Právní úprava podle českého trestního zákona n České zákony neznají pojem "korupce" n Trestní zákon vymezuje "úplatkářství" n Přijímání úplatku (§160) n Podplácení (tj. "nabízení úplatku") (§161) n Nepřímé úplatkářství (§162) n Klíčové definice: n Úplatek (§162a) -- od 1999 n Obstarávání věcí veřejného zájmu (§162a) -- od 2004 n Veřejný činitel (§89 odst.9; §162a) -- od 1999 Co je úplatek? n "Neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok" n Tj. poskytnutí peněz, jiných movitých věcí, protislužby ... aktuální nebo přislíbené do budoucna n Výše poskytnuté výhody n NENÍ rozhodující kritérium (úplatek je poskytnutí výhody jakékoli hodnoty) n JE jedním z kritérií pro určení stupně nebezpečnosti činu pro společnost, tj. jedno ze tří hlavních zákonných kritérií výše a druhu trestu; naplnění kvalifikované skutkové podstaty Pojem obstarávání veřejného zájmu n Každá činnost, která souvisí s plněním společensky významných úkolů n Rozhodování orgánů státní moci n Zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají n Ústavní soud: i soukromoprávní činnost, mající souvislost s obstaráváním věcí veřejného zájmu Kdo je veřejný činitel? n Může, ale nemusí figurovat v případech úplatkářství (esenciální je obstarávání věcí obecného zájmu) n Závazná definice veřejného činitele v § 89 odst. 9 TZ n Volený funkcionář nebo odpovědný pracovník justice a veřejné správy, ozbrojených sborů (znak plnění úkolů společnosti a státu, používání pravomoci) n Výslovně jmenované funkce (stráže, soukromí exekutoři) n Zahraniční osoby v postavení veřejného činitele podle zahraničního práva, § 162a odst. 2 n NEJSOU jimi zaměstnanci orgánů veřejných organizací (pošta, dopravní podnik), profesních samospráv Tři skutkové podstaty úplatkářství v trestním zákoně n Přijímání úplatku (§ 160 TZ) n Pachatel žádá, přijme nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu n Podplácení (§ 161 TZ) n Pachatel poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu n Nepřímé úplatkářství (162 TZ) n Postihuje prostředníky n Institut účinné lítosti (§ 163 TZ) n Bezodkladné, kvalifikované, dobrovolné přiznání n Neoznámení ani nepřekazení není trestným činem Další "korupční" trestné činy n Zneužívání pravomoci veřejného činitele (§ 158 TZ) n Maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (§ 159 TZ) n Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (§ 257a TZ) n Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 178 TZ) n Různé skutkové podstaty trestných činů v rámci ochrany různých typů procesů před korupcí n Trestné činy proti majetku n Trestné činy hospodářské n Nekalá soutěž Protikorupční nástroje - národní Boj s korupcí: předpoklady, strategie, nástroje Podmínky napomáhající výskytu korupce ve veřejné správě n Chybějící (nedostatečná) veřejná kontrola n Nepřehledná a složitá pravidla a mocenský monopol n Nekontrolovatelná diskrece na straně veřejných činitelů n K = M + D - VK Kde se korupci nedaří? n V prostředích, která charakterizují: n Otevřená demokratická kultura n Otevřená soutěž n Jasná a předvídatelná pravidla n Rozvinuté kontrolní mechanismy n Bezproblémový přístup k informacím Nepomůže morální odsuzování fenoménu korupce -- je třeba hledat konkrétní metody omezování mocenského monopolu, přesného definování prostoru pro správní uvážení a zvyšování transparentnosti. Obecné předpoklady úspěšné protikorupční politiky n Základní demokratické instituty n Významná role médií a odpovídající právní rámec: n Svoboda projevu n Svobodný přístup k informacím n Občanská společnost Pilíře protikorupční strategie n Protikorupční strategie = souhrn konkrétních nástrojů n "Souhrn nástrojů a procesů, které umožňují dostat se z jednoho bodu korupční rovnováhy do jiného rovnovážného bodu s nižším rozsahem korupce" n Tři základní pilíře: n I. Identifikace projevů a analýza příčin korupčního jednání n II. Identifikace účinných preventivních i represivních protikorupčních nástrojů a jejich zavádění do praxe n III. Vyhodnocování účinnosti protikorupční strategie a zajištění její udržitelnosti Výskyt korupce v rámci jednotlivých správních činností a indikátory korupce n Tři typy správních činností: n Vrchnostenská činnost veřejné správy n Poskytování veřejných služeb a rozdělování veřejných statků veřejnou správou n Vystupování veřejné správy jako soukromého subjektu Korupce ve vrchnostenské činnosti veřejné správy n Cíle korupce n urychlení rozhodnutí n vydání rozhodnutí ve prospěch korumpujícího (vyhýbání se povinnosti) n Příčiny korupce n průtahy v řízeních n nadměrná regulace n neúčinná kontrola (přímá, nepřímá -- soudní) n platy, etický kodex Korupce při poskytování veřejných služeb a rozdělování veřejných statků - 1 n Cíle korupce n získání omezeného veřejného statku nebo služby (byty, školy, lékařská péče) n Příčiny korupce n chybějící standardy poskytování služeb n neúčinná kontrola jejich dodržování n platy, "chudé stranické pokladny", etický kodex Korupce při poskytování veřejných služeb a rozdělování veřejných statků - 2 n Indikátory korupce n službu získá osoba nemající na ni za daných podmínek nárok n rozhodující osoba si "žije nad poměry" n jednání ve střetu zájmů, zaměstnávání osob Korupce při vystupování veřejné správy jako soukromého subjektu - 1 n Cíle korupce n Získání majetkového prospěchu na úkor státu (jiného veřejného subjektu) -- excesivní zisk / úspora n Příčiny korupce n pravidla zadávání veřejných zakázek n neúčinná kontrola jejich dodržování n platy, "chudé stranické pokladny", etický kodex Korupce při vystupování veřejné správy jako soukromého subjektu - 2 n Indikátory korupce n nákup a prodej zboží a služeb za podmínek zjevně nevýhodných n stanovení kritérií pro nákup a prodej, které může splnit pouze jeden z uchazečů n pletichy při hodnocení nabídek n nedodržování podmínek smlouvy n rozhodující osoba si "žije nad poměry" n jednání ve střetu zájmů, zaměstnávání osob Protikorupční nástroje Identifikace účinných preventivních a represivních protikorupčních nástrojů a jejich zavádění do korupcí zasaženého prostředí Dělení protikorupčních nástrojů n Preventivní nástroje n Pomáhají předcházet výskytu korupce n Represivní nástroje n Výskyt korupce postihují sankcemi (Pouze teoretické dělení, v praxi se mísí) n Nástroje legislativního charakteru n Opatření, která je nutné přijmout formou zákona n Nástroje organizačního charakteru n Opatření spadající do tzv. interna veřejné správy Zvyšování transparentnosti veřejné správy n Transparentnost = průhlednost n Průhlednost (čitelnost) rozhodovacích procesů n Otevřený a rovný přístup k informacím n Zavádění informačních technologií ("e-government") n Odbourávání nadbytečné regulace Přístup k informacím n Princip publicity veřejné správy n Veřejné jsou všechny informace kromě těch, které stanoví zákon (oproti principu diskrétnosti, který platil do r. 1991) n Pravým "vlastníkem" informací, které vytvořily a shromáždily úřady, je občan n Žádost o informaci: namísto hledání, o co "opřít" poskytnutí, pouze ověření, zda existuje důvod k odepření Základní prvky svobodného přístupu k informacím - 1 n Oprávněný žadatel n Každý občan ČR n Cizinec n Důvod žádosti n Nelze zkoumat důvody, které k žádosti vedou Hlavní důvody pro odepření informací n Ochrana osobních údajů n Ochrana utajovaných skutečností n Ochrana obchodního tajemství n Informace "v řízení" (v procesu) n Informace vnitřní, teprve vznikající, nové ("nehotové") Ochrana osobních údajů n Osobní údaj n Spojení identifikace osoby a nějakého údaje o ní n Výjimky n Osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení n Údaj, který již byl oprávněně zveřejněn jinou cestou (například politická příslušnost u toho, kdo kandidoval ve volbách, uvedená na volebních lístcích) n Dotčená osoba dala k poskytnutí osobních údajů souhlas Ochrana utajovaných skutečností n Utajovaná skutečnost n Materiální znak (skutečnost, jejíž utajování je žádoucí) n Formální znak (uvedená na seznamu -- vydáván formou nařízení vlády) Ochrana obchodního tajemství - 1 n Obchodní tajemství (§ 17 ObchZ) n Skutečnosti obchodní, výrobní nebo technické povahy n Mají alespoň potenciální hodnotu n Nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné n Podle vůle podnikatele mají být utajeny n Podnikatel utajení zajišťuje Ochrana obchodního tajemství - 2 n Kdy nejde o obchodní tajemství n Skutečnosti, které se nevážou k podniku n Běžně dostupné informace n Dodatečně utajené informace či informace, jejichž utajení podnikatel nezajišťuje n Povinně zveřejňované informace (obchodní rejstřík, sbírka listin) n Informace týkající se používání veřejných rozpočtů nebo veřejného majetku (veřejné zakázky) Role informačních technologií v boji proti korupci - 1 n Výhody využívání internetu: n Zbavuje veřejné činitele monopolu nad relevantními informacemi -> větší průhlednost, méně korupčních příležitostí n Elektronické systémy napomáhají zefektivnit kontrolní mechanismy -> zvyšují pravděpodobnost odhalení korupčních praktik Role informačních technologií v boji proti korupci - 2 n Konkrétní využití n Boj proti administrativní korupci (zveřejnění pravidel a jedn. rozhodnutí se jmény úředníků) n Boj proti zneužívání veřejných zdrojů (lepší monitoring -> snižování nákladů) n Nejde o "všelék": úspěšné využívání informačních technologií v boji proti korupci je podmíněno dalšími protikorupčními opatřeními Příklad: systém OPEN (Soul) n Příklad zapojení informačních technologií, ale: n IT součástí širší strategie n Prevence n Odstranění nadbytečné regulace a zjednodušení zbývajících pravidel n Rotace úředníků n Represe n Nulová tolerance ke korupci n Transparentnost správního řízení n Systém OPEN n Partnerství veřejného a soukromého sektoru n Občanští ombudsmani n Přímý kontakt se starostou Otázka právní deregulace n Samotná vysoká míra regulace není příčinou korupce n Za předpokladu, že není vnímána nelegitimně -- v tom případě vzniká snaha právo obcházet n Spíše problém kapacity státu efektivně vynucovat stávající míru regulace n Vzniká pocit, že obcházení pravidel se vyplácí, protože se nesetkává s příslušnou sankcí n Deregulace je s to odstranit administrativní korupci, v případě vyšších forem korupce je neúčinná Kontrola ve veřejné správě n Klasifikace (druhy) kontroly n Kontrola právní přímá n vnitřní (orgány či organizační složky v rámci vnitřních vztahů nadřízenosti a podřízenosti) n vnější (Veřejný ochránce práv, NKÚ, ÚOHS) n Kontrola právní nepřímá (soudy) n Kontrola mimoprávní (nestátní subjekty -- média, NNO) n Kontrola zastupitelskými sbory (politická kontrola -- definice veřejného zájmu) Finanční kontrola ve veřejné správě -- 1 n Právní úprava finanční kontroly n Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě n Účel n Vytvořit základ účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě; před vstupem do EU takový systém chyběl n Vytvořit podmínky pro provádění kontroly využívání prostředků poskytnutých ČR ze zahraničí Finanční kontrola ve veřejné správě -- 2 n Cíle finanční kontroly: n Prověřovat dodržování předpisů a opatření při hospodaření s veřejnými prostředky n Zajistit ochranu veřejných prostředků (např. i proti korupci) n Zajistit informování odpovědných orgánů o nakládání s veřejnými prostředky n Zajistit hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy n Odpovědnost za zajištění finanční kontroly v působnosti vedoucího orgánu veřejné správy n Klíčová povinnost sledovat a vyhodnocovat výsledky, přijímat opatření k nápravě a systémová opatření Finanční kontrola ve veřejné správě -- 4 n Systémy finanční kontroly n Veřejnosprávní kontrola n vynakládání veřejných výdajů n Vnitřní kontrolní systém n uvnitř orgánů veřejné správy n Systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv n kontrola zahraničních prostředků mezinárodními organizacemi (EU) Interní audit n Pojem n Nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda n jsou dodržovány právní předpisy, opatření, postupy n jsou včas rozpoznávána rizika a přijímána opatření n řídící kontroly poskytují vedoucímu provozní, finanční a jiné informace n kritéria podle § 4 zákona jsou plněna n vnitřní kontrolní systém je účinný a reaguje na změny n dosahované výsledky signalizují plnění stanovených cílů Interní audit n Předpoklady n Funkční nezávislost n Podřízenost interního auditu n Funkčně nezávislý útvar oddělený od řídících výkonných struktur n Nelze jej pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů n Objektivita n Neomlouvat chyby n Nehledat chyby za každou cenu n Odbornost n Znalost indikátorů korupce Interní audit n Členění n Finanční n Systémový n klíčový pro omezování výskytu korupce (měl by se zaměřit na korupční riziko a nástroje, které jej omezují) n Výkonnostní n také důležitá role (může identifikovat neefektivity ve fungování organizace a při jejich analýze identifikovat korupční jednání n Význam n nejen následná identifikace korupčního jednání, ale především kvalitně vybudovaný a ověřovaný vnitřní kontrolní systém -- prevence korupce Protikorupční nástroje osobního (služebního) charakteru n Výběr kandidátů na služební místa v orgánech veřejné správy a jejich kariérní postup n Systém a výše odměňování zaměstnanců ve veřejné správě n Etické kodexy n Systém vzdělávání (obsahující prvky etické výchovy) n Omezení přijímání darů, úprava střetu zájmů, neslučitelnost funkcí a další služební a post-služební omezení Výběr kandidátů na služební místa v orgánech veřejné správy a jejich kariérní postup n Předpoklad pro výkon služebních funkcí v orgánech (vyspělých) států: nejen odbornost, rovněž bezúhonnost n Zvláštní výběrová řízení: součástí posuzování morální způsobilosti plnit svěřené úkoly n Informace týkající se minulosti kandidáta n Jasně stanovená kritéria pro kariérní postup (seniorita versus merit) Systém a výše odměňování zaměstnanců ve veřejné správě n Podporují nízké platy státních úředníků korupci? n Závěry dostupných studií nejednoznačné -- některé vztah mezi nedostatečným platovým ohodnocením státních úředníků a vysokou mírou korupce potvrzují, jiné ne n Vysoké platy samy o sobě nic vyřešit nemohou, pokud nejsou doplněny dalšími navazujícími opatřeními (naopak, hrozí vytvoření dalších korupčních příležitostí) Etické kodexy n Původ v podnikatelském sektoru; postupné šíření do veřejné sféry n Růst významu přijímání opatření, která jdou nad rámec pravidel vymahatelných zákonem n Od 70. let 20. st. -- aféra Watergate n aféry přelomu tisíciletí -- Enron, Parmalat aj. n ČR: státní zástupci, Soudcovská unie ČR Co je etický kodex? n Definice: n Etický kodex je interním dokumentem organizace (systému), který obsahuje definici cílů, procesů a hodnot. K jeho plnění se všechny prvky systému dobrovolně přihlásily. n Obvyklá forma přijetí: interní směrnice n Důležité je zveřejnění kodexu n Organizace tím navenek deklaruje vůli dodržovat všechny uvedené závazky Funkce etického kodexu n Kultivace prostředí organizace n Pomáhá vytvářet jednotnou "štábní kulturu" n Rámec bezpečí n Součást procesu řízení rizik n Preventivní působení proti korupci Jsou etické kodexy užitečné? n Hlavní výtky kritiků: n Neúčinnost n Slabá vymahatelnost n Formalismus, "prázdná slova" n Přílišná obecnost Etický kodex je tak kvalitní, kolik kvalifikované pozornosti se věnuje jeho vytváření. Hlavní zásady dobrého etického kodexu n Srozumitelnost n Jasné a srozumitelné formulace, NE právnický jazyk n Sdělitelnost n Schopnost vysvětlit smysl kodexu n Specifičnost n Kodexy mají být "šity na míru" n Aktuálnost n Systém pravidelných revizí n Vynutitelnost n Stanovení sankcí za jeho porušení Předmět úpravy etického kodexu n Vymezení cílů (poslání) organizace n Postupy vedoucí k naplnění těchto cílů n Hodnoty sdílené zaměstnanci organizace n Vědomí organizace o závazcích, které má vůči svým klientům n Ustanovení týkající se vynutitelnosti kodexu (zvláštní orgán) Tvorba etického kodexu n Základní předpoklad vytvoření účinného dokumentu: vnitřní potřeba, ne nařízení zvenku n Neodůvodněné sebeuspokojení n Sebeobranná reakce n Strach ze změn n Pesimistický postoj n Dlouhodobý proces n Nalezení šampióna, realizačního týmu n Nutné zapojení vedení organizace n Vedení musí jít příkladem při zavádění a dodržování ustanovení kodexu Dělení protikorupčních nástrojů n Preventivní nástroje n Represivní nástroje n Nástroje trestního práva n Úprava stížností n Protikorupční linky n Testy integrity n Náhrada škody způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Nástroje trestního práva - 1 n Tresty n Penalizační, ale i preventivní funkce n Nejčastěji jsou ukládány podmíněné tresty (přijímání úplatku) Nástroje trestního práva - 2 n Trestní právo procesní n operativně pátrací prostředky n předstíraný převod (§ 158c TŘ) n institut agenta (§ 158e TŘ) n Koluzní vazba (obava z maření vyšetřování) n Konání hlavního líčení na pracovišti (nevyužívá se) n Poskytování informací v rámci trestního procesu n Prokazování původu majetku v souvislosti s trestním řízením (Německo) Úprava stížností - 1 n Působení veřejné správy celou škálou aktů a úkonů (kromě správních rozhodnutí) -- mohou být vadné n Účinný nástroj obrany chybí -- existuje pouze vl. vyhláška 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících (ALE SŘS, "nový" správní řád) n Většinové stanovisko: závaznost vyhlášky omezena na orgány veřejné správy Úprava stížností - 2 n Vyhláška -- využitelné zásady n Možnost anonymního podání (povinnost prošetřit, pokud důvěryhodné), utajení totožnosti na požádání n (Jednotná) evidence stížností n Stanovení lhůt a dalších záruk řádného postupu (vč. ochrany stěžovatele) n Žádoucí norma síly zákona (viz Slovensko 1996 ) -- ČR 1998 neúspěch, ALE nový správní řád od 2006 Protikorupční linky n Forma: n Zvláštní telefonní linky n e-mailové i korespondenční adresy n Účel: n Sbírání podnětů upozorňujících na spáchání trestného činu n Reálný dopad v ČR: velice omezený Testy integrity n Cíl n Otestovat odolnost veřejného funkcionáře vůči korupčním nabídkám n Nejen represivní, ale i preventivní účinek n Dva typy n Ad hoc kontrola majetkových poměrů n Předstíraná nabídka úplatku n Sankce -- spíše než trestněprávní, služebněprávní Náhrada škody n Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu třeba: n Protiprávní jednání (nezákonné rozhodnutí, nesprávný úřední postup) n Způsobení škody n Příčinná souvislost n Nepožaduje se zavinění (úmysl, nedbalost); nelze se odpovědnosti zprostit -- odpovědnost absolutní n U rozhodnutí je třeba nejprve vyčerpat opravné prostředky (nikoliv u postupu) n Pak je možno obrátit se na stát (soud, pokud stát nevyhoví) 3. část Zvláštní protikorupční nástroje ve vybraných činnostech veřejné správy Přidělování dotací n Jedna z nejnáchylnějších činností k výskytu korupce n Kombinace dvou forem rozhodování n Rozhodnutí jednotlivce n Posouzení skupinou n Zásadní otázky n Kde v celém procesu korupční příležitosti vznikají? n Jaké jevy jejich vzniku napomáhají? Negativní jevy ve fázi žádosti o přidělení dotace n Např. n Nedostatečné vymezení hledisek pro přidělení dotace n Osobní vztahy mezi poskytovatelem dotace a zájemcem o dotaci n Není stanovena povinnost příjemce dotace prokázat připravenost akce k realizaci Negativní jevy v procesu rozhodování o přidělení dotací n Např. n Není stanovena jednoznačná odpovědnost za administrativní úkony předcházející vlastnímu rozhodování n Vyřazení některých žadatelů z důvodu drobných formálních chyb n Není prováděn dostatečný průzkum výsledků dřívějších činností žadatele o dotaci n Nedostatečná kvalifikace žadatele o dotaci n Nejsou prověřovány údaje uváděné v žádostech o dotaci n Nejsou stanovena přesná kritéria hodnocení žádosti o dotaci n Nepřehledná smluvní pravidla Zvláštní protikorupční nástroje - dotace n Odstranění uvedených negativ n Preventivní kontroly zadávacích podmínek n Bránit vzniku nekonkrétních a všezahrnujících dotačních titulů n Transparentní a jednoznačná kritéria přidělení dotace, objektivní hodnocení podkladů n Ze zjištěných nedostatků vyvozovat důsledky, včetně personálních Přidělování prostředků z EU fondů - obecně n Prostředky z EU rozdělovány z velké části v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti -- její nástroje: n Strukturální fondy n Evropský fond regionálního rozvoje n Evropský sociální fond n Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství n Finanční nástroj pro podporu rybolovu n Fond soudržnosti n Iniciativy společenství n rovněž 4, průřezové zaměření (problémy většiny / všech členských států) Přidělování prostředků z EU fondů - ČR n Systém distribuce prostředků složitý n Na vrcholu Rámec podpory Společenství n Vymezuje prioritní cíle a oblasti podpory plynoucí ze strukt. fondů n Charakter smlouvy ČR-EK n Podkladem Národní rozvojový plán n Rozvojová strategie (RPS) plněna 5 operačními programy n Průmysl a podnikání n Infrastruktura n Rozvoj lidských zdrojů n Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství n Společný regionální rozvojový program Národní strategie proti podvodným jednáním n Základním dokumentem pro minimalizaci podvodů: Národní strategie (NSZ 2004) n Strategie prevence a postihu podvodných jednání útočících na prostředky EU - prvky: n Legislativní opatření n Operativní spolupráce n Meziinstitucionální přístup n Rozšíření trestní justiční dimenze n OLAF, AFCOS OLAF (European Anti-Fraud Office) n Předchůdce -- UCLAF, vznik: 1999 n Správněprávní vyšetřovací pravomoci (ne trestněprávní) n Právo požadovat od kohokoliv informace n Přístup k dokumentům, bankovním účtům n Kontaktním bodem pro spolupráci s OLAF: NSZ (od 2000) AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) - 1 n Struktura, jejímiž účastníky na národní úrovni jsou vybrané úřady veřejné správy n Centrálním a koordinačním bodem AFCOS je NSZ n AFCOS orgánem, který n koordinuje postupy při prevenci a vyšetřování nesrovnalostí n zajišťuje spolupráci s OLAF a jeho partnery n komunikuje s OLAF a jeho partnery při hlášení nesrovnalostí a při výměně informací AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) - 2 n Hlavní zásady činnosti AFCOS uvnitř ČR n koordinační úloha NSZ n relativně nezávislé postavení AFCOS n dobrovolná smluvní spolupráce všech zúčastněných n společný výbor všech zúčastněných n respektování vnitrostátního práva n vytvoření informační sítě umožňující n přehled o nesrovnalostech n výměnu informací n jednotný přístup českých orgánů k OLAF AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) - 3 n Zásady AFCOS ve vztahu k OLAF n Existence jediného kontaktního bodu pro řešení nesrovnalostí n Dobrovolná spolupráce v oblasti výměny informací n Navázání osobních kontaktů n Centralizovaná příprava v oblasti ochrany finančních zájmů ES 4. část Mezinárodní protikorupční nástroje Mezinárodní protikorupční nástroje n Mezinárodní organizace a právní instrumenty přijaté v jejich rámci n OSN n Rada Evropy n OECD n Evropská unie n Ostatní mezinárodní organizace Korupce: nadnárodní problém n Zasahuje řadu oblastí n Uplácení vládních úředníků nadnárodními korporacemi n Obchod se zbraněmi n Obchod s lidmi n ... n Pestrá škála nástrojů n Mezinárodní smlouvy n Mezinárodní organizace n Programové dokumenty (akční plány) n Neformální spolupráce zemí v různých oblastech Mezinárodní právní nástroje n Základní dělení: n "Hard law" n mezinárodní právo v užším smyslu (závazné) n "Soft law" n doporučení, akční plány, deklarace atd., jejichž porušení nezakládá přímou mezinárodněprávní odpovědnost Mezinárodní právní nástroje přijaté v rámci OSN n Úmluva OSN proti korupci n Přijatá v roce 2003 n Zatím neratifikovaná dostatečným počtem států (ani ČR) n Úmluva proti nadnárodnímu organizovanému zločinu n Přijatá v roce 2000 v Palermu n Účinná od září 2003; ČR zatím neratifikovala n Globální program proti korupci n Jeho doplňkem je Program integrity justice Mezinárodní právní nástroje přijaté v rámci Rady Evropy n Občanskoprávní úmluva proti korupci n Účinnost pro ČR od 1.1.2004 n Trestněprávní úmluva proti korupci n Účinnost pro ČR od 1.7.2002 n Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu n Účinnost pro ČR od 1.3.1997 n Úmluva Rady Evropy o tzv. insider trading n Účinnost pro ČR od 1.1.2001 Mezinárodní právní nástroje přijaté v rámci OECD n Úmluva proti podplácení zahraničních veřejných činitelů n Přijata v listopadu 1997 n ČR podepsala v roce 2000, účinnost od téhož roku n Úmluva otevřena k přistoupení jakémukoli státu světa, podmínkou účast na práci Pracovní skupiny OECD pro úplatkářství v mezinárodních obchodních transakcích Mezinárodní právní nástroje přijaté v rámci EU n Úmluva o boji proti korupci, vztahující se k úředníkům Evropských společenství nebo úředníkům členských zemí EU z května 1997 n Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství z roku 1995 n Přímo na korupci zaměřen její První protokol z roku 1996 Mezinárodní instituce pro implementaci, rozvíjení a kontrolu dodržování mezinárodních úmluv n Existují v rámci: n OSN n Protikorupční program Úřadu pro narkotika a prevenci kriminality OSN (GPAC); Centrum pro prevenci mezinárodního zločinu n Rady Evropy n GRECO; Program OCTOPUS; MONEYVAL n OECD n FATF; SIGMA n Evropské unie n OLAF n Ostatních organizací: Interpol, Světová banka, EBRD