Materiály pro doktorské studium

                              Osnova pro zpracování přehledové studie

   1.     Na jaké otázky analyzované studie (publikace) hledají či nabízejí odpovědi?

   2.     Jaké odpovědi nebo řešení analyzované texty přinášejí?

   ˙        jaké teze, tvrzení, data a fakta či poznatky  jsou předmětem zkoumání

   ˙        co je dokazováno či vyvraceno

   ˙        co je zamlčeno, nedopovězeno, nenastoleno, podceněno

   ˙        co je příliš jednostranně akcentováno (čemu autor zřejmě "fandí")

   3.     Jakým způsobem jsou tvrzení zdůvodňována?

   ˙        empiricky, experimentálně, odkazy na vlastní nebo cizí zkušenosti a pozorování

   ˙        teoreticko-kritickou analýzou, komparací s jinými teoriemi, subsumováním pod nějakou
   existující teorii, vytvářením nové teorie (konceptuální úvahou)

   ˙        odkazy a rozbory jiných výzkumů

   4.     Jak lze předkládaná tvrzení hodnotit?

   ˙        z hlediska přesvědčivosti argumentace (vnitřní kritika)

   ˙        z hlediska širší přijatelnosti, shody s dosavadním poznáním (vnější kritika)

   5.     Celkový dojem z analyzovaných děl

   ˙        posouzení a zhodnocení významu analyzovaných prací pro

   ˙        poznatkovou základnu dané tématické oblasti

   ˙        pro možnost implementace do praxe

   6.     Systematologie jednotlivých analyzovaných děl

   ˙        nejjednodušší, ale nejméně vhodné je postup podle národnosti autorů

   ˙        málo vhodná, ale hodně běžná, je chronologie

   ˙        používané je uspořádání podle reprezentativnosti zdrojů (renomované časopisy,
   sborníky, konference až po ústní sdělení odborníků)

   ˙        bílá místa" v poznání pomáhá odhalit vícerozměrná kategorizace podle typů
   teoretických předpokladů nebo možných důsledků (viz koncepci systematologické analýzy R. B.
   Madsena a systematologické syntézy V. Smékala)

   Při referátovém zpracování jakéhokoliv díla je vhodné napřed hlavní myšlenky (tvrzení)
   reprodukovat, poté rekonstruovat a nakonec interpretovat.

   Reprodukce

   citování a parafrázování obsahu pramenného textu se snahou nevnášet do převyprávění textu
   žádnou novou myšlenku nebo komentář

   Rekonstrukce

   převyprávění textu v neutrálním jazyce nebo v kódu, který odpovídá určitému zvolenému
   vztahovému rámci; jde o to vystihnout racionale, tj hlavní myšlenky; "co asi chtěl básník
   říci"

   Interpretace

   vystižení smyslu a hodnoty textu pomocí vnitřních a vnějších kritérií a porovnáním s nějakým
   systémem významů; odpověď na otázku "co znamenají tato tvrzení?"

                                                                          aV. Smékal, 1. 12. 2001