Úkol č. 2 SOC106 Metodologie sociálních věd Tým: Gabriela Brodacká Martina Hynková Monika Vokálová Obor: Sociologie -- Gender studia Sociologie -- Gender studia Sociologie ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Téma: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ NA TRHU PRÁCE Výzkumná otázka Jaký vliv má rodinné zázemí na vstup jedince na trh práce? Podotázky 1. Jaká je pravděpodobnost diskriminujícího přístupu ze strany zaměstnavatele/ky v závislosti na počtu dětí ženy -- uchazečky o zaměstnání? 2. Jaká je pravděpodobnost diskriminujícího přístupu ze strany zaměstnavatele/ky v závislosti na věku dětí ženy -- uchazečky o zaměstnání? Teoretická hypotéza Rodinné zázemí jedince má vliv na jeho vstup na trh práce. I. koncept: rodinné zázemí Dimenze: 1. rodinný status 2. děti 3. typ domácnosti 4. typ rodiny 5. životní úroveň Indikátory: Ad 1. - vdaná/ženatý - ovdovělá/ovdovělý - rozvedená/rozvedený Ad 2. - věk dětí - počet dětí Ad 3. - jednogenerační II. koncept: vstup na trh práce Dimenze: 1. forma 2. dosažené vzdělání 3. předchozí činnost 4. přístup zaměstnavatele Indikátory: Ad 1. - inzerce - úřad práce - personální agentury - přátelé Ad 2. - základní - vyučení bez maturity - vyučení s maturitou - středoškolské bez maturity - dvougenerační - třígenerační Ad 4. - nukleární - široká - neúplná Ad 5. - nízká - střední - vysoká - středoškolské s maturitou - všeobecné středoškolské (gymnázium) - vyšší odborné vzdělání - vysokoškolské Ad 3. - nezaměstnaná/ý - student/ka - mateřská/rodičovská dovolená - jiné zaměstnání Ad 4. - neutrální - diskriminační - upřednostňující Pracovní hypotéza Čím více má žena -uchazečka o zaměstnání- dětí, tím větší je pravděpodobnost, že přístup ze strany zaměstnavatele/ky bude diskriminující. Teoretické objasnění konceptu vstupu na trh práce Pro vymezení vstupu na trh práce jsme pro naši práci zvolily především přístup ze strany zaměstnavatele - ač zde hrají roli i jiné faktory (délka praxe, nejvyšší dosažené vzdělání apod.), a to proto, že v české společnosti bohužel stále přetrvávají stereotypy o nižší schopnosti ženské pracovní síly v důsledku připsaných sociálních rolí, které jsou umocňovány tendencí žen k sebepodhodnocování, k rezignaci na rovnoprávné zacházení a odmítání popisu vlastní pracovní situace jako nerovné (Platforma pro akci 1998). Navíc sféra práce stále uplatňuje mechanismy, které formují specifické nerovnosti na trhu práce (Čermáková a kol. 2000). Rozdíly dle genderu jsou charakteristické tendencemi k nerovnostem, které postihují ženskou pracovní sílu, které pak zapříčiňují nižší sociální a pracovní kompetenci (Čermáková 1997). Nejsilněji působí stereotypní představy o nižší kompetenci ženské pracovní síly v důsledku připsaných sociálních rolí -- matky, pečovatelky a hospodyně. Podpisují se na diskriminaci mladých žen s dětmi, absolventek vysokých i středních škol při nástupu do zaměstnání a propouštění žen z práce (Čermáková a kol. 2000). Přetrvávající diskriminace žen spočívá zejména v segregaci pracovního trhu podle pohlaví, skryté diskriminaci osob pečujících o děti a v neposlední řadě i v tendenci při snižování počtu zaměstnanců propouštět ženy mezi prvními. Prokazatelně tedy funguje skrytá diskriminace osob pečujících o děti (Platforma pro akci 1998). V uplatnění plného potenciálu ženám chybí přátelské pracovní prostředí, včetně možnosti využívat vhodnou a dostupnou péči o děti a flexibilní pracovní dobu (MPSV 2001). V přístupu k zaměstnání jsou genderové rozdíly zcela zjevné a mají dvě hlavní příčiny: z velké části přetrvávající stereotypní rozlišování mužských a ženských profesí a obavy zaměstnavatelů z konfliktu rodinných a pracovních povinností žen (Kuchařová, Zamykalová 2000). Diskriminace při vstupu na trh práce se může při uplatňování práva na zaměstnání projevit ve dvou základních rovinách, a to v inzerátech nabízejících zaměstnání a při pohovoru uchazečky o zaměstnání u zaměstnavatele (Štamberková 2002). Pasáž od teoretické hypotézy až sem neměla být součástí tohoto úkolu. Bibliografie Aktualizace doporučení celosvětové pekingské konference o ženách. 2001. Praha: MPSV. ASKLÖF, C. a kol. 2002. K rovnosti žen a mužů. Praha: MPSV. BOURDIEU, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. ČERMÁKOVÁ, M. 1999. "Gender a pracovní trh." In: Společnost žen a mužů z aspektu genderu, ed. by Věšínová -- Kalivodová, E., Maříková, H.. Praha: Open Society Found. ČERMÁKOVÁ, M. 1997. Postavení žen na trhu práce. Sociologický časopis, 33, č. 4: s. 389 -- 403. ČERMÁKOVÁ, M. a kol. 2002. Souvislosti a změny genderových diferencí v české společnosti v 90. letech. Praha: SOÚ AV ČR. GEIST, B. 1992. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing. Gender management. 2004. Brno: Gender centrum FSS MU. Gender, Rovné příležitosti, Výzkum. Čtvrtletní bulletin. Praha: Sociologický ústav AV ČR. GIDDENS, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo. GINN, J. et al. 1996. "Feminist fallacies: a reply to Hakim on women´s employment". In: The British Journal of Sociology 47: s. 167-172 HRABA, J., MCCUTCHEON, A. L., VEČERNÍK, J. 1997. Životní šance mužů a žen v období transformace. Sociologický časopis, 33, č.4: s. 405 - 419. HUŇKOVÁ, M. a kol. 2003. Rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání. Brno: NESEHNUTÍ. Jak dosáhnout rovnosti na trhu práce. 2001. Praha: Český svaz žen. JÍROVÁ, H. 2003. "Deformace na českém trhu práce -- historický exkurs." In: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, ed. by Sirovátka, T., Mareš, P., Brno: FSS MU. KOTÍKOVÁ, J. 2003. "Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce." In: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, ed. by Sirovátka, T., Mareš, P., Brno: FSS MU. KŘÍŽOVÁ, A., PAVLICA, K. 2004. Management genderových vztahů. Praha: Management Press. KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. 1998. Aktuální otázky postavení žen v ČR. Praha: VÚPSV. KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. 2000. Rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce. Praha: VÚPSV. MAREŠ, P. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Slon. MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. 2003. "Dochází na českém trhu práce k marginalizaci?" In: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, ed. by Sirovátka, T., Mareš, P., Brno: FSS MU. MAŘÍKOVÁ, H. 2003. "Česká žena na trhu práce." In: Rod ženský, ed. by Vodáková, A., Vodáková, O., Praha: Slon. MAŘÍKOVÁ, H. (ED.). 2000. Proměny současné české rodiny. Praha: Slon. MAŘÍKOVÁ, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Praha: SOÚ AV ČR. Monitoring the EU Accession Process: Equal Opportunities for Women and Men. 2002. Budapest: Open Society Institute. MOŽNÝ, I. 1999. Sociologie rodiny. Praha: Slon. Nedej se - rozhoduj za sebe. 2001. Praha: Český svaz žen. Peking + 5. "Ženy 2000: rovnost mužů a žen, rozvoj a mír pro 21. století". 2001. Praha: Gender Studies, o.p.s. Princip rovného zacházení s muži a ženami v zaměstnání. 2000. Praha: MPSV. Prosazování rovnosti mužů a žen na trhu práce v České republice. 2002. Praha: Český helsinský výbor. Na cestě do EU: rovné příležitosti mužů a žen v ČR. 2002. Praha: SOÚ AV ČR. NOVÁKOVÁ, J. 2002. Veřejná diskuse na téma rovnost mužů a žen (12). Sociální politika, 28, č. 9: s. 6. OAKLEYOVÁ, A. 2000. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál. PLATFORMA PRO AKCI. 1998. Praha: Nadace Gender studies. RABUŠIC, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Slon. RENZETTI, C. M., CURRAN, D. J. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum. Rovná práva a příležitosti pro ženy a muže v Evropské unii. 2003. Praha: MPSV. Rovné příležitosti žen a mužů ve vybraných českých podnicích 2000-2001. 2001. Brno: Gender centrum FSS MU. SIROVÁTKA, T. 1997. Marginalizace na pracovním trhu: příčiny diskvalifikace a selhání pracovních sil. Brno: MU. SIROVÁTKA, T. 1997. Sociální a ekonomické faktory marginalizace na pracovním trhu. Sociologický časopis, 33, č. 2: s. 169 -- 188. VODÁKOVÁ, A. 2003. "Žena sociologická." In: Rod ženský, ed. by Vodáková, A., Vodáková, O., Praha: Slon. Zásada nediskriminace v právu Evropské unie. 2001. Praha: MPSV. ZELENKOVÁ, D. 2001. Rovné příležitosti pro muže a ženy. Národní pojištění, 32, č. 10: s. 28 -- 30. Ženy a muži v datech 2003. Praha: MPSV, ČSÚ, 2003. Internetové zdroje Internetové stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (www.mpsv.cz) (Bibliografie a citace podle Sociologického časopisu) V seznamu máte příliš položek, požadováno bylo 12-15 publikací. Uvádění pramenů není zcela v souladu se Sociologickým časopisem -- viz Příloha 8 v syllabu ke kurzu. Seznam zkraťte a uveďte do podoby, jaká je požadována v zadání tohoto úkolu.