MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Návrh výzkumného projektu 3. povinný úkol do kurzu Metodologie sociálních věd SOC106 Vypracovali: Tomáš Chalupský, Petra Spáčilová, Kristýna Vojtková bakalářské (prezenční) studium imatrikulační ročník 2004 V Brně, 17. 5. 2005 Předmět výzkumu: Globalizace a národní kultury Teorie: Je neoddiskutovatelným faktem, že náš život je ovlivňován globalizací. Přestože je nejčastěji zdůrazňováno její hospodářské a ekonomické hledisko, globalizaci podléhají i další společenské fenomény (média, kultura, morálka, umění). Na rozdíl od hospodářské a ekonomické globalizace, které jsou charakteristické přejímáním komplexních vzorů pouze s menšími modifikacemi, je kulturní globalizace specifická přejímáním jednotlivých vzorů a jejich modifikací a vytvořením vlastních modelů. Náš výzkum se zabývá pojetím svátků a jeho cílem je poukázat na současný způsob, jakým se svátky slaví a zjistit, do jaké míry je tento způsob ovlivněn globalizací. Výzkumná otázka: Dochází v důsledku globalizace ke změně pojetí svátků? Odvozené výzkumné otázky: - Jsou globální svátky slaveny s větší intenzitou než svátky národní? - Jaké jsou tendence ve slavení globálních a národních svátků? Pokud chcete zjistit tendenci, tak musíte použít pro svůj výzkum longitudinální strategii, o tom však nemáte nikde zmínku. Kontext výzkumu: S postupnou globalizací společnosti se mění ideologie svátku - v současnosti je dominantnější jeho konzumní forma než původní symbolická funkce. Tento posun ve funkci svátku je doprovázen jednak nadměrnou konzumací materiálních statků a také zřetelnou privatizací aktivit, které jsou v jeho průběhu vykonávány. Je čím dál zřetelnější, že ideový faktor svátku už příliš nepřevažuje nad faktorem materiálním. Naším zájmem je vyzkoumat, jak se pojetí svátků mění v České republice. Operacionalizace: Svátek je společensky významný den; původní funkcí byla funkce symbolická. Tento den je vyplněn aktivitami, které nemají praktický přínos, ale jejich účelem je osvědčovat vitalitu sociálního řádu. Pevný symbolický význam u mnoha svátků má nadměrná konzumace materiálních statků, která je zřetelně odlišuje od všedního dne[1]. Dimenze:1) "Neglobalizované" svátky. Patří sem jednak státní svátky, které jsou součástí národní identity a jsou zaneseny v kalendáři (např. 28. říjen, ...) a svátky národní a kulturní, které jsou součástí tradice (např. 30. duben -- pálení čarodějnic, hody). 2) "Globalizované" svátky. Řadíme sem "nově globalizované svátky", které se u nás začínají slavit aniž by měly kulturně -- historický podtext a tradici (např. Valentýn) a svátky s kulturním, náboženským nebo historickým podtextem (Vánoce, oslavy konce Druhé světové války). Pojetí svátku může být měřeno podle těchto indikátorů: - Počet lidí, kteří svátek slaví. - Suma, kterou jsou lidé v souvislosti se svátkem ochotni utratit. - Hodnotový význam, jaký mu přikládají. - Tendence ve změnách způsobu slavení svátku za určité časové období. - Míra ztotožnění se s daným svátkem. Globalizace je proces sbližování a relativního sjednocování rozdílných způsobů života jednotlivých společností na celém světě. Globalizace je nositelem konzumní kultury, která se promítá do všech následujících dimenzí: 1) Hospodářská -- integrace výrobních technologických procesů, obchodních aktivit a finančních vztahů v rámci celého světa. 2) Politická -- prohlubování vzájemné politické spolupráce, přejímání stejných vzorů jednání nebo fungování státní správy podle demokratických vzorů s důrazem na lidská práva. 3) Sociální - změna životního stylu a životních návyků. 4) Kulturní -- masová popkultura, televizní zábava, showbusiness nebo svátky. Indikátory této dimenze, která je pro nás relevantní, jsou: - Míra ovlivnění médii, která na nás apelují v souvislosti s oslavou určitých svátků. - Míra, jakou se necháme ovlivnit výhodnými nabídkami hypermarketů při nákupu vánočních dárků. - Míra prodeje zahraničních časopisů. - Rychlost šíření módních trendů. Nevidím důvod proč operacionalizovat zvláště globalizaci a ani způsob jakým tuto operacionalizaci použijete pro váš výzkum. Zdá se mi, že úplně stačí operacionalizace svátků a jejich slavení, souvislost mezi módními trendy a způsobem slavení výnoc se mi zdá pochybná. Navíc není vaše dimenze globalizace operacionalizována až na úroveň uspokojivých indikátorů. Kdybyste chtěli tak snad by šlo některé její dimenze trochu přeformulovat a přidat ke způsobu slavení svátků. Strategie výzkumu a použitá technika sběru dat: Přestože by nám nejvíce potřebných informací pravděpodobně poskytl kvalitativní přístup, bude kvůli množství respondentů a náročnosti výzkumu použit dotazník na reprezentativním vzorku dospělé populace. Ale počet respondentů a náročnost výzkumu by se měly odvíjet od jeho designu a ne naopak. Přeci si napřed stanovím metodu a pak způsob výběru a ne naopak. Návrh: 1000 respondentů. Strategie výzkumu je důležitou součástí projektu a zvláště pokud z jeho jiných částí není jasně vidět jak bude výzkum probíhat, nepodceňujte ji. Upřesněte také jakou metodou provedete výběr a jaké metody použijete pro analýzu dat. Shrnutí. Dávejte si pozor při stanovování výzkumných otázek, jestli jsou zodpověditelné výzkumnou strategií, kterou použijete. Nebojte se trochu více se rozepsat o výzkumné strategii + výtky k operacionalizaci + zcela vám chybí časový harmonogram a praktický význam vašeho výzkumu. na druhou stranu je třeba pochválit, že máte zajímavé téma a pěkně provedenou tu část operacionalizace, která je podle mého názoru relevantní vzhledem k první odvozené výzkumné otázce. Získáváte 8 bodů z 15 možných. S pozdravem Kamil Mareš. Použitá literatura: Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Dyer, R. 1993. "Entertainment and Utopia." Pp. 271 -- 283 in: The Cultural Studies Reader, ed. by S. During. London: Routledge. Cohen, R. & Kennedy, P. 2000. Global Sociology. London: Macmillan Press LTD. Giddens, A. 2000. Unikající svět. Praha: SLON. Isin, E.F. & Wood, P.K. 1999. Citizenship and Identity. London: SAGE Publications. Kilias, J. 1999. "Renanovské pojetí národa a současná sociologie." Sociologický časopis 35, č.4: 423-432. Mackay, H. 2000. "The globalization of culture" Pp. 47 -- 84 in A globalizing world? culture, economic, politics, ed. by David Held. London: Routledge. Mansfredová, Z. & Tuček, M. 2002. Současná česká společnost, sociologická studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Neumannová, J. 2005. "Jak Praha přichází o poklady." In: Reflex 16, č.14: 5. Plichta, D. 1999. Národ a národnost v čase globalizace. Praha: JOB Publications. Sociologický slovník 1996. Praha: Karolinum. Preston, P.W. 1997. Political/Cultural Identity. Citizens and Nations in a Global Era. London: Sage Publications. Vlachová, K. & Řeháková, B. 2004. "Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě." In: Sociologický časopis 40, č.4: 489-508. ------------------------------- [1] Sociologický slovník 1996: 1253.