Nesezdané soužití ve vztahu k manželství Vymezení předmětu a cíle výzkumu Jedním z diskutovaných témat veřejného diskurzu je problematika partnerských vztahů. Poslední mediální senzací, týkající se této oblasti, byl problém registrovaných partnerských vztahů. Tzv. registrované partnerství je dáváno do spojitosti hlavně s možností právního ošetření soužití homosexuálních párů. Tato otázka vyvolala bouřlivou diskuzi1. Objevily se názory, že institucionalizace tohoto typu soužití ohrozí tradiční rodinu - základní prvek společnosti. Zákon o registrovaném partnerství nakonec přijat nebyl. V souvislosti s obavami veřejnosti o "tradiční rodinu" při zavedení registrovaného partnerství, nás zaujal jiný problém : Vidí naše společnost jako problém i nesezdaná soužití nebo pro ni "manželství na zkoušku" přestavuje přirozenou formu zahájení partnerského života? Základní výzkumná otázka je "Jak česká populace vnímá fenomén nesezdaného soužití ve vztahu k tradičnímu manželství?" Odvozené výzkumné otázky ˙ Jak lidé obecně jev nesezdaného soužití přijímají? ˙ Jak pohlíží česká populace na plození dětí u nesezdaných párů? ˙ Jaká hlavní negativa a pozitiva spatřují lidé u obou typů soužití? ˙ Spatřují dvojice žijící v nesezdaném soužití v této formě partnerského svazku spíše předstupeň manželství nebo jeho alternativu? ˙ Které dimenze berou lidé v úvahu při celkových úvahách o obou typech svazků? Kontext výzkumu Nesezdané soužití je výrazným znakem proměny populačního chování v západních zemích od konce šedesátých let. Kohabitace je nejvíce rozšířena ve Švédsku a Dánsku, kde tímto typem soužití prochází v určitém bodě životní dráhy vlastně každý mladý člověk2. Přesné statistiky o tomto jevu bohužel neexistují, neboť narozdíl od ostatních demografických jevů není předmětem statistické evidence. Údaje tak pocházejí především ze sociologických a demografických průzkumů, takže jsou zatíženy jistou mírou nepřesnosti. První data o nesezdaném soužití v české populaci pocházejí z poloviny 80.let díky průzkumu z let 1985-1986 provedenému mezi snoubenci, kteří v té době uzavírali sňatek. Další výzkum byl proveden v letech 1990-1991, kdy byl zjištěn nepatrný nárůst /ze 46% na 48%/ párů žijících v nesezdaném soužití vzhledem k prvnímu průzkumu z let 1985-1986. Podle výzkumu z roku 1997, kdy byly zjišťovány postoje mladé svobodné populace ve věku 18-29 let, uvažovalo o přímém vstupu do manželství pouze 19% mužů a 20% žen, zatímco plných 67% mužů a 70% žen tvrdilo, že do manželství vstoupí až po předchozím nesezdaném soužití. Pro mladé lidi v České republice zůstává stále nejrozšířenější a nejvíce preferovanou variantou partnerského života manželství, i když si část mladých lidí vytvořila novou koncepci partnerského vztahu: nejprve spolu žijí v nesezdaném soužití a sňatek uzavírají později. Je tedy patrné, že odkládání sňatků je pro moderní společnost typické a je vyvoláno mechanismy působícími na sňatkovém trhu, jež jsou ovlivněny, ekonomickými, sociálními či psychickými dimenzemi. Výzkumný problém může být zkoumán za pomoci konceptu základních forem nesezdaného soužití, kterými jsou v zásadě: nesezdané soužití: forma soužití dvou jedinců opačného pohlaví ^ijících ve svazku podobném manželství bez uzavření sňatku soužití snoubenecké: nastává u těch partnerů, kteří v blízké či vzdálenější budoucnosti, pomýšlejí na to, že se vezmou soužití rozvedených/ovdovělých: soužití lidí, jež prošli rozvodem a kteří většinou nemíní uzavírat nový sňatek soužití svobodných mladých párů: soužití mladých lidí, kteří nemíní uzavřít sňatek. Je to forma vztahu rozvinutého skandinávského typu, v němž se i rodí děti. ve vztahu k manželství. Postoj k jednotlivým typům soužití je dán náboženským vyznáním respondenta, jeho zkušeností s nesezdaným soužitím, vzděláním, velikostí obce,kde žije, jeho věkem a socioekonomickým statusem.3 Operacionalizace Nesezdané soužití - způsob soužití dvou mladých partnerů, ale status manželství neklesá. Možné indikátory: ˙ opačné pohlaví partnerů ˙ společná domácnost ˙ dělba práce ˙ příslušný rodinný stav ˙ společný sexuální život ˙ společné plány do budoucna Snoubenecké soužití - pro tento typ použijeme stejné indikátory jako pro nesezdané soužití obecně, navíc indikujeme snoubenecké soužití: ˙ reálným úmyslem uzavřít sňatek Soužití svobodných mladých párů - platí tytéž indikátory jako pro nesezdané soužití obecně, indikátorem je navíc ještě: ˙ absence úmyslu uzavřít sňatek Soužití rozvedených/ovdovělých - indikátory jsou stejné jako pro nesezdané soužití obecného typu, dalšími indikátory jsou: ˙ předchozí sňatek partnerů a ˙ absence úmyslu uzavřít sňatek se současným partnerem Postoje k nesezdanému soužití - mohou mít dimenze : Ekonomická dimenze a indikátory jsou: ˙ finanční samostatnost ˙ prostředky pro chod domácnost ˙ prostředky na volnočasové aktivity ˙ finanční jistota Sociální dimenze a indikátory jsou: ˙ získávání nových sociálních rolí ˙ společné sociální kontakty ˙ pocit sounáležitosti ˙ legitimizace vztahu a rodiny Dimenze náboženského vyznání a indikátory jsou: ˙ katolické ˙ evangelické ˙ československé bratrské ˙ jiné křesťanské ˙ ostatní mimokřesťanské ˙ žádné Dimenze zkušeností s nesezdaným soužitím a jeho indikátory: ˙ zkušenost s nesezdaným soužitím ˙ bez zkušenosti s nesezdaným soužitím Dimenze vzdělání a indikátory jsou: ˙ Základní ˙ Středoškolské - vyučen ˙ Středoškolské - nevyučen ˙ Středoškolské - s maturitou ˙ Vyšší ˙ Vysokoškolské Dimenze velikosti obce a indikátory jsou: ˙ 0 - 499 obyvatel ˙ 500 - 4 999 obyvatel ˙ 5 000 - 9 999 obyvatel ˙ 10 000 - 19 999 obyvatel ˙ 20 000 - 49 999 obyvatel ˙ 50 000 - 99 999 obyvatel ˙ Nad 100 000 obyvatel Dimenze věku a indikátory jsou: ˙ 15 - 18 let ˙ 19 - 21 let ˙ 22 - 25 let ˙ 26 - 29 let ˙ 30 - 39 let ˙ 40 - 49 let Manželství - společný trvalý vztah dvou jedinců opačného pohlaví, který je sociálně sankcionovaný a institucionalizovaný, zpravidla je jeho prvkem též úmysl založit rodinu, některé indikátory manželství: ˙ sňatek ˙ příslušný rodinný stav ˙ společná domácnost ˙ společný sexuální život ˙ úmysl založit rodinu Způsob výběru vzorku Pro výzkum bude použito výběrové dotazníkové šetření (vícestupňový náhodný výběr-podle pohlaví, věku a regionů). Návrh:1000 respondentů (obyvatelé ČR ve věku 15-50 let).4 Literatura : Brown, S. a Booth. A. 1996. "Cohabitation Versus Marriage: A Comparison of Relationship Quality." In Journal of Marriage and the Family 3: 668-678. Fialová, L. a kol. 2000. Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Praha: Slon. Kuchařová, V. a Zamykalová, L. 2000. "Předpoklady sňatkového a rodinného chování mladé generace." Sociální politika 2: 14-16. Lajda, J. 1993. "Prečo je rodina základom ludskej spoločnosti." in Rodina a spoločnosť - hodnoty pre 21. storočie. Praha: PWPA- CS. Možný, I. 1987. Kapitoly ze sociologie rodiny. Brno: J. E. Purkyně. Pištora, L. 2003. "Nesezdaná soužití (faktická manželství) podle sčítání lidu 2001." Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 2: 119-122. Plaňava, I. 2000. Manželství a rodina. Brno: Dopolněk. Plaňava, I. 1998. Spolu každý sám. V manželství a rodině. Praha: NLN, s.r.o. Rabušic, L. 1990. "K některým proměnám manželství a rodiny v současných západních společnostech." Pp. 50-66 in Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university, ed. by V. Podborský. Brno: Masarykova universita v Brně. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou?. Praha.: SLON. Rabušíc, L. 1996. "O současném vývoji manželského a rodinného chování v České republice." Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 3: 173-180. Rychtaříková, J. 2000. "Sňatečnost a nesezdaná soužití." Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 4: 291-295. Dále použity : Plzák, M.: Je stále více rozvodů než sňatků. Mladá fronta, 30. 4. 2004. _______________________________ 1Když prezentujete v textu diskuzi, měli byste uvádět, kdo patří mezi diskutující strany. Např. Objevily se názory, zejména mezi poslanci KDU-ČSL, že.. 2Ukotvit v literatuře. 3Vychází toto tvrzení z již provedených výzkumů, nebo je to váš předpoklad? 4Máte jasno v tom, na základě jakého "seznamu" budete provádět náhodný výběr?