Kinezioterapie

= léčba pohybem (PA s vlivem na zdravotní stav) (jedna z hlavních metod v rehabilitaci (LTV))

= využití dynamických a statických sil, které mechanicky působí na organismus z vnějšku nebo jako
produkt aktivní činnosti organismu


Kinezioterapie (fyzioterapeut) x Zdravotní tělesná výchova (pedagogický personál, vyškolený
cvičitel)

= proces zdravotnický, pedagogický, psychologický -> člověk jako bio-psycho-sociální
jednotka                (bio-psycho-socio-spirituální jednotka)

Cíle:

-          Obnovení původní funkce

-          Upravení a zlepšení aktuální funkce

-          Fixace funkce

-          Prevence – přestavba nevhodných pohybových stereotypů

Dělení kinezioterapie:

-          Dle místa: lůžko, tělocvična, voda, terén, hřiště, domácí prostředí, …

-          Počtu pacientů: individuální, skupinová

-          Dle zaměření na některou složku pohybu: zvětšení svalové síly, rozsah pohybu, rychlost
pohybu, koordinace pohybu, zvýšení kondice, relaxace

-          Dle záměru: cvičení části těla (rameno, koleno), cvičení systému (KVS, DS), cvičení
funkce (úchop, rovnováha)

-          Dle aktivity klienta: aktivní, semiaktivní, pasivní

Strategie kinezioterapie:

-          Postup analytický

o   Reedukace jednotlivých často jednoduchých pohybů

o   „ortopedická metoda“ – „jeden sval -> jeden pohyb“ (svalový test)

o   Příklady: poúrazové stavy, periferní parézy


-          Postup syntetický

o   Cvičení pohybu jako celku -> pohybové stereotypy

o   Cílem je ideální pohybový vzor

o   Příklady metod: PNF, Vojta, Bobath, DNS

Metodické zásady:

-          Soulad s dosaženým stupněm teoretického vzdělání

-          Přiměřenost – věk, pohlaví, vrozené dispozice, duševní schopnosti, kondice, zdravotní
stav,

-          Posloupnost, systematičnost (+ zvolení vhodné strategie)

-          Soustavnost

-          Všestrannost

-          Názornost

-          Motivace


Pohybové programy:

= systém podmíněných a nepodmíněných reflexů, které spolu souvisí a opakováním se fixují – pohybový
program má i fylogeneticky vybudovanou výbavu, která s účelně seřazenými reflexy tvoří pohybovou
souhru, která je ontogeneticky modifikována

Při cvičení nejde jen o aktuální mechanický a neurofyziologický efekt cvičení ale i o prvek
motorického učení s cílem nácviku správně provedeného pohybu nebo přestavby nevhodných pohybových
programů

Dělení:

-          Pohybové vzory (jednoduché pohyby)

-          Složitější pohybové programy (chůze)

-          Pohybové strategie (udržení rovnováhy)


Motorické učení

                                               Fáze

                                           Označení fáze

                                               Znaky

                                         Mentální aktivita

                                                1.

                                           Generalizace

                             Počáteční seznámení, instrukce, motivace

                                              Vysoká

                                                2.

                                           Diferenciace

                            Zpevnění, zpětná aference, slovní kontrola

                                              Střední

                                                3.

                                           Automatizace

                                Zdokonalování, retence, koordinace

                                               Nízká

                                                4.

                                        Tvořivá koordinace

                              Transfer, integrace, anticipace, výkon

                                              vysoká


Výsledek motorického učení -> Pohybová dovednost

-          "Dovednost je učením získaný předpoklad ke správnému vykonání nějaké činnosti" (Jiránek,
1968).

-          "Dovednost spočívá ve způsobilosti dosáhnout určitého konečného výsledku s maximální
jistotou a minimálním energetickým výdejem nebo v minimálním čase s minimální energií." (Guthrie,
1952)

-          Dovednost je učením získaný psychický a motorický předpoklad či pohotovost úspěšně
provést pohybový úkol

Osvojovaní PD probíhá obvykle podle řetězce: nácvik jednotlivých pohybu – jejich spojování v celky
– odstraněni zbytečných pohybu a zbytečné sily – upřesňování a rytmizace pohybu – snižování únavy

Faktory ovlivňující MÚ:

-          Vnitřní: pohybové schopnosti, senzomotorika, psychické procesy, únava, stress

-          Vnější: materiálové a prostorové zajištění

-          Výsledkové: náročnost úkolu, transfer a integrace




Pohybové schopnosti:

Pohybové schopnosti lze zjednodušeně definovat jako soubory vnitřních předpokladů k pohybové
činnosti. Všeobecně je akceptováno rozdělení na pohybové schopnosti kondiční a koordinační.
Kondiční pohybové schopnosti lze dělit na silové, rychlostní a vytrvalostní.


Témata k dostudování:

-          Typy motorického učení

-          Testování a hodnocení pohybových schopností a dovedností

Zdroje:

Radmil Dvořák – Základy kinezioterapie (ISBN 80-244-0609-8)

Kolář a kol. - Rehabilitace v klinické praxi (978-80-7492-500-9)

Blahutková, M. & Sližik, M. (2013). Vybrané kapitoly z psychologie sportu. Brno: FSpS MU

https://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch04.html