Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra sociologií Rasismus a nesnášenlivost Metodologie sociálních věd (SOC 106) Studentský projekt Matiukh Olena (UČO 102718) Obor /kombinace: MZV-SOC Muzychko Olena (UČO 102717) Obor /kombinace: MZV-SOC Imatrikulační ročník 2004 V Brně 24.5.2004 Temata: Rasismus a nesnášenlivost Vymezení předmětu a cíle výzkumu Napratelsky a občas i agresivni vztah vůči lidem jine rasy nebo etnika je jednou z velkych problem naseho času. Tento problem je historicky založen,a posílen různostmí kultur a fizycký specyfik každe etníky nebo rasy. I když jsme můžeme vidět pokrok v této otazce v posledních časech, bohuže její aktualnost se nemění. Jsme můžeme pozorovat pojavy nových, mladych skypin nacistickeho nebo jenom rasistického zaměření. Asi každy občan zapadní zemí i ne jenom, v dnešní době zna termin- skinheads. Ale cílem teto prace je výzkum důsledku rasizmu na socialní aktivitu potlačovaných etnik, na přikladě romů. Identifikace výzkumného problému Zakladním výzkumným problem tedy je vliv negatyvniho vztahu vůchi romům na jejích podalsi socialní aktivitu. Základní výzkumnou otázkou je: Jaký vliv má rasismus vůči romům na jejích sociální aktivitu? Odvozenými výzkumnými otázkami jsou pak otázky: -Lze v případě Romské komunity hovořit o sociální vyloučení? -Jaká je formá rasismu směřovaného proti Romům? -Na kolik neuspěšnost romských žaků je podminěna jejích nacionalitou? Kontext výzkumu Dnešní společnost v dusledku seskupení historických faktorů má sklon k rasizmu i xenofobii. Čím ovlivnjuje podálší chování "odlišných" skupin,oni zůstavají uzavřenymi co přivadi situace do kolobjehu. Svoji odlišnost uvědomují ještě na zakladní škole. Vjetšínou dostavají komplex neuspěchů (v důsledku zvyku k jíne kultuře chovaní, jazyka, atd), kdýž k tomu připojít i nepřatelské okolí, to motivace k dosažení vyššího vzdjelaní a aktyvní učastí v sociálním životě praktický není možná. Tento výzkum ma prokazat souvislost mezi nepřatelskym vztahem k Romům na jejích podalší sociální život. Kontext výzkumu by měl obsahovat informaci o dosavadním stavu znalostí o tématu a dřívějších výzkumech v této oblasti. Výzkumný problém může být zkoumán za pomoci konceptu možných forem soužití různých kultur, kterými jsou v zásadě: Rasizmus -- nepřatelský postoj vůčí příslušníkum jiné rasý nebo etnika,který může nabýt fanatických podob a můžepřerůst v ideologii I v ideologii I v systematický teror.Většinou se obrací vůči izolované menšíně s vyraznějšími rozlišovacímí znaky fizickými, jazykovými, profesionálnímí, atd. Šovinizm- smšr proti všem cizím národům bez rozdílu. Socialní distance -- v původním významu míra vzájemného porozumění či neporozumění meyi dvěma osobami neboskupinou nebo skupinami, navzájem projevovaná v podobě předsudků a v delších různých konkretních formách chování. Stigmatizace -- předsudek vůčí určitým osobam, jimž jsou pak díky tomu připisovány různé negativní vlástnosi. Fenomen anomije pohorsuje tento stav věci eště větším zneklidnením populace, zvětšením pocitu nejistoty. Tam to můžeme take použít konceptý asýmilace jak jeden z variantu vyřišení teto situace. Operacionalizace: Sociální vyloučení podle Piersona (2002, s.7) je sociální vyloučení: Proces, který oddělují jednotlivce, rodiny a skupiny od zdrojů, které jsou potřebné pro participaci na sociální, ekonomické a plitocké aktivitu společnosti jako celku. Tento proces primarně je důsledkem chudoby a mirného přijmu, ale jené factory jako např. diskriminace, nizká úroven vzdělálí a zhoršení životní prostředí ho podporují. Během tohoto procesu jsou lidé po významnou část svého života oddělení od institucí a služeb, sociálních sítí, které většinova společnost využiva. Lze použit tyto indikatory: -Počet děti žijících nezaměstnaných -Časté absence ve škole -Trvalá absence ve škole Segregace jako zájem o oddělené soužití (bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, kulturní a sportovní aktivity, spolkový život). Lze použit tyto indikátory: - Měli by mít své školy, aby se nemísili s našimi dětmi. - Měli by žít v oddělených místech. Xenofobie -- chorobný odpor k cizincům a starch z nich. Lze použit tyto indikatory: -Četnost konfliktů -Soužiti je problebatické -Specefický způsob života Zkoumaná populace: Plnoletí přislušniky populace. Chybí bližší určení populace (celá ČR, vybraný region, obec..?), stejně jako navržená velikost vzorku a způsob jeho výběru. Strategie výzkumu a použitá technika sběru dat Poznámka: Protože výzkum použivá techniku ktera je rozpracovana z bodu hlediska "většiný" muže jí uniknout važné faktý, a proto býlo bých nejlepší použit nestandartní přístupy a metody. Tato poznámka je sice relevantní, nicméně zde není ani zmínka o tom, jak by se při výzkumu postupovalo. Chybí zmínka o časovém plánu výzkumu a způsobu prezentace a využití výzkumných zjištění. Literatura Balabánová, H. 2002.Poslední revize. 4.11.2002. Romské děti v systému českého školství.[online]. [Citovano 2005-05-9] http://www.vcvscr.cz/mensiny/doc/konference/balabanova.doc Corniaková, A. 2001. Romský pedagogický asistent ve škole. In Šišková, T. (ed.) Menšiny a migranti v České Republice. Praha: Portál. Hana, Č., Marek, Š. 2004, Romové povstali, konečně. In Respekt s.2. Kalmijn, M. 1999. Fathers Involvement in Child rearing and Perceived Stability of Marriage. Journal of Marriage and the Family, 61, 1999, pp.409-421. Klein, D., White, J.M. 1996. Family Theories-An Introduction. London:Sage Publications. Matějček, Z. 1986 Rodiče a děti. Praha:Avicenum. Musil, L., Navrátil, P. 2000. Sociální práce s přislušniky menšinových skupin. In Sociální exkluze a nové třídy. 2000, 36 , s. 127-163. Navrátil, P. a kol. 2003. Romové v české společnosti. Praha:Portál. Samková, P., Vaculová, S. 2001. Romské dítě ve škole. In Psychologia pre bezpečný svět. Bratislava: SPS SAV. Sekýt, V. 1998. Zamyšlení nad zvlaštnostmi romskách dšti vstupujících do školy. In Šišková, T. (ed.) Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha:Portál. Sheafor, B. W. (et al.) 2000. Techniques and Guidelines for Social Work Practice. Boston: s ed Allyn and Bacon. Bibliografie není zcela v souladu s normou Sociologického časopisu. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Při hodnocení vašeho projektu jsem se snažil brát v úvahu váš jazykový handicap, a proto jsem se soustředil na obsahovou stránku. Zde musím konstatovat, že první polovina projektu je zpracována velmi dobře (až po operacionalizaci). Zbytek je ovšem slabý, jelikož zde vám chybí takřka úplně základní věci, zejména pokud jde o záležitosti spjaté s realizací výzkumu.