- 5 - 1 3 E Jf i brnenské sidlistš pro dvacet tisíc obyvatel Ing.arch.Z o u n e k, Krajský projektový ústav, Brno Základni údaje: Generální InvestGr - Krajská inženýrská organizace, ředitel lng.řr.Ž á £ e k Generálni projektant - Stavoprojekt Brno - Krajská projektová organizace, vedoucí projektant sídliště ing.arcb.£* Z o u n e k, vedoucí ing. M.K a 1 a s Vedoucí architekti: Ing.Zounek, Rudiž, Volák, Dufek Vedoucí Inženýři (specialisté)! Kalas, Musil, šustr, nenutil, šoulák, Plidr, VanSk, Palčik, Kovák, Bajgar, Bartoš, Hloušek, Kejduš, Hsyer. Generálni dodavatel I. - V. okrsku: Pozemní stavby n.p. Brno, nositel Sádu práce, ředitel J .C' a r d a, stavební správa 1, vedoucí H.Satrla a stavební správa 3, vedoucí Fr.H 1 a k ý Generální dodavatel O.okrsku » Vodohospodářské stavby n.p. Brno, hlavni stavbyvedoucí ing.St.K a -1 i v o d a Doba výstavby: 1962 až 1970 Počet obyvatel: 20.500 Počet bytů: 5.920 Plocha sídliště; 104- ba Hustota okrsků: 280 až 300 obyvatel/na Hustota sídliátěi 197 obyvatel/ha Urbanistice řešeni sídliště Když bylo uvažováno o bytové výstavbě v Bm§ roka 1958 bylo jako jedno z najvýhodnejších území pro soustředěnou výstavbu vybráno území nynějšího sídliště Lesná. Tento prostor byl vybrán dat. pro své výhodné přičlenění k stávajícímu mostu a Jeho přírodním podmínkám, tak i,pro možnost soustředění inženýrské vybavenosti-větších komplexů sídlištní a jiné výstavby v této severní části Brna, zvláště pak z hlediska výstavby ústředního topení. Podrobný územní plén, jehož koncepce byla mezitím rozvíjena v jednotlivých projektech dílčích, byl zpracován v letech 1960 - 1961. Přitom však rozhodujícími prvky prostorové kompozicse zůstaly přírodní podmínky, potřeby společenské a,technické procese. Na těchto principech bylo rozvíjeno i urbanistické řešeni nového sídliště, , jLesnáJe umístěna v rekreačních lesích, vzdálených 3 km na sever od brněnského^centra. loto území, které se svažuje k j ihu,,, je'obklopeno a brázděno zalesněnými roklemi a pa-no-ramatiokými pohledy na město a jeho krásné okolí. Kompozice velkého prostoru organizuje všechny obytné okrsky kolem sele-néao přírodního útvaru, vycházkového pěšího prostoru sídliště* Zvláště lze poukázat na soustředění většiny společenského vybavení poblíž zeleného pásu Čertovy rokle, které svým zeleným interiérem vytváří vhodná pěší propojení mezi vybavením jednotlivých okrsků, např. ákol a obchodních center, jakož 1 centrální zelenou páteř pro 'vyěSi vybavení celé obytné čtvrti, a to jak sportovního areálu, tak i obchodního centra a vybavením služeb a kultury, se zdravotnickými zařízeními a pod* _ 7 - Základni tendence organizační architektonické jednoty velkého celku nezabraiíúje tomu, .aby byla promyšlena běžná organizace a provoz okrsků a obytných akupin s nezbytnými docházkami do. obchodů, mateiakých äkol, jesli a dětských híisfc atd. Organizační potřeby okrsků - a také organizace výstavby -si vyžádala rozděleni celého obytného území do čtyř obytných okraků, které jsou pak doplněny především tzv.nultým okrskem, v kterém jsou soustředěny inženýrské sítě, hlavni iády a za-řizeni pro vaechny okrsky (nadokrsková technická vybavenost) a dále pak V.okrskem, který soust řaduje nadokrskovou občanskou vybavenost. f-',', -p11 VeBkerá..doprava, vcfetně hromadné dopravy autobuay, je vedena po obvodní komunÍkaĎÍTrďoitóltí sídliště; zasahuji pouze obslužnéjy.ozovky. Tramwaj z města jná 'býfc'privedena k hlavnímu centru umístěnému v těžišti pěšího pohybu obyvatel, i Ĺ;55 Architektonický koncept je založen na soustředěni bydleni do minimálního počtu velkorozměrových obytných domů deskových a věžových s maximálním výhledem a osluněnim. Kobercová zástavba bodovými obytnými domy je doplňujícím urbanistickým elementem. Občanské vybaveni tvoři objekty jedno až dvoupodlažní, umístěné v souvislosti s prostorem pro pěži v centrální zeleni. 3 Tm' '- 5 VARIANT Půdorys panelového: domu 1 + 8 podlaží. . Autoři a projektanti ing.arch.Z o u n 'e k a ing.V o 1 á k Alt e r n a t i y a A: Základní typ panelové výstavby, upravený pro toto sídliště, je 1+8 podlažní typ B 60 s parapetním pláštěm (příčný ■ : nosný:.systém s modulem 3f 60 metru), a to pro I. a II. okrsek ,'s-ni'žšim obytným standardem pro III. a 17. okrsek s vysšim standardem. Vstupního podlaží je využito pouze pro domovní vybavenie . Pro věžové domy 1 + 12 podlaží je použito věžového domu B 60 a parapetním pláštěm. Cihelné domy 1+4 podlažní jsou zpracovány jednak podle r typových podkladu T 02 B a jednak zcela nově .jako bodové domy 1 + 4 podlažní pro kobercovou zástavbu sevřených obytných skupin. ■ Deskové^ domy 1 + 13 podlažní v centru sídliště jsou řešeny zcela nově jako chodbové domy s malými byty v technologii B .60 s parapetním pláštěm. Zařazení velkého počtu malých bytů. i mělo podstatný vliv na průměrné ukazatele bytů celého sídliště. Byt jednopokojový: m2 1 - obytná místnost 18,11 2 — kuchyne 8,75 3 - předsíň 4,99 4 — lázeň 2,10 5 - VK5 ,+ instal. jádro 1,20 6 - spíž 0,30 7 - balkon 2,25 Celková užitková plocha 37,70 m2, z toho plocha obytná 19,21 m2 a plocha příslušenství 18,^9 m2,< - 9 - Byt dvoupokojový: m2 B - obytná místnost 18,35 9 - obytná místnost 12,32 10 - šatna 3,04 11 - kuchynS 8,75 12 - předělá 7,77 13 - lázeň 2,10 14 _ W3 + inflfcal*jádro 1,20 15 -'spíž 0,30 16 - balkon 2,25 I š Celková užitková plocha t 56,03 ra2, z toho plocha *. obytná. 34,81 m2 a plo- { cha příslušenství 21,27 m2, j í Byt třípokojový! 17 - obytná místnost 18 - obytná místnost 19 - obytná místnost 20 - Šatna 21 - kuchyně 22 - předsíň 23 - lázeň 24 r- WC + instal.jádro 25 - spíž 26 - balkon 18,35 12,32 12,32 3.04 14,25 8.05 2,10 1,20 0,30 2,25 Celková užitková plocha 74,43 m2, a toho plocha obytná 54,38 m2 a plocha příslušenství 20,05 m2. D panelového domu 1+8 podlaží je uplatněna ještě alternativa C, která je v podstatě totožná s alternativou A. U každého podlaží všech tři alternativ zaujímá schodiště+výtah ještě dalších 17,92 m2 užitkové plochy. Byt třípokojový: 1 - obytná místnost 2 - obytná místnost 3.- obytná místnost 4 - šatna m2 18,11 18,11 12,56 3,04 Celková užitková plocha 74,13 m2, z toho plocha obytná 52,92 m2 a plocha příslušenství 21,21 m2. - 10 - . 5 -fcuobyňe 8,75 6 - předsíň _ 7,71 ' 7, - lázeň' 2,10 8 - WJ + instal.jádro 1,20 '; 9 - spiž' \ 0,50 10 - bylkon 2,25 Byt čtyřpokojovýi llv- obytná miatnost 18,11 12 obytná místnost 10*35 15 - obytná místnost ■ 12,56 ;14í- obytná místnost 12,06 15 - šatna 3,04 ;16 - fcuobynS 8,75 17 - předsíň - hala 13,57 18 - lázeň 2,10 19 - TO + instal.jádro . 1,20 20 - spíž _ 0,30 21 - balkon' 2,25 Celková užitková plocha 92,29 m2, z toho obytná plocha 65,22 m2 a plocha užitková 27,07 m2 . Občanské vybavení aiilišt ä n u Návrh kapacit a postupu výetavoy abčatuslíéfcc vybaveni je srovnán s grafem různých vákovýce skupin sídliště. Vychází z předpokladu, že jesle budou naY.Stěvov&By 20 - 40 % dětí, mateřské školy 50 - 75 # děti a školy 100 % dětí. Eapasity zařízení < jsou dimenzovány na ustáleny stav po 15 - 20 lesech, . Každý' ze čtyř okrsku o 4000 ai 5000 obyvateliek je vybaven 2 - 4. hospodářskými objekty jeslí a aatftřakych škol, oajek-tea;fifco37 C 9/24 ti), obchodním Cf3s»rs-r cc samoobsluhou, bufetem, ra.osanraol, -kulturnia 8fciw£ij5keai & ■ t&aAtmBX (aoliá, čistírna, PXádeliiu, opravna obuvi,' domovní správa z allnani a podobně) - 11 - a garážemi. Dvě ze Skol jsou vybaveny krytými bazény pro školní výuku. Vybaveni sídliště je soustředěno k centrálními paxkue V severní části je sportovní areál se stadionem, koupalištěm s padesátimetrovým basénem, hřišti pro mí5ové hry, kluzištěm a saunou* ■\/Jr ť ;V těžišti pěšího pohybu obyvatel v napojeni dopravních tepen je umístěno obchodní a kulturní centrum s potrebným sortimentem speciálních obchodil a služeb, s poštou a sporitelnou,-s-tanecnl restauraoi, kavárnou, vinárnou a mléčným barem* b v b NejvýraznSjŠÍ pohled skýtá lidová škola uměni se stanoveným sálem pro vice účelů. Poliklinika pro širši okoli je plánována poblíž centra, kde lze snadno dosáhnout dopravy* Mezi obvodovou komunikaci a železnici je soustředěna technická vybavenost od hromadných garáži a autoservisu až po řemeslnické středisko, technickou a zahradní-spráyu^gjbele-tOEn±-.úsířediiu. \\i trsem! na sever od sídliště je rezervováno pro dalši SĽ&iTfr průmysl a výzkumné ústavy pro blízkost zaměstnáni, hlavne žea* Pro stavby;, občanského vybavení je použito montovaného skeletu, ae skrytými pruvlaky o základním rozponu 6 m x 7,29 m, jehož au torem je ing.ííusll. ■ laženýralcé řešeni Základní stavby technické vybavenosti se všemi komunikacemi jsou budcvány v předstihu, který umožňuje ekonomický a nerušený průběh bytové a občanské výstavby a vytvořeni dobré_ ho obytného prcctřadí ihned po odevzdáni staveb do užíváni* Hromadná doprava autobusy i doprava individuálni je vedena po obvodu sídliště. K obvodové komunikaci jsou přidruženy parkoviště a garáže. Ostatní komunikace jsou obslužné. ■ Spojeni se středem města je navrženo dvěma hlavními tepnami a tramvajovou linlrou k centru sidliatě. Konstrukce vozovek jsou dimenzovány s ohledem na stave— -ništnlprovoz.. Podkladní vrstvy jsou převážně z vibrovaných ■ Stěrkodrti a penetračních makadamů,, dále z podkladních betonů. ^Povrchová úprava je v celém sídlišti jednotná - asfaltový "beton. ■ • \- \ Sídliště je zásobovánó\vodou ze '.dvou nových, výše polomených vodojemů.. Vodojeiny/'JBou\napájený z hlavního řádu čerpací stanicí. Spotřeba vody na obyvatele je 258 l/den, na celém sídlišti je průměrná spotřeba 63,2-,l/sec. ,max. 79»0 l/sec. Rozvod vody v sídlišti je proveden ve dvou pásmech podle tlakových průměrů. Celá vodovodní sit je zaokruhována. Kanalizace je navržena jednotná. Sídliště je rozděleno na dvě sběrné oblasti - východní asi 20 ha a západní, asi 100 ha anapojeno na dva sběrače. Odtok se předpokládá o výměře 120 ha x 0,25 z 126 - 3.800 l/sec. Pro výstavbu kanalizace je použito v.celém,rozsahu železobetonových trub "Vlanlni". Vytápěni sidliatě je navrženo ze špičkové výtopny "flerve-vný mlýn", která je budována pro severozápadní oblast města ■Brna'a bude zapojena do teplofikačniho systému města. Výtopna -začala pracovat v topné sezoně 1966/67, Tepelný příkon pro celé sídliště je 73 Kcal + uvažované objekty čistého průmyslu ;10 Xcal. V sídlišti je 12 velkých výměníkových stanic/ soustředěných s ostatními hlučnými provozy (trafo, prádelny) do hospodářských objektů. Z těchto jsou zásobovány všechny objekty teplem a vodou. Přívod píynu do sídliště je vysokotlaký a rozvod středotlaký, napájený z regulační stanice. Hozvody jsou zaokruhovány. rRegulačni stanice na nízkotlak jsou rozmístěny v objektech. Celková spotřeba plynu je propočtena na asi 3000 m3/hod. a 4,800.000 m3/rok. Do roku 1968 je brán v úvahu zemni plyn 0.výhřevnosti .7.500 kalorii. Po roce 1968 se předpokládá napojeni na středotlak - svítiplyn o výhřevnosti 3.500 kalorii. - 13 - Elektrifikace sídliště je zabezpečena z nově vybudované rozvodny 110/22 KW. Okružními kabely je napojeno asi 16 distribučních transformoven. V zimnišpičce je předpokládáno maximální zatíženi 16,5'M-při náročnosti asi 0,5 a soudpbosti 0,6. Osvětleni hlavních komunikací je jednotné - výbojkovými svítidly na ocelových stožárech 10 jd vysokých. Osvětleni ob- • služných komunikaci a chodníků je zajištěno výbojkovými parkovými svítidly na ocelových stožárech 5 m vysokých. Pro sídliště je navrhována nová teleforjii^středna. Sídliště bude potřebovat asi 6000 linek. Rozvod je^kabelizován. V sídlišti je počítáno s rozhlasem po drátě a se zesilovací ústřednou. \ Venkovní a sadové úpravy v rozsahu asi BO ba respektují a rozvíjejí přírodní elementy místní zeleně a bohatý přírodní reliéf. Zcelené plochy zeleně, soustředění dětských hřišt, použiti trvanlivých materiálů a zavlažovací systém má zabezpečit trvalou kvalitu obytného prostředí. Rekonstrukci a rozšírenia útvaru čertovy rokle získá se centrální parkové zařízeni. Projektované prostory kolem sídliště vytvoří izolační pásy a doplní okruh místních lesů.