omeny E DľO studené válk Dominance soupeření USA x SSSR (Západ x Východ) Existence snahy obou rivalu zamezit vzniku „horké válkyv Poměrně značný stupeň stability Jistá míra předvídatelnosti myšlení a kroků protivníka Očekávání vysoké míry racionality nepřítele P Bezpečnostní prostředí po studen válce ď Završení konfrontace USA x SSSR Snížení rizika vy p HHSk mm Radikální snížení počtu nukleárních zbraň USA a SSSR/Ruska a jejich nosičů Některé státy se vzdaly svých jaderných programů Očekávání, že poklesne význam užití síly při snaze o řešení problémů Bezpečnostní prostředí po studen válce - nové hrozby i Proliferace zbraní hromadného ničení a vo Snaha o vyvinutí vlastních ZHN nekooperujícími státy Úsilí nestátních aktérů o získání ZHN Otázka racionality některých aktérů Vývoj globálního arsenálu interkontinentálních balistických střel (>5500 km) Globálni arsenál intekontinentálních balistických střel (ICBMs + SLBMs) 4040 5000 4000 3000 2000 1000 0 2131 rok 1987 rok 2002 Proměna globálního arsenal u střel delšího středního doletu (3000-5500 km) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Globální arsenál střel delšího středního doletu 730 20 ^ rok 1987 rok 2002 Proměna globálního arsenal u strel kratšího středního doletu (1000-3000 km) Globální arsenál střel kratšího středního doletu rok 1987 rok 2002 Země vlastnící v současnosti balistické střely 24 zemí vlastní balistické střely krátkého doletu: Afghánistán, Argentina,Arménie, Azerbajdžan, Bahrajn, Bělorusko, Bulharsko, Kongo, Egypt, Gruzie, Řecko, Irák, Kazachstán, Libye, Slovensko, Jižní Korea, Sýrie, Tchaiwan, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina, Sjednocené arabské emiráty, Vietnam, Jemen 7 zemí vlastní střely kratšího středního doletu (1000-3000 km): Čína, Indie, Írán, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Saudská Arábie 1 země vlastní střely delšího doletu: Čína 5 zemí vlastní interkontinetální balistické střely: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA Země s programy vývoje balistických střel s doletem nad 1000 kr 1987 2002 Argentina Brazílie > Indie Egypt > Irán Indie > Irák Irák > Izrael Izrael > Severní Korea Libye > Pákistán Jihoafrická republika n Countries of concern with ballistic missiles with ranges exceeding 1,000 km BALLISTIC MISSILE PROLIFERATION STATUS 2002 24 Countries only have ballistic missiles with ranges under 1,000 km Afghanistan Argentina Armenia Azerbaijan Bahrain Belarus Bulgaria (jongo E©TtL Georgia Greece Iraq Kazakhstan Libya Slovak Republic South Korea Syria Taiwan Turkey-Turkmenistan Ukraine United Arab Emirates Vietnam Vemen Deployed ICBMs of 5 Declared Nuclear-Weapon States Country Missile Kange China DF-5 13,000 km France M45SLBM 6,000 km M4 SLBM 6,000 km Russia SS-18 11,000 km S&19 10,000 km SS24 10,000 km SS25 10,500 km SS-Z7 10,500 km SS-N-1SSLBM 6.500/8,000 km SSN-20SLBM 8300 km SS-N-23 SLBM 8,300 km United Kingdom Trident II/D-5 SLBM 7,400 km United States Minuteman 11 9,650 km MX Peacekeeper 9,650 km Trident T/C4 SLBM 7,400 km Trident II/D^ SLBM 7,400 km No Dung Missiles with ranges exceeding 1,000 km in 6 Countries of Proliferation Concern Counuy Missile Nome Range India Agni U 2.000 km Iran ShahabUI 1300 km Israel Jerícho II 1.500 km North Korea No Dong Taepo Dong 1 TaepoDongll 1300 km 2.000 km] 5,500 km2 Pakistan Ghauri I/No Dong Ghauri II 1300 km 2.000 km Saud! Arabia CS^2 2.600 km3 1, The sole test ví the Taepo Dong 1 tíew 1,320 kiru Some experts speculate that an operational third stage find reentry vehicle would allow the Taepo Dong I to deliver a light payJoad over 5,500 kmr 2, The Taepo Dong II has not been nght-tested. The 2001 National Intelligence Estimate of the Ballistic Missile Threat speculates that, with a lighter pavload, it could havcalO^OO-km range. 3, Saudi Arabia purchased CSS-2 missiles From China in 1987 and has never tested them- Eaperts question whether these missiles arc operational. Státy, jez ukončily svoje jaderne program i Argentina - od 60. do 80. let měla jaderný program, jež mohl vést až k vývoji jaderné zbraně. Byla jednou z mála zemí, jež nebyly v této oblasti závislé na zahraniční technologii. Po pádu vojenské vlády v roce 1983 byly aktivity zaměřené na získání jaderné zbrane zastaveny a jaderná zařízení byla zpřístupněna inspekcím. ■ Brazílie - zvažovala možnost vývoje vlastních jaderných zbraní v 70. a 80. letech. Hlavním důvodem bylo jednak soupeření s Argentinou a rovněž úsilí o posílení mezinárodní prestiže. Tyto snahy byly ukončeny v roce 1990. 1 ■ Jihoafrická republika -jedná se vůbec o první zemi, jež vyvinula, vlastnila jaderné zbraně a následně je dobrovolně zlikvidovala. ■ Bělorusko, Kazachstán a Ukrajina se vzdaly jaderných zbraní rozmístěných na jejich území za existence SSSR a podpisem Lisabonského protokolu k dohodě START I (1992) se zavázaly je předat Rusku a přistoupit k Dohodě o nešířeni jaderných zbraní jako nejaderné zeméWBĚlBĚKKItĚĚĚĚlmĚĚĚĚĚIĚĚM Jaderne zbrane JI NPT nuclear-I weapon states Non-NTT nuclear-weapon states ~~I Suspected clandestine NUCLEAR WEAPON STATUS 2002 D LJ programs NORTH KOREA Abstaining Countries The following industrialized countries have the technological base, but thus far not the desire, to develop nuclear weapons. Some have installations that can produce weapons-gjade material under International inspection: Australíab Austria* Belgium, Canada, Czech Republic, Denmark, Finland b Germany, Hungary* Italy Japan* Netherlands, Norway* Slovak Republic, South Korea* Spain, Sweden* and Swirzerland. Renunclations Argentina, Brazil, and South Africa had active nuclear weapon programs during the 1980s* but renounced such activicies by opening all of cheir nuclear raci lilies to international inspection and by joining the non-proliferation regime. Belarus, Kazakhstan and Ukraine acceded to the NPT as rK}n-nuckar-weapon states and cooperated [n tl*e removal of all remaining nuclear weapons to Russia arter the breakup of the Soviet Union. VPbrldwide Nuckat Country Stockpiles Total Nudear Warheads China 410 France 348 India 50-90' Israel 98-172 * Pakistan 30-50J Russia ^20*000 United Kingdom 185 United States -10,700 Maximum Total 31,055 1. India is thought :o have produced enough weapons-grade pluronium to produce between 50 and90 nudear weapons. Trie number of aciu J weapons assembled or capable of being assembled is unknown. No weapons ace known co be deployed among active military units or on missiles. 2. Israel is thought to possess enough nudear material for between 98 and 172 nuclear weapons. The number of weapons assembled or capable of being assembled is unknown, bu: likely no be on the lower end of this range 3. Pakistan may have produced enough weapons-grade uranium to produce up to 50 nuclear weapons. The number of actual weapons assembled or capable of being assembled is unknown. Pakistans nuclear weapons are leporcedly stored in component form, widi die fissile core separated from die non-nuclear explosives. Carnegie Endowment for International Vence, Deadly Arsenals (2QQ2), www.ceip.or; NPT (Treaty) Do počátku roku 2002 k dohodě přistoupilo 187 států (5 jaderných, 182 nejaderných) Francie a Čína přistoupily v roce 1992 NPT dosud nepodepsaly tyto země: >Kuba > Indie > Izrael > Pákistán ' roce 2003 odstoupila Severní Korea Sever orea i Vlastní dostatek jaderného materiálu k výrobě r \i jqßHjjg Před rozhodnutím zmrazit jaderný program měla na dosah možnost stát se výrobcem plutonia pro vojenské využití, kdy by mohla rodukovat až 200 kg plutonia za rok, což zbraní Podepsán v říjnu 1994 Severní Korea se měla vzdát svého jaderného programu výměnou za poskytnutí moderních reaktoru. Dale mely byt posíleny její diplomatické a obchodní vztahy se světem Korea rovněž měla dále participovat na NPT Dohoda o úplném zákazu testování jaderných zbraní Cíl - omezení vývoje a vylepšování kvality jaderných zbraní, zastavení vývoje vyspělých jaderných zbraní; přispění k prevenci jejich V f\f f \/ f m I f II-' siřeni; napomoženi jadernému odzbrojení; posílení míru a stability Kritika - CTBT neovlivní vylepšování stávajících jaderných arsenálů, protože mnohé jaderné země k tomuto nepotřebují provádět testy Problém verifikace, snížení spolehlivosti amerického iaderného arsenálů ohoda byla dojednána v rámci konference o odzbrojení v Ženevě od roblemy představovala zejména otázka omezeného testování velmi slabých nálof (USA navrhovaly hranici 1,8 kg TNT) a otázka testování pro mírové účely (Čína) V roce 1995 se USA a Francie přiklonily k variantě „true zero yield" zakazující všechny jaderné exploze. Později tuto pozici přijala Velká Británie i Rusko CTB 1 Názorové neshody ohledně vstupu dohody v platnost Čína, Rusko, Velká Británie prosazovaly, aby se k CTBT připojili Izrael, Indie a Pákistán dříve než vstoupí v platnost Dalsi skupina zemi vedena USA takovou CTB Kompromisní návrh - 44 zemí schopných vyvinout jaderné zbraně (dle měřítek MAAE), včetně 5 oficiálních jaderných států a tří zmíněných zemí bude muset dohodu ratifikovat, aby vstoupila v platnost Dohoda byla přijata VS OSN (158 pro, 3 proti, 5 abstencí) Nevstoupila nicméně v platnost CTB Americký Senát ji neratifikoval (49:51) K počátku roku \ států, 89 ji také ratifikovalo Neratifi ková I o ji 13 ze 44 zemí majících schopnost vyvinout jaderné zbraně, např. USA, Izrael, Čína, Alžírsko, Kolumbie, Írán, Fnvnt Severní Korea, Indie a Pákistán ji ani nepodepsa| ■^■■■■■■■■■■r Konvence o chemických zbraních CWC (1997) Signatárske zeme se zavázaly nevyvíjet, nevyrábět, jinak získávat, skladovat, nebo si ponechat chemické zbraně a rovněž je neposkytnout nikomu jinému; nepoužít je, nebo napomáhat někomu jinému ..... zakázaných konvencí Státy zveřejnily případné vlastnictví chemických •Jjtsiill VS1ÍM11K bních zařízení nčení procesu likvidace do 10 let od vstoupení dohody v platnost, nebo do 29. 2007, pokud nebude poskytnuta výjimka. Konvence o chemických zbraních K březnu 2002 140 ze 145 států přistoupivších k CWC dodalo deklarace o vlastnictví chemických zbraní | USA, Ruskoc Indie a Jižní Korea dohromady vlastní 70 tis. tun těchto látek, z toho Rusko 40 tis. tun (Rusko nestihne likvidaci ke stanovenému datu; USA požádaly o prodloužení termínu likvidace 45% látek; nestihly ji provést do konce dubna 2004. 11 států potvrdilo současné nebo dřívější vlastnictví zařízení pro výrobu chemických zbraní: Bosna a Hercegovina, Čína, Francie, Indie, Irán, Japonsko, Rusko, Jižní Korea, Velká Británie, USA a Jugoslávie. Severní Korea, Izrael, Sýrie a Egypt neparticipují na CWC prrarmr nn-mnmrnnn Chemické zbraně SuijTnili ■> k Ik-niíi. J ■■■ drl'ji r p tvgpu H*tk ■ 11J i! I! lie* MUTh toxinovych zbraních BWC (1972 Zakazuje vývoj, výrobu, skladování, získávání nebo transfer bioloaickvch zbraní MiBnŘTiliiiISHBiiBiB^BBBB sve z tohoto druhu a také zařízení pro jejich výrobu l začátku roku 2002 ke konvenci přistoupilo 163 zemí Biologické zbraně - "špinavý tucet ^ u h i h.-L Ir-J Eidh»hjI uinjiT rc-^ractra itruCTaniii'-L jp jJtuilín □ J^*"4Mť liiaJnjpiLal wrapuiqh KÚRFA Biologické zbrane-"spinavy tucet Všech těchto dvanáct zemí je podezříváno z pokračování ve vývoji biologických zbraní Izrael a Súdán neparticipuj í na BWC Většina těchto zemí má výzkumné Pouze Irák, Irán a Rusko vyrobily a skladovaly (skladují) tyto zbraně Severní Korea, Izrael a Čína mohou také skladovat biologické zbraně Biologické zbrane - Rusko Přestože SSSR po podpisu BWC v roce 1972 označil svüj program vývoje a produkce biologických za ukončený, ruský prezident Jelcin v roce 1992 potvrdil, že i nadále pokračoval ve značném rozsahu. SSSR měl nejrozsáhlejší program zaměřený na biologické zbraně Rusko pravděpodobně zničilo svůj biologický arsenál, tento předpoklad nemůže být ovšem verifikován; část těchto zbraní se tam může stále vyskytovat Zachovává nicméně značnou část zařízení v minulosti používaných pro výrobu biologických zbraní Hlavní obavu přesto vyvolává především možnost zcizení vzorků nebezpečných látek a prodej informací experty na tyto záležitosti, kteří v mnoha případech museli hledat jiný ^i obžiw Proč země získávají jaderné zbraně' Pro zajištěni jejich bezpečnosti Pro zajištění jejich bezpečnosti na úkor jiných států Uspokojení vlastních ambicí a zájmů domácích stoupenců Získání prestiže a cti Důvody proč o získání ZHN usilují nekooperující státy nebo nestátní aktéři ■ Umožňují provedení asymetrické odpovědi na západní technologickou dominanci i Do značné míry vyrovnávají převahu konvenčních sil západních zemí i Zejména biologické zbrane jsou označovaný jal „atomová bomba chudého muže" i V případě jejich užití teroristickými skupinami je značně komplikované nebo zcela nemožné provedení odvety