MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. Úvod do studia histologie Podmínky k zápočtu • Splněné 2 průběžné testy ( na 18 bodů – 75%) 14.10. cytologie 2.12. tkáně • Závěrečný test ( v případě, že oba průběžné testy budou na 20 bodů a výše- 85%, zápočtový test prominut a zápočet zapsán) Doporučená lit. • VAŇHARA, Petr, Miroslava SEDLÁČKOVÁ, Irena LAUSCHOVÁ, Jana DUMKOVÁ, Veronika SEDLÁKOVÁ, Svatopluk ČECH a Aleš HAMPL. Histologický atlas LF MU. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. Elportál. ISBN 978-80-210-9068-2. url PURL html info • ČECH, Svatopluk a Drahomír HORKÝ. Histologie a mikroskopická anatomie pro bakaláře. 1. dotisk 2., přepr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 138 s. ISBN 978-80-210-5544-5. info • MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 134 s. ISBN 9788024723938. info • STRETE, Dennis. A color atlas of histology. New York: HarperCollins College Publishers, 1995. ix, 293. ISBN 0673991903. info myokard Histologie • Histos = tkáň • Histologie je věda o mikroskopické struktuře tkání Dělí se: ➢Obecnou histologii ( cytologie) ➢Speciální histologii ( tkáně) • Základy histologie - 17. století ( s pomocí jednoduchého mikroskopu holandský pláteník Anthonie van Leeuwenhoek objevil první mikroorganismy) Ve stejné době anglický fyzik Robert Hooke zpozoroval na tenkém korkovém řezu pravidelné útvary -nazval je buňky • Buněčnou teorii završil přírodovědec Rudolf Virchow • jako samostatné vědecké obory v 19. století (v závislosti na pokroku přírodních věd a na vývoji mikroskopu a mikroskopické techniky) • Od poloviny 19. století pak na jednotlivých lékařských fakultách habilitovali jednotlivci pro obor histologie a embryologie a působili buď na anatomických ústavech nebo na ústavech fyziologických • Jejich odborný zájem ale byl obvykle mnohem širší než dnešní meze oboru a sahal od paleontologie přes zoologii a obecnou morfologii až k vědám srovnávacím. • Samostatné histologické a embryologické ústavy pak byly zakládány v poslední třetině 19. století. • Obdobný proces i na pražské lékařské fakultě - prof. Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869) na svém ústavu podporoval histologické a embryologické bádání a sám publikoval několik originálních mikroskopických a embryologických studií (spor o to, zda autorem buněčné teorie je on nebo Theodor Schwann je ostatně dodnes nerozřešen) • Histologické vyšetření: • součást klinických vyšetřovacích metod • často podporuje stanovení stanovit diagnózu (rozpoznání nemoci je nutné pro správnou léčbu) • Pomocí histologických rozborů tkání lze poznat změny ke kterým došlo a tyto změny dále určit ( důležité například při rozboru patologického bujení tkání – zda se jedná o bujení nezhoubné/ zhoubné • lze také určit, zda a jaké jsou v buňkách a tkáních přítomny látky, které ovlivňují stav tkáně. • Histologická technika • soubor postupů, metod a přístupů ke zhotovení preparátu Preparát: tenký řez tkáně (pro světelnou mikroskopii 6-8µm) zpracován histologickou metodou zamontován pod krycí sklo připraven ke studiu pod světelným mikroskopem Odběr materiálu Způsoby odběru: 1. Nekropsie – z mrtvého organismu, max. 12-24 h po smrti 2. Biopsie – ze živého organismu (peroperační biopsie) Typy odběrů • Excize • Punkce • Mikroabraze • Stěr, nátěr • Endoskopický odběr, laparoskopie Odebrané vzorky musí být okamžitě fixovány, označeny. Odběr musí být rychlý, šetrný a bezpečný pro pacienta • Excize - vyříznutí skalpelem, žiletkou, nesmí se příliš poškodit tkáň ( např. odstranění kožních výrůstků) • Punkce - výkon, při kterém se vpichuje do těla jehla nebo jiný špičatý nástroj. Získaný vzorek tkáně= punktát ( lumbální punkce, kolene, ascites, krevní odběr) • Mikroabraze – kyreta, vyšetření endometria • Stěr, nátěr – tamponem nebo štětečkem se oloupou buňky, např. poševní cytologie • Endoskopie - umožňuje přímé prohlédnutí vnitřních dutin pomocí endoskopu + odběr tkáně • Laparoskopie - endoskopická operační metoda břišní chirurgie Zásady odběru materiálu Odebírat čerstvý materiál Šetrným způsobem Řádně označit Okamžitě fixovat Vyplnit průvodku Fixace Fixace - rychlá a šetrná konzervace tkáně fixačními prostředky 1. Fyzikální fixační prostředky: ovlivňují transportní funkci vody a tím naruší enzymaticky katalyzované reakce v buňkách - fixace působením nízké teploty: rychlé zmrazení, „suchý led“, zkapalněné plyny (tekutý dusík) - fixace vysušením tkáně za nízké teploty (freezing-drying): mrazová sublimace, histochemie – průkaz aktivity enzymů - fixace mikrovlnným zářením 1. Chemické fixační prostředky Založeny na působení par nebo roztoků účinných látek – fixačních tekutin, které ve vhodné koncentraci vyvolávají jemnou a šetrnou denaturaci enzymových proteinů. 2. Fyzikálně chemické metody - kombinace předchozích, např. chlazená fixační tekutina -musí rychle působit v celém vzorku -musí dobře uchovat strukturu buněk a tkání -musí umožňovat další požadované zpracování, vyšetření Krájení řezů Krájí řezy cca 6-10 µm Světelný mikroskop Rozlišovací schopnost mikroskopu • dána jeho stavbou a optickými vlastnostmi objektivu Rozlišovací schopnost je minimální vzdálenost 2 bodů, které můžeme rozlišit, mezní hodnota u světelného mikroskopu při použití šikmého osvětlení je asi 0,2μm.