Úkoly realizované v oddělení RKS a programování * Vyjednávání podoby politiky soudržnosti -- návrhy nové legislativy * Finanční perspektiva -- podkapitola 1B * Koordinace Resortní koordinační skupiny (RKS) * Programování politiky soudržnosti * Ostatní resortní záležitosti vyplývající z členství ČR v EU * Přídavek -- mikroseminář o Novém Lisabonu Novinky v implementaci strukturální politiky * Tři nové cíle politiky soudržnosti: - Konvergence a zahrnutí Fondu soudržnosti - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - Evropská územní spolupráce * Propojení strukturálních fondů s evropskými a domácími politikami - Strategické obecné zásady Společenství (CSG) a jejich provázanost - Hlavní směry hospodářské politiky (BEPG) - Evropská strategie zaměstnanosti (EES) - Národní strategický referenční rámec (NSRF) -- propojení evropských a domácích politik * Strategické zprávy a výroční debata * Méně zásahů Komise do procesu realizace, ale více kontrol a auditů - Posun politiky soudržnosti na první místo ve výdajích Společenství - Potřeba zvýšit administrativní a absorpční kapacitu Finanční perspektiva I * Navržení nové struktury výdajových kapitol rozpočtu -- nová výdajová kapitola "Udržitelný růst", rozdělena do dvou podkapitol: 1A -- Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, 1B -- Soudržnost pro růst a zaměstnanost, tj. politika soudržnosti Nizozemské předsednictví * V září 2004 ustavilo Ad hoc pracovní skupinu (série jednání, která se až do prosince konala téměř každý týden) * Vyjednávání o budoucí podobě jednotlivých podkapitol FP probíhalo tzv. metodou "building blocks" (hledání společného kompromisu na základě 4 -- 5 zobecněných pozic ke každé výdajové kapitole, ke kterým se vyjadřuje všech 25 členských států) * Cílem NL PRES bylo zohlednit celé názorové spektrum členských států a posunout debatu ve všech rozpočtových kapitolách. Výsledkem debaty je Zpráva o pokroku, která byla schválena Evropskou radou 16. a 17. prosince 2004. * NL PRES se soustředilo na vyřešení technických problémů a nejasností. Výsledkem byly krátké vysvětlující dokumenty (fiche), které Komise distribuovala členským státům. Podkapitola 1B - Stavební blok C Všeobecné záměry: Více důrazu by mělo být věnováno principům spravedlnosti a solidarity. To by se mělo odrazit v rozdělení prostředků. Proto by více peněz mělo plynout do cíle konvergence. 4% limit v kombinaci s upravenou Berlínskou metodikou výpočtu národní alokace by neměl přispívat k tvorbě dalších nerovností v intenzitě podpory na hlavu. Za možná řešení lze považovat revizi upravené Berlínské metodiky a/nebo odlišná interpretace 4% limitu. Pravidlo n+2 by mohlo být uplatňováno flexibilněji a lze také uvažovat o vyšší míře spolufinancování pro kohezní země. Pro výpočet způsobilosti intervencí a rozdělení prostředků bude využito průměrného HDP EU-25. * Konvergence: nárůst rozpočtu, možnost nižšího růstu, než je uveden v návrhu Komise. Složka statistického "phasing out" má určité opodstatnění, ale měla by být omezena v čase a rozsahu a musí klesat rychleji, než je uvedeno v současném návrhu. * Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: konstantní rozpočet nebo nárůst nižší než je v návrhu Komise. Přechodné období a podmínky poskytování pro regiony phasing-in by mohly být restriktivnější méně štědré. * Evropská územní spolupráce: nárůst rozpočtu podle návrhu Komise. Iniciativa vytvořit nový cíl pro podporu spolupráce mezi regiony je vítána, protože poskytuje evropskou přidanou hodnotu zejména v kontextu rozšířené Evropy. * Celková úroveň rozpočtu: nárůst takový, jaký navrhuje Komise, nebo poněkud nižší. * Rozsah rozpočtu 2007 - 2013: 295 -- 335 mld. € Finanční perspektiva II Lucemburské předsednictví * Nahrazení Ad hoc skupiny pracovní skupinou Friends of Presidency * Jednání pracovní skupiny jsou zintenzívněna, odehrávají se dvakrát v týdnu. * K hlavním prioritám LU PRES patří dodržení časového harmonogramu (technicky polovina roku 2005, v politické rovině konec roku 2005), zajistit sbližování názorů členských států a umožnit tak UK PRES uzavření legislativní procedury. * LU PRES nenavázalo na předchozí postup NL PRES. V první polovině svého předsednictví se soustředí na řešení zbývajících otevřených otázek v jednotlivých oblastech, ke kterým připravuje EK další fiche (členské státy k těmto fiche vyjadřují své pozice). * Zhruba od března se bude zabývat už jednáním o konkrétním "negotiating box" (negociačním balíčku) -- tzn. jedné kompromisní variantě finančního rámce pro jednotlivé kapitoly. * Mezi hlavní problémové oblasti pro ČR při vyjednávání o FP patří: uplatnění 4% limitu, transfer prostředků na rozvoj venkova a na rybářství z podkapitoly 1B do kapitoly 2, příliš štědrá pomoc phasing-out a phasing-in regionům, uplatnění principu N+2 i na projekty Fondu soudržnosti, vazba mezi podkapitolami 1A a 1B a vztah k novému Lisabonu,. Programování I. * V návaznosti na proces formování nové politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) je nezbytné zahájit přípravu na další programovací období 2007-2013. * Materiál Postup přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti v letech 2007 - 2013 se snaží zmapovat absorpční kapacitu ČR -- tedy naši schopnost tyto finanční prostředky čerpat a stanovuje hlavní kroky, které ČR musí učinit při přípravě programových dokumentů pro čerpání těchto prostředků. Prozatím čeká materiál na schválení vládou. * K přijetí všeobecného nařízení v balíku spolu se specifickými nařízeními (pro ERDF, ESF, FS, EGCC) může dojít až po schválení finanční perspektivy. Avšak existuje obava z nepříliš proaktivního postoje dvou následujících předsednictví (UK, AT). * Základním nástrojem v prosazování intervencí politiky HSS budou Strategické obecné zásady Společenství (Community Strategic Guidelines - CSG), tento dokument bude připraven v partnerství mezi EK a jednotlivými ČS v průběhu ledna až dubna 2005 a na evropské strategické úrovni vymezí rámec intervencí strukturálních fondů. Programování II. * Na základě strategického rámce CSG a s jeho doporučeními připraví ČS Národní strategický referenční rámec (National Strategic Reference framework - NSRF), jenž vymezí hospodářské priority pro další programovací období, a to v návaznosti na cíle akčních plánů zaměstnanosti, cíle Lisabonu/Göteborgu a BEPG. Tento dokument by měl být rozdělen na dvě části strategickou a operační. Od ČS se očekává předložení svého NSRF Evropské komisi neprodleně po přijetí CSG, tj. zřejmě v listopadu 2005. * Oporou NSRF bude pro ČR aktualizovaná verze Národního rozvojového plánu 2007 -- 2013 (NRP), který byl připraven pro zkrácené programovací období 2004 - 2006. Tento dokument není sice zakotven v návrhu nové legislativy pro SF a FS, ale měl by se stát důležitým podpůrným dokumentem při vyjednávání ČR s Evropskou komisí o způsobu implementace politiky HSS a také by měl umožnit pružně reagovat na dynamické změny vnitřního či vnějšího prostředí. Jeho 1. verzi bychom chtěli mít hotovou v září 2005. * V současné době zpracováváme pracovní dokument EK k CSG (Working document of the Services of the Commission on the Community Strategic Guidelines 2007 -- 2013), který bude sloužit jako podklad k bilaterální schůzce dne 1.března 2005. Programování III * K tvorbě NRP bude nezbytné zajistit aktivní spolupráci MMR s ostatními resorty a dalšími institucemi, proto MMR zřizuje podle § 18 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskými společenstvími na úrovni státu, ŘIDICÍ A KOORDINAČNÍ VÝBOR (ŘKV). * Předsedou ŘKV je náměstek ministra pro místní rozvoj. * Jedná se o dlouhodobou platformu, na níž budou dále rozpracovávány prioritní oblasti intervencí strukturálních opatření. * Jednotlivé resorty, regiony soudržnosti a další instituce nominují své zástupce do ŘKV, a ti poté zajistí součinnost svých resortů a organizací s MMR, která by měla být postavena na intenzivní komunikaci a měla by zahrnovat vzájemnou výměnu strategických dokumentů. * ŘKV se bude skládat z vysokých představitelů výše uvedených institucí na úrovni náměstků ministrů (případně odpovídající úroveň v příslušných institucích), kteří jsou oprávněni k přijímání zásadních politických rozhodnutí. Důvody pro aktualizaci NRP § Změna cílů politiky na úrovni EU - snaha o hospodářskou a sociální soudržnost, ale také posun ke konkurenceschopnosti a zahrnutí spolupráce § Nový evropský přístup k programování -- zjednodušení a subsidiarita § Potřeba přehodnotit klíčové priority v domácím kontextu -- přes výrazný pokrok v mnoha oblastech je v ČR nutné intenzivně se zabývat přetrvávajícími problémy i novými výzvami § Potřeba poučit se z nabytých zkušeností -- zatím jich není mnoho, ale získáváme pozitivní i negativní poznatky, které by měly být využity v přípravě programových dokumentů Harmonogram postupu přípravy programování I Harmonogram postupu přípravy programování II Koordinace programování I Oddělení 322 - T. Duchoň - podnikání R. Lyntimer - doprava, ŽP M. Radolfová - problematika implementace Oddělení 323 - T. Havlík - rozvoj venkova T. Chudý - právní otázky J. Kubeš - indikátory A. Petrášková - makro Oddělení 324 - E.Horelová - ŘKV M. Sýkorová - publicita Oddělení 325 - všichni - inovace a znalostní ekonomika - rozvoj lidských zdrojů - dostupnost a infrastruktura Koordinace programování II Vstupy pro programování - stávající Národní rozvojový plán 2004 - 2006 - Starting paper - analýza absorpční kapacity - evropská legislativa a další dokumenty (návrhy nařízení, BEPG, EES, Lisabonská strategie) - Strategie hospodářského růstu ČR - Strategie udržitelného růstu - Strategie regionálního rozvoje - resortní strategie - výstupy monitoringu - výstupy projektů technické pomoci odd. 321 a 325 Požadavky na oddělení 323 a 325 323 - pravidelné výstupy z MSSF - identifikace fungujících a nefungujících opatření v OP - převis poptávky x nedostatek projektů - čerpání finančních prostředků - regionálně členěná data 325 - slabá místa implementačního systému - analýza vnějšího prostředí - bariéry růstu konkurenceschopnosti - rozložení národních programů a programů EU - analýza systému indikátorů Ostatní resortní záležitosti * Plnění ostatních úkolů spojených se správou evropské agendy na MMR -- veřejná podpora ("Studie veřejná podpora v oblasti SF") -- veřejné zakázky -- problematika Výboru regionů -- vládní a parlamentní agenda: * stanoviska pro pana ministra * pro jednotlivé komory Parlamentu ČR -- program PEACE Lisabonská strategie - Lisabonský akční plán * Neuspokojivý pokrok v naplňování cílů Lisabonu - diskuse o potřebě přehodnocení této strategie. * Příčina neúspěchu: nepřehledné množství často vzájemně protichůdných cílů, slabá koordinace a nedostatečná implementace dílčích opatření, zejména na národní úrovni * Střednědobé hodnocení Lisabonu mění jeho pojetí a navrhuje institucionální změny ve vztahu k řízení celého procesu: TH jednoznačná tendence zaměřit Lisabonskou agendu na dosažení dlouhodobého hospodářského růstu a zaměstnanost při respektování principů udržitelného rozvoje - tj. na ekonomický pilíř strategie TH zaměření strategie na menší množství jasnějších priorit, roztříděny do 3 bloků: * Učinit Evropu atraktivnějším místem pro investice a zaměstnávání * Znalosti a inovace pro růst * Vytváření více a lepších pracovních míst Lisabon II TH Zúžení agendy na 10 prioritních oblastí: 1) Rozšiřování a prohlubování vnitřního trhu 2) Zajištění otevřenosti ekonomiky EU jako globálního hráče 3) Zlepšení regulace na evropské i národní úrovni 4) Vytváření a zlepšení evropské infrastruktury 5) Zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje 6) Inovace, podpora ICT a udržitelné využívání zdrojů 7) Přispívání k vytvoření silného evropského průmyslového základu 8) Stimulace k vyšší zaměstnanosti a modernizace systémů sociální ochrany 9) Zvýšení adaptability pracovníků a podniků a flexibility trhu práce 10)Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a dovedností Lisabon II TH Zúžení agendy na 10 prioritních oblastí: 1) Rozšiřování a prohlubování vnitřního trhu 2) Zajištění otevřenosti ekonomiky EU jako globálního hráče 3) Zlepšení regulace na evropské i národní úrovni 4) Vytváření a zlepšení evropské infrastruktury 5) Zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje 6) Inovace, podpora ICT a udržitelné využívání zdrojů 7) Přispívání k vytvoření silného evropského průmyslového základu 8) Stimulace k vyšší zaměstnanosti a modernizace systémů sociální ochrany 9) Zvýšení adaptability pracovníků a podniků a flexibility trhu práce 10)Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a dovedností Návrhy změn institucionálního zajištění Lisabonu * Jasné oddělení odpovědnosti za plnění mezi EU a ČS * Definování úkolů a odpovědností bude obsahem Lisabonského Akčního Plánu * ČS přijmou v návaznosti na Hlavní směry hospodářské politiky a Hlavní směry zaměstnanosti své Národní lisabonské programy pro růst a zaměstnanost * ČS si zvolí Mr./Mrs. Lisabon - odpovědnost za koordinaci částí strategie * EK - návrh na zjednodušení systému předkládání zpráv - sestavení jedné zprávy o pokroku na úrovni EU a jedné zprávy na národní úrovni * ČR rámcově podporuje záměr EK zlepšit mechanismus naplňování cílů Lisabonské strategie Lisabonská strategie - Lisabonský akční plán * Neuspokojivý pokrok v naplňování cílů Lisabonu - diskuse o potřebě přehodnocení této strategie. * Příčina neúspěchu: nepřehledné množství často vzájemně protichůdných cílů, slabá koordinace a nedostatečná implementace dílčích opatření, zejména na národní úrovni * Střednědobé hodnocení Lisabonu mění jeho pojetí a navrhuje institucionální změny ve vztahu k řízení celého procesu: TH jednoznačná tendence zaměřit Lisabonskou agendu na dosažení dlouhodobého hospodářského růstu a zaměstnanost při respektování principů udržitelného rozvoje - tj. na ekonomický pilíř strategie TH zaměření strategie na menší množství jasnějších priorit, roztříděny do 3 bloků: * Učinit Evropu atraktivnějším místem pro investice a zaměstnávání * Znalosti a inovace pro růst * Vytváření více a lepších pracovních míst Lisabon II TH Zúžení agendy na 10 prioritních oblastí: 1) Rozšiřování a prohlubování vnitřního trhu 2) Zajištění otevřenosti ekonomiky EU jako globálního hráče 3) Zlepšení regulace na evropské i národní úrovni 4) Vytváření a zlepšení evropské infrastruktury 5) Zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje 6) Inovace, podpora ICT a udržitelné využívání zdrojů 7) Přispívání k vytvoření silného evropského průmyslového základu 8) Stimulace k vyšší zaměstnanosti a modernizace systémů sociální ochrany 9) Zvýšení adaptability pracovníků a podniků a flexibility trhu práce 10)Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a dovedností