Dimenze konceptu "národní zájem" Problémy vymezení a vývoje Národní zájmem vs. Státní zájem Zájem politického národa -- anglosaský přístup, kompatibilní Zájem etnického národa -- možný rozdíl.. nepreferované Vývoj konceptu národního zájmu Dynastický zájem -- elita, která je u moci Raison d´etat -- zájem státu, účelová kalkulace praktické politiky, nadřazenost zájmu státu nad morálními argumenty a měřítky dobra či zla, vše jde stranou pokud je stát ohrožen -- typ logiky, typ zájmu a úvahy -- (Richelieu, realisté) Národní zájem -- souvislost se vznikem národního státu a nacionalismu (ovlivnění state-building) -- zájem celé společnosti, úzký vztah k ideji sebeurčení, suverenity, legitimity existence státu. -> odůvodňuje existenci státu a využití moci v mezinárodních vztazích Vzhledem k zaměření na konstituování samotného národního zájmu je nám blízké pojetí národního zájmu jako varianty veřejného zájmu reprezentovaného v mezinárodním prostředí!!! 1) Dimenze národního zájmu -- vybraná pojetí 1) Národní zájem jako veřejný zájem - varianta veřejného zájmu reprezentovaného v mezinárodním prostředí 2) Národní zájem jako to co je pro stát nejlepší - alternativa postupu, která vede k lepšímu výsledku pro stát než jiná alternativa - problém: co je nejlepší? Co je lepší? 3) Národní zájem analytický nástroj - nástroj k popisu, vysvětlení nebo vyhodnocení příčin nebo nepřiměřenosti zahraniční politiky - objektivizace národního zájmu -- jako kritéria, jako cílového stavu k němuž míří jednání, které je analyzováno - problém: neanalyzuje se vlastní zájem (kde se vzal?) jen politika jeho realizace -- s ní se na něj usuzuje (co když neexistuje?) 4) Národní zájem jako stále zaměření státu - smyslem zahraniční politiky je realizovat cíle, které vyplývají z daného kontextu v němž stát existuje - Ideální zahraniční politika reaguje pouze na změny vnějších podmínek, - Výjimečně připustí, že změna je nutná v důsledku toho, že stejnou situaci subjekty v předchozím období interpretovaly nesprávně - problém: správná interpretace vnějších podmínek! - úzus ze stálého zaměření, normativní očekávání, změna politiky, reakce (předvídatelnost). 5) Národní zájem jako argument - slouží spíše k získávání politické podpory a jako prostředek obhajoby a ospravedlnění zahraniční politiky státu - problém: demokratická legitimita v reálném světě -- viz níže 2) Tři pojetí státu determinující pojetí národního zájmu 1) Stát jako homogenní aktér -- černá skříňka: homogenní racionální aktér -- politická reprezentace -- osvícený státník, diplomacie 2) Stát jako nástroj k sledování cílů vnitrostátních subjektů -- problém artikulace a agregace -- instrumentální povaha národního zájmu, národní zájem je zájmem prosazeným do veřejné politiky, participuje na něm veřejnost, užitky nemusí být rovnoměrně rozloženy Náhled do "černé skříňky" -- politické procesy v rámci národního státu (vybraní aktéři a jejich vybrané projevy relevantní pro analýzu národních zájmů) +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Aktér |Jednání | |----------------------+---------------------------------------------------------------------| |Jednotlivci a sociální|- Formování zájmových skupin na základě uvědomění zájmu a projevu | |skupiny |ochoty usilovat o jeho realizaci. | |----------------------+---------------------------------------------------------------------| | |- Soupeří i spolupracují s ostatními zájmovými skupinami při pokusu | | |prosadit zájmy do veřejné sféry; | |Zájmové a lobystické | | |skupiny |- Za tímto účelem komunikují s politickou reprezentací. | |----------------------+---------------------------------------------------------------------| | |- Eviduje zájmové požadavky; | | | | |Politická reprezentace|- Komunikuje se zájmovými skupinami při tvorbě zahraniční politiky, | | |která umožní realizovat zájmy v mezinárodním prostředí. | | | | | |- tu realizuje v mezinárodním prostředí | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 3) Stát jako formální organizace v (post)moderní společnosti -- Národní zájem jako prostředek strukturování světa v reflexi veřejností. -- problém sady rolí: různé role, různě intenzivní, co převládne? Kdy a jak dlouho je subjekt v jaké roli? Jak je konzistentní? Uvědomuje si to? Lze srovnávat postoje v různých rolích? Jsou kompatibilní? -- fragmentární existence veřejnosti: probuzená, vytržená veřejnost, jak je to intenzivní?, jak to zkoumat? 3) Tři oblasti výskytu Národního zájmu 1) Národní zájem v rovině politické reprezentace -- - to co je pro stát nejlepší, - osvícený státník, technokrat moci, - hybatel či převodová páka? Ideální typy fungování politické reprezentace ve vztahu k národnímu zájmu +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Politická reprezentace |Technokratičtí |Osvícení experti | | | | | | |specialisté | | |------------------------+----------------------------------+--------------------------------| | |Artikulovaný zájem jednotlivých |Skutečný zájem veřejnosti za ni | | |subjektů odborně realizují. |objeví a svoji koncepci už | |Jaká je jejich funkce | |hotovu ve volbách představí. | |------------------------+----------------------------------+--------------------------------| | |Agregace zájmů -- zájmy jsou |Objevený zájem je občanům | | |spojovány až do podoby politického|předložen. | |Klíčový politický proces|programu. | | |------------------------+----------------------------------+--------------------------------| | |Občané ve volbách konstatují, že |Ve volbách prodlouží mandát | | |program jako celek je s jejich |politikovi, který se při hledání| |Způsob legitimace |zájmům odpovídá. |společného zájmu osvědčil. | |------------------------+----------------------------------+--------------------------------| | |- Agregace dostatečně intenzivních| - Sociální subjekty nejsou | | |zájmů je velmi problematická, |považovány za způsobilé | |Problém |příliš obecné zájmy nejsou |identifikovat a definovat co je | | |"zajímavé"; |v jejich zájmu; | | | | | | |- Hrozba politiky realizované přes|- To je v rozporu s tradičním | | |zájmové skupiny mimo demokratické |chápáním pluralitní demokracie. | | |volby a klasický systém politické | | | |kontroly. | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 2) Národní zájem v rovině zájmové reprezentace - partikulárnost, instrumentální povaha národního zájmu - NZ jako label (snaha dosáhnout veřejné participace na partikulárních cílech) - logika kolektivní akce, racionální ignorace 3) Národní zájem a veřejnost - prostředek orientace subjektů v prostředí, - symbolické, zobecněné vyjádření postojů, - politická socializace, sounáležitost