MVZ 165: Šíření jaderných w zbraní ojcik@fss.muni. onzultační' v r Dnešní program Ona v letech 1945 -1964 Vnější bezpečnostní hrozby Vývoj „papírového draka" Podstata proliferačního rozhodnutí Vybraní aktéři proliferace v asijsko-pacifickém regionu: Tchaj-wan. Indonésie a Austrálií n Tr Vnitřní poměry na sklonku války AtllUltlLtlI hlavně Mandzusko), pod kontrolou Kuomintangu/nacionalistu (jih), pod kontrolou komunistů (severní vnitrozemí) Mandzusko po Japoncích převzal SSSR a přenechal komunistům Snaha USA o mediaci mezi komunisty a nacionalisty v letech 1945-1947 neúspěšná Polovina roku 1947 začátek komunistické ofenzívy 1. října 1949 vyhlášena Čínská lidová republika Xiomintang se stáhl na Tchaj-wan ta k IrT-í" Čínská lidová republika Akce „sto květi (1957) „Kampaň proti pravičakärrT (1957-1958) „Velký skok* (1958- m JnT^ IV- "L. 4M I '. -*-., '4' T"" ±J. l*k m. =-=: i ť-H Vnější bezpečnostní hrozby: korejská válka 1950-1953 • Vstup do konfliktu v říjnu 1950 Severokorejska armáda byla na pokraji krachu • Milion čínských „dobrovolníků" znamenal obrat • Došlo ke sblížení Číny a SSSR: ukázalo se, že mají podobné bezpečnostní zájmy a stejného nepřítele • Čína potřebuje modernizovat svou armádu • Číně bylo přímo i nepřímo vyhrožováno adernými zbraněmi m k ':■■■■.■-;-■:■-- Nástup Dwighta Eisenhowera e rej n jaderných zbraní v korejské válce Politika „New Look" a „Massive Retaliation :ína se v US zahraniční politice stala zemí, na niz se především koncentrovala politika tzv. zadržování komunismu *■ k ':■'■'.";- B Další zdroje bezpečnostních hrozeb US podpora vnitřního nepřítele - Kuomintang u ,.. Válka v Indočíně 1945-1954 US jaderné testy v Pacifiku Vytváření spojeneckých paktů v okolí Cíny: ANZUS, SEATO, Bagdadský pakt *■ A '■..■. B"tA ■ r r \i Krize v tchajwanská uzine 1954- 1955 Pod kontrolou Kuomintangu pas ostrovu podel čínského pobreží •Přepadávání čínských obchodních lodí a lodí obchodních partnerů, celkově kolem 70 lodí •USA do oblasti vyslali dvě lodě vyzbrojené jadernými zbraněmi •Na vrcholu krize (leden 1955) byla dojednána obranná dohoda a Tchaj-wan tak byl zaštítěn US jadernými zbraněmi uu IrT-í" Vývoj programu Na jaře 1949 vyčlenila vláda prostředky na rozvoj jaderné fyziky Frederic Joliot-Curie pobízel Čínu k tomu, aby se snažila o zisk J Z 1955 setkání premiéra Čou En -laje (Zhou Enlai) s Čchien San-čchiangem (Qian Sanqiang) Po zhodnocení možností těžby uranu a celkového stavu čínského promyslu a vědy bylo v lednu 1955 rozhodnuto o započetí vojenského jaderného programu Projekt 02 »Od začátku počítali s pomoci SSSR •Po korejské válce dobré vztahy: společné bezpečnostní zájmy,v rozvoj vojenské spolupráce, ochota Číny „učit sev od SSSR v te dobe rozhodl o vlastni verzi rogramu „Atomy pro mír" a rozhodl se AlM Smlouvy o spolupráci se SSSR [M [ä Uvi i ■ lľ J»V9 Lľ IrnMM iTtTf [d ilc^l iTťE*d XiJ i iltfdci ■ i [•] |T# j Společný průzkum nalezišť uranu + prodej nadbytečných zásob do SSSR (1/1955) Sovětská pomoc při rozvoji jaderné fyziky, mírového využití jaderné energie a dodávka výzkumného reaktoru (4/1955) Sovětská pomoc při rozvoji jaderného průmyslu a výzkumných zařízení (8/1956) Přechod k nezávislému průzkumu nalezišť uranu se sovětskou pomocí (12/1956) „Nová technická dohoda o obraně" - dodání modelu JZ a potřebných technických údajů (10/1957) íi f rhu Přesné určení rozsahu a časového rozvrhu sov pomoci (9/195 • VI Nezávislý rozvoj programu Paralelne ke spolupráci se SSSR byl rozvíjen i nezávislý program Důvody: dlouhodobé hledisko a nedůvěra vůči SSSR Masivní investice do vědy (15 mil. USD 1955 x 100 mil. USD 1956) Přesvědčování čínských vědců k návratu ze zahraničí Příliv sovětských vědců a techniky v letech 1956 -1958, na nějž měla zásadní vliv politika „Velkého skoku" Červen 1959 - SSSR oficiálním dopisem ukončil polupráci na programu ta inTi Fáze programu ve vývoji vztahů Cína-SSSR .•w! postavení Částečná závislost (1959-1960): zdůrazňování vlastní cesty k JZ a Proč SSSR puvodn s tak rozsáhlou v #■ Snaha o upevněni po v socialistickém bloki Snaha o posíleni pres rategické zájmy m '"■■'■ e souhlasil pomocí? Srovnání spolupráce USA - UK a SSSR - Čína Žádný čínský vědec se neúčastnil sovětského jaderného programu Proud technologií a know-how byl zcela jednostranný Anglo-americká spolupráce vydržela a byla základem širší spolupráce v rámci NATO Čína byla k vývoji JZ donucena hrozbami e stranv US uu iftTí« v r Organizační struktura projektu Centrum Druhé ministerstvo strojírenství Pod dohledem Centrální vojenské komise, Ministerstva národní obrany a Komise pro obranné technologie a vědu Ústřední postavou Nie Žung-čen (Nie Ronghzen) Program byl pod vojenskou kontrolou, armáda však nebyla iniciátorem programu a lidé, jež v něm pracovali nebyli povazování za součást armády m k ■:■■■'. "ň ff I První jaderný test 16. 9. 1964 Lop Nur Proliferační rozhodnutí bylo odmíněno bezpečnostní situací gumenuy pro m Obrovský rozsah programu Péče, která mu byla věnována Odhodlanost proliferačního rozhodnutí Asistence SSSR napovídá, kdo byl cílem programu Y*V ákladnost a charakter programu po ), že zde nebyl žádný jiný účel K IrT-í" Argumenty proti Nacionalistická ideologie Militaristický pôvod režimu A Snaha o obnovení . čínského postavení ' systému í" tam ÚV t Mwk%" mimtmm*$MM BUŠ. ERL ' m JnT-í" Důsledky držení JZ TíržmřftlS Řl FšwZiTi rtliMSTi lira politice i rétorice Mao před rokem 1964: • „Nikdo nemá zkušenosti s jadernou válkou. Je těžko říci, kolik lidí při ni zemře. V lepším případě přežije polovina lidstva, v horším třetina. V každém případě to bude znamenat eliminaci kapitalizmu a začátek éry trvalého míru." • Veřejně kritizoval SSSR za jeho politiku mírového soužití a neochotu požít JZ v boji proti kapitalizmu • Ještě v roce 1963 v „dopise 25 bodů": nutnost vyvoľ světovou socialistickou revoluci pomocí JZ .im ta A ' KI AFP, Tchaj-wan Značná latentní kapacita Nemá vlastní zásoby uranu První výzkumný reaktor v roce 1956 Kanadský těžkovodní reaktor 1973 Institut pro výzkum jaderné energie zaměstnával v roce 1985 přes 1000 lidi USA odradily Tchaj-wan od zisku JZ 1972 a 1988 ^T Indonésie • Program zvažován v letech 1964-1965 generálem Sukamem • Minimální latentní kapacita • US dodávka výzkumného reaktoru • 1964 první úspěšná štěpná reakce • Snažili se o čínskou podporu Proč? I V Reakce na Jieokolonializ zalíbit K IrT-í" H hrr Austrálie 1. Snaha o získání JZ zvenčí (1956-1963) 2. Vývoj vlastních kapacit (1964-1972) 3. Definitivní opuštění (1974) Specifika: • V době největšího ohrožení o JZ neusilovali • Proliferační rozhodnutí nebylo podepřeno rozvojem latentní kapacity ta k >n "T f1 Vysvětlení Jim Walsh: • Souboj dvou skupin: armáda a agentura pro výzkum jaderné energie vs. Ministerstvo zahraničních věcí Makropolitické události byly využívány k prosazení jedné či druhé skupiny Jacques Hymans: jejich percepce hrozeb Summary Proliferacni rozhodnuti Cíny bylo vedeno především bezpečnostními důvody Zásadní vliv měl v programu Sovětský svaz Toto rozhodnutí mělo zásadní vliv r bezpečnostní situaci v regionu ™ tSEC Ovlivn. dalších zem uje bezpečnostní sit RĽ