Syllabus k předmětu "Psychosémantika" Úvodní hodina: seznámení s obsahem kurzu a s podmínkami absolvování (viz níže). I. Metateoretický a filozofický úvod (předpokládaná doba prezentace: 2-3 hodiny) Vymezení psychosémantiky, její předmět zkoumání: význam, který je přisuzován objektům a reprezentován v subjektivním "sémantickém prostoru"; implikace teoretické: k teorii jednání a k výzkumu subjektivní psychologické skutečnosti; implikace metodologické: problém exaktnosti a idiografického zřetele, nomotetická a idiografická tradice v psychosémantice; implikace v aplikované psychologii: psychosémantický výzkum jako most k porozumění konkrétnímu jedinci. Sémantické koncepce a statut deskriptivní psychosémantické teorie i) Logická sémantika -- individuace významu podle smyslu a referentu, koncepce Frega; extenzionální a intenzionální pojetí významu a jejich omezení; hyperintenzionální úroveň; propoziční postoje; nástroje logické sémantiky: teorie množin, metafora možných světů; sémantický atomizmus, princip kompozicionality, synonymie a analytičnost v logicko-sémantických teoriích; abstraktní (platonický) ráz významu v logicko-sémantických koncepcích; může být logicko-sémantická teorie zároveň psychosémantickou? ii) Sémantický atomizmus v psychosémantice - karteziánské paradigma kognitivní vědy a sémantický atomizmus; teorie J. Fodora jako prototyp psychosémantické atomistické teorie; Fodorova interpretace Frega; inferenční schéma; argumenty proti atomistickému pojetí: problém identity mentálních stavů, kategoriální chyba; neadekvátnost aplikace logicko-sémantických principů v psychosémantické teorii. iii) Strukturalistická sémantika -- individuace významu podle identity a rozdílnosti, sémantický holizmus; teorie F. de Saussura a její dvě interpretace: holistická a nomenklaturní (sémiotická); delimitace a induktivní povaha strukturalistické abstrakce; pojem reflektující abstrakce (Piaget); relativita entit v rámci struktury, specifikace entit na základě identity; strukturalistický útok proti atomistické sémantice, Quinovo zpochybnění pojmu analytičnosti a synonymie; empirická zakotvenost strukturalistického zkoumání, jeho odlišnost od logicko-sémantické abstrakce; může být strukturalistická teorie významu zároveň psychosémantická? iv) Strukturalizmus v psychosémantice -- empirická zakotvenost strukturalistické metodologie; teorie G.A. Kellyho jako psychologická aplikace strukturalistického myšlení; využití teorie množin v mapování sémantického prostoru; statut induktivně získaných entit (významových jednotek) modelování struktury sémantického prostoru. Literatura Povinná: Peregrin, J. (1999). Význam a struktura. Praha: OIKOYMENH (s. 25-71). Volitelná: Fodor, J. (1987): Psychosemantics. Cambridge: The MIT Press/A Bradford Book. Fodorová J.D. (1980). Theories of Meaning in Generative Grammar. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. (s. 9-61). Frege, G. (1992): O smyslu a významu. Scientia et philosophia, 4., str.33-75. Ogden, C.K., Richards, I.A. (1946). The meaning of meaning. London: Kegan Paul, Trench, Trubner & Co. Peregrin, J. (1999). Význam a struktura. Praha: OIKOYMENH (s. 113-143). Piaget, J. (1971). Štrukturalismus. Bratislava: Pravda. Quine, W. van O. (1995). Dvě dogmata empirizmu. In. Peregrin, J., Sousedík, S. (Eds). Co je analytický výrok? (s. 79-100). Praha: OIKOYMENH. Saussure, F. de (1996). Kurz obecné lingvistiky. Praha: Academia. Tichý, P. (1996). O čem mluvíme? Praha: Filosofia. II. Výzkumná paradigmata v psychosémantice (předpokládaná doba prezentace: 4 hodiny) 1. Behavioristický přístup v psychosémantice -- význam v termínech verbálního chování a teorie učení (Skinner); mediační teorie významu, pojem sémantického prostoru (Osgood). Výzkum: i) metoda sémantického diferenciálu -- konstrukce, zpracování dat: faktorová analýza, index konotativní nasycenosti; hypotéza univerzálních sémantických dimenzí a její testování v mezikulturních výzkumech; nonverbální verze sémantického diferenciálu ii) metoda asociačního experimentu -- tradice před behaviorizmem, koncepce asociačního významu (Deese), nomotetický přístup ve výzkumu asociačního významu. Cvičení: ukázka užití sémantického diferenciálu při výzkumu konotativní nasycenosti výrazů v různých druzích textů. Literatura Povinná: Smékal, V. (1990). Psychosémantické metódy. In L. Maršálová (Ed.), Metodológia a metódy psychologického výzkumu (s. 298-302). Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo. Volitelná: Bentler, P.M., Lavoie, A.L. (1972): A nonverbal semantic differential. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 11, 491-496. Deese, J. (1962). Form class and the determinants of associations. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 1, 79-84. Deese, J. (1965). The structure of assosiations in language and thought. Baltimore: The John Hopkins Press. Ogood, E.C., Suci, G.J., Tannenbaum, P.H. (1957). The measurement of meaning. Urbana: University of Illinois Press. Ross, J. (1965). Change in the use of the semantic differential with a change in context. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 4, 148-151. Tanaka, Y., Oyama, T., Osgood, Ch. (1963). A cross-culture and cross-concept study of the generality of semantic space. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 2, 392-405. 2. Kognitivistická tradice v psychosémantice Chomského kritika Skinnerovy teorie verbálního chování, Fodorova kritika mediační teorie; předpoklad autonomních kognitivních struktur/jazykových kompetencí; rozdíl významu a inferenčních schémat; Výzkum: i) Zkoumání sémantické podobnosti/rozdílnosti a zkoumání hierarchických sémantických struktur, zkoumání sémantických vztahů operacemi s objekty -- metoda třídění objektů a klastrová analýza (G.A. Miller, Johnson); další metody a výzkumy -- rating podobnosti, kreslení stromových grafů, výběr párů podobných slov aj.; zpracování dat mnohorozměrným šklováním; Cvičení -- ukázka Millerovy metody třídění objektů a zpracování klastrovou analýzou. ii) Zkoumání sémantických vztahů na množině atributů -- kontrastní model (Tversky), aplikace formální pojmové analýzy (Heller), Cvičení: ukázka formální pojmové analýzy na matici objektů a atributů Literatura Povinná: Heller, J. (1994). Semantic structures. In Albert, D. (Ed.), Knowledge structures (str.117-150). Berlin: Springer-Verlag. Volitelná: Beals, R., Krantz, H.K., Tversky, A. (1968). Foundations of multidimensional scaling. Psychological Review, 75, 127-142. Fillenbaum, S., Rapoport, A. (1971). Structures in the subjective lexicon. New York: Academic Press. Fodor, J. (1965). Could meaning be an r[m]? Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 4, 73-81. Fodor, J. (1966). More about mediators: A reply to Berlyne and Osgood. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 5, 412-415. Johnson, S.C. (1967): Hierarchical clustering schemes. Psychometrika, 32, 241-254. Osgood, C. (1966): Meaning cannost be r[m]? Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 5, 402-407. Shepard, R. N., Romney, K.A, Nerlove, S.B. (Eds.) (1972). Multidimensional scaling -- Theory and applications in behavioral sciences (Vol. II.). New York: Seminar Press. Tversky, A. (1977). Features of similarity. Psychological Review, 84, 327-352. Tversky, A. (1982). Similarity, separability and triangle inequality. Psychological Review, 89, 123-154. Wille, R. (1996). Formale Begriffsanalyse - Mathematische Grundlagen. Berlin: Springer. 3. Konstruktivistická tradice v psychosémantice Shody a rozdíly předpokladů psychologického konstruktivizmu a kognitivistického paradigmatu; psychologický a sociální konstruktivizmus, teorie osobních konstruktů G.A. Kellyho jako základní teorie psychologického konstruktivizmu, její metodologická a aplikační stránka: metoda repertoárových rolí a využití v psychoterapii, psychologii organizace a řízení a jinde; možnosti zpracování dat REP-testu: faktorová analýza, index kognitivní komplexity. Cvičení: práce s REP-testem Volitelná: Fransella, F., Bannister, D. (1977). A manual for repertoary grid technique. London: Academic Press. Kelly, G.A. (1955). The psychology of personal constructs. New York: Norton & Company. III. Test sémantického výběru (předpokládaná doba prezentace: 2 hodiny) 1. Test sémantického výběru (TSV) -- tradiční pojetí: způsob testování, zpracování a interpretace dat; nedostatky tradičního TSV -- vázanost na stereotypní atributy, povrchní a zavádějící zpracování dat; další vývoj TSV - optimální škálování TSV jako prostředek zobrazení dat, aplikace v nomoteticky orientovaných výzkumech s TSV. 2. Idiografický přístup v užívání TSV - modifikace TSV k diagnostice osobních konstruktů;TSV jako projektivní test; potřeba aplikace analýzy položek TSV a její kroky; transformace datové matice TSV; klasická analýza položek TSV (založená na analýze rozptylu) a její úskalí; pravděpodobnostní analýza položek TSV, Raschův model a specifická objektivita; využitelnost metod zobrazení výsledků pro interpretaci -- zakreslení osobních konstruktů, korespondenční analýza, formální pojmová analýza. 3. Principy interpretace dat TSV, TSV jako test spojující kvantitativní přístup s přístupem kvalitativním; modifikace postupů analýzy položek, která umožňuje kvalitativní zacházení s výsledky. Literatura Povinná: Urbánek, T. (2003). Psychosémantika. Brno: PsÚ AV/Pavel Křepela. (bude specifikován rozsah) Volitelná: Andrich. D. (1976). Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. Fischer, G.H. (1968). Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. Rasch, G. (1966). An item analysis which takes individual differences into acount. The British Journal of Mathematical and Statistical Psychology, 19, 49-57. Urbánek, T. (1999). Metodologické otázky zpracování testu sémantického výběru: předběžné sdělení. In Blatný, M., Svoboda, M. (Eds.), Sociální procesy a osobnost 99`: Sborník příspěvků. Brno: Masarykova universita. IV. Prezentace seminárních prací-studie s revidovaným TSV a diskuze (předpokládaná doba prezentace: 2-3 hodiny) Požadavky pro absolvování: a) provedení idiografické studie s revidovaným TSV a její prezentace (detailní instrukce budou konkretizovány v průběhu kurzu) nebo zpracování nějakého teoretického tématu z oblasti psychosémantiky (téma je nutné předběžně konzultovat) b) složení kolokvia