Vzorová řešení úkol č.5: Teoretická a pracovní hypotéza - úkol č. 5 [1 strana] Formulujte teoretickou hypotézu o vztahu mezi následujícími koncepty a následně pracovní hypotézu mezi indikátory těchto konceptů (Úlohu vypracujte podle své studijní kombinace - tzn. všichni vypracují jeden příklad pro sociologii a druhý podle svého druhého studijního oboru. Zvolte pro každý koncept jen 1 z mnoha možných indikátorů): ˙ Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství (sociologie). ˙ Míra stigmatizace klientů sociálního státu a charakter sociální pomoci, již se jim dostává (soc. politika). ˙ Třídní příslušnost a volební preference voličů (politologie). ˙ Charakter či obsah sdělení a způsob jeho prezentace v novinách (žurnalistika). ˙ Konformismus k mínění skupiny a míra v níž je skupina pro jedince referenční (psychologie). Úkolem je např. najít indikátory pro měření míry sociální kontroly v sousedství a charakteru (typu) sousedství (nezapomínejte, že oba termíny jsou sociologickými koncepty, vyjasněte si jejich obsah konfrontací s učebnicemi a Sociologickým slovníkem). Nejprve vymezte dimenze (například v nichž se realizuje sociální kontrola a pak pro jednu z nich indikátor). (odešlete do 16. 4.) Pochopení a dodržování postupu tak jak je navržen v zadání úkolu, na základě kterého můžeme dospět od teoretické k pracovní hypotéze, bylo u většiny z Vás kamenem úrazu: a) uvědomte si, o jaké koncepty/pojmy v zadání jde: - u sociologie jde o koncept sociální kontrola a pojem sousedství - u sociální politiky jde o pojem stigmatizace a koncept sociální pomoc - u politologie jde o koncept třídní příslušnost a volební preference - u žurnalistiky jde o koncept mediální sdělení a prezentace sdělení - u psychologie jde o koncept konformismus se skupinou a pojem referenční skupina b) teoretické hypotézy pak vypadají následovně: - Charakter sousedství ovlivňuje míru sociální kontroly v tomto sousedství. - Charakter sociální pomoci ovlivňuje míru stigmatizace klientů sociálního státu. - Třídní příslušnost ovlivňuje volební preference voličů. - Charakter či obsah sdělení ovlivňuje způsob jeho prezentace v novinách. - Konformismus jedince ke skupině ovlivňuje míra, do jaké je skupina pro jedince referenční. c) aby jste úkol vůbec mohli správně vyřešit, je nezbytné, aby jste si obsah uvedených konceptů/pojmů vyjasnili s pomocí odborné literatury dané vědní disciplíny (tzn. v jakých kontextech je příslušná věda používá, jakým obsahem je naplňuje, jaké dimenze u nich rozlišuje) -- tato část postupu byla u většiny z Vás problematická, rezignovali jste na odbornou konceptualizaci termínů a proto jste je nemohli ani adekvátně rozpracovat do dimenzí a k dimenzím pak určit vhodné indikátory Příklad jak od teoretické hypotézy "Třídní příslušnost ovlivňuje volební preference voličů" dospět k hypotéze pracovní: - zajímají nás koncepty "třídní příslušnost" a "volební preference" -- na základě studia odborné literatury zjistíme dimenze těchto konceptů: třídní příslušnost: dimenze: - vyšší třída - střední třída - nižší třída indikátory: - výše socioekonomického statusu (výše dosaženého vzdělání, výše příjmu, profesní zařazení) - výše prestiže - výše moci volební preference: dimenze: - levice - pravice indikátory: - volba jednotlivých politických stran, které přiřazujeme k určitému levicově/pravicově orientovanému politickému spektru (např. ODS -- pravice/ČSSD -- levice) Pracovní hypotéza: "Lidé s nižším vzděláním budou častěji volit ČSSD." Protože pochopení a dodržování schématu empirického výzkumu je pro sociologickou praxi jedním z nejdůležitějších, prosím následující studenty, s jejichž řešením úkolu nejsem dostatečně spokojena (i když se většinou nedají označit za zcela nesprávná), aby se na základě uvedeného postupu pokusili své úkoly přepracovat: Řešení z Vašich řad: Politologie: > volební preference voličů > třídní příslušnost teoretická hypotéza : U příslušníků dělnické třídy a lidí s nižšším socioekonomickým postavením je vetší pravděpodobnost, že jejich volební preference budou tíhnout k levé části politického spektra, zatímco u vlastníků kapitálových prostředků a voličů s vyšším socioekonomickým postavením tomu bude naopak. indikátor -- hrubý měsíční příjem pracovní hypotéza : Čím vyšší je hrubý měsíční příjem voliče, tím větší je pravděpodobnost, že bude volit některou z pravicových politických stran a naopak. Sociologie: > míra sociální kontroly v sousedství > charakter sousedství teoretická hypotéza : Čím anonymnější je charakter určitého sousedství, tím menší je míra sociální kontroly v tomto sousedství a naopak s důvěrností charakteru určitého sousedství bude stoupat i míra sociální kontroly. indikátor -- znalost sousedů celým jménem pracovní hypotéza : Čím méně sousedů známe celým jménem, tím méně často uskutečňujeme přímý sociální kontakt s nimi a naopak. V dalším příkladě byla kvalitní práce s literaturou, bohužel chyběl indikátor: 1. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství. Sousedství = soubor osob, které na základě trvalejšího bydlení v v těsné blízkosti udržují specifický druh sociální interakce a vzájemných vztahů. Jednou z funkcí sousedství je sociální kontrola ( = neformální dohled nad dodržováním norem sousedského i obecně společenského chování; konfrontace chování jedince nebo skupiny s kolektivně sdílenými normami a hodnotami) Teoretická hypotéza Čím vyšší je hustota sociálních kontaktů mezi sousedy, tím větší je sociální kontrola v sousedství. Pracovní hypotéza Ve městech je větší anonymita a tím i menší sociální kontrola než na venkově. Politologie (chybí indikátor, ale pěkně zdůvodněný argument) Koncept: třídní příslušnost a volební preference voličů Teoretická hypotéza: Ekonomická situace příslušníků sociálních tříd má vliv na jejich volební preference; Tyto závisí na tom, zda jim daná strana, která zaujímá určitou pozici na pravolevém spektru nabízí nějaké ekonomické resp. sociální zvýhodnění. Pracovní hypotéza: Pravicové strany podporují nižší zdanění a slabší systém sociální podpory než strany levicové, což vyhovuje lidem s vyššími příjmy. Naproti tomu strany levicové preferují silnou sociální politiku státu, který se tak má za úkol postarat o sociálně slabší občany, na úkor vyššího zdanění a tedy většího dopadu na občany majetné. Tedy - čím je ekonomická situace sociální třídy horší, tím pravděpodobněji bude volit levicové strany. V dalším příkladě velmi pěkné definice, avšak nepřehledně členěno a nezozlišení teoretické a pracovní hypotézy: Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství: Koncept sociální kontroly můžeme definovat jako souhrnný termín označující všechny mechanismy, které mají zajišťovat řád a stabilitu ve společnosti. Koncept sousedství potom definujeme jako vztahy obyvatel určitého územního celku. O vztahy mezi těmito dvěma koncepty bychom mohli říci, že míra sociální kontroly je nepřímo úměrná počtu obyvatel žijících v sousedství, poněvadž uvažujeme-li například o velkoměstě, konkrétně třeba o jednom bloku ulic nebo ještě lépe o panelákovém sídlišti, tedy typu sousedství s velkou hustotou osídlení, pak se dá předpokládat, že míra sociální kontroly bude nižší než například v nějaké malé vsi. Indikátorem sociální kontroly by mohl být počet krádeží. Porovnávali bychom tento počet právě v jednotlivých typech sousedství. Vypočítávali bychom, jaká je pravděpodobnost, že člověk bude okraden. Srovnáním výsledku této pravděpodobnosti v jednotlivých typech sousedství bychom mohli určit míru sociální kontroly v sousedství. Konformismus k mínění skupiny a míra v níž je skupina pro jedince referenční. Konformismus je sklon přizpůsobovat se názorům, postojům a způsobům chování ve skupině. Skupina je pro jedince referenční, pokud se jedinec ztotožňuje s jejími normami a chce ke skupině patřit. Vztah těchto konceptů je přímo úměrný. Čím je jedinec s názory skupiny konformnější, tím více je pro něj skupina referenční. Jedním z indikátorů by mohlo být vyjádření názoru na nějaký problém. Zkoumali bychom souhlas či nesouhlas u dvou skupin jedinců: u těch, kteří se s normami skupiny ztotožňují, a u těch, pro něž skupina není referenční. Odpovědi první skupiny by se měly shodovat s názory referenční skupiny, u druhé naopak. Hypotéza by tímto byla potvrzena. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství (sociologie) Teoretická hypotéza: V sídlech do 1000.obyvatel je vyšší míra sociální kontroly než v sídlech větších. Pracovní hypotéza mezi indikátory těchto konceptů: V sídlech do 1000 obyvatel má více rodiných domů a bytů než v sídlech větších závěsy, nebo žaluzie z důvodu zachování soukromí. Konformismus k mínění skupiny a míra v níž je skupina pro jedince referenční (psychologie) Teoretická hypotéza: Míra konformismu k mínění skupiny jedince je přímo úměrná míře, v níž je skupina pro jedince referenční. Pracovní hypotéza mezi indikátory těchto konceptů: Jedinec pro něhož je skupina silně referenční přijímá politické názory skupiny před volbami rychleji, než jedinec, pro nějž skupina není referenční. Teoretická hypotéza č. 1 Míra sociální kontroly v sousedství závisí na uzavřenosti komunity. Indikátorem míry sociální kontroly je např. počet kriminálních činů v sousedství. Indikátorem charakteru sousedství je počet sousedy společně pořádaných sešlostí. Pracovní hypotéza č. 1 Počet kriminálních činů v rámci sousedství souvisí s počtem sousedy společně pořádaných sešlostí. Teoretická hypotéza č. 2 Konformismus k mínění skupiny je ve spojitosti s mírou, v níž je skupina pro jedince referenční. Indikátorem míry konformismu k mínění skupiny je např. je počet jedincem vznesených námitek proti jednání skupiny. Indikátorem míry, v níž je skupina pro jedince referenční je např. počet shod na prvních pěti pozicích hodnotového žebříčku skupiny i jedince. Pracovní hypotéza č. 2 Počet námitek jedince k jednání skupiny je závislý na počtu shod v pěti základních pozicích hodnotového žebříčku skupiny i jedince. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství. ˙ Charakter či obsah sdělení a způsob jeho prezentace v novinách (žurnalistika). teoretická hypotéza Čím více směřuje charakter sdělení k publicistice, tím je rozsah prezentovaného sdělení větší. pracovní hypotéza Čím vyšší je ve sdělení poměr subjektivních informací vůči informacím objektivním, tím větším množstvím slov je sdělení prezentováno. indikátor charakteru sdělení -- poměr užitých objektivních a subjektivních informací. indikátor způsobu prezentace v novinách -- množství slov, jimiž je sdělení publikováno. Třídní příslušnost a volební preference voličů Teoretická hypotéza: Třídní příslušnost a volební preference voličů spolu velice úzce souvisí. Socioekonomická úroveň má velký vliv na to, jakou stranu jedinec volí. Pracovní hypotéza: Pokud někdo patří k vyšší třídě, většinou volí pravicové strany -- slibují nižší daně, určitá zvýhodnění pro bohaté..... Naproti tomu nižší třída většinou volí levicové strany, které slibují sociální cítění státu, velké sociální dávky potřebným, podporu v nezaměstnanosti....? Třídní příslušnost: dimenze -- vzdělání -- ovlivňuje vzdělání třídní příslušnost, - původ -- z jaké vrstvy obyvatel jedinec pochází, je schopen tuto skutečnost změnit..... Volební preference voličů: dimenze -- třídní příslušnost -- do jaké třídy jedinec patří, kolik vydělává, ... - status -- je student, nezaměstnaný, podnikatel, důchodce....... - výchova -- vliv rodičů, náboženského přesvědčení, v jakém prostředí jedinec vyrůstá.... - konání -- je jedinec členem nějaké strany, aktivně podporuje stranu, kterou volí, účastní se na volebních mítinků strany,..... Čím větší zpravodajskou hodnotu obsah sdělení má, tím větší důraz při prezentaci na ně bude v novinách kladen. Čím intenzivnější společenský dopad zpráva má, tím větší prostor v novinách získá. - zpravodajskou hodnotu můžeme posuzovat podle několika jiných kriterii : o týká se zpráva elitního státu -- velmoci o aktuálnost dané zprávy o možnost návaznosti na další předešlé zprávy, či očekávání pokračování - prezentace zprávy v novinách může mít různé podoby o rozsah článku o žánr použitý při prezentaci o spojeno s fotografickou přílohou o spojeno s dalšími komentáři atp.