Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie zajišťováním moderních způsobů podpor podnikatelských subjektů v regionu jako je transfer technologií, poradenství, přístup k informacím apod. Česká regionální politika začíná doceňovat význam uvedeného nástroje v současném podnikání, kde nejrůznější informace a znalosti, nové technologie apod., hrají stále důležitější roli při zvyšování konkurenceschopnosti regionů. Ad O. Makropolitické nástroje Značná část makropolitických nástrojů není koncipována jako nástroje regionální. Mezi čistě regionální náleží vládní preferenční systémy kontraktů pro tendry z podporovaných regionů, regionálně diferencovaný systém daňových subvencí, regionálně diferencovaná úvěrová politika, regionální transfery příjmů atd. Sem naleží i regionalizace fiskální politiky. Tyto nástroje byly postupně opuštěny a v současnosti se až na výjimky neuplatňují ani v Evropské unii, ani v české regionální politice. 238 Část C: Příp rava ČR na možnosti využití strukturálních fondů 9 Příprava České republiky na možnosti využití strukturálních fondů a dosavadní podpora regionálního rozvoje ze strany Evropské unie Příprava České republiky na vstup do Evropské unie, včetně přípravy na přistoupení k systému strukturálních fondů, probíhá již řadu let. Základní rámec pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti vytvořila Asociační dohoda mezi Českou republikou a Evropskou unií. Česká republika již vykonala mnoho pro budoucí zapojení do strukturální pomoci EU. Avšak při vytváření podmínek pro využívání strukturálních fondů Českou republikou bude ještě nutno provést celou řadu opatření v oblasti legislativy, regionální politiky, tvorby rozvojových dokumentů, regionální statistiky, rozvoje lidských zdrojů, spolufinancování programů a projektů a zejména vytvořit funkční systém realizace a kontrolních mechanismů. Pomoc poskytovaná EU v rámci programu Phare představuje významnou podporu pro tvorbu a realizaci regionální politiky v ČR. Zásadní význam nemá pouze poskytování finančních prostředků, ale především to, že participující české orgány veřejné správy mají možnost osvojit si metodické postupy platné v rámci EU a důkladně se připravit na procedury spojené s využíváním strukturálních fondů. Adrninistrativm struktury pro předvstupní pomoc byly vytvořeny a fungují relativně dobře. V současnosti ministerstva budují adrninistrativm struktury pro využívání strukturálních fondů. Nejrůznější státní podpůrné regionální i sektorové programy jsou postupně koordinovány a harmonizovány s programy EU. 9.1 Programy Phare Program Phare byl prakticky od roku 1990 první formou finanční pomoci poskytované Evropskou unií na socioekonomický rozvoj České republiky. Postupně byl přizpůsobován prioritám české vlády při přípravě vstupu do EU. To předpokládá dosažení tří důležitých cflů: přijetí acquis communautaire (tj. souboru závazků plynoucích ze členství), integrace ČR s infrastrukturou ostatních evropských států a posílení českého hospodářství při přípravě jeho integrace do vnitřního trhu EU. V současnosti probíhá ex-post evaluace jednodivých programů a vybraných projektů Phare. Základní formy programů Phare Národní programy jsou zaměřené na plošná řešení, takže podléhají spíše odvětvovému řízem jejich alokace. Dosud tvořily převážnou část využitých prostředků. Zaměřeny byly a jsou na tyto okruhy: 239- česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie • Evropská integrace - právní, finanční a správní agendy. • Infrastruktura - především dopravní a technická včetně životního prostředí. • Rozvoj lidských zdrojů - trh práce a vzdělávací 9ystémy. • Soukromý sektor - hlavně malé a střední podnikání, ale i podpora regionálního rozvoje. Od roku 1994 tvoří zvláštní okruh dále uvedený Program přeshraniční spolupráce (CBC). Národní programy na podporu regionálního rozvoje Od této podpory se očekává zlepšení místních podmínek z pohledu investičních možností a tím i získám' investorů zavádějících potřebné progresivní technologie, zaměstnávající místní pracovní síly a tím i zlepšující situaci na trhu práce. Celkově byly od roku 1995 využity finanční prostředky z programů Phare takto: Tab. 25: Programy Phare v letech 1995-99 podle jednotlivých oblastí (v mil. euro) 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem Institucionální integrace/posílení institut./ adininistr. kapacity pro implementaci ACQUIS 5,0 0 13,0 3,0 5,8 26,70 Rozvoj občanské společnosti - podpora NROS/zeauení demokrat, systému - ochrana lidských práv a menšin 0 0 3,0 2,0 0,5 5,50 Ekonomická a sociální soudržnost - rozvoj lidských zdrojů - regionální rozvoj/ příprava na SF - podpora podnikání/podpora investic - rozvoj prac trhu/zlepšení zaměstnanosti - velké investiční projekty 2,0 0 1,0 0 0 7,0 0,5 0 2,0 2,0 3,0 2,0 7,0 0 2,4 3,35 2,0 16,2 50,45 Zemědělství 0 0 1,0 3,0 1,0 5,10 0 5,0 2,0 2,15 1,0 10,15 0 0 0 4,8 442 9,00 60,0 0 0 0 0 60,(K) 3,0 0 0,5 0,5 0,15 4,15 t 8,0 7,5 3,0 1,0 1,0 20,50 0 0 3,5 3,55 4,0 33,0 36,25 25,0 19,0 2,6 1,8 2,2 0 0 6,60 114,6 58,05 62,2 46,0 86,6 367,45 Zdroj: Ministerstvo financí 240 Část C: Příprava ČR na možnosti využití strukturálních fondů Alokace vycházejí z priorit indikovaných v jednotlivých letech společně ČR a EU. Kolísání částek mezi konkrétními lety a zároveň mezi uvedenými oblastmi je vysvětlitelné následujícími okolnostmi: 1. V jednotlivých oblastech jsou v každém roce jiné programy (ač stejného základního zaměření) a v jejich rámci existují rozmanité projekty. 2. Alokace je v příslušném roce stanovena na určité období celkem, na rozdíl od toho čerpám je postupné (dobře je to vidět např. v oblasti „Infrastrukturálm integrace/sítě TEN", v roce 1995 bylo do této sféry (2 projekty) alokováno 60,0 MEUR, které byly v následných letech čerpány - proto 0,0 MEUR: nejednalo se o další alokace). 3. Realizace projektu trvá zpravidla 2-3 roky. v případě infrastrukturálních projektů až 5 let. 4. Od roku 1998 došlo k reorientaci programu Phare. Nyní je pozornost soustředěna na plnění cílů předvstupm strategie, indikovaných v programových dokumentech - „Přístupové partnerství1' a „Národní program přípravy ČR na členství v EU". Výrazně největší objemy finančmch prostředků byly vynaloženy na posílem ekonomiky, jmenovitě na podporu malého a středního podnikám. Část programů tohoto druhu byla explicitně cílena do problémových regionů. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora malého a středního podnikám byla vytyčena jako hlavní nástroj regionální politiky, měla tato finanční podpora i výrazně regionální charakter. Obdobně i druhá celkově nejvyšší položka - dotace na technickou infrastrukturu - přispěla významnou měrou ke zlepšení tíživé situace řady měst a obcí. Do třetice i výdaje na lidské zdroje měly svoji regionální dimenzi, neboť umožnily zakládám prvních odborných institucí pro řízem rozvoje území (Regionální poradenská a informační centra - RPIC, regionální rozvojové agentury). Hlavní přínos pro regionální rozvoj v současné době znamenají prostředky vynakládané na pilotní projekty typu strukturálm'ch fondů, jímž je věnována samostatná část. Program přeshraniční spolupráce Program přeshraniční spolupráce (Phare CBC Programme) představoval v letech 1994-1999 nejvýznamnější podporu EU pro regionální rozvoj v ČR. Vedle toho se na bázi pomoci ze strany EU rozvíjejí další aktivity a formy pomoci. 241 česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie Program přeshraniční spolupráce byl realizován na základě nařízení Evropské komise č. 1528/94. Program byl zahájen v roce 1994 pouze pro území při česko -německé hranici. Od roku 1995 je realizován na základě Víceletého indikatívního programu na léta 1995-1999 i v území při česko-rakouské hranici, v roce 1999 byla přeshraniční spolupráce ve smyslu nařízení Evropské komise k realizaci pře-shraniční spolupráce v rámci programu Phare č. 2760/1998 rozšířena i na hranici s Polskem a Slovenskem. V období 1994-1999 bylo uvolněno 125 mil. ECU na projekty při státní hranici s Německem. Na česko-rakouské hranici pak 30.mil. ECU (1995)i Další prostředky byly určeny pro realizaci trilaterálních programů na česko-polsko-německé, respektive česko-rakousko-slovenské hranici (cca 2 mil. ECU ročně). Průměrný objem ročně uvolňovaných prostředků ze strany EU přesahoval ve zmíněném období 1,2 mld. Kč, objem podpořených projektů dosahoval 1,7 nild. Kč. V roce 2000 byly pro programové období 2000-2006 zpracovány tzv. Společné programové dokumenty pro česko- německé, česko-polské a česko rakouské příhraniční regiony, požadavek na jejich přípravu vyplývá z nařízení EK 2760/1998 a ze sdělení EK pro program INTERREG III z 28. 4. 2000, které obsahují společné strategie rozvoje vymezeného území pro oba programy a prioritní oblasti zájmu. Program je zaměřen především na výstavbu základní technické infrastruktury (dopravní komunikace, energetické sítě, čistírny odpadních vod, kanalizace), nezbytné pro další rozvoj obcí, aktivity people to people včetně rozvoje podnikatelských aktivit. Tab. 26: Orientační rozdelení finančních prostředků z programu Phare CBC na období 1995-1999 (v mil. ECU) Problémová oblast Příhraničí ČR-Německo Příhraničí ČR-Rakousko Doprava 43,00 ft,00 Technická infrastrukturu 21,25 6,00 Životní prostředí 42,00 10,75 Hospodářský rozvoj 4,00 3,00 Zemědělství, lesnictví 3,00 1,00 Lidské zdroje 235 1,00 nížení programu 9,50 2,25 CELKEM 125,00 30,00 Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj. 949 Část C: Příprava ČR na možnosti využití strukturálních fondů Na léta 2000-2002 byly schválen indikatívni plán pro program CBC Phare v členem: • Německo: 30 mil. euro • Rakousko: 12 mil. euro • Polsko: 15 mil. euro Ročně je tedy uvolňováno od roku 2000 na všechny tři hranice celkem 19 mil. euro. Přeshraniční spolupráce se Slovenskou republikou se teprve rozvíjí. Program Phare CBC byl koordinován s obdobným programem EU (INTERREG II). Společným cílem je maximální harmonizace obou programů. Za tímto účelem byly zřízeny v období 1995-1999 Společné programové a monitorovad výbory (Joint Programme Monitoring Committees), které schvalují jednotlivé projekty a monitorují program. Tyto výbory se nyní transformují do Společných kooperačních výborů Česká strana je ve výborech zastoupena reprezentanty ministerstev (spolupředsednictví) má Ministerstvo pro místní rozvoj s partnerským ministerstvem), regionů (v regionech fungují společné organizační struktury na bázi tzv. Euroregionů) a regionálních rad pro NUTS II.. Základní podmínky pro přijetí a realizaci navrhovaných projektů jsou následující: • Podpora se týká pouze akcí v pohraručním regionu, vymezeném příslušnou zemí v dohodě s Evropskou komisí. • Projekty musí mít pozitivní dopad na území sousedního státu a usnadňovat spo-lupráci příhraničních regionů. Přednost mají tzv. společné projekty a projekty obcí. • Příspěvek EU je poskytován zpravidla ve formě dotace. Do roku 1998 byly podporovány převážně projekty o menším finančním objemu (do 1 mil. ECU). Od programu 1999 jsou vybírány projekty s minimálním příspěvkem z programu Phare 2 mil. euro. Vzhledem k velikosti projektů a požadavku na spolufinancování ve výši min. 25 % z celkového rozpočtu projektu dochází ke sdružování obcí a tato sdružení jsou předkladateli projektů ve velké míře. Zvláštní skupinu tvoří velmi malé projekty, které jsou od roku 1996 schvalovány v rámci tzv. Fondu malých projektů, zejména v ráma kulturní a hospodářské spolupráce. Evropská komise klade v současné době větší důraz na oblast hospodářského rozvoje, včetně podpory cestovního ruchu, a lidských zdrojů (projekty zaměřené na vzdělávání, zvyšování kvalifikace, rekvalifikace apod.). Do budoucna se předpokládá větší důraz na projekty navazující na rozvojové programy regionů, tzv. integrované projekty, a na tzv. společné projekty realizované na obou stranách hranice. 243 Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie V začátku programu přeshraniční spolupráce, kdy byly do programu zařazeny první investiční projekty, se ukázalo, že je nutno vybudovat odpovídající struktury především pro fázi implementace projektů a zabezpečit pro ně potřebný počet pracovníků se znalostí procedur Phare, aby nedocházelo ke zpoždění při realizaci projektů. K tomu přistoupil ještě fakt, že předpisy pro zadávání veřejných zakázek platné v ČR nebyly v souladu s předpisy pro program Phare. Až po dořešení těchto problémů se postupně zahájila realizace projektů schválených v programu 1996 a 1997. Větší provázanosti programu CBC Phare s programem INTERREG II bránily předpisy pro oba programy. Bohužel ani pro další období 2000-2006 se nepodařilo zcela sladit předpisy pro oba programy, tj. CBC Phare a INTERREG III. Předpoklady pro přiblížení obou programů byly vytvořeny zpracováním Společných programových dokumentů, které vycházejí s toho, že příprava programu bude probíhat společně a po schválení bude program realizován již odděleně z důvodů rozdílných procedur u obou programů. V rámci programu přeshraniční spolupráce Phare CBC byly v roce 2000 přijaty tyto společné programové dokumenty (JPD): 1. Česká republika - Spolková republika Německo (květen 2000) a dílčí program Česká republika - Sasko (červen 2000); 2. Česká republika - Rakousko; 3. Česká republika - Polsko (červen 2000); 4. Česká republika - Slovensko (květen 2000). Uvedené dokumenty mají formulovánu dlouhodobou strategii přeshraniční spolupráce a pro tuto spolupráci příslušné priority a opatření. Program Phare CBC ČR - SRN obsahuje čtyři priority a 10 opatření: 1. Hospodářský rozvoj (2 opatření). 2. Infrastruktura (2 opatření). 3. Rozvoj prostoru a životní prostředí (2 opatření). 4. Lidské zdroje a kooperační sítě (4 opatření). Program Phare CBC ČR - Rakousko obsahuje pět priorit a 12 opatření: 1. Přeshraniční ekonomická kooperace (3 opatření). 2. Dostupnost (2 opatření). 3. Přeshraniční organizační struktury a sítě (2 opatření). 4. Lidské zdroje (2 opatření). 5. Trvale udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí (3 opatření). Program Phare CBC ČR - Polsko obsahuje tři priority a 6 opatření: 244 část C: Příprava ČR na možnosti využití strukturálních fondů 1. Hospodářství (2 opatření). 2. Životní prostředí (2 opatření). 3. Společnost - lidské zdroje (2 opatření). Program Phare CBC ČR - Slovensko je nejobsáhlejší, neboť obsahuje 5 priorit a 22 opatření: 1. Rozvoj MSP a zvyšování technologické úrovně (3 opatření). 2. Lidské zdroje a sociálně kulturní rozvoj (5 opatření). 3. Rozvoj venkova a cestovního ruchu (5 opatření). 4. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury (4 opatření). 5. Životní prostředí (5 opatření). Všechny čtyři programy přeshraniční spolupráce mají tedy formulovány priority a opatření, které se v různé míře intenzity váží k přeshraniční ekonomické spolupráci, rozvoji lidských zdrojů, sociálně kulturnímu rozvoji, ochraně životního prostředí a rozvoji cestovního ruchu. Ve třech programových dokumentech jsou řešeny otázky zvýšení přeshraniční dostupnosti na bázi zlepšení dopravní a telekomunikační infrastruktury. Jeden programový dokument (CBC ČR - Slovensko) se zabývá specifickou problematikou rozvoje zemědělství a lesnictví. Pilotní programy typu strukturálních fondů V roce 1997 Ministerstvo pro místní rozvoj vybralo a schválilo 3 regiony reprezentující hlavní typy regionů v ČR, ve kterých budou připraveny a realizovány programy rozvoje na bázi strukturálních fondů EU: • Strukturálně postižená oblast - okresy Most, Chomutov, Teplice (v roce 1998 byla rozšířena na celé území jednotky NUTS II Severozápad). • Zaostávající venkovská oblast - okresy Jeseník, Bruntál, Šumperk. • Oblast s růstovým potenciálem - okresy Olomouc, Prostějov, Přerov. Hlavním účelem programů je poskytnout ministerstvům, místním a regionálním subjektům praktické zkušenosti s přípravou a prováděním programů typu strukturálních fondů. Tyto zkušenosti budou využity při realizaci budoucího národního programu hospodářského a sociálního rozvoje na období 2000-2006. Hlavními složkami těchto programů byly v první fázi (1997-1998) školení pracovníků, vytváření institucionální struktury pro budoucí realizaci projektů a příprava projektů. Realizace projektů byla zahájena ve druhé polovině roku 1999. Tento výběr byl v první fázi prací na NRP územně rozšířen na celé regiony NUTS Ü: • Severozápad, • Ostravsko, 245 Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie • Strední Morava, což vzala na vědomí vláda ČR svým usnesením č. 714 ze dne 14. 7. 1999. Phare 2000 Evropská komise doporučila pro investice v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti pojetí „jeden cílový region - jeden program", tj. zpracovat pro každý cílový region jeden program společně všemi zúčastněnými ministerstvy (MMR, MPO a MPSV ve spolupráci s MŠMT) a pro oblast výstavby institucí sloučit tři původně samostatné projekty MMR, MPSV a MPO do jednoho. Bylo rozhodnuto, že pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti bude podpora směrována do dvou investičních projektů ve dvou cílových regionech NUTS II Severozápad a NUTS II Ostravsko, které umožní realizaci vybraných opatření z pilotních SOP Konkurenceschopnost a Rozvoj lidských zdrojů a příslušného pilotního ROP, a do jednoho projektu zaměřeného na výstavbu institucí (pokračování twinningu) „Konsolidace národní rozvojové strategie a podpory včetně přípravy sektorů zaměstnanosti/rozvoje lidských zdrojů a průmyslu/produktivního sektoru na příjem podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti". Program Phare 2000 rovněž podpoří projekt „Systém zadávání veřejných zakázek" realizovaný formou twinningu, který úzce souvisí s oblastí hospodářské a sociální soudržnosti. Dokumenty byly průběžně dopracovávány na základě komentářů Centra pro zahraniční pomoc, Delegace Evropské komise a EK a v květnu prostřednictvím CZP předloženy do Bruselu. Dne 22. června 2000 schválil Řídící výbor Phare Finanční návrh Národního programu Phare 2000 pro ČR a dne 31.října 2000 bylo podepsáno Finanční memorandum pro národní program Phare 2000. V rámci tohoto programu obdrží projekt zaměřený na výstavbu institucí podporu 1,5 MEUR; 0,9 MEUR bude věnováno na projekt systému zadávám veřejných zakázek a každý z obou cílových regionů získá na realizaci investičních projektů 8 MEUR a současně prostředky ze státního rozpočtu na spolufinancování programu ve stejné výši (tj. celkově 16 MEUR). Projekty investiční podpory Phare 2000 1) Produktivní sféra: Fond pro podporu, rozvoje nehmotných faktorů konkurenceschopnosti v malých a středních podnicích (MSP) (Severozápad i Ostravsko). Tento fond navrhovaný MPO je sektorové opatření zaměřené do cílového regionu, z dlouhodobého hlediska je cílem dosažení takového podílu MSP na regionální ekonomice do roku 2006, který by byl srovnatelný s obdobnými zeměmi s rozvinutým tržním hospodářstvím. 2) Infrastruktura na podporu podnikám: 246 Část G: Příprava ČR na možnosti využití strukturálních fondů a) Samostatný velký projekt: Vědecko-technologickýpark (Ostravsko) V rámci tohoto projektu bude na průmyslovém pozemku s technickou infrastrukturou postavena multifunkční budova s podnikatelským inkubátorem. b) Grantové schéma pro podporu podnikatelské a turistické infixistruktuiy (Ostravsko) Cílem je změna image regionu z vysoce průmyslové oblasti s poškozeným životním prostředím na turisticky atraktivní region, a to prostřednictvím lepší turistické infrastruktury, větší nabídky i kvality turistických zařízení i lepší kvality turistických zařízení a poskytovaných služeb. c) Grantové schéma pro podporu podnikatelské infrastruktury (Severozápad) Cílem je diverzifikace, propagace a modernizace regionální ekonomiky, posílení technické infrastruktury pro rozvoj podnikání, stimulace zakládání nových MSP a vytváření pracovních příležitostí, zlepšení celkového p