Temata: Rasismus a nesnášetlivost

             

   Základní výzkumnou otázkou je:

                   Jaký vliv má rasismus vůči romům na jejích sociální aktivitu?

   

   Odvozenými výkumnými otázkami jsou pak otázky:

   -Nakolik neuspěšnost romských žaků je podminěna jejich nacionalitou?

   -Jaký má vliv charakter romského jazyka na uspěšnost romských děti?

   

   Odvozené výzkumné otázky ve Vašem případě vůbec nesouvisejí s otázkou základní. V ní se jedná
   o vztah rasismu a sociální aktivity, v odvozených otázkách máte ale najednou vliv jazyka atd.
   Vždyť to je něco úplně jiného. To by vydalo na samostatný výzkum. Úplně špatně to máte.

   

   Nad podobnymi vyzkumnymi otázkami pracovali už dřiv, můžeme najít jich v literatuře:

   "Většina romských děti trouma školního neuspěchu už v prvním pololetí prvního ročníku základní
   školy" (Balabánová, 2002, s.4).

   "Romské děti na rozdil od děti dominující většiny nemají ke škole vytvořen a proiry pozitivní
   vztah, spíše jí vnimají jako nepřatelství prostředí" (Balabánová, 2002 ).

   Školy nesjou přizpusobeny přítomnosti národnostních menšin. Nejsou schopny reagovat na jejích
   zvláštnosti hodnocení je generalizované, vytvořené na základě průměrných výsledků neromské
   většiny. "Jelikož nemají adekvatní metodologický materiál ani pomůcky, použivají někteři
   stejně metody a způsoby práce jako u mentalně retardovaných děti, a přitom ignorují
   lingvistické a kulturní rozdíly" (Kovaříková, 1998 s.13).

   Rodiče posuzují kvalitu školy předně podle výsledků svého dítěte a podle toho, jak o učitelích
   dítě doma mluví. Ovšem pokud se romští rodiče většinou dovídají negativní hodnocení, je o
   důvod méně posílat svoje děti do školy (Štech a Viktovová, 2001 ).

   

   

Fonetická a lexikální oblast

   Ve fonetické rovině bývá český mluvený projev Romů poznamenán romským přizvukem inotací,
   odlišnou výslovnosti dlouhých samohlásek, nepřesnou výslovností dvpjhlásek ou au,
   souhláskových seskupení. Proto je samořemě, že je pro romské děti spravný pavopis češtiny
   mnohem složitější než pro děti české.

Gramatická oblast

   Česká a romská gramatika se navzajem značně odlišují. Proto se i zde dopouštějí romšti žaci
   mnohých chyb. Romština má jedenact slovních druhů. Je to jayzk flexivní, jména se sklonují
   slovesa se časují. Čisla jsou dvě jednotné a množné, rody pouye dva:mužský a ženský. Pádů je
   osm: ablativ, který žeština nemá, vyjadřuje vztah od,z.

   Sématicko-lexikální oblast

   "je důležité si uvědomit že romštine má pouye dva rody chybí zde neutrum. Česká neutra jsou v
   romštině bud mužskího, nebo ženskího rodu" (VZDĚLAVÁNÍ ROMŮ, Druhé, rozšiřené vydání, Eva
   Šotolová GraDa Publishing 2001).

   

  Literatura

   Balabánová, H. 2002.Poslední revize. 4.11.2002. Romské děti v systému českého
   školství.[online]. [citov8no 2005-05-9]

   http://www.vcvscr.cz/mensiny/doc/konference/balabanova.doc

   Corniaková, A. 2001. Romský pedagogický asistent ve škole. In Šišková, T. (ed.) Menšiny a
   migranti v České Republice. Praha: Portál.

   Navrátil, P. a kol. 2003. Romové v české společnosti. Praha:Portál.

   Sekýt, V. 1998. Zamyšlení nad zvlaštnostmi romskách dšti vstupujících do školy. In Šišková, T.
   (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha:Portál.

   Kalmijn, M. 1999. Fathers Involvement in Child rearing and Perceived Stability of Marriage.
   Journal of Marriage and the Family, 61, 1999, pp.409-421.

   Klein, D., White, J.M. 1996. Family Theories-An Introduction. London:Sage Publications.

   Matějček, Z. 1986 Rodiče a děti. Praha:Avicenum.

   Musil, L., Navrátil, P. 2000. Sociální práce s přislušniky menšinových skupin. In Sociální
   exkluze a nové třídy. 2000, 36 , s. 127-163.

   Samková, P., Vaculová, S. 2001. Romské dítě ve škole. In Psychologia pre bezpečný svět.
   Bratislava: SPS SAV.

   Sheafor, B. W. (et al.)) 2000. Techniques and Guidelines for Social Work Practice. Boston: s
   ed Allyn and Bacon.

   Hana, Č., Marek, Š. 2004, Romové povstali, konečně. In Respekt s.2.