Neurofyziologie a
neuropatologie II
NEURON
Stavba a funkce neuronu
 NS – základní stavební jednotka – neuron
 Vysoce specializované bb., celkový počet v řádu trilionů ( 10
12
)
 Základní funkce : příjem, vedení, přenos a zpracování informací
 Vysoká látková přeměna – metabolismus ( zdroj glukóza, přísun
kyslíku)
 Neuron obsahuje všechny typické organely
telodendrie
Iniciální segment axonu
internodium
Rychlost vedení nervovými vlákny
 Vlákna typu A
myelinizovaná, nejrychlejší
Aα – rychlost vedení 70 – 120 m/s : hluboké čití a motorika
Aβ – rychlost 30 – 70 m/s: informace senzitivní o dotyku a tlaku
Aγ – rychlost 15 – 30 m/s: γ motoneurony ( svalová vřeténka)
Aδ – rychlost 12 – 30 m/s: senzitivní informace o chladu, dotyku a bolesti
 Vlákna typu B
myelinizovaná, výběžky pregangliových autonomních neuronů, 3 – 15 m/s
 Vlákna typu C
nemyelinizovaná, rychlost nepřesahuje 2m/s, postgangliová autonomní vlákna a
senzitivní vlákna ( bolest a termické čití)
Wallerova degenerace x Wallerova regenerace
Dělení neuronů z funkčního
hlediska
 Aferentní ( dostředivé) neurony
Senzitivní a viscerosenzitivní neurony
 Eferentní ( odstředivé) neurony
Motorické a visceromotorické neurony, sekreční neurony
 Interneurony
Propojovací, integrační, asociační a regulační funkce. V mozku, míše
nervových uzlinách
Motorické neurony
 Zajišťují pohyb ( motoriku – hybnost), informace prostřednictvím motorických drah k
příčně pruhovaným svalům
 Jsou eferentní
Korové motoneurony: v mozkové kůře čelního laloku, povely k volní činnosti
Alfa-motoneurony : přední rohy míšní, prostřednictvím nervosvalových plotének spojeny s
extrafuzálními vlákny kosterních svalů, řízení pohybu svalů
Gamma-motoneurony: inervace intrafuzálních svalových vřetének, řídí délku a napětí
těchto proprioreceptorů, optimalizují činnost svalů
Motorická jednotka = motoneuron + všechna příčně pruhovaná svalovina kterou inervuje
Malá motorická jednotka
U svalů zajišťujících jemné pohyby (
okohybné svaly, svaly hlasivek)
velká motorická jednotka
Svaly vykonávající hrubé pohyby ( svaly
zad, stehna)
Senzitivní neurony
 Informace z periferie ( receptory v kůži), smyslových orgánů, …
 Aferentní neurony
 Informace zrakové, sluchové, čichové a chuťové – senzorické neurony
 Těla neuronů uložena mimo CNS – v senzitivních nervových uzlinách – gangliích
 Specializované bb ve smyslových orgánech – receptorové bb – schopné
zachytit různé formy podnětů ( teplo, chlad, světlo, tlak, vibrace ( a převést do
elektrické řeči neuronů = transdukce, pak tato informace je dále vedena =
transmise a třetí děj který se děje je modulace = soubor dějů, kdy dojde ke
změně funkce receptorových buněk ( zvyšuje se nebo snižuje citlivost smyslů)
 Nociceptory = senzitivní neurony schopné rozpoznat reálně nebo
potencionálně poškozující podnět ( drážděny mechanicky, chemicky i
tepelně), info do CNS = počitek bolest. Mozkové analgetické systémy
transdukce transmise modulace
Vegetativní neurony
 Vůlí neřídíme
 Mohou být eferentní ( odstředivé):
1, sekreční vegetativní neurony ( řídí produkci žláz – sliny,
pankreatické šťávy,..)
2, visceromotorické vegetativní neurony ( ovládají činnost hladké a
srdeční svaloviny)
i aferentní (dostředivé):
1, viscerosenzitivní neurony
 Z morfologického a funkčního hlediska existuje jiné dělení:
1, neurony sympatiku
2, neurony parasympatiku
3, neurony enterického nervového systému
Mohou být centrální i periferní.
Centrální v mozku a míše, periferní v
autonomních nervových gangliích
Zrcadlové neurony
 Teprve nedávno objevený typ neuronů
 V mozkové kůře
 Aktivace pozorováním jiného člověka
 Různé typy – selektivně pouze při přípravě, v průběhu činnosti nebo
výhradně na konci, existují ale i ty které se aktivují po celou dobu
činnosti
 Vytváří celé systémy
 Do činnosti zasahují i paměťové stopy
 Význam pro učení a trénink ( sport, hudební nástroj)
 Při pasivním pozorování činnosti jiného je náš mozek mnohem aktivnější
než se předpokládalo
 Činnost probíhá automaticky, bez našeho vědomí
Neuronální membrána
 Na povrchu neuronů
 Vymezuje a odděluje nervovou b. od okolí
 Zajišťuje a ohraničuje integritu buňky
 Podílí se na příjmu a výdeji látek
 Má úlohu při vzniku elektrických potenciálů
 polopropustná
 Slouží k rozpoznávání informačních molekul ( mediátorů, růstových faktorů,
hormonů)
 Stavba : dvojvrstva fosfolipidů se zanořenými bílkovinami ( transportéry látek,
iontové kanály, receptory)
Plazmatická membrána axonu = axolema
Cytoplazma axonu = axoplazma
Membránové transportní mechanismy
Primární aktivní transport
Sekundární aktivní transport
i facilitovaná difuze
Endocytóza a exocytóza
 Pokud nelze využít jiný typ přenosu přes membránu
 Pokud buňka přijímá části bakterií a buněk nebo celé bakterie – fagocytóza
 Příjem tekutých kapének = pinocytóza
Membránové receptory
 Schopnost se integrovat s
různými chemickými
látkami ( ligandy)
 Při spojení dojde ke
změně prostorového
uspořádání (
konformace) receptoru
 Spustí se další děje (
probíhá v řádu
milisekund)
Existují i cytoplazmatické receptory – dělí se podle chemického složení
Receptor + ligand
Změna konformace receptoru
Specifická reakce neuronu
interakce
Receptorové skupiny
 Skupina receptorů spojená s iontovými
kanály
 Skupina receptorů spřažená s G-
proteinem
 Skupina receptorů s vlastní
enzymatickou aktivitou
Regulace membránových receptorů
Příklad receptoru spřaženého s
G proteinem
Aktivace efektoru
– bývá to enzym
Membránové potenciály
 V každém okamžiku neurony zpracovávají množství informací – pomocí elektrických
impulsů
 Existují 3 typy elektrických potenciálů
 V klidovém stavu je plazmatická membrána neuronů polarizovaná = klidový
membránový potenciál ( převažuje zevně, kladný náboj, uvnitř záporný), hodnota : -60
až -90 mV – má 3 zdroje ( K ionty jdoucí z buňky a přináší kladný náboj, proteiny v
cytoplazmě, které nemohou unikat a nesou záporný náboj + CL záporné ionty, NA/K
ATPáza, která vyměňuje sodné a draselné ionty)
 Působení elektrického, mechanického nebo chemického podnětu lze vyvolat změnu
klidového napětí, změna ale je lokální a nešíří se po membráně = spojitá stupňovitá
odpověď
 Akční potenciál – představuje jednu jednotku informace, z místa vzniku se šíří po
membráně, dochází ke změně propustnosti membrány pro různé ionty až dojde ke zvratu
polarizace membrány
Hybnou silou je nerovnoměrné rozložení nabitých částic uvnitř a vně
neuronu = koncentrační gradient mezi vnitřkem a vnějškem nervové buňky
EEG
záznam
(měření elektrické
aktivity)
Neurokrinie
Neurony produkují řadu chemických látek
- mediátory uvolňované do synaptických štěrbin
- látky, které jdou přímo do krve- hormonální povahy = NEUROKRINIE
ADH
Oxytoxin
Regulační hormony hypotalamu : liberiny a statiny
NEUROSTATUS
 somatopsychický status
 orientační „interní nález“
 další vyšetření
sestavování vyšetřovacího nálezu vyžaduje
přísně systematický postup "od hlavy k patě"
končí vyšetřením stoje, chůze,
somatosenzorického systému
TK, puls
Somatopsychický STATUS
Od vstupu do poradny
 chování, vzhled, oblečení, upravenost, způsob
chůze (souhyby horních končetin, svižnost, délka a
rychlost kroků, zvedání dolních končetin, jistota
chůze, směrové odchylky atd.)
 gestikulace, plynulost a intonace řeči, vyjadřování,
přiměřenost odpovědí apod.
 nálada a emoční ladění (deprese, anxiozita,
euforie)
 orientačně recentní a dlouhodobá paměť a
koncentrace pozornosti
Somatopsychický status
Cílené dotazy
 orientace místem, časem a osobou
 zaznamenáváme poruchy myšlení, úsudku
 případné aktivní psychotické projevy (bludy,
halucinace atd.)
 kvantitativní poruchy vědomí = hloubka bezvědomí
(somnolence, sopor, koma, stupeň podle Glasgow
Coma Scale)
 dominantní ruka (pravák, levák, ambidexter), event.
přeučený levák