 Etiologie: jakákoliv léze mozku ( perinatální hypoxie, ischemie,
porodní trauma, kongenitální malformace, infekce, trauma
mozku, tumor, cévní léze)
Klasifikace
 Generalizované záchvaty
Generalizované záchvaty
Tonicko – klonický- GRAND MAL
 Bez ložiskového začátku
 Ztráta vědomí, pád na zem, generalizovaná tonická křeč – 30 s
( všechno svalstvo, nejdřív flexní pak extenzní charakter), fáze
klonických křečí ( i obličejové a žvýkací svaly)- 1 – 2 min
 Záchvat může mít prodromy – nespecifické ( předrážděnost,
pocit nevůle, únava, cefalea)
Absence ( petit mal)
 U dětí nad 3 roky, krátký záraz v činnosti – zahledění, někdy
pohybové automatizmy, stočení očí vzhůru, polykání, svírání
rukou v pěst, několik S – min, více během dne
Parciální záchvaty
 Základní kritérium – lokalizovanost epileptického výboje ( fokální léze
mozku)
Parciální záchvaty se simplexní symptomatikou ( fokální epi)
 Motorická symptomatika ( lokalizované tonické nebo klonické křeče v
jedné končetině, polovině obličeje ( varianta Jacksonovy motorické
záchvaty)
 Senzitivní symptomatologie – šíření parestézií nebo bolestí (varianta
Jacksonovy senzitivní záchvaty)
Parciální záchvaty s komplexní symptomatikou ( psychomotorické)
 Klinický obraz různorodý
 Aura ( odpovídá lokalizaci)-halucinace ( čichové, chutové, zrakové), iluze
viděného, slyšeného, snové stavy, strach, tíseň, lítost
 Vlastní záchvat porucha chování a jednání ( stav zmatenosti, automatické
jednání) + pohybové automatizmy ( chůze, běh, oblékání, erotické
pohyby) + orální automatizmy ( mlaskání)
 Min, amnézie
Roztroušená skleróza
 Poměrně časté onemocnění ( 60 – 100/100 tis)
 Demyelinizační onemocnění
 Příčina není jednoznačně známa ( chronická zánětlivá imunitní porucha
?)
 Zahájení mezi 20. – 30. rokem
 Ataky a remise, později chronicko-progresivní stádium
Klinika
 Různorodá symptomatologie :
- optická neuritida
- senzitivní projevy ( parestezie, dysestézie HKK i DKK)
- vestibulární- nystagmus , vertigo
- spastické motorické projevy
- mozečkové poruchy- ataxie končetin, chůze, titubace
- poruchy sfinkterů ( močení, retence, inkontinence)
Polyneuropatie
 Difuzní postižení periferních nervů
 Různé příčiny ( zánětlivé, metabolické, toxické, vitaminové a
nutriční deficience)
Klinika
 Záleží která vlákna postižena : silná pro motoriku a
propriorecepci, tenká pro senzitivní čití
Diabetická polyneuropatie
 Nejčastější, pozdní diabetické komplikace
 Patogeneze není vyjasněna
 Nejčastěji chronická distální senzitivní forma
Myasthenia gravis
 Choroba s poruchou přenosu vzruchu z nervu na sval
 Autoimunitní onemocnění – cirkulující protilátky – poškozují
acetylcholinové receptory
Klinika
 Únava a slabost kosterního svalstva může se vystupňovat do
úplného vyčerpání s neschopností pohybu a obrazem parézy
 Predilekčně svaly inervované hlavovými nervy nebo šíjové a
proximální svalstvo končetin
 Kolísání symptomatiky, slabost narůstá s aktivitou, zlepšení po
odpočinku
Vertebrogenní poruchy
 Poruchy, kde páteř je hlavním patogenetickým faktorem
 Páteř 3 základní funkce:
- pohybová osa těla
- ochrana a podpora nervových struktur
- podílí se na udržování rovnováhy
úzce spjata s vazivovým a svalovým aparátem
Během normální lidské činnosti vystavena řadě nepříznivých vlivů +
přirozené důsledky stárnutí ( dekalcinace, degenerativní změny na
ploténkách a kloubech, ztráta pružnosti vaziva a sarkopenie)
 Úzký vztah páteře – míchy a míšních kořenů - kromě vlastních
příznaků ( lokální bolest, porucha hybnosti) + neurologické
příznaky
 Patogeneze složitá : základem poruchy měkkých tkání =
myofasciální poruchy
 Funkční jednotkou : pohybový segment
 Primární hledisko v etiologii je funkční porucha v tomto místě –
později vznik strukturálních změn
 Chybná funkce vede k přetížení struktur bohatých na receptory
bolesti, reflexní spazmus, snížená pohyblivost v segmentu =
blokáda
Degenerativní změny na páteři
 Spondylóza – reaktivní změny, osteofyty na okrajích obratlových
těl ( dorzální – prominují do páteřního kanálu)
 Osteochondróza – degenerativní změny disku s reaktivními
osteofyty na těle obratlů ( nejčastěji C4-7 a L3-S1)
Pohybový
segment
Meziobratlová
ploténka
Horní a dolní
intervertebrální skloubení
 Spondylartróza – degenerativní změny na
skloubeních intervertebrálních ( zúžení foramen
intervertebrale – kořenová komprese))
 Spondylolistéza – posun obratlového těla ve
vztahu k obratli pod ním
 Diskopatie – degenerativní postižení ploténky (
fibréza, zhrubění anulus fibrosus) – protruze až
herniace ( nejčastěji L3-S1)
mediální osteofyty
spinální výběžek
kořen C6
nad obloukem C6
kořen C7 nad obloukem C7
deg. ploténka
laterální osteofyt
a.vertebralis
C6
C7
Klinika:
 Lokální nález v místě léze: bolesti a blokáda
 Bolesti : lokální, přenesené ( reflexní – bez přesné radikulární
projekce), radikulární
 Svalové spazmy
 Často chronicko-intermitentní průběh
 Recidivy po prochlazení, často provokující moment vzniku (
prudký pohyb, kašel)
Cervikobrachiální syndrom ( CB syndrom)
Cervikokraniální syndrom ( CC syndrom)
Lumboischiadický syndrom ( LIS)
Migrény
 Záchvatovité onemocnění, opakované ataky
 Pulsující, převážně jednostranná bolest střední až těžké
intenzity, na vrcholu může se rozšířit na celou hlavu
 Nauzea nebo zvracení
 Přecitlivělost na světlo ( fotofobie) a hluk
 Frekvence paroxysmů různá
 Často začátek v pubertě
 Nespecifické prodromy ( předrážděnost, rozlada)
 Trvání záchvatů několik hodin až 3 dny ( déle než 3 dny =
status migrenosus)
 S aurou nebo bez aury
 Etiopatogeneze není objasněna
Aura= zraková ( záblesky, jiskření),senzitivní(
hemiparestézie), motorická ( hemiparéza),
řečová( fatické poruchy)
Zánětlivá onemocnění
Zahrnují:
 Meningitidy
 Encefalitidy
 Myelitidy
Původci zánětu:
Bakterie ( pyogenní infekce), viry, plísně, houby
Záněty jsou:
primární
sekundární
Lymeská borrelióza
 Rezervoár infekce – drobní savci, ptáci, lesní zvěř
 Přenašeč- klíště
 Vícesystémové onemocnění
 3 stádia : lokalizace infekce, generalizovaná infekce, stádium pozdní,
chronické stádium