Katalogy -- národní zájmy high/low politics Cíle zahraniční politiky Lze definovat jako průnik žádoucího a možného v úsilí státu -- národní zájem: průnik žádoucího a možného (globální mír není zájem ČR). Drulák: ČR a Rusko -- průnik žádoucího a možného +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |možné/žádoucí |I.) |II.) |možné/nežádoucí | | | | | | | |přátelské vztahy s |"okupace" ČR | | | | | | | | |Ruskem | | | |------------------+------------------------------+----------------------+-------------------| |žádoucí/nemožné |III.) |IV.) |nežádoucí/nemožné | | | | | | | |ČR s významným vlivem na Rusko|začlenění ČR do Ruska | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Národní zájmy (cíle ZP) můžeme dělit z dvojího hlediska: a) podle formy 1) základní: přežití státu, zajištění bezpečnosti Koncepce ZP ČR -- základní cíl: "zajištění existence státu, jeho státní suverenity, územní celistvosti, zachování ústavního pořádku, demokracie a bezpečí". 2) krátkodobé a střednědobé: představují konkrétní úkoly vstup do EU, udržování a zlepšování vztahů se sousedy, aktivní politika v mezinárodních organizacích (posílení principů mezinárodního práva). 3) dlouhodobé: naplňování probíhá v dlouhodobém období ČR definuje dlouhodobé zájmy jako úsilí "vytvoření takového mezinárodního společenství, v němž válka je nepřípustným zločinem řešení sporů mezi státy, v němž jsou společně zvládány hrozby a rizika a v němž se rozvíjejí různé formy politické a hospodářské spolupráce" b) podle obsahu 1) mocenské (moc schopnost státu ovlivnit v souladu se svými záměry chování jiných států a to i proti jejich vůli - je základním předpokladem přežití státu v mezinárodním prostředí) - více moci vycházející z pramenů moci znamená větší možnosti pro kvalifikované přežití v mezinárodním prostředí + větší paletu alternativ jednání -- tzn. větší svoboda (záleží na efektivitě využití moci politickou reprezentací) - prameny moci: HNP, HNP na hlavu, počet obyvatel, rozloha, stupeň gramotnosti, velikost vojenských sil, kvalita elit, kvalita diplomacie Krejčí: prostředí vyžaduje spoléhat na vlastní síly v podmínkách nejistoty -- základní zájem musí být definován jako dostatečná moc k zajištění vlastní existence. 2) ideové (křižácká tažení, misionáři, export hodnot a myšlenek, šíření světové revoluce, islámské revoluce, tržní ekonomika a demokracie -- IMF, WTO; lidská práva a mezinárodní právo) - vytváření dobrého jména státu v zahraničí (pozitivní image): přijímání uprchlíků, rozvojová pomoc, mediace konfliktů.. 3) ekonomické: posilování prosperity států - významným cílem zahraniční politiky zejména u států s otevřenými ekonomikami vysoce závislými na vnějším prostředí -- prolínají se s vnitropolitickými cíli: podpora exportu a lákání zahraničních investic (podpora zaměstnanosti, obchodní bilance kurzu měny) Priority ZP ČR (vláda ČSSD -- 1998) - začlenění ČR do EU a s tím související úkoly - vstup do NATO a role plnohodnotného člena - nadstandardní vztahy se Slovenskem - dobré vztahy s Německem, Polskem a Rakouskem - prohlubování bilaterální i multilaterální spolupráce ve středoevropském regionu - rozvoj vztahů s USA - spolupráce s Francií, Velkou Británií, Itálií, Španělskem a dalšími západoevropskými zeměmi jakož i Japonskem a Kanadou - rozvoj vztahů s Ruskem - rozvoj vztahů s Ukrajinou a dalšími státy SNS - přispívání ke stabilitě na Balkáně - hospodářská spolupráce a vztahy s rozvojovými zeměmi - aktivita na půdě mezinárodních organizací (Rada Evropy, OSN, OBSE, OECD a další) - nový přístup: konsensuální přístup k zahraniční politice -- konzultaci ZP otázek s dalšími stranami a s odbornou veřejností a aktivní podpora exportu.. USA (1995) - územní celistvost USA - bránit vytvoření nepřátelské supervelmoci či koalice - kontrolovat ZHN, zabránit použití kdekoliv na světě - podporovat prosperitu a územní celistvost Kanady a Mexika - svobodný pohyb myšlenek, kapitálu, zboží a služeb - růst globální ekonomiky - přístup ke zdrojům energie - zabránit devastaci ŽP - zabránit genocidě a masovému porušování LP kdekoliv ve světě Krejčí: zájem představuje propojení objektivní reality v podobě mezinárodního prostředí se subjektem zahraniční politiky - státem či státníky. Jak je možné že existují alternativní pohledy na to co je národní zájem jediného státy? - potřeba: objektivní materiální nutnost - zájem: subjektivní -- odraz této potřeby ve vědomí člověka - NZ je subjekt-objektovým pojmem (maximem racionality k dispozici při vymezování potřeb) Zájmy ve vnitřní politice: - ve vztahu ke státní moci různorodé (odpovídají různorodosti sociálních cílů členů společnosti); - jsou přechodné; - z pohledu státního zájmu (přežití) jsou to zájmy dílčí. Zájmy v mezinárodní politice: - jsou u všech států obdobné, - trvalé (jako je trvalá anarchie -- povaha mezinárodního systému), - přímo souvisejí s mocí -- z pohledu státního zájmu (přežití) jsou absolutní. Lipman in Krejčí: k vymezení zájmu konkrétního státu lze využít historické zkušenosti. Morgenthau: "NZ je spojnice mezi rozumem pokoušejícím se porozumět a fakty, která mají být pochopena" Krejčí: "NZ je soubor nejobecnějších požadavků státu vyplývajících z jeho geografické pozice, historických zkušeností a z aktuálních vztahů k jiným mocenským centrům" Jde však zároveň o vnitřně velice diferencovaný fenomén -- trs cílů. T. Robinson: "každý zájem lze zařadit za pomocí adjektiv: primární-druhotný, specifický-obecný, trvalý-proměnný" Mezinárodní zájmy: Identické zájmy -- společné několika státům (ČR a Slovensko -- zrušení přechodných období) Komplementární zájmy -- nejsou společné, ale mohou se doplňovat (ČR má zájem na posílení role OSN a mezinárodního práva, protože to vyhovuje malým státům; Francie má zájem řešit ohrožení míru a bezpečnosti na globální úrovni, protože chce vyloučit jednostranné akce USA na které má minimální vliv) Konfliktní zájmy -- vytvářejí napětí a dojem, že jde o nulovou hru (ČR má zájem na volném pohybu pracovní síly v EU, protože disponuje dostatkem mobilní, mzdově relativně zdrženlivé pracovní síly; Rakousko má zájem na ochraně svého pracovního trhu, protože se obává zhoršení problémů s mírou nezaměstnanosti) Vztah prostředí subjekt -- vymezení rozdílu jednání aktérů v high/low politics 1) Objektivní prostředí: - vytváří prostor v němž jsou zájmy formulovány a realizovány, - má objektivní povahu - spoluurčuje zájmy - má geografickou i časovou dimenzi, v širším smyslu obsahuje i normy, zvyky a zaběhlé vzorce jednání 2) Politická reprezentace: Role v mezinárodní politice - reaguje na objektivní podmínky, - spojuje je s dostupnými mocenskými prostředky (žádoucí a možné), - subjektivně interpretuje objektivní podmínky, - hledá prostředky k dosažení maxima žádoucího, které je možné Role ve vnitřní politice - agreguje zájmy vnitrostátních subjektů - konzultuje politiky, tak aby byly průchodné - formuluje politiky a volí mezi alternativami pod tlakem vnitrostátních subjektů 3) Hospodářské a sociální subjekty: - podsouvají vlastní subjektivní zájmy jako prostředky k dosažení objektivních potřeb; - případně tvrdí, že jejich subjektivně vnímané zájmy jsou totožné s objektivní potřebou; - žádají politickou reprezentaci o využití mocenských prostředků k realizaci těchto zájmů/potřeb. Pro politickou reprezentaci jsou relevantní dimenze potřeb (objektivní NZ) i zájmů (subjektivní vnímání potřeb a podmínek) + přistupuje vedlejší role ve vnitřní politice (musí uspět u suveréna). Pro vnitrostátní subjekty je relevantní jen aréna vnitřní politiky, formulují partikulární zájmy, subjektivně je mohou vnímat jako potřeby, ale to není nutné -- není to jejich úkolem. Úkolem je realizovat vlastní zájem za využití všech prostředků, kterých lze dosáhnout. Pokud se nabízí prostředek realizace zájmu jako zájmu národního aktér se o takové chápání zájmu zasadí.