Národní zájem a zájmové skupiny Co je důležité -- je to pohled zespodu nahoru, zcela opačný než minule. Lze postupovat od konkrétního detailu po celek (vyvážím, chci slabou korunu, snažím se toho dosáhnout), nebo analyzovat celek a dívat se dolů kdo a proč k němu dospěl (nízké zavěšení koruny na euro, kdo a jak argumentoval, než se k tomu došlo). Neexistují státní a národní zájmy, jen zájmy aktérů -- otázka je, kdo proč a jak dosahuje toho, že jeho zájmy jsou hájeny pod hlavičkou národních zájmů -- do finálních politik se dostaly.. NZ pro zájmové skupiny může znamenat: - vyjádření zájmu vnitrostátních subjektů v mezinárodním prostředí pomocí formulace politik v mezinárodním prostředí reprezentovaných politickou reprezentací -- k formulaci politik chtějí také přispět, aby obsahovala všechny aspekty, aby byla výstižná a úplná. - asistenci vnitrostátních subjektů a administrativně-byrokratického aparátu na realizaci partikulárního zájmu (prostřednictvím realizace tohoto zájmu v mezinárodním prostředí) -- do formulovaných politik se snaží dostat své partikulární zájmy. o protože věří, že když je něco v zájmu jednoho vnitrostátního subjektu, je to v zájmu všech subjektů stejného státu. o protože vidí v cross-národní národní solidaritě způsob, jak dosáhnout nárůstu svého užitku prostřednictvím prolobování svého zájmu do cílů (či dílčích cílů) zahraniční politiky země. Pojetí národního zájmu jako varianty zájmu veřejného -- nejvhodnější perspektiva pro empiricko analytickou metodu, bez ideového rozměru Obsahuje: - skutečné zprostředkování zájmů, - konstituování NZ v rámci procesů artikulace a agregace zájmů uvnitř společnosti. - varianta politické reprezentace jako technokratických specialistů. Je třeba zkoumat jednotlivé výzvy, se kterými se musí jakýkoliv konkrétní zájem vyrovnat, než se stane veřejným. Koncepty: logika kolektivní akce, logika fungování politického systému. Logika kolektivního jednání - V souvislosti s námi diskutovanou problematikou jde o to, že jednotlivci mají různé zájmy, které jsou - redukovány na jakýsi společný základ při vymezování zájmu sociální skupiny. - Tato skupina se stává skupinou zájmovou, pokud uvědomovaný společný zájem chce prezentovat v sociálním prostředí a - potenciálně skupinou nátlakovou, pokud jej chce prosadit v prostředí politického rozhodování. - Přitom zároveň platí, že relativně malé skupiny členů společnosti budou mít pravděpodobně širší společný "zájmový základ" a zároveň redukce sady jejich preferencí bude v důsledku této skutečnosti menší. - Tím zůstává pravděpodobný užitek větší a tím je zároveň vyšší i jejich ochota a schopnost se organizovat v zájmu zajištění realizace svého zájmu ve společnosti. - Naopak velmi obecný veřejný zájem trpí stejným handicapem jako zájem velmi široké a heterogenní zájmové skupiny. - Motivace jednotlivých členů této skupiny realizovat takový zájem je přímo úměrná podílu z celkové sady jejich preferencí, který tento společný zájem znamená. - Pokud je tento podíl z individuálních preferencí malý, bude k sledování tohoto zájmu vydělen jen malý podíl zdrojů člena, a zbytek bude uvolněn sledování zájmů partikulárních. - Velké skupiny jsou proto málo motivované a špatně organizované. - Výsledná suma realizovaných zájmů bude proto asymetricky vychýlená ve prospěch skupin úzkých a homogenních, jejichž zájmy se spíše podobají svým charakterem zájmům partikulárním než zájmu veřejnému. Zájem a politický systém - Politický systém pracuje s intenzitou zájmů jen odvozeně. - Prostřednictvím demokratických voleb získají politici opravdu velmi stručnou výpověď o zájmech sociálních subjektů. - Prosté "ano" či "ne" programu, který má potenciál získat významnou podporu, neumožňuje zaznamenat ani intenzitu zájmu, ani objem zdrojů, které by v jeho prospěch byly subjekty ochotny uvolnit. Má takovéto zprostředkování, takto obecných zájmů, význam? - Politické strany (a potažmo celý politický systém) agregují v této souvislosti vlastně spíše společenský nezájem. Výpovědi, které se dostávají politikům do rukou jsou neangažované (důsledek subjektivní nevýznamnosti) a povrchní (důsledek dramaticky nestrukturovaného komunikačního kanálu -- zejména politických voleb). - Jak je možné, že se realizuje obrovské množství politik jako konkrétních výstupů z politického rozhodovacího systému za užití mohutného administrativně -- byrokratického systému?? - Obecná, nekontroverzní a nestrukturovaná témata a cíle nejsou jediným a pravděpodobně ani hlavním vstupem do veřejné správy. - Jsou to naopak požadavky a potřeby partikulárních akceschopných a motivovaných skupin, které jsou zohledňovány především. - V okamžiku kdy se sledování zájmů takových skupin stane běžnou praxí (nebo je dokonce zakotveno v právních normách), rutinně pracující byrokratický aparát je pak sleduje s velkou setrvačností a zájmy těchto skupin se stávají pro tvůrce budoucích politik jakýmsi objektivním strukturálním faktorem. - Je tomu tak protože na změnění tohoto nastavení politik by bylo potřeba složitě a neefektivně mobilizovat právě tu veřejnost, která byla pasivní při jeho tvorbě. - A naopak by bylo nutné překonat soustředěný odpor těch aktivních skupin, které její podobu prosadily. - Jedním z důsledků takového fungování systému je tedy neustálé omezování manévrovacího prostoru politické reprezentace pro tvorbu politik nových, nebo reformování starých. - Pasivní "veřejnost" se adaptovala na malé ztráty způsobené skutečností, že na její úkor někdo prosadil partikulární zájem a snaží se v soukromé sféře pro sebe vytvořit takový užitek, který by tyto ztráty učinil snesitelné. Takže i pro jednotlivé sociální subjekty se takové ztráty stávají objektivním strukturálním faktorem. - Po politickém systému potom více než kritické zhodnocení (z hlediska jiných než partikulárních zájmů) neefektivních politik požadují novou - sobě namíru šitou - politiku, která by přinesla na náklady společnosti zisk právě jim. Ideální typy veřejných/národních zájmů, lze z hlediska subjektivního vnímání, objektivní charakteristiky, legitimity a zprostředkování vymezit následovně: +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Typ zájmu |Obecný/ nesporný |Konkrétní/ partikulární | |------------------------------+------------------------------+------------------------------| | |- Velmi obecná politika, |- Konkrétní, jasně zacílená | | |kterou by bylo dobré aby |politika, která je potřebná | |Veřejný zájem - subjektivní |sledovala celá společnost; |k dosažení zájmu užší zájmové | |perspektiva konkrétního aktéra| |skupiny; | | |- Zdroje, kterými aktér | | | |disponuje na ni není třeba |- Nutnost veřejných nákladů | | |uvolňovat. |musí být intenzivně hájena. | |------------------------------+------------------------------+------------------------------| | |- Obecný, všem společný a |- Zájem konkrétní, prosazený | | |nesporný, ale zároveň |kompaktní zájmovou skupinou; | |Objektivní charakteristika |"nezajímavý zájem"; | | |národního zájmu | |- Realizace je důsledně | | |- Realizace je ponechána těm, |kontrolována; | | |kdo jej nechali schválit ve | | | |volbách; |- Setrvání zájmu v agendě je | | | |intenzivně obhajováno. | | |- Kontrola je nedůsledná. | | |------------------------------+------------------------------+------------------------------| | |- Skutečně veřejný zájem; |- Je v demokratické | | | |společnosti legitimní; | |Hledisko demokratické |- Většinová podpora; | | |legitimity | |- Nemá většinovou podporu; | | |- Demokratickým systémem | | | |dostatečně legitimován; |- Je prosazován zájmovými | | | |skupinami (případně s pasivní | | |- Agregován a artikulován |podporou administrativního | | |politickým systémem; |aparátu). | | | | | | |- V mezinárodním prostředí se | | | |jedná o skutečný národní | | | |zájem. | | |------------------------------+------------------------------+------------------------------| | |- Strany kooptují zájem do |- Strany kooptují zájem vždy | | |programu pokud odpovídá: |pokud potenciál zisku v | |Zprostředkování politickým | |podobě balíku hlasů bude | |systémem (zařazení do programu| - představě stabilních |vyšší, než riziko ztráty | |politických stran) |voličů aby nedošlo k jejich |způsobené tím, že se taková | | |ztrátě; |politika nemusí líbit části | | | |současných voličů. | | | - představě nerozhodnutých | | |(vše při vědomí relativně |voličů, aby se alespoň část | | |malého rizika i nízkého |povedlo získat; | | |mobilizačního potenciálu | | | |témat) | - neriskantnímu vymezení se| | | |proti voličům jiné strany. | | |------------------------------+------------------------------+------------------------------| | |- Jednotlivé subjekty příliš |- Prosazení do politiky je | | |nezajímá; |problematické z hlediska | |Problém | |tradiční představy o fungování| | |- Je vlastně zájmem? |demokratického politické | | | |systému; | | | | | | | |- Jeho prosazení je možné jen | | | |díky racionální ignoraci | | | |veřejnosti a zároveň bdělosti | | | |členů zájmové skupiny. | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Příklady obecných zájmů: - stabilita, prosperita a bezpečnost, územní celistvost, demokratické uspořádání, politická nezávislost. - Mezinárodní právní a institucionální prostředí, v němž budou platit stejná pravidla pro velmoci i malé státy Příklady partikulárních zájmů: - ochranné clo na dovoz bot z Číny - nákup stíhacích letounů Jas-Grippen - zavěšení kurzu koruny při přechodu na EURO na 30 Kč : 1 Euro Příklad problému -- vstup do Eurozóny Politická reprezentace: - vstoupíme do Eurozóny pokud to bude v našem zájmu (počkáme si na vyjednávání) - vstup do Eurozóny je v našem zájmu -- podpoříme integrační projekt - vstup není v našem zájmu, naše ekonomika na to není připravena Zájmové skupiny (obecně a objektivně): - zničí to náš průmysl (neefektivní odvětví -- stát nebude moct reagovat tlakem na změnu měnových kurzů tak aby deformoval cenové relace na jednotném trhu ve prospěch subjektů, které nezvládají konkurenci) - je třeba zavěsit kurz v pásmu 30:1 -- jedině tak budeme konkurenceschopní (vývozci) - je třeba zavěsit kurz v relaci 25:1 -- konečně se vyrovná cenová deformace z počátku 90.let -- dovozci, cestovní kanceláře, spotřebitelé - ti kdo pracují ve službách mají zájem na silné koruně, pokud je poskytují vnitrostátně, kdo je poskytuje v zahraničí (poradenství...) mají zájem na slabé koruně. - ti kdo pracují v zahraničí a utrácejí doma, mají zájem na slabé koruně - ti kdo jedou na dovolenou mají zájem na silné koruně. - převáží relativní či absolutní užitek? -- vysoký kurz koruny zhodnotí mzdy, ale ohrozí konkurenceschopnost některých odvětví a konkrétní pracovní místa (producenti a export).