Marečková Hana, 144499 Šenková Markéta, 103166 Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství Teoretická hypotéza Sousedství deklasované skupiny v postmoderním městě tenduje skrze intenzivní sociální interakce k vyšší míře sociální kontroly v této skupině. Výzkumné téma Naší cílovou skupinou jsou lidé žijící na hranici životního minima kumulující se v některé z marginalizovaných městských čtvrtí (např. Brna). Předpokládáme, že mají vzhledem k většinové společnosti nízký symbolický, kulturní a ekonomický kapitál. Dále předpokládáme, že -- řekneme-li to naturalisticky -- jejich hlavními potřebami jsou potřeby pro většinovou populaci základní, tj. "mít co jíst, kde bydlet, s kým být a nenudit se". Definice dle Sociologického slovníku: Sousedství = soubor osob, které na základě trvalejšího bydlení v těsné blízkosti dodržují specifický druh sociální interakce a vzájemných vztahů, jejichž obsah a forma jsou do značné míry určeny kulturním vzorem "dobrého souseda". Funkce sousedství jsou především ceremoniální, ochrana a pomoc, kooperace, družnost, socializace a sociální kontrola. Sociální identita daného sousedství a zřetelnost jeho sociálních hranic se zvyšuje s počtem a hustotou sousedských sítí, s intenzitou a funkčním bohatstvím integrací. Sousedství mimo jiné také podporuje hmotné a sociální odlišení od okolních jednotek téhož typu. Sociální kontrola = neformální dohled nad dodržováním norem sousedského i obecnějšího společenského chování Klíčové teoretické koncepty, jejich dimenze a indikátory Deklasovaná komunita, marginalizace 1. Ekonomické postavení a) Zaměstnání -- zaměstnán/nezaměstnán, prestiž subjektivní a objektivní, délka zaměstnání, počet zaměstnání, kolikáté zaměstnání b) Výše příjmů -- ze zaměstnání, ze sociálních dávek, jiným způsobem (krádeže apod.) c) Sociální dávky -- podpora v nezaměstnanosti, mateřská dovolená, nezaopatřené dítě, životní minimum 2. Sociální postavení a) Síť kontaktů ve většinové společnosti -- lékaři, zaměstnání, úřady sociální péče, přátelé b) Využívání těchto kontaktů -- frekvence 3. Kulturní postavení a) Dosažené vzdělání -- žádné, základní, vyučen, středoškolské (příp. vysokoškolské) 4. Konformita vůči většinové společnosti a) Kriminalita -- počet přestupků v trestním rejstříku, informace městské policie, přestupky na Dopravním podniku (jízdy načerno) b) Zaměstnání -- viz výše c) Sociální interakce mimo komunitu -- návštěva kulturních akcí většinové společnosti, cestování prostředky hromadné dopravy, cestování do jiných měst, sledování TV, sledování aktuálního společenského dění (noviny, TV, konverzace...) 5. Bytové podmínky a) Typ zástavby -- kolonie domů po vystěhovalcích, byty x-té kategorie, činžovní dům, dům s více byty, panelová zástavba b) Místo bydliště -- centrum města, okrajová čtvrť, "vykřičená" čtvrť poblíž centra 6. Struktura obyvatelstva a) Kultura -- etnikum, subkultura, kontrakultura b) Věk c) Pohlaví Sousedství 1. Dáno již výše uvedenou operacionalizací marginalizované čtvrti (zkoumáme sousedství v jejím rámci) a sociální kontrolou (např. sociální interakce a jejich frekvence) 2. Komunitní sousedství a) síť komunitních vztahů v bezprostřední blízkosti -- počet sousedících bytů, počet bytů s komunitními příslušníky na patře/v domě/v ulici/ve čtvrti Sociální kontrola 1. Sociální interakce v komunitě a) V rámci rodiny -- frekvence návštěv během určitého časového období, věk, pohlaví b) V rámci celé komunity - společné akce komunity a účast na nich 2. Sankce a výhody plynoucí z komunikace s komunitou (tj. "být členem komunity") a) Postihy -- fyzické násilí, rabování, omezená komunikace, pomluvy b) Výhody -- vstřícnost, ochota, oblíbenost, intenzivní komunikace Pracovní hypotéza Pravidelná účast na společných akcích komunity přináší členům komunity sociální výhody. Čím větší je počet bytů členů komunity sousedících na patře/v domě/na ulici, tím více společných akcí komunita vytváří. Dětství v podmínkách života na prahu životního minima a drogová závislost Teoretická hypotéza Děti, které pocházejí z rodin žijících na prahu životního minima v marginalizovaných čtvrtích (Brna), mají větší sklon k užívání drog. Konkretizace výzkumného tématu Naší cílovou skupinou budou děti (resp.mladiství) od 10 do 16-ti let pocházející z rodin žijících na prahu životního minima, tedy riziková skupina, kdy děti přicházejí poprvé do kontaktu s drogou a kdy se v závislosti na rodinném prostředí mohou vytvářet drogové závislosti. Předpokládáme, že pocházejí z rodin, které mají vzhledem k většinové společnosti nízký symbolický, kulturní a ekonomický kapitál a žijí ve výše zmíněných marginalizových čtvrtích města současnosti. Do drogové závislosti nebudeme zahrnovat závislost na alkoholu a nikotinu. Definice konceptů podle Sociologického slovníku: Dětství = první a určující etapa ontogeneze člověka, která má biologické, psychické a sociální kvality. Vymezuje tzv. dětskou populaci, která tvoří integrovanou součást každé společnosti a přitom specifickou společenskou skupinu, jejíž postavení v konkrétní společnosti, podmínky existence i typ interakce závisí na kulturně-historickém kontextu. Významný vliv na jeho průběh mají socioekonomický status rodiny a metody socializace. Drogová závislost = je definována staticky jako stav, nikoliv tedy jako "sklon, touha či nutkání" požívat psychotropně působící látky. Drogová závislost se vyznačuje především hlubokou orální závislostí, která se projevuje i v orálním charakteru individua, pasivitou, závislostí, fantazijním velikášstvím. Pití a požívání drog funguje jako výrazový prostředek těžké hostility. Bludný kruh drogové závislosti ovšem také vystupuje jako cyklus pomalé sebevraždy, což ovšem závislý jedinec nechápe, protože požíváním drog regresivně, tj. převážně v nevyspělých fantaziích, uniká od frustrující skutečnosti. Operacionalizace -- klíčové teoretické koncepty, jejich dimenze a indikátory 1. Dětství a) rolové zařazení - věk, pohlaví, členství v partě/zájmové skupině (v rámci školy, místa bydliště,...) b) míra sociální interakce -- počet přátel, kontakty/vztahy s rodinou (jejich četnost, jak vycházejí s jednotlivými členy apod.), intenzita kontaktů s partou (podle stráveného času, počtu návštěv,...) 2. Rodina na prahu životního minima v marginalizované čtvrti a) ekonomické postavení - zaměstnání -- zaměstnán/nezaměstnán, prestiž subjektivní a objektivní, délka zaměstnání, počet zaměstnání, kolikáté zaměstnání, ochota hledat si nové zaměstnání, ochota udržet si zaměstnání (dodržovat pracovní řád apod.) - výše příjmů -- ze zaměstnání, ze sociálních dávek, jiným způsobem (např. prostituce) - sociální dávky -- výše sociálních dávek - podpora v nezaměstnanosti, mateřská dovolená, nezaopatřené dítě, životní minimum, "Jaká výše sociálních dávek je pro vás na nejnižší úrovni přijatelnosti?" - materiální životní úroveň rodiny -- vybavenost domácnosti (zda mají ledničku, televizi, pračku, apod.), zda má dítě vlastní pokoj apod. b) sociální postavení - rodinné poměry -- rodinný stav rodičů, soužití s dalšími rodinnými členy (prarodiče, tety, strýcové,...) - síť kontaktů ve většinové společnosti -- lékaři, zaměstnání, úřady sociální péče, přátelé - využívání těchto kontaktů -- frekvence c) kulturní postavení - dosažené vzdělání -- žádné, základní, vyučen, středoškolské (příp. vysokoškolské) - zájem o kulturní dění v místě bydliště -- účast na kulturních akcích (frekvence), návštěvnost kulturních zařízení (divadla, kina,...) 3. Drogová závislost a) dostupnost drog - které drogy znají (z vlastní zkušenosti/odjinud -> odkud), intenzita přístupu k drogám (jak často přicházejí do styku s lidmi, kteří drogy vlastní/nabízejí/užívají -- zda někdo v partě/zájmové skupině užívá drogy, apod.) b) intenzita užívání drog - počet zkušeností s drogou, v kolika letech první zkušenost, pravidelné/příležitostné užívání c) vnímání drogové závislosti -- které drogy užívají, jak vnímají drogovou závislost (škála měření na stupnici negativně/pozitivně), zda začali užívat drogy z vlastní vůle nebo pod vlivem přátel, rodiny; zda o užívání drog vědí rodiče, apod. Pracovní hypotéza Preference rodiny, že bude žít ze sociálních dávek spíš než si hledat zaměstnání, zvyšuje pravděpodobnost, že dítě bude užívat drogy.