MVZ 165: Šíření jaderných zbraní rojcik@fss.muni.cz Konzultační hodiny: úterý 13.00 -15.0 Co nás dnes čeká? Velká Britanie a Francie Historie programů Jaderné testy a dopad na životní prostředí Vliv na další proliferaci Podstata proliferačních rozhodnutí Proliferační rozhodnutí dalších evropských států v 50. a 60. letech Velká Británie Vývoj programu během války • 19. března 1940 Otto Robert Frisch a Rudolf Peieris poslali memorandum vládě • Výbor MAUD (Military Application of Uranium Detonation) 1941- uranová bomba může být rozhodujícím prvkem v Vývoj programu Srpen 1943 - Quebecká smlouva o americko-britsko-kanadské spolupráci Tři britské výzkumné skupiny: 1. účastníci projektu Manhattan (James Chadwick) 2. Kanada (John Cockroft) 3. domáci program y/r v zamorí Poválečný jaderný program McMahonův zákon (schválen 1946) - V USA zákaz sdílení informací o záležitostech spojených s jadernou energií 29. srpna 1945 komise GEN-75 jednání o vývoji jaderných zbraní 1. ledna 1946 založeni Ústavu pro výzkum atomové energie (AERE) v Harwellu^ Sellafield: výroba plutonia od roku 1950 William G. Penney Součást pětičlenného „mozkového trastu" v Los Alamos Jediný Brit v Target Committee Dodal do britského programu informace na úrovni informací Klause Fuchse ^' iJ První jaderný test » 3. rijna 1952 u pobřeží Austrálie ostrovy Monte Bello » Plutoniova i m plosi vn í bomba 25 kt Další britské testy Další testy v roce 1953 Emu Field První test termonukleární bomby 15. května 1957 Monte Bello Další testy pak na australském kontinentě Poslední britský test „Julin Bristol" 26 května 1991 v nevadské pouštr^» njLJiM^hiii *uunH I Pi*«*» PirjAhfrjrtTJWfiA uu*6 fridattaia UNMAMEO J CONSfRWTON PARK AUSTRALIAN Důvody proliferačního rozhodnutí • Bezpečnostní obavy ze Sovětského svazu • Obavy z nespolehlivosti US rozšířené deterrence • Británie musela držet krok s technologickým vývojem • Instinktivní rozhodnutí • Pokud měla být pokládána za světovou velmoc, musela vlastnit všechny nejmodernější vojenské prostředky • Sovětský test v roce 1949 poprvé ukázal, že Británie zaostává nejen ve velikosti armády a množství zbraní, ale i v oblasti technologického potenciálu Francie Vývoj programu během války • 1940 Frederic Joliot-Curie vedoucí vědeckého výzkumu • Pro pokusy získali těžkou vodu z Norska a uran z belgického Konga • Konec programu po německé okupaci • Mnoho vědců odešla do Kanady Poválečný jaderný program Říjen 1945 zřízení Komisariátu pro aramovou energii (CEA) V čele Frederic Joliot-Curie Příprava vědců a techniků, výstavba infrastruktury a základní sítě laboratoří a průzkum zdrojů surovin s obsahem uranu 1948 první francouzský jaderný reaktor EL-1 (ZOE) Průmyslová fáze 1952: výstavba reaktorů pro výrobu plutonia Ministr Mendes-France v prosinci 1954 rozhodl o vývoji JZ v rámci CE/ -BALEARIC . ISLANDS fSpJ ^ i U {Saixttniů Of.) ATLANTIC OCEAN Rikit fCliibtjnca Mirntcieh/^ M ÍO R O C C O Al«»i_o™. *'i*r* ír-lyS-ä*- S.d, B.UtFblř^E—*"-■*l T""Al :MSila ' Mediterranean Sea ^Oujdi Btlhjr íouighi Otu«" Ei-ol..X\ TUNISIA- ClhantT MAURITJANA Algeria <3> ■ International boundary ' Departement boundary National capital Departement capital Standard-gauge railroad Narrow-gauge railroad Road Basa S04O71 2-79 5*fiqi*i/ y> Tripoli LIBYA GER Jaderné testy ve francouzské Polynésii Po ztrate Alžírska testy presunutý Další středisko testu ve francouzské Polynésii na ostrovech Mururoa a Fangotofa První termonukleární test 24. srpna 1968 1972 potopeni Rainbow Warrior ^ Série testů v roce 1996 na ostrově Mururoa Jaderné testy ve francouzské Polynésii KIRIBATI -iú Hakapehi ii.ES .. MARQUISES iů- SOUTH PACIFIC OCEAN Makatea <\,^ Tahiti 4>i ARCHIPEL DES TiJAMQTU CLAUDS :** T"BAi Malaura iyiviruroa' Rikilea, ,Rapa 0 20Ů 400 fcm ĚŮO -lÚOmi 'T Jaderné testy ve francouzské Nuclear Testing on the Volcanic Island of Mururoa DAlŕdfl up to i.QOD 1e*t d«f. i s i wj rto vůlcarie root r hen die bomb ň bwarati, along nth Fimnilara ltuil rafcuuro ll'JUlO'l.VYl iTKík nav«. Oata on í» *jplt*cniaacri i.-.-.i|r: "..J d.vii:."- En iht Hltň int / btJore íha tívxk j mention. f^^I^ fl*Mtr>ifl*| ÖOtllü aHbvd Opooneme ol rhsplajYVíd Fréníil bomb [all tKiw, (tmi 1h» vefcavro his fcwn wukantd by cruets Irem pernou» HH bl**li. Sum» laacliilj argu« lhal the« wacks coukj íiim-r. laakfrja d tadloacUv* pan of (k vdatns to ooiapie. WoitWiMiKK HTh<( u«« Jlmj vtt^ntdn J |pT4|* J rum ,4) (U Hvtiii Hvna«d H+t aeron. Faririti sut, Iht tian nultí it Mmndkig rod, wheh feniairu molten to W*r*l minutu t**Wt rainltlityirie] aim * g/?f iy bf HW. «ltombma. the radtoacüve pioducü of the Bait iwrMMľ^irjjťUtoawnam. Jaderné testy ve francouzské Polynésii Vliv Francie na další proliferaci Izrael - začátek 60. obohacování uranu Irák - v pol. 70. let jaderného reaktoru Írán - v pol. 70. let jaderného reaktoru JAR-v pol. 70. let jaderného reaktoru let komplex na a výrobu plutonia Dimona smlouva o vybudování v Osi raku smlouva o vybudování v Dar Khoveinu •*&***■■■ smlouva o vybudování v Koebergu *^í Důvody proliferačního rozhodnutí Pohled realistů: • Hrozba ze strany Sovětského svazu • Ned úvěry hodnost americké rozšířené deterrence • Rozhodnutí bylo důsledkem francouzského neúspěchu v Suezské krizi (1956) • Kombinace amerického ekonomického tlaku a sovětského jaderného potenciálu přiměla Francii ustoupit a stáhnout své síly z oblasti • JZ by snížili závislost na USA a zranitelnost vůči jadernému vydírání SSSR Důvody proliferačního rozhodnutí Scott Saga n - JZ symbol velikosti a modernosti • Rozhodnutí o vývoji JZ bylo přijato dva roky před Suezskou krizí • Velká Británie se rovněž musela ze Suezu stáhnout přesto, že vlastnila JZ • Pokud US rozšířená deterrence byla : • * nedůvěryhodná, proč JZ nevyvinuly ostatní evropské státy? "*; Proč se tedy Francie rozhodla získat JZ? Vnímání JZ jako symbolu Vlastnictví, či nevlastnictví JZ určuje pozici státu v mezinárodním systému Před válkou byla symbolem velikosti Francie zámořská teritoria Po válce Francie nebyla schopna je nadále držet Velikost Francie muselo symbolizovat něco jiného Symbol rovněž pro domácí spotřebu Stejným symbolem byly i francouzské testy v 90. letech Další evropské státy V různých fázích vývoje zvažovaly proliferační rozhodnutí i další evropské státy Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Švédsku, Norsku, Švýcarsku, Spolkové republice Německo, Itálii, Španělsku a Jugoslávii CIA - se ve svých analýzách zabývala i Československem Norsko Jedna z prvních zemí, jež vyvinula vlastní jaderný reaktor V roce 1955 norští vědci vyvinuli techniku separace plutonia Vývoj JZ technicky příliš náročný a drahý IV Norský podíl na proliferaci: export těžké vody do Francie a Izraele Švédsko Považováno za „virtual nuclear weapon state • Dostatečné kapacity k produkci JZ Proč Švédsko zvrátilo své proliferační rozhodnutí? • JZ by spíše přitahovaly konflikt než sloužili jako úspěšný nástroj deterrence • Ekonomické náklady • Švédští politici vytvářeli svou rétorikou protijaderný étos Co nas ceka priste? Tchaj-wan + vybrané státy asijsko-pacifického regionu